Regulátore, díky

28. dubna 2014, 00:00 - Daniel Deyl
28. dubna 2014, 00:00

Bankéřům porostou platy bez ohledu na výkon Tisíce evropských bankéřů se letos ocitnou v netradiční pozici: budou děkovat regulátorům svého trhu za zvýšení základního platu bez ohledu na výkon, který odvedou. Je to nechtěný důsledek snahy o omezení platů bankéřů a lepší navázání výše odměn na výsledky jejich práce. Za paradoxní stav může poslední regulační počin Evropské unie zvaný CRD IV, říkají sami bankéři.

„Mechanismy na kontrolu bank a dalších institucí zjevně zašly dál než původní snaha sladit požadavek na zachování konkurenceschopnosti v odměňování špičkových zaměstnanců s principy odpovědného managementu rizik,“ píše ředitel evropské Asociace finančních trhů Michael Percival ve studii globální právní firmy White & Case s názvem Střelba do tmy, již má týdeník Euro k dispozici.

Právě omezování platů vedoucích zaměstnanců největších finančních ústavů bývá frekventovaným tématem diskusí o regulaci finančního systému. Částečně je to odpověď na předcházející stav věcí, jenž špičkové zaměstnance motivoval k přijímání neúnosného rizika; a částečně je to dáno vcelku pochopitelnou společenskou objednávkou.

Platy pod drobnohledem Reakce na krizi dala v tom směru vzniknout řadě doporučení. Organizace Financial Stability Board (FSB), sestávající ze zástupců vlád a finančních institucí ze zemí neformálního klubu největších ekonomik světa G20, vypracovala už v roce 2009 návrh obecných zásad, jimiž by se odměňování špičkových finančníků mělo řídit. Úhelným kamenem přitom bylo definování vztahu mezi fixním platem a odměnami či bonusy, jež často základní plat mnohonásobně převyšovaly.

Zásady FSB říkají zhruba následující: přidělování pohyblivé složky platu má v plné míře brát v potaz současná a budoucí rizika; špatná finanční výkonnost firmy by měla většinou vést k zásadnímu zredukování pohyblivé složky platu (současné i budoucí, vrácení již jednou vyplacené prémie). U vysoce postavených zaměstnanců, kteří mají vliv na rizika, jež firma podstupuje, by mělo platit, že podstatná složka jejich celkové odměny by měla být pohyblivá v závislosti na výkonnosti jich samotných, jejich oddělení i celé společnosti; výplata 40 až 60 procent odměny by měla být odložena minimálně o tři roky, přičemž by mělo platit, že čím vyšší celková odměna, tím vyšší procento z ní by mělo být takto odloženo. Více než 50 procent pohyblivé složky odměny by mělo být vypláceno v akciích nebo v nástrojích na akcie vázaných. A konečně, garantované prémie by měly být poskytovány pouze nově příchozím zaměstnancům, a to pouze po dobu jednoho roku.

„Bankovnictví vcelku ochotně přijalo navrhované zásady FSB,“ uvádí již citovaná studie White & Case, „je však pravdou, že členové klubu G20, kteří nejsou členskými zeměmi EU, volili spíš cestu usměrňování, kdežto Unie dala přednost legislativní cestě.“

Situaci v Evropě přitom komplikuje přehršel regulátorů. V provozu jsou hned čtyři celoevropské regulační orgány. Kromě toho v každé členské zemi působí její vlastní kontrolní instituce; jen v Británii jsou takové hned dvě. A Evropská komise, která má na starém kontinentu samozřejmě nejpádnější slovo, má logickou tendenci pravidla sjednocovat. Šlápnutí vedle?

Až dosud postupovala vydáváním směrnic, které si každá členská země EU zapracovala do svých zákonů, loni však vydala zmiňovanou směrnici CRD IV (čtvrtá generace direktivy o kapitálových požadavcích), jež má za cíl rovnou vytvořit jednotná bankovní pravidla na celém území Unie. Změny v pravidlech stanovování bankéřských platů v ní hrají prominentní roli – a podle mnohých ne zrovna lichotivou. „Nová nařízení podkopávají to, čeho už bylo dosaženo při stanovení pravidel, která mají podpořit stabilitu finančního systému,“ komentoval nařízení britský ministr financí George Osborne. Co tedy CRD IV vlastně říká? Hlavní změnou je omezení prémií špičkových bankéřů. Prémie mohou, zjednodušeně řečeno, tvořit pouze polovinu celkové odměny bankéře; druhá polovina musí být pevná. Pokud to povolí akcionáři, mohou pevná a pohyblivá složka být rozděleny v poměru maximálně 1 : 2.

Banky se na opatření dívají skrz prsty. „Je to problém, protože oni si asi myslí, že tím sníží platy, jenže to se nestane,“ reagovala jedna z britských bank, již autoři studie oslovili (a většina ostatních bankéřů odpovídala podobně). V praxi to znamená, že se nařízení obchází. Kde to jde – jako v Británii –, použily banky úskoku s různě vysokým „příspěvkem k pevné části platu“. Ten podle tabulek není platem, protože nezakládá nárok na důchod a vůbec se chová jako prémie; ovšem neříká se mu tak. Je to evidentní šaráda – však také například v Německu něco takového zákony nedovolují.

Jinde se očekává, že toto uspořádání bude dříve či později napadeno soudně. Druhou logickou reakcí bank je zvýšení základních platů. Tak se zachovaly například právě některé německé banky.

Co s tím? Anonymně citovaní finančníci říkají, že CRD IV „nezmizí stejně jako nic, co přichází od politiků, a je třeba se s ní nějak vypořádat“. Berou ji jako nutné zlo, které nejen komplikuje život bankéřům, ale navíc kvůli výše uvedeným fintám ani nedosahuje vytčeného cíle, jímž je omezit nejvyšší platy.

Některé banky uvažují i o přemístění svých nejlépe placených lidí mimo Evropu. Ačkoli tento trend dosud nepřevládá, existuje „obava, že CRD IV oslabí evropské bankovnictví ve srovnání se Severní Amerikou i Asií“, uvedl jeden z respondentů studie. To by byl další z nechtěných negativních dopadů dobrými úmysly dlážděné regulace.

Jak jsou bankéři placeni

Pohyblivá složka odměn špičkových bankéřů

(v % celkové odměny za r. 2013)

Francie 79

Británie 79

Německo 68

Itálie 55

Nizozemsko 43

Zdroj: EBA

Jaký bude konečný dopad CRD IV?

Podle mínění špičkových pracovníků firem, kteří se orientují

ve finančnictví, ale sami nejsou bankéři (v %)

35

Rozumný

krok vpřed

Nástroj tak tupý,

že nestačí

k dosažení cíle

(posílení stability

finančního systému)

36

Ani jedno z výše

uvedeného

25

Nedokážu posoudit 4

Zdroj: White & Case, Shooting in the Dark:

A review of the implications of the bonus cap

Některé banky uvažují i o přemístění svých nejlépe placených lidí mimo Evropu.

Nejistá výplata Co zatím přinesla změna pravidel CRD IV (v %)

Před zavedením nových pravidel:

77

23

Po zavedení nových pravidel (2014):

50

50

Zdroj: Evropská komise Ostrovní ráj bankéřů Počet finančníků ve vybraných zemích, kteří si za rok 2012 vydělali více než milion eur

Zdroj: Money Marketing UK

Šéfové dostanou stejně nebo míň

Jak evropská direktiva o platech bankéřů zasáhne některé špičky finančnictví

• Barclays Generální ředitel Antony Jenkins: Maximální možný plat za rok 2014: 6,3 milionu liber (z toho příspěvek k pevné složce platu ve výši 950 tisíc liber) Srovnání s rokem 2013: –16 % Příspěvek dostane celkem asi 1000 zaměstnanců banky. • Lloyds Banking Group Generální ředitel António Horta-Osório: Maximální možný plat za rok 2014: 7,8 milionu liber (z toho příspěvek k pevné složce platu ve výši 900 tisíc liber) Srovnání s rokem 2013: –10 % Příspěvek dostane asi 200 zaměstnanců banky, většina z nich v divizi investičního bankovnictví. • HSBC Generální ředitel Stuart Gulliver: Maximální možný plat za rok 2014: 11,4 milionu liber (včetně 1,7 milionu liber v akciích) Srovnání s rokem 2013: –17 % Prémie dostane 665 zaměstnanců banky. • Deutsche Bank Generální spoluředitelé Anshu Jain a Jürgen Fitschen: Maximální možný plat za rok 2014: 9,85 milionu eur Srovnání s rokem 2013: beze změny Německé zákony nedovolují obcházet nařízení pomocí příspěvků; banka reagovala prohlášením, že zvýší platy asi 3700 zaměstnanců. • Standard Chartered Generální ředitel Peter Sands: Maximální možný plat za rok 2014: 12,4 milionu dolarů (z toho 1,1 milionu dolarů příspěvek k pevné složce platu) Srovnání s rokem 2013: –15 % Příspěvky dostane bezmála 70 zaměstnanců.

Zdroj: Financial Times

O autorovi| Daniel Deyl • deyl@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

Finance
Kde vám zítra za vysvědčení dají slevu nebo dárek?
Kolik si koupíte za 1000 Kč na dovolené v Turecku nebo v Chorvatsku?
10 věcí, které by měl OSVČ znát o placení zdravotního pojištění
Hypotéky jsou více regulované a dražší, přesto zájem o ně roste
Co je třeba mít při silniční kontrole u sebe, abyste nedostali pokutu?
Auta
Fiat slaví už podruhé 60. narozeniny modelu 500. Tentokrát…
Totálka do šrotu? Kdepak. Z těchto vraků dělají v Rusku zánovní ojetiny
Pouštní supersport Zarooq SandRacer 500 GT jde do výroby. Stojí přes 10 milionů
Galerie: Range Rover nafocený na nejhezčích místech Severní Ameriky. Pokochejte se
BMW chystá ostré SUV X3 M jako soupeře pro Porsche Macan Turbo
Technologie
Intel Core i5-7400: jak si vede čtyřjádrový Kaby Lake za 5 tisíc? (uživatelská recenze)
Levné telefony budou výkonnější a déle vydrží. Díky Snapdragonu 450
iPhone slaví 10 let. Na svět přišel bez MMS, Javy, Flashe, GPS i videa
Potvrzeno: Samsung chystá duální foťák a okopíruje přitom princip od Huawei
Laserový projektor od Xiaomi vykouzlí 150palcový obraz jen 50 cm od stěny
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít