Rodný dům mi bude chybět

27. května 2013, 00:00 - (pto)
27. května 2013, 00:00

rozhovor V Belize je krásně, pochvaluje si Boris Vostrý v e-mailovém rozhovoru pro týdeník Euro

* Exekuce nemůže být pro nikoho příjemná. Jaké z toho máte pocity, když se prodává váš majetek v Česku?

Je mi líto, že trpí má rodina, že nikdo nečeká, jak kauza skončí. Věřím, že s dovoláním uspěju, a pokud ne, tak to bude tím, že se rozhoduje v Česku a dávno je vše domluveno, a celý ten proces byla pro mne jen ztráta času. Potom se rozhodne u Evropského soudu pro lidská práva. Je mi líto domu ve Znojmě, kde jsem se narodil! Ten mi nikdo nevrátí, po úspěšném ukončení kauzy mi jen vrátí peníze za něj a to mě velmi mrzí. O peníze nestojím, chci ten domek, je to pro mě symbol, odtud pocházím.

* Podle Exekutorské komory ČR je v hledáčku také vámi kontrolované vlastnictví v Belize či na Bahamách. Byly některé tyto majetky úředně zabaveny?

O ničem takovém nevím.

* Můžete aspoň nastínit vaše současné majetkové poměry, myšleno v globálním měřítku?

Vzhledem k částce, kterou údajně dlužím, je majetek směšný.

* Kdy jste se vlastně seznámil s Viktorem Koženým a jak vznikla myšlenka na vytvoření fondů pro kuponovou privatizaci?

V létě 1990, když jsem ztratil práci na ministerstvu vnitra. Myšlenka o vytvoření fondu byla nejspíše Koženého. Já jsem dělal jinou práci, a to ve společnosti Credit Management. Nebyl jsem ve vedení harvardských fondů, tam byli lidi s ekonomickým a právnickým vzděláním.

* Jak nyní s Koženým vycházíte? V minulosti se vaše cesty údajně rozešly kvůli Koženého nárokům vůči Daventree Ltd. Jste s ním v kontaktu?

Naposledy jsme spolu hovořili někdy v roce 2002. Že se cesty rozešly, to zní příliš nabubřele. On byl zakladatel, tvůrce všeho, co firmy dokázaly, já jsem pomáhal spíše až v pozdějších letech, například s tvorbou trustů na Kypru, aby akcionáři dostali své peníze a nemuseli čekat na výsledek tahanic s panem Častorálem. Bohužel se i toto zaseklo a majetek v trustech, přestože je značný a patří právě harvardským akcionářům, pokud vím, leží ladem.

* Právě podle likvidátora HPH Zdeňka Častorála parazitujete na vyvedeném majetku z HPH. Namístě je tedy otázka, z čeho vlastně žijete, co tvoří váš pravidelný příjem.

Samozřejmě, že pracuju, ale nechci uvádět podrobnosti, pro jakou firmu zde dělám, dokud nevyhraju svoji českou kauzu.

* Mezinárodní, respektive evropský zatykač vás jistě omezují v cestování. Kdy jste byl naposledy v Čechách?

Naposledy někdy v roce 2001, myslím, že v červenci.

* Jak se vám vlastně žije v Belize? Vyhovuje vám středoamerická mentalita?

Moc se mi tu líbí, lidi jsou tu skvělí a příroda je fantastická.

* V mládí jste byl zaníceným chemikem. Nelitujete zpětně, že jste nezůstal věrný oboru?

Někdy ano, chemie mě bavila. Na druhou stranu práce s lidmi v HPH byla jedinečná, neopakovatelná. Viděl jsem kus světa a poznal zajímavé lidi v mnoha zemích, zdokonalil jsem si angličtinu a naučil se něco o byznysu.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče