Robin Hood a jeho daň

15. října 2012, 00:00 - Johanna Grohová
15. října 2012, 00:00

Euroglosa

Neukázněné finanční trhy a nenasytní bankéři, třeste se! Politici dělají to, co už dlouho slibují: zavádějí daň Robina Hooda, jak se říká poplatkům za obchody na finančních trzích. Tobinova daň, jak se naopak nazývá v ekonomických knihách, má význam symbolický. Kromě populistické snahy došlápnout si na finanční spekulanty mohou evropští politici nyní dokázat, že i dříve zavrhované a kontroverzní nápady lze nakonec prosadit. Rýsující se dohoda se pak ideálně hodí francouzskému prezidentovi Françoisovi Hollandovi bojujícímu s propadem popularity, který „bič na bohaté bankéře“ potřebuje k uspokojení svých socialistických voličů.

Původně se mluvilo o globální dani pro celý svět, pak celou Evropskou unii a nakonec jen pro eurozónu. Navíc šest členů eurozóny se do nové daně nehrne. Prozatím Německo, Francie, Rakousko, Portugalsko, Belgie, Slovinsko a Řecko poslalo dopis Evropské komisi s tím, že s krokem souhlasí. Itálie, Španělsko, Slovensko a Estonsko pak slíbily, že tak učiní po jednání ministrů financí tento týden.

Největšími kritiky nové daně jsou podle očekávání Britové, v jejichž zemi finanční služby tvoří až deset procent HDP. Upozorňují, že takzvaná spolupráce určité skupiny států v rámci EU nesmí narušit a oslabit vnitřní trh. Ale i Poláci tvrdí, že by bylo dobré znát podobu a fungování daně dřív, než se k ní všichni demonstrativně přihlásí.

Řada praktických otázek skutečně zůstává nezodpovězena. Předběžná dohoda o nové dani připomíná název večeře, kterou ještě nikdo neuvařil. Není jasné, na které transakce se bude daň vztahovat a zda zahrne i devizové obchody.

Další velkou neznámou je, kam takto vybrané peníze poputují.

Evropská komise přišla s optimistickou prognózou, že daň vynese 20 miliard eur u dluhopisů, v případě derivátů by výnosy mohly stoupnout na 150 miliard. Komise pak prosazuje, aby peníze byly příspěvkem do společného unijního rozpočtu, čímž by se snížily příspěvky členských států. A právě o výši a struktuře nového sedmiletého rozpočtu se bude tvrdě vyjednávat v následujících týdnech.

Zatímco jedni vidí v dani spravedlivé oškubání spekulantů, pro kritiky je zbytečným rizikem, že se obchody přestěhují jinam, jako se to stalo v devadesátých letech ve Švédsku. Náklady na daň by se také nakonec mohly přenést na spotřebitele a firmy, protože banky ji promítly do zvýšení poplatků. A to v době recese bez naděje na zlepšení a obecně rostoucí daňové zátěže spotřebitele nepotěší. O tom by daňoví poplatníci v České republice mohli vyprávět. l

O autorovi| Johanna Grohová, spolupracovnice redakce, Brusel

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Nejzadluženější státy světa
Když v cizině nabouráme, nebo nám auto ukradnou
Srovnaní cen potravin, nápojů a taxi v nejoblíbenějších dovolenkových destinacích
3x z poradny: vytýkací dopis, jak čerpat dovolenou, daň z příjmu
Státní dluh USA, Činy, Ruska a dalších zemí. Kolik dluží domácnosti a firmy?
Auta
Retro na neděli: Dixi DA-1 3/15 slaví 90 let jako vůbec…
10 nejrizikovějších ojetin, kterým je lepší se zdaleka vyhnout
Audi, BMW a Mercedes upraví software milionům starších dieselů. Kvůli emisím
Nástupce Bugatti Chiron bude muset přejít na elektřinu. Bez ní by už nezrychlil
Test motocyklu BMW S 1000 XR: Superbike na chůdách
Technologie
Šestnáctijádro Intel Core i9-7960X by mohlo mít frekvenci 2,5 GHz, našlo se v Geekbench
Archos 50 Saphir: odolný obrněnec s velkým akumulátorem (recenze)
AMD neotevře kód své analogie Intel ME. Secure Processor zůstane „blackboxem“
Mapy.cz pro Android jsou kompletně offline včetně plánování tras
10 nejrizikovějších ojetin, kterým je lepší se zdaleka vyhnout
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít