Robin Hood a jeho daň

15. října 2012, 00:00 - Johanna Grohová
15. října 2012, 00:00

Euroglosa

Neukázněné finanční trhy a nenasytní bankéři, třeste se! Politici dělají to, co už dlouho slibují: zavádějí daň Robina Hooda, jak se říká poplatkům za obchody na finančních trzích. Tobinova daň, jak se naopak nazývá v ekonomických knihách, má význam symbolický. Kromě populistické snahy došlápnout si na finanční spekulanty mohou evropští politici nyní dokázat, že i dříve zavrhované a kontroverzní nápady lze nakonec prosadit. Rýsující se dohoda se pak ideálně hodí francouzskému prezidentovi Françoisovi Hollandovi bojujícímu s propadem popularity, který „bič na bohaté bankéře“ potřebuje k uspokojení svých socialistických voličů.

Původně se mluvilo o globální dani pro celý svět, pak celou Evropskou unii a nakonec jen pro eurozónu. Navíc šest členů eurozóny se do nové daně nehrne. Prozatím Německo, Francie, Rakousko, Portugalsko, Belgie, Slovinsko a Řecko poslalo dopis Evropské komisi s tím, že s krokem souhlasí. Itálie, Španělsko, Slovensko a Estonsko pak slíbily, že tak učiní po jednání ministrů financí tento týden.

Největšími kritiky nové daně jsou podle očekávání Britové, v jejichž zemi finanční služby tvoří až deset procent HDP. Upozorňují, že takzvaná spolupráce určité skupiny států v rámci EU nesmí narušit a oslabit vnitřní trh. Ale i Poláci tvrdí, že by bylo dobré znát podobu a fungování daně dřív, než se k ní všichni demonstrativně přihlásí.

Řada praktických otázek skutečně zůstává nezodpovězena. Předběžná dohoda o nové dani připomíná název večeře, kterou ještě nikdo neuvařil. Není jasné, na které transakce se bude daň vztahovat a zda zahrne i devizové obchody.

Další velkou neznámou je, kam takto vybrané peníze poputují.

Evropská komise přišla s optimistickou prognózou, že daň vynese 20 miliard eur u dluhopisů, v případě derivátů by výnosy mohly stoupnout na 150 miliard. Komise pak prosazuje, aby peníze byly příspěvkem do společného unijního rozpočtu, čímž by se snížily příspěvky členských států. A právě o výši a struktuře nového sedmiletého rozpočtu se bude tvrdě vyjednávat v následujících týdnech.

Zatímco jedni vidí v dani spravedlivé oškubání spekulantů, pro kritiky je zbytečným rizikem, že se obchody přestěhují jinam, jako se to stalo v devadesátých letech ve Švédsku. Náklady na daň by se také nakonec mohly přenést na spotřebitele a firmy, protože banky ji promítly do zvýšení poplatků. A to v době recese bez naděje na zlepšení a obecně rostoucí daňové zátěže spotřebitele nepotěší. O tom by daňoví poplatníci v České republice mohli vyprávět. l

O autorovi| Johanna Grohová, spolupracovnice redakce, Brusel

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Česko - nová brána japonských investic do EU?
Paradoxy životního pojištění: Češi se bojí úrazů, největším rizikem jsou ale nemoci
8 mýtů o zdravotním pojištění
Kolik stojí dítě v první, druhé a třetí třídě
Ceny nemovitostí rostou a hovoří se i o realitní bublině. Je na čase prodat investiční byt?
Auta
Ken Block opět divočí s Fiestou, tentokrát v terénu
Android 8.0 je tady. Jmenuje se Oreo a řeší jeden hlavní problém
Mazda připravuje čtyřválec se třemi turby, jedno bude elektrické
BMW M5 (G30) oficiálně: Má 600 koní, vypínatelný pohon všech kol a jede 305 km/h
Jak vybrat pneumatiky na auto: Základní otázky a odpovědi
Technologie
Bixby je u nás dřív než Cortana. Samsung v Česku spustil hlasového asistenta
Procesory Coffee Lake pro desktop přijdou na trh v říjnu, signalizuje Intel
Virtuální realita je dostupnější. HTC Vive zlevňuje o 7000 Kč
Otázky a odpovědi: Jak vybrat pneumatiky na auto?
Google prý po dvou letech uvede další vlastní počítač
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít