Ricardo Hausmann: Diaspora – zlatý důl

26. července 2015, 11:00 - Ricardo Hausmann
26. července 2015, 11:00

Mnoho států má významné diaspory, ale jen málokterý z nich je na to hrdý. Koneckonců, když se zemi vede dobře, lidé nemají důvod ji opouštět. Diaspory jsou tak často připomínkou temných stránek vlastních dějin.

Více než desetina rodáků ze Salvadoru, Nikaraguy či Kuby žila v roce 2010 v zahraničí. Lidé běžně o emigraci mluví jako o období, kdy národ přišel o určitou část populace. Ale lidé, kteří ze země odešli, nezmizeli. Jsou naživu a jsou sociálně aktivní. Ve výsledku přinášejí neocenitelný prospěch nejen zemi, kde se usídlili, ale co je daleko důležitější, i zemi svého původu.

Velký význam mají peníze, které emigranti pošlou příbuzným ve své původní vlasti. Tato částka na celém světě dosahuje až 500 miliard dolarů ročně. Největšími příjemci jsou Indie, Mexiko a Filipíny. Pro země, jako jsou Arménie, Salvador, Haiti, Honduras, Jamajka, Kyrgyzstán, Lesotho, Moldavsko, Nepál či Tádžikistán, tento příjem představuje více než jednu šestinu celkových ročních příjmů státu, přičemž často je vyšší než objem národního exportu.

Etnické sítě

Důležitost ekonomického potenciálu diaspory jde ale daleko za peníze poslané přesídlenci zpět do domoviny. Historik Philip Curtin zdokumentoval, že od doby, kdy lidé začali žít ve městech, obchod tradičně zahrnoval sítě tvořené obchodníky stejného etnika, kteří žili na území jiných národů. Řekové, Féničané, Židé, Arméni, Číňané či britská Východoindická společnost velkou část svých obchodů uskutečňovali právě přes takové sítě.

Ekonom Avner Greif tvrdí, že trvanlivost a odolnost těchto „etnických sítí“ napříč historií odráží jejich schopnost uzavřít kontrakt na značnou vzdálenost, přičemž instituce toho nejsou s takovou spolehlivostí schopny.

Mezi vývozci a dovozci mohou nastolit důvěru, protože oportunistické chování mohou potrestat. Pověst a případný trest v takto sepjaté komunitě nezná geografické hranice. Když nezaplatíte, může se vám také stát, že vašim dětem se nepodaří najít perspektivního partnera či partnerku.

Značného významu nabývají peníze, které emigranti pošlou příbuzným ve své původní vlasti. Tato částka na celém světě dosahuje až 500 miliard dolarů ročně

„Etnické sítě“ se těší stejné důležitosti jako v minulosti. Studie pařížského ekonoma Hillela Rapoporta odhalila, že jednotlivé země obchodují více se zeměmi, odkud pocházejí dia spory, a více do nich i investují.

Tyto výsledky si vysvětluji jako přímý dopad ukrytých a nikdy nevyslovených vědomostí či know­how. Abyste mohli něco vyrábět, musíte vědět jak. A toto know­how je víceméně neuvědomělé. Všichni z nás ostatně vědí, jak jezdit na kole, ale neuvědomují si, jak to mozek dokáže zařídit.

Toto know­how se přenáší po celé planetě v mozcích těch, kteří jím disponují a přenáší jej na pracující. To je také důvod, proč se etnická kuchyně šíří skrz diaspory, a nikoli skrz kuchařky. Může to být také důvod, proč se zemím, které mají rozmanitější složení migrantů, daří lépe. Ti, kteří se ze zahraničí vrátí, jsou pro jednotlivé země důležitým zdrojem nových dovedností. Ljubica Nedelkoska z Harvardského centra pro mezinárodní rozvoj dokonce přišla na to, že platy Albánců, kteří z vlasti neodešli, vzrostly ve chvíli, když se jejich krajané z pobytu v zahraničí vrátili.

Červi

Důkazy důležitosti diaspor naleznete všude, když se budete pořádně dívat. Franschhoek je nádherné údolí nedaleko Kapského města osídlené hugenoty (francouzskými protestanty) v 17. století. To je důvod, proč se zde dosud produkuje víno. Podobným případem je jihobrazilské město Joinville osídlené v 19. století relativně nevzdělanými Němci.

Díky jejich kulturním vazbám, které udrželi s domovinou po více než 120 let, město vyniká pokročilou průmyslovou výrobou produktů, které se v oblasti až do příchodu Němců nevyskytovaly. Industrializace východní Asie byla možná jen díky vazbám Číňanů žijících v zámoří. Indický špičkový průmysl byl do značné míry vytvořen navrátivšími se emigranty, kteří jsou úzce propojeni s diasporou. Izrael celý je v podstatě vytvořen vlastní diasporou.

Diaspory zkrátka mohou být obrovským přínosem pro rozvoj některých zemí. Nejsou to „červi“, jak Kubánce žijící v zahraničí s oblibou nazýval Fidel Castro. Ekonomický přínos diaspor může fungovat jen v případě, že je země, kde se migranti usídlí, toleruje a jejich domovina je náležitě oceňuje. Vlády by měly mít strategii zaměřenou na diaspory, protože mohou být zdrojem jejich ekonomické prosperity.

Ricardo Hausmann je bývalý venezuelský ministr pro plánování, který v současnosti působí na Harvardově univerzitě a je ředitelem Centra pro mezinárodní rozvoj


Čtěte také:

Miroslav Zámečník: Kde je tajemství úspěchu ekonomických migrantů

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče