Radary, kontejnery, doprava. České firmy vydělávají na migrační vlně

 Weikert 14. listopadu 2015, 12:13  -  Petr Weikert
14. listopadu 2015, 12:13

Pokud se v minulosti psalo o programu ministerstva průmyslu na vývoj nových technologií k vyhledávání osob, řeč byla obvykle o virguli a stativu. Ano, někdy před osmi lety opravdu úřad tuto kombinaci nástrojů určených senzibilům podpořil. Tehdy se ale zároveň začal rodit mnohem serióznější projekt, který je dnes symbolem specifického úspěchu českých firem. Jde o uprchlický byznys.

Vývojáři pardubické firmy Retia specializující se na výrobu radarových systémů začali v roce 2005 vážněji zkoumat takzvané UWB technologie. Kromě přenosu dat a šíření signálu se totiž ukazovalo, že tyto ultraširokopásmové vlny se za určitých okolností dobře šíří přes překážky a že by se daly využít i k vyhledávání lidí. Původně se technologie vyvíjela pro hasiče, aby bylo možné sledovat jejich pohyb například při zásahu v hořících budovách. Přes dlouhý vývoj, kličky a chyby došla Retia k unikátnímu ručnímu radaru Retwis.

Ten pohlédne za zeď nebo sutiny, a pomůže tak záchranářům najít zavalené lidi například po zemětřeseních. Policejní komanda jsou díky pohledu přes zeď před zásahem schopna odhalit, kolik lidí je v místnosti a kde se pohybují. Tajným službám zase prozradí sledování zájmového místa, jak často je navštěvované.

Retia patří do úzké skupinky čtyř firem na světě, které vlastními silami vyvinuly podobný radar. Žádný závratný úspěch se však nedostavoval. „Dosud šlo o jednotky dotazů, které jsme registrovali,“ říká Radim Šikl, vedoucí obchodu firmy, jež má více než 200 zaměstnanců. Situace se ale změnila s nástupem uprchlické vlny. Radar se dá totiž využít třeba pro prohlížení kamionů. Je tak citlivý, že člověka pozná jen podle pohybů hrudníku při dýchání. Pokud se za zdí nebo v korbě kamionu netísní vysloveně dav, je možné i uprchlíky spočítat. „Z jednotek dotazů na zakázku ročně jsme se dostali na desítky měsíčně. Aktuálně jednáme o dodávce šedesáti radarů do jedné země a čtyřiceti do druhé,“ popisuje Radim Šikl. Detailnější čísla od firmy získat nelze. „Ten nárůst bude ale velmi významný,“ uvádí vedoucí obchodu firmy.

220 milionů korun budou letošní tržby společnosti Karbox z Hořic. Meziročnímu nárůstu o 50 milionů napomáhá uprchlická krize.
100 ručních radarů schopných odhalit uprchlíky v kamionech má v nejbližší době prodat společnost Retia z Pardubic.
50 letů s uprchlíky vypravila z německých měst společnost Travel Service.

Retia v době vrcholící migrační vlny přichází s druhou generací přístroje. Na výstavě v Paříži představí 17. listopadu novou verzi radaru. Je o polovinu lehčí, váží kolem tří kilogramů. S tím souvisí i poloviční velikost, zároveň získal stroj až dvojnásobný dosah.

I přes novinky ho ale firma nemá patentovaný. Paradoxně je to kvůli tomu, aby ho nikdo neokopíroval. V souvislosti s patentem by totiž musela prozradit detaily fungování radaru. „Pak je tu ještě otázka vymahatelnosti onoho patentu. V Evropě by to zřejmě šlo, ale riziko kopírování je v jiných zemích a neumím si představit, že bychom se soudili třeba v Číně,“ říká Radim Šikl. Koneckonců právě v Číně už český radar zkoušeli napodobit. Lidé z Retie na to přišli, ale stroj prý moc dobře nefungoval.

Lidé z buněk

Retia není zdaleka jedinou firmou, které se daří díky migrační krizi. Hořická společnost Karbox vyrábí speciální kontejnery. Má zkušenost s dodávkami komplexů, jako jsou například polní nemocnice. Několik kontejnerových táborů dodala i pro NATO. Kempy pro armády či soukromé společnosti vyrostly v Africe, na Blízkém i Středním východě. Tábor od Karboxu může čítat i několik desítek kontejnerů a kromě ubytovacích buněk také jídelnu, toalety, sprchy, lékařskou ambulanci či komunikační uzel.

A právě na řešení současné migrační krize se lidé v Karboxu těší. Záchytné tábory, které chce Evropa budovat pro uprchlíky mimo své hranice, budou podobné kontejnery potřebovat. Podle Karboxu půjde až o tisíce kusů. S tvrdými daty ohledně dojednaných zakázek je to u Karboxu složité podobně jako u Retie.

„Na výrobě kontejnerů pro tábory se budeme velmi pravděpodobně podílet. Vzhledem k ochraně informací nemůžeme zatím uvést více detailů, tedy o jaké organizace a počty se jedná,“ říká ředitel firmy Michal Maurer. Tržby Karboxu nicméně stoupají. Za rok 2014 firma utržila 172 milionů korun, letos dosáhne hranice 220 milionů. Z původní padesátky zaměstnanců má nyní Karbox 110 a kvůli zakázkám začal najímat agenturní pracovníky.

To česká pobočka francouzské firmy Touax přijala do svého závodu v Supíkovicích na Jesenicku čtyřicet nových zaměstnanců. Ubytovací buňky pro běžence nestíhá vyrábět. „Potřebovali bychom dalších zhruba čtyřicet. Zejména elektrikáři, podlaháři, sádrokartonáři a instalatéři ale v regionu chybějí, musíme se proto poohlížet i v sousedním Polsku. Sjednanými zakázkami jsme vytíženi až do poloviny roku 2016 a nové zájemce z Německa musíme odmítat. Navíc registrujeme další poptávku na objekty pro uprchlíky ze Švédska, Rakouska a Maďarska,“ popisuje Jan Petr, marketingový ředitel společnosti Touax.

Zájem projevují na Jesenicku nejen z velkých německých měst – z Berlína, Mnichova, Hamburku, Hannoveru nebo Brém, ale také z menších obcí, do kterých německá vláda běžence rozděluje. Německé spolkové země či města si modulové stavby buď kupují, nebo pronajímají. Pronájem bývá obvykle na pět let s možností prodloužení. „Poptávané jsou většinou ubytovny hotelového typu, kde jsou obytné místnosti seskupené do sekcí a mají společné sociální zázemí a kuchyňky. Žádané jsou ale i bytové domy s plnohodnotnými bytovými jednotkami. Právě takovou velkou zakázku jsme dokončili v Hamburku,“ říká Jan Petr.

Vzhůru domů

Uprchlíci znamenají zakázky i pro letecké společnosti. Jde zejména o běžence z Balkánu, kteří v Německu obvykle nedostávají povolení k pobytu a musejí se vrátit domů. Travel Service už vypravil více než padesátku letů s uprchlíky. Letadla startují přímo z německých měst už od léta, kdy společnost s německým úřadem pro migraci spolupracuje.

Není ovšem jisté, jak dlouho ještě spolupráce potrvá. Lidé z Albánie, Makedonie, Srbska či Kosova se naučili do letadel nenastupovat. Po obdržení příkazu k nástupu se ztratí, onemocní nebo se na palubě letadel vzpínají, aby byli vyloučeni z přepravy – a zůstali tak v Německu. I proto spolková vláda uvažuje, že nebude obsílky posílat předem a že uprchlíky začnou domů vozit vojenská letadla.


Čtěte také:

Krajní pravice se veze na uprchlické vlně po celé Evropě

Německo: Uprchlíci páchají zločin stejně často jako místní

Mohlo by vás zajímat

ilustrační foto

Důl Paskov se nebude zavírat dříve než v květnu 2017

Tony Blair

Blair končí s podnikáním, chce se věnovat neziskové činnosti

 Zateplení domů,

Vláda hledá nový zdroj peněz na zateplení veřejných budov

Je toto budoucnost? Páreček robotů na vycházce

Ilona Švihlíková: Robotizace otevírá dveře dystopiím

Chomejní na hlavním vlakovém nádraží v Teheránu.

Írán zavádí kreditní karty. Pomalu a jen pro „domácí užití“

 Ilustrační foto

Volný pád Deutsche Bank pokračuje

  • James Cusumano: Pochybuji, že Elvis žije

  • Vlastimil Harapes: Nemám rád cyklostezky a nejraději bych…

  • František Stárek: Už jsem si myslel, že budu v klidu

  • Karolína Topolová: Dovoz ojetých aut se nevyplatí

  • Alexandra Kala: Sleva je u mě zakázané slovo

  • Radka Dohnalová: Lídři by měli rozvíjet své talenty a…

  • Václav Cílek: Vyhnuli jsme se Kurdistánu

  • Petr Lávička: České maso bývá předražené

  • Michal Horáček: Jen já a lidi

Hry pro příležitostné hráče