Rejstřík mám čistý

17. února 2014, 00:00 - Jan Hrbáček
17. února 2014, 00:00

V exkluzivním rozhovoru pro týdeník Euro mluví lobbista Ivo Rittig o svém podnikání a vlivu na přední české politiky

Lobbista Ivo Rittig rozhovory téměř nedává. Toto interview vzniklo před více než dvěma roky a Rittig k němu svolil jen pod podmínkou, že musí odsouhlasit finální text. Nakonec zveřejnění rozhovoru odmítl. Po Rittigově zatčení se nicméně redakce týdeníku Euro rozhodla rozhovor otisknout.

* Říká se vám středočeský kmotr a lobbista. Kolují o vás informace, že „pasete“ někdejšího místopředsedu ODS Petra Bendla. Jak je to s vaším vztahem k němu? Stýkáte se s představiteli středočeské ODS?

Středočeský kmotr vznikl z toho, že mě někdo párkrát viděl s Bendlem. Měli jsme společné obchody, teď už ne. Nevím ani, jestli tam mám dvě, nebo tři procenta. Když se zeptáte kohokoli z ODS, tak v životě Iva Rittiga nikdy nikdo neviděl na schůzi, na sezení jakéhokoli orgánu, vůbec ty lidi neznám.

* Ale lobbista nemusí sedět na jednání krajské organizace. To je člověk, který lobbuje za to, aby se něčeho dosáhlo, a pak z toho má profit. To vy v ODS neděláte?

Jako když se mě někdo na něco zeptá, jestli mu poradím, ať zadarmo nebo za peníze? Nevlastním poradenskou firmu, působím v jiném segmentu, restaurace, hotely, developeři, před patnácti lety jsem koupil mramorárnu v Dobřichovicích. Nejsem lobbista a neživím se jako lobbista. Vymyslím si obchod, dotáhnu ho a prodám. Nežiju si špatně, platím řádně daně, jsem jeden z mála, kdo může prokázat, co si vydělal. Nelobbuju pro nikoho v ČEZ, nikomu jsem tam kšeft nedohazoval.

* Ale nepopřete, že znáte vlivné lidi v ODS…

Znovu opakuji, že nemám s ODS ani s jejími strukturami nic společného. Znám Petra Bendla, znal jsem Mirka Topolánka. Ale do ničeho nezasahuji.

* Ani jako našeptavač?

To nejde, každý si chrání svoje místo, snaží se svoji pozici obhájit zuby nehty. Tady se hodně démonizuje. Ale vlastně: Mirku Topolánku, nezlob se, děkuji ti, že jsi mě jmenoval středočeským kmotrem, ale zapomněl jsi, že já žádné kmotry neznám, nejsem ani na žádném postu. A bylo nefér hodit mezi nás i Pavla Drobila. Věřte mi nebo nevěřte, já nejsem ve straně, mě zajímá jenom byznys.

* Tak jinak, pomohla vám nějaká známost k tomu, abyste udělal svůj byznys?

Myslíte politická známost? Každý se snaží, já jsem ekonomicky, a ne politicky založený, politika je mi úplně jedno. Ale každý podnikatel se snaží dosáhnout svých výsledků nějakými prostředky. Samozřejmě, taky jsem se snažil o konexe ve svém podnikatelském životě, aby pomohly mému byznysu. Je to naprosto přirozená věc.

* Kdybyste odpověděl záporně, to by vám nemohl nikdo věřit…

Ano, každý se snaží dopracovat k někomu, kdo by mu mohl pomoci.

* Když se tedy zeptám, k čemu vám kdo pomohl, byl byste ochoten říct, kdy to byl někdo z politiků?

Sháněla se podpora na nějakém středním levelu, většina výkonných lidi je právě v něm, vrcholný politik musí přijít dolů. Úředníci jsou denně atakováni různými nabídkami. Ale mezi námi, každý přijde dneska na to, že pokud chce dělat větší byznys, tak část musí odpracovat, část je souhrou náhod. Musíte shánět informace, kdo, jakou nabídku, za kolik, ale když má člověk vyhrát něco velkého, tak hraje velkou roli odhad soupeře, ale i náhoda. Mě udivuje, že v dnešní době elektronických aukcí slyším, že vyhrál někdo, kdo neměl. Dnes už to není jako před 15 lety.

* Máte politické ambice? Nebo někoho podporujete či podporu zvažujete?

Až se ukáže někdo, kdo aspoň z padesáti sedmdesáti procent vyhoví mé mentalitě, pak jsem ochoten ho podporovat…

* S kým z vrcholných politiků se ještě Ivo Rittig zná?

Tak jasně s Topolánkem z tenisu, Bendlem přes módu, to už jsme si řekli. A ze současné ODS znám kluky z Prahy. Není žádným tajemstvím, že mě David Vodrážka viděl na povolebním setkání ve Žlutých lázních (schůzka pražských politiků, lobbistů a obchodníků poté, co ODS prohrála v Praze volby s TOP 09 – pozn. red.). S kluky z magistrátu se čas od času potkáme.

* Jen potkáváte, nebo se i kamarádíte?

Nejsou to moji kamarádi, s někým si tykám, s někým si vykám. Všechny mé obchody jsou nebo byly v Praze 1, jsem proto logicky zvaný na spoustu akcí, ale nebyli jsme u sebe doma, nejsme rodina ani kamarádi. Jsem jeden z obchodníků, platím obrovské částky za nájmy, váží si mě proto, že je platím, nezkrachoval jsem a chovám se řádně. Když je potkám, tak se bavíme, v restauraci, na narozeninách…

* Jaké jsou vaše vztahy s dalšími, v uvozovkách, kmotry ODS Romanem Janouškem a Tomášem Hrdličkou?

Když jsem byl pozván do Žlutých lázní a když jsem tam byl, tak nebudu říkat, že je neznám. Tomáš Hrdlička byl jedním z politiků v Praze 10, kde bydlím, známe se, dá se to nazvat přátelstvím na střední úrovni. Mezi námi, já ho nevnímám jako kmotra, je to politik, radní, na kongresu ODS jsem ho viděl hlasovat. I Romana Janouška jsem samozřejmě párkrát viděl, ale nejsme kamarádi.

* Tykáte si?

Ano. Známe se, tykáme si. S Romanem Janouškem jsme se párkrát potkali u nás v obchodě. Mezi námi, i on je příliš démonizovaný. Naposledy jsem ho zaregistroval ve Žlutých lázních, ale tam jsme se nebavili.

* Nebojíte se, že při proslulosti vlivu obou mužů na chod pražské ODS budete při předcházejících odpovědích vypadat, mírně řečeno, jako duševně chorý? O jejich vlivu na Věci veřejné si už štěbetají vrabci na střeše…

Jestli si někdo myslel na začátku, že to tak je a že se tam nějakým způsobem promítali, tak podle posledních zpráv jsou tyto informace silně démonizované.

* Znáte zakladatele Věcí veřejných Víta Bártu?

Nechápu jeho výpad proti mně. („Vyskytují se zde lidé, kteří mají tendenci ovlivňovat tendry i moji osobu. Je jím například podnikatel Ivo Rittig,“ řekl Bárta – pozn. red.) Viděl jsem ho dvakrát v životě. Jednou v kanceláři letos (v roce 2011 – pozn. red.) v únoru, to mě přišel navštívit a požádat mě, že když mám bližší vztah s Mirkem Topolánkem, jestli bych mu u něj neotevřel dveře. Měl tehdy pocit, že je v nemilosti, a žádal o přímluvu, aby se to změnilo. Já jsem řekl, že Mirka Topolánka znám, ale nevím, proč se přišel zeptat zrovna mě, a že mu můžu vzkaz předat. Tím náš rozhovor skončil.

* A to druhé setkání?

Nečekaně se objevil na nějaké schůzce, byl jedním z témat debaty, ale já jsem se s ním nebavil. Řekli jsme si jen dobrý den. Takže dvě fyzické schůzky, jedna aktivní, jedna neaktivní. Chtěl bych ještě říct, že Bártův výpad je další součástí demagogie na téma Bendl, doprava, kmotři, velrybáři. Já jsem v životě nebyl na ministerstvu dopravy, nelobboval jsem, neporoučel jsem, pátralo po tom dost lidí, a na nic nepřišli. Nestál jsem o žádnou jeho přízeň, a až ho někdy potkám, zeptám se ho: „Pane Bárto, co vás vedlo k tomuto vyjádření?“

* Pomiňme váš vztah s Vítem Bártou. Stále se točíte kolem démonizování stavu současné politiky. Kde pro to berete podklady?

Všichni ti údajní kmotři a mafiáni ve volbách až na výjimky neuspěli. Byla to jakási vnitrostranická vendeta.

* Vy si myslíte, že Janoušek s Hrdličkou nemají silný vliv na pražskou ODS i na VV?

Ne, to si opravdu nemyslím.

* Ale i o Ivovi Rittigovi se říká, že umí zařídit v Praze různé věci… Myslíte přes politiky v Praze? To by musel někdo přijít a říct: Ivo Rittig mi prokazatelně pomohl něco koupit, například pozemky. Můj jediný vztah s Prahou a magistrátem jsou smlouvy o nájmu budov kvůli obchodům.

Neexistuje nic, žádný pozemek a podobně.

* Proč máte trvalé bydliště v Monaku?

Podnikám po celém světě. Není to špatné, při určitých aktivitách, mít bydliště v Monaku. Mám tam pěkný velký byt. Já se s ničím netajím, nikdy jsem neměl problém s finančním úřadem, firmy daním tady a jako fyzická osoba daním v Monaku. Beru to jako výhodu, je to legální a nevidím v tom žádný problém. Beru to jako oboustranný příběh a spousta podnikatelů to dělá stejně.

* Přiznáváte se ke všem vlastnickým podílům ve firmách, které vám alespoň zčásti patří?

Vlastním tu pár firem, za kterými jsem vidět, akciovky, eseróčka… Samozřejmě pak mám i obchodní báze v některých firmách, kde vidět nejsem. Tady ale mluvím o zahraničí. V Česku jsem naprosto průzračný, platím tu nemálo daní.

* Takže se nemůže stát, že na vás narazíme v nějaké firmě se skrytými vlastníky, která se uchází o státní zakázku?

Ne, to se stát nemůže.

* Dlouhodobě spolupracujete s Peterem Kmetěm. Z obchodního rejstříku je zřejmé, že vám administruje firmy. Kde se vaše cesty protnuly?

Mám to nastaveno tak, že zahájím nějaký byznys, a končí to tak, že firmu buď úspěšně prodám, nebo neprodám. Mám řadu nabídek. Například, když narazíme na oděvní průmysl, to skončilo tím, že jsem prodal svůj podíl v pražské Pařížské ulici. Nechávám si jen dvě tři procenta, abych se mohl do těch firem nějakým způsobem podívat. Petera Kmetě a jiné právníky používám pro případ, že se mi naskytne příležitost koupit nějaké firmy. Pak je obsadím právníky, což je průzračně vidět z výpisu mých firem.

* Znáte Kmeťovu minulost? První správa SNB, rezidentura Washington…

To jsem se dozvěděl až z médií, upřímně, vůbec jsem to nevěděl.

* Nikdy jste si Kmetě neprověřoval? Není těžké zjistit, čím byl v minulosti, v jakých firmách sedí, že v jeho domě sídlí centrála zemanovců.

Pane redaktore, věříte svému právníkovi?

* To není otázka pro mě…

No já věřím. Se vší vážností prohlašuji, že jsem nevěděl o Kmeťově minulosti, teď si na to všechno utvářím názor. Byl mi představen, už nevím kde, na akci, která byla spojena s firemní záležitostí, při nějaké firemní transakci, viděl jsem ho pak asi šestkrát v životě. On je pořád pryč, má zájmy mimo republiku, že má barák se Šloufem, to nevím.

* Existuje vztah mezi Šachta & Partners (dnes MSB Legal – pozn. red.) a Peterem Kmetěm?

Ano, znají se, v řadě firem se Kmeť s právníky ze Šachtovy kanceláře protíná.

* Přes Kmetě a právníky ze Šachta & Partners se dostaneme i k ČEZ, v jehož statutárních orgánech působili. Jde o výběrové řízení na datová centra ČEZ. Jaký je váš vztah k firmě Alseda Data?

Spojuje nás jen právní kancelář – Šachta a partneři. Znám je 20 let, z jednoho právníka vyrostla velká právní kancelář o čtyřiceti právnících, majitel firmy doktor Šachta je jedním z mých nejlepších kamarádů, od roku 1993 se promítá ve všech mých firmách, které jsem vlastnil, je jakýmsi stromem mého podnikání. V této kanceláři vznikají stovky firem, které se potom nějakým způsobem etablují na trhu. Já s Alsedou Data ani její matkou Alsedou nejsem spojen majetkově ani jako jednatel a ani nejsem v právním či jiném vztahu. Nemám jakoukoli poradenskou smlouvu. Jediné uměle konstruované spojení se mnou je, že se tam promítají stejní lidé na bázi dozorčích rad, lidé z právní kanceláře Šachta a partneři.

* Co jste dělal před rokem 1989?

Není žádným tajemstvím, že jsem za komunistů nebyl moc oblíben, stavím se k tomu čelem. Moje rodina byla perzekvována, můj děda utekl za Beneše, vysokoškolský student, honili je, emigroval, odstěhoval se do Kanady. Máma šla z vysoké školy do ČKD, nikam jsme necestovali a já se k tomu stavěl dost průbojně, byl jsem za to zavíraný.

* Nemůže z toho částečně pocházet vaše pověst? Nechcete o tom mluvit?

Nemám žádnou policejní školu, jsem vyučený prodavač, beru to jako uzavřenou část svého života, nebyl jsem oblíben. Je to uzavřené, vyřešená věc, mám čistý trestní rejstřík. l

Nejsem lobbista a neživím se jako lobbista. Vymyslím si obchod, dotáhnu ho a prodám. Nežiju si špatně, platím řádně daně, jsem jeden z mála, kdo může prokázat, co si vydělal. Jak udělat rozhovor s Rittigem (51) Procházíš Udělat rozhovor s Ivem Rittigem je téměř nemožné. Výjimkou je rozhovor, který ve svém pražském sídle nedávno poskytl České televizi. V něm si mimo jiné postěžoval, že chce opustit republiku. Když jsem v létě roku 2011 vyslal signál, jestli by nechtěl dát rozhovor týdeníku Euro, Ivo Rittig dlouho váhal. Oťukával si mě. Nakonec svolil. V tom parném letním podvečeru jsem poprvé a zřejmě naposledy vstoupil do Rittigova hájemství – souvilí na pražských Vinohradech. Hřmotný Rittig mě přivítal pevným stiskem ruky a zavedl do klimatizovaného altánu na dohled od tenisového kurtu. Klasické Rittigovo přivření očí a slogan „Procházíš“ výjimečně neproběhly. Probrali jsme, na co se budu ptát, a on v podstatě souhlasil se všemi nastíněnými tématy. V té době ještě nebyly známy případy kolem pražského dopravního podniku ani kauza solární energetiky. Rittig si vymínil, že rozhovor publikujeme pouze po autorizaci. Potom sáhl do chladničky na víno a otevřel šampaňské, klimatizace hučela na plný výkon. Ochotně a bez přestávek odpověděl na všechny otázky, ani jednou nechtěl vypnout diktafon. Po zhruba třech hodinách audience skončila. Dohodli jsme se, kdy rozhovor pošlu k autorizaci. Když jsem tak učinil, dozvěděl jsem se, že k publikování není vhodná doba. Pak už nebyla nikdy. Po čase jsme se dostali do konfliktu, když jsem popsal některé s ním související, do té doby neznámé obchodní aktivity. Jeho partneři se mi s chutí věnovali na webových stránkách Vašesvoboda.cz, přes něž reagoval na kauzy spojené s dopravním podnikem a další. Přestože mi Ivo Rittig nedal souhlas k publikování rozhovoru a sám o svých záležitostech v médiích – až na dvě výjimky – nemluví, myslím si, že nazrál čas, aby pozapomenutý rozhovor spatřil světlo světa. Já se s ničím netajím, nikdy jsem neměl problém s finančním úřadem, firmy daním tady a jako fyzická osoba daním v Monaku. Beru to jako výhodu, je to legální a nevidím v tom žádný problém.

O autorovi| Jan Hrbáček, hrbacek@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče