Putinova vysoká hra

22. dubna 2014, 00:00 - DANIEL DEYL
22. dubna 2014, 00:00

Boj o Ukrajinu se vyvíjí jednoznačně: Moskva má proti slabému Kyjevu a nerozhodnému Bruselu navrch

Pozorovatel neznalý reality se mohl minulý čtvrtek nechat snadno pomýlit: Rusko, Ukrajina, Evropská unie a Spojené státy se dohodly na „deeskalaci napětí“ na Ukrajině. „Dokument, který jsme přijali, volá po okamžitém zahájení celoukrajinských jednání o budoucích ústavních procesech; jednání musejí být otevřená a kontrolovatelná,“ prohlásil v Ženevě ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. „Krizi si musí vyřešit ukrajinský lid sám, všechny ilegální ozbrojené skupiny musejí být odzbrojeny, obsazené budovy státní správy musejí být navráceny, protestujícím musí být udělena amnestie s výjimkou těch, kteří se dopustili těžkých zločinů,“ pokračoval Lavrov.

Dohoda státníků ve Švýcarsku však pro situaci na východě a jihu Ukrajiny znamená velmi málo. A to hned z několika důvodů.

Tím prvním je fakt, že není nikoho, kdo by dokázal dodržení jejích podmínek kontrolovat, či dokonce prosadit silou. Situaci má zcela pod kontrolou jediná strana konfliktu, Rusko.

To má za následek paradoxní vývoj. Týž den, kdy ministr Lavrov dohodu podepsal, nechal se jeho šéf Vladimir Putin slyšet, že se na březnovém obsazení Krymu podílela ruská armáda. „Museli jsme přijmout opatření, aby se situace nevyvinula podobně jako dnes na jihu a východě Ukrajiny. Za zády sil krymské sebeobrany proto stáli ruští vojáci,“ řekl Putin bez obalu, ačkoli do té doby tvrdil, že jeho armáda neměla s pučem (jenž vyústil v připojení Krymu k Rusku) nic společného. Plná ruka trumfů Takový postup naznačuje, že ruský prezident shodil rukavice a je ochoten prosadit svou za jakoukoli cenu, včetně otevřeného válečného konfliktu. Prosadit svou v tomto případě podle všeho znamená dosáhnout federalizace Ukrajiny, přičemž východní část by zůstala de facto pod kontrolou Moskvy. Ukrajinská vláda se tomu pochopitelně brání; Putinovi však hraje do karet několik věcí.

Zaprvé, kyjevská vláda – jejíž legitimitu Moskva na rozdíl od Západu neuznává – nemá zemi pod kontrolou. Když (pro)ruské síly obsadily Krym, ukrajinští vojáci dostali rozkaz nebránit se. Když v následujících týdnech začali iniciativu na východě země přebírat proruští demonstranti a později ozbrojenci, trvalo Kyjevu dlouho, než se rozhoupal k odpovědi. A když se tak konečně stalo, ukázalo se, jak slabá ukrajinská armáda je.

Pokusy převzít kontrolu nad vládními budovami, které drželi proruští povstalci patrně za pomoci neoficiálně působících jednotek ruské armády, skončily stejně v Mariupolu, Doněcku i Kramatorsku (viz mapa) neúspěchem.

Ukrajinská armáda trpí kromě současné nejednoty i dlouhodobým nedostatkem investic, chabou výzbrojí a špatnou organizací.

Není ani jisté, jak vysoké podpoře se nový kyjevský režim na převážně rusky mluvícím východě země těší. Průzkum, jejž citoval deník Kyiv Post, uvádí, že 67 procent obyvatel Doněcké oblasti (kde se proruské síly projevují nejsilněji) nesouhlasí s tím, když vzbouřenci obsazují tamní vládní budovy. Ve skutečnosti tam však proruské síly nenarazily na prakticky žádný odpor.

Zadruhé, Putin, zvyklý hrát pro ruské publikum, si užívá 80procentní domácí podpory. I proto může rozhodovat sám a rychle. Na počátku minulého týdne pohrozil Evropě, že zvažuje možnost otočit kohoutkem a zastavit dodávky plynu – pro Ukrajinu i pro země Evropské unie; adresoval v tomto znění otevřený dopis hlavám celkem 18 států. Evropská reakce? Po dvou dnech se ozval eurokomisař Štefan Füle a oznámil, že Unie „včas a přiměřeně odpoví“.

PlYn na PrVnÍm mÍStĚ Západ je navíc ve vztahu k ukrajinské krizi nejednotný. Spojené státy již po krymské agresi uvalily finanční sankce na vybrané Rusy z Putinova okolí a přes společnosti provozující kreditní karty poškodily některé ruské banky – ale dál jsou de facto mimo hru.

Ani Evropská unie nemluví jedním hlasem. Pobaltské země a Polsko jsou i z historických důvodů silně nervózní, ale další členové sázejí zejí na opatrnost. Například dvě země s bohatou zkušeností v oboru kapitulace, FrankYJeV Francie a Česko, ve čtvrtek prohlásily, že si nepřejí prohlubování ekonomických sankcí vůči Rusku. A protože i německá kancléřka Angela Merkelová vidí v Moskvě především obchodního partnera, má Putin tak volnou ruku, jak si jen v podmínkách Evropy 21. století lze představit.

Přesto si jsou Rusové podle všeho velmi dobře vědomi toho, že hrají vysokou hru a že je v jejich zájmu co nejrychleji ji ukončit. Rusko například v první polovině dubna kleslo v oblibě investorů mezi východoevropskými zeměmi na zdaleka poslední příčku, uvádí agentura Bloomberg. I proto vystupuje Putin nečekaně ostře. Koncem minulého týdne se nechal slyšet, že Evropa „nemůže přestat kupovat ruský plyn“. Ruský prezident takto vynáší ve hře o Ukrajinu svůj zdaleka nejvyšší trumf. Těžko si představit, proč by to v tuto chvíli dělal, kdyby neměl zájem na rychlém vyřešení krize.

Tomu nasvědčuje i další prohlášení z Moskvy na téma energetiky, že totiž dohoda v jednání s Čínou o odběru obrovského (blíže nespecifikovaného) množství ruského plynu je na spadnutí. Čínská zbraň je však dvousečná: dostává pod tlak nejen Evropany, nýbrž i Rusy, protože dává Pekingu silnější vyjednávací pozici o podmínkách takové dohody.

Pro Ukrajinu by však ani přesměrování ruské pozornosti na východ nebyla zrovna dobrá zpráva. Země by ztratila jednu z mála karet, se kterými může dnes na mezinárodním poli hrát coby tranzitní země mezi Ruskem a Evropskou unií. Její geostrategický význam pro Moskvu by tím však nijak nepoklesl.

Ruský prezident shodil rukavice a je ochoten prosadit svou za jakoukoli cenu, včetně otevřeného válečného konfliktu.

Jak Rusové dobývají východ Ukrajiny… Proruští separatisté (a podle všeho i jednotky ruské armády) vytáhli minulý týden do ofenzivy proti exponentům kyjevské vlády. Jak se jim kde daří? 1. charkoV • Separatisté napadli radnici, obsadili správní budovu Slobožanské oblasti. 2. IZJuM • Na silnici mezi Slavjanskem a Charkovem se ve čtvrtek a v pátek shromažďovaly ukrajinské jednotky. 3. sLaVJansk • Policejní stanici obsadili separatisté, ukrajinské síly se neúspěšně pokusily radnici převzít zpět. • Separatisté obsadili vojenské letiště. 4. kraMatorsk • Separatisté obsadili nedaleké vojenské letiště a odrazili několik pokusů ukrajinských sil o jeho dobytí. 5. Luhansk • Budovu bezpečnostních služeb dobyli separatisté, vyvěsili na ní ruskou vlajku; podle nepotvrzených zpráv drží v budově rukojmí. 6. horLIVka • Policejní stanici obsadili separatisté, většina policistů se přidala na jejich stranu; jejich nový velitel tvrdí, že je podplukovníkem ruské armády. • Separatisté obsadili i radnici, nechali zvolit nového starostu a vyhlásili Doněckou republiku. 7. donĚck • Nepotvrzené zprávy o tom, že až deset (pro)ruských bojovníků bylo zabito v přestřelce; ukrajinská vláda později potvrdila tři mrtvé. • Radnici měli pod kontrolou separatisté, postavili kolem ní barikády. Ukrajinská policie se neúspěšně pokusila budovu získat zpět. 8. MarIuPoL • Sepraratisté se neúspěšně pokusili dobýt budovu místní tiskové agentury a televize. • Ve čtvrtek padla do rukou proruských povstalců tamní základna válečného námořnictva. 9. MYkoLaIV • Ukrajinský prezidentský kandidát Oleh Carjov se stal terčem (ačkoli nikoli obětí) útoku. 10. odĚsa • Proruští aktivisté nejprve začali stavět barikády, poté s pomocí paravojenské jednotky obsadili radnici, z níž vyhlásili Oděskou republiku. … a jak se chystají na další střety Rusové mají podél hranice s Ukrajinou rozmístěno 40 až 100 tisíc vojáků, tvrdí Evropská unie, respektive Kyjev. Nejnovější vývoj za poslední týden: 11. VoJenskÉ LetIŠtĚ kLIMoVo u noVoZYbkoVa • Objevil se videozáznam, na němž lze rozpoznat 12. tankový pluk kantemirské divize, elitní ruské obrněné jednotky. 12. kaLInoVka • Mezi městy Kalinovka a Amoň bylo spatřeno na 400 vojáků elitní 2. tamanské motorizované divize v obrněncích, včetně tanků. 13. beLGorod • Koncentrace pozemních sil včetně bojových vrtulníků 14. rostoV na donu • Mohutná koncetrace pozemních sil 15. LeteckÁ ZÁkLadna V PrIMorsko-achtarsku • Koncentrace vzdušných sil včetně letounů Su-25, Su-27 a Mi-24/35 Zdroje: Business New Europe, BBC, Der Spiegel

O autorovi| deyl@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče