Řetězení pracovních smluv bude zase možné

13. května 2013, 00:00 - JUDr. Jan Kozubek
13. května 2013, 00:00

Očekávané schválení další změny zákoníku práce opět umožní výkon sezonních prací v pracovním poměru na dobu určitou

Od 1. 1. 2012 začala platit dosud nejobsáhlejší novela zákoníku práce (zákon č. 262/ 2006 Sb.), která přinesla některé důležité a zásadní změny. Jejím smyslem bylo napomoci větší pružnosti pracovněprávních vztahů a také přispět k vytváření dalších pracovních příležitostí. Ne všechny úpravy tomu ale napomohly.

Jednou ze schválených změn bylo zrušení dosavadní koncepce sjednávání pracovních poměrů na dobu určitou upravené v § 39 zákoníku práce, podle níž bylo možno takový pracovní poměr uzavřít maximálně na dva roky (až na výjimky dané zvláštními právními předpisy) s tím, že počet možných prodloužení nebyl zákonem výslovně jakkoli upraven či omezen. Další pracovní poměr na dobu určitou mohl být ale uzavřen až po šesti měsících od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou mezi stejnými subjekty. Na delší dobu mohl být pracovní poměr uzavřen jen v případě, že to vyžadovala zvláštní povaha práce a vážné provozní důvody. Dá se říci, že tato úprava obsahovala jediný podstatný nedostatek spočívající v tom, že v rámci dvou let bylo možno pracovní poměry prodlužovat nesčíslněkrát, např. vždy i po měsíci, tedy umožňovala ono četné řetězení, což mělo jistě neblahé důsledky pro zaměstnance z hlediska nejistoty délky trvání pracovního poměru. Jinak s prováděním tohoto ustanovení žádné větší praktické problémy nebyly.

Ministerstvo práce a sociálních věcí však přes nesouhlas řady resortů, včetně Legislativní rady vlády, nakonec přece jen prosadilo zásadní změnu v úpravě pracovního poměru na dobu určitou, která by se dala shrnout do těchto bodů: 1) pracovní poměr na dobu určitou je nyní možno sjednat (dokonce) až na tři roky; 2) k opakování (prodloužení) pracovního poměru může ale dojít jen dvakrát, a to vždy maximálně o tři roky (takže pracovní poměr na dobu určitou může trvat ve svém souhrnu nepřetržitě až devět let, byť řetězení bylo podstatně omezeno, a to jen na dvě možnosti); 3) byla zrušena možnost uzavírat pracovní poměr na dobu odůvodněnou vážnými provozními důvody či zvláštní povahou práce; 4) další sjednání pracovního poměru na dobu určitou mezi stejnými účastníky je nyní umožněno až po uplynutí tří let od skončení předchozího pracovního poměru.

Zejména zrušení možnosti uzavřít pracovní poměr na dobu vyžadovanou vážnými provozními důvody či zvláštní povahou práce bylo přijato ze strany části zaměstnavatelů s poměrně velkou nelibostí jako neodůvodněné, které rozhodně nepřispěje k větší flexibilitě při uzavírání pracovních poměrů. I ze strany zaměstnanců byly k této úpravě výhrady.

Iniciátorem změn se stali dokonce odboráři z firmy Bosch v Jihlavě. Obrátili se na senátora Miloše Vystrčila, který se této myšlenky iniciativně chopil a po několika jednáních, zejména se zástupci Svazu průmyslu a dopravy a ČMKOS, na nichž se povedlo dosáhnout shody v textu, připravil návrh na změnu tohoto ustanovení. Tím se do zákoníku práce znovu vrací možnost uzavírat pracovní poměry i na dobu, kterou vyžadují vážné provozní důvody a důvody spočívající ve zvláštní povaze práce.

Staronová úprava bude obsažena v samostatném odstavci 4 § 39 a bude přece jen poněkud přísnější, než byla úprava předchozí. Především k uzavření pracovního poměru dle tohoto odstavce bude moci dojít při splnění několika podmínek: 1) nemožnost na zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby na práci, na kterou hodlá zaměstnance přijmout, sjednal přece jen se zaměstnancem pracovní poměr na dobu neurčitou; 2) jiný postup musí být těmto důvodům přiměřený; 3) povinnost uzavřít písemnou dohodu mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací (kde nepůsobí, musí být vydán vnitřní předpis); 4) dohoda nebo vnitřní předpis musí obsahovat alespoň tyto náležitosti: a) bližší vymezení důvodů, b) pravidla jiného postupu zaměstnavatele při sjednávání a opakování pracovního poměru na dobu určitou, c) stanovení okruhu zaměstnanců, kterých se bude tento jiný postup týkat, a d) uvedení doby, na kterou se dohoda uzavírá nebo vnitřní předpis přijímá.

Nadále bude platit, že pokud by pracovní poměr byl sjednán v rozporu s výše uvedenými podmínkami, bude mít přímo zaměstnanec možnost, jak tento protiprávní stav napravit.

K tomu dojde, když před uplynutím sjednané doby písemně oznámí zaměstnavateli, že trvá na tom, aby byl dále zaměstnáván.

V takovém případě se pracovní poměr na dobu určitou změní na pracovní poměr na dobu neurčitou.

Novela již byla schválena naprostou většinou jak v Poslanecké sněmovně, tak v Senátu. Vzhledem k jednomu senátnímu pozměňovacímu návrhu se však musí sněmovna novelou zabývat znovu, ale i tentokrát se schválení předpokládá. Mohla by tedy vstoupit v účinnost v druhé polovině tohoto roku. Díky ní se rozšíří znovu možnosti uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou, což uvítají především zaměstnavatelé ze zemědělství a stavebnictví (ale i cestovního ruchu), kteří bez najímání takovýchto pracovních sil sezonní práce mnohdy obtížně zvládají.

O autorovi| JUDr. Jan Kozubek advokát, Becker & Poliakoff

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče