Putin to nechce, pošleme to jinam

25. srpna 2014, 00:00 - Vadim Fojtík, Michal Půr
25. srpna 2014, 00:00

Horší než ruské sankce může být devalvace rublu a snaha Moskvy o soběstačnost, tvrdí čeští podnikatelé

České firmy, které ohrožuje dopad ruských sankcí, mohou zůstat „v klidu“.

Kabinet premiéra Bohuslava Sobotky již připravil seznam opatření, která mají tuzemským firmám zajistit náhradní odbyt a minimalizovat možné ztráty. Zmíněný dokument, který bude již ve středu projednávat vláda, má týdeník Euro k dispozici.

Vláda vytipovala, na základě statistik a informací zastupitelských úřadů, regiony, kam by mohlo směřovat zboží, na které se budou vztahovat omezení vyhlášená Moskvou, případně sankce Evropské unie vůči Rusku. Patrně nejpostiženějším oborem, co se týká okamžitého dopadu, je potravinářský průmysl (hlavně produkce mléčných výrobků) a pěstitelství ovoce. Mlékárny nemohou vyvážet do Ruska některé své výrobky, ovocnáři zase mají obavy, že tuzemský trh zaplaví produkce z dalších států EU postižených sankcemi, hlavně Polska. Nepříjemnosti mají i konzervárny. Třeba společnost Hamé musí svoje paštiky Májka vyrábět přímo v Rusku a i kvůli sankcím rozšiřuje tamní výrobu.

Ministerstvo pátrá, radí, informuje „Podle podmínek na zahraničních trzích, možností růstu trhu, konkurenčního postavení jsme identifikovali pro jednotlivé sektory teritoria pro výrobky, které jsou potenciálně ohroženy,“ uvádí se v dokumentu, který vypracovalo ministerstvo zahraničních věcí. To současně vytipovalo několik perspektivních lokalit, kam by mohl směřovat náhradní vývoz. Jen pro potravinářství je mezi prioritními lokalitami uveden Blízký východ, Balkánský poloostrov a východní a jihovýchodní Asie. Například za velmi perspektivní teritorium je považována Saúdská Arábie. Země pokrývá dovozem sedmdesát procent svých potřeb, navíc kvůli zvyšující se životní úrovni roste import v průměru o dvanáct procent ročně. Jen v roce 2012 arabská země dovezla potraviny za 462 miliard korun. Z komodit, na které se aktuálně vztahují ruské sankce, loni exportovali čeští producenti do Saúdské Arábie zboží za téměř 200 milionů korun. České podniky zasáhnou i sankce, které vůči Rusku vyhlásila Evropská unie. Ta zakázala do Ruska vyvážet technologie, které by se daly využít i v obranném a leteckém průmyslu. I tady už vláda našla náhradní teritoria. K těm nejperspektivnějším má opět patřit Blízký východ, jižní, východní a jihovýchodní Asie a Latinská Amerika. „Vojenská technika, radiolokátory, zařízení pro letiště, letadla patří mezi perspektivní sektory na Filipínách,“ uvádí se ve zmíněném dokumentu. Tím seznam nekončí, strojírenské firmy zase mohou nahradit výpadek vývozu do Ruska v Evropě nebo Asii. I tady je v materiálu několik konkrétních typů, třeba perspektivní dodávka generátorů pro Jižní Koreu.

Seznam možných exportních teritorií průmyslníkům samozřejmě stačit nebude. Toho si je vědomo i ministerstvo zahraničních věcí. I proto se počítá s tím, že snahu o obsazení nových trhů podpoří marketingovými aktivitami, „které by měly formu cest ministrů, jejich náměstků ve spolupráci s podnikatelskými reprezentacemi“, konstatuje naše diplomacie. Optimismus má vzbudit i závěrečné prohlášení ministra Zaorálka: „Musíme postupovat společně jako jeden národní tým České republiky.“ Bacha na rubl Podnikatelé již tradičně tvrdí, že vypracovat podobnou studii tolik času nezabere, horší je to s jejím uváděním do praxe. Skepsi podporují opakované zkušenosti z minulosti.

I proto jsou v hodnocení vládních plánů zatím zdrženliví. A někteří z nich dokonce tvrdí, že aktuálním problémem nejsou ani tak sankce, jako stále klesající hodnota rublu vůči dolaru nebo euru. „Připadá mi, že spousta Rusů si už nemůže dovolit to, co ještě před dvěma třemi roky, třeba zahraniční dovolenou u moře, ať už v Egyptě, nebo Turecku. Řada firem zase omezuje nákup technologií a vybavení, hledá stále levnější varianty v Indii a podobně,“ konstatoval jeden z českých podnikatelů.

Tato slova potvrzuje i majitel společnosti Brisk Tábor Mojmír Čapka. Jeho společnost vyrábí především zapalovací svíčky do automobilů. „Ruský podnikatel stejně moc Putina poslouchat nebude a koupí si, co chce. Mnohem horší dopad než sankce má devalvace rublu. Mnoho obchodníků si začíná rozmýšlet, co a kde nakoupí,“ tvrdí Čapka. I z toho důvodu počátkem tohoto týdne letěl do Ruska, kde vyjednával se zhruba dvacítkou dealerů firmy. „Sankce jsou problém, ale devalvace rublu je horší,“ opakuje Čapka.

Rubl vůči dolaru a euru oslabuje s mírnými přestávkami již několik let. Zatímco v září roku 2013 stál dolar zhruba 31,60 rublu, letos v květnu to bylo již 33,60 a koncem minulého týdne dokonce již 36,20 rublu. Na hrozbu klesající hodnoty rublu ostatně upozorňuje i největší tuzemská automobilka – mladoboleslavská Škoda Auto. Naopak případný zákaz vývozu v Unii vyrobených aut do Ruska firmu nijak zásadně neznepokojuje.

I mluvčí Škodovky Tomáš Kubík považuje za největší problém padající rubl.

Automobilový trh se v Rusku v červenci propadl, mladoboleslavská automobilka ovšem byla výjimkou a její prodeje rostly o téměř čtyři procenta. „Pokud by se Moskva nakonec rozhodla zakázat dovoz aut ze zahraničí, velký dopad na firmu by to nejspíš nemělo. Více než 80 procent škodovek, které končí na ruském trhu, Škoda Auto vyrábí ve dvou závodech v Rusku.

Zbytek dováží, především pak automobily s dieselovým pohonem, o něž ovšem není takový zájem,“ dodal Kubík.

Bratři Slované Český export do Ruska silně ovlivňuje ještě jeden faktor. Významnou skupinou, hned po potravinářských firmách a pěstitelích, které se sankce citelně dotknou, jsou české strojírenské firmy, dodavatelé technologií pro energetický a těžební sektor, chemický a petrochemický průmysl a pro potravinářství a zemědělství. Moskva již před několika lety ohlásila velkou obnovu svého hospodářství, mimo jiné strojírenských firem a energetiky. Právě do posledně zmiňovaného oboru posledních padesát let nikdo v Rusku moc neinvestoval, brzy se má ale vše změnit.

Moskva chce z federálního rozpočtu do oboru sypat každoročně desítky až stovky miliard rublů. Obnovovat se má vše, od elektráren, tepláren přes rozvodné sítě až po vybavení domácností, třeba radiátory nebo elektrickými pojistkami. „Ve vzduchu jsou skutečně obrovské kontrakty, na kterých mohou participovat čeští dodavatelé. Teď je vše ohroženo. Kde, to samozřejmě nebudu říkat, protože bych to definitivně pohřbil,“ tvrdí spolumajitel jedné ze strojírenských firem. Jméno si s ohledem na citlivost tématu nepřál zveřejnit. Současně ale dodal, že někteří ruští partneři již vypověděli několik menších kontraktů a firma řeší, zda kvůli tomu bude mít dost práce pro všechny své zaměstnance.

Další oslovení průmyslníci tvrdí, že i přes zavedení sankcí má Česko v Rusku stále ještě dobré jméno a jsme bráni jako bratři Slované a staří dobří spojenci. I to se ale může změnit, třeba po zpřísnění sankcí.

Jaké jsou škody?

Z ankety, v níž Hospodářská komora oslovila zhruba stovku firem, vyplývá, že české průmyslové podniky odhadují krátkodobé škody způsobené sankcemi na desítky miliard korun a v dlouhodobém pohledu v řádech stovek miliard. „Řada českých firem působí v Rusku v pozici generálních dodavatelů, což se jim většinou v jiných zemích nedaří a také jsou s tím spojené závazky vůči dodavatelům, které budou muset splnit. Naše dodávky mohou být v budoucnu definitivně nahrazeny především výrobky z Asie, případně z jiných zemí,“ varuje ve svém prohlášení komora.

Týdeníkem Euro oslovení experti a firmy dokonce upozorňují, že škody mohou být ještě větší. Většina tuzemského exportu směřuje do sousedního Německa. Tamní podniky v Česku nakupují levné a kvalitní technologie, hlavně ty strojírenské. „Následně je přebalí, zapracují a exportují do Ruska. Tohle se týká minimálně čtvrtiny českého exportu do Německa. Zde je to skutečné nebezpečí, každý, kdo dělá v oboru, o tomhle problému ví. Ne jako ti teoretici,“ prohlašuje podnikatel Zdeněk Zbytek, jenž se specializuje právě na obchody v Rusku.

Jaké budou takové reexportní škody, je zatím těžké odhadnout. Což je případ i největšího tuzemského strojírenského uskupení, skupiny Vítkovice Machinery Group. Společnost není závislá na dodávkách pro Rusko ani pro Ukrajinu. „Otázkou jsou zprostředkované dopady, které mohou přijít ze zemí EU. Očekáváme, že dopady pocítí západní Evropa a my zprostředkovaně všude tam, kde jsme subdodavateli firem z EU, zejména z Německa, Itálie, Francie a tak dále. Jako subdodavatelé nemusíme nutně vždy vědět, že finální produkce je určena pro Rusko. Těžko tedy můžeme odhadovat, jaký dopad mohou tyto vazby pak mít na nás,“ reagovala firma na otázky týdeníku Euro.

A je tu ještě jedna „drobnost“. Rusko počítá s tím, že do roku 2020 sníží svoji závislost na dovozech ze současných 70 až 90 procent na nějakých 50 až 60. Tahle zpráva může být pro některé exportéry ještě horší než zavedení sankcí.

Česko-ruský agrární obchod

11 Rusko je pro Česko

jedenáctým nejdůležitějším

obchodním partnerem.

2,4 miliardy korun Taková je hodnota zboží,

které se loni od nás vyvezlo

do Ruska.

Nejdůležitější Pivo, vejce, přípravky k výživě

vývozní artikly zvířat, cukrovinky, sýry, slad

Ruský podnikatel stejně moc Putina poslouchat nebude a koupí si, co chce. Mnohem horší dopad než sankce má devalvace rublu. Mnoho obchodníků si začíná rozmýšlet, co a kde nakoupí. Otázkou jsou zprostředkované dopady, které mohou přijít ze zemí EU. Jako subdodavatelé nemusíme nutně vždy vědět, že finální produkce je určena pro Rusko. Špatně pro cestovky a PPF

Evropské sankce se dotkly také cestovního ruchu. A to i nepřímo. Ladislav Semetkovský, jednatel společnosti Primoco Investments, provozuje mimo jiné portál o cestování Russiantraveller. ru. Jeho klienty jsou zahraniční hotely, které lákají ruské turisty. „To, co nám kazí finanční výhled, je obecně špatný postoj vůči Rusku. Některé hotely se teď stavějí proti tamní klientele a nemají o ni zájem. Přitom před rokem se o ni přetahovaly,“ popisuje Ladislav Semetkovský. Než se situace vrátí k normálu, zaznamenává jeho společnost na evropském trhu pokles tržeb o desítky procent. V objemech firmy jde o stovky tisíc eur. „Sankce vyhlášené Evropskou unií považuji za chybu. Unie poškodí jen sama sebe,“ říká podnikatel. Nedobrou zprávou jsou evropské sankce i pro byznys skupiny PPF, konkrétně pro její Home Credit. V Rusku už tak prodej zboží a spotřebitelských půjček klesal, navíc tamní centrální banka zvýšila loni nároky na poskytovatele úvěrů. Mix měl za následek uzavření asi čtyř desítek míst s logem Home Creditu, další se spojovala. Jak situaci ovlivnily sankce, firma říkat nechce. „Skupina Home Credit nekomentuje žádné politické ani politicky motivované události,“ řekl mluvčí Home Creditu Milan Tománek. l (ker)

Ohrožené vrtulníky

Velkou nejistotu zažívají manažeři státního podniku LOM, který se specializuje především na opravy ruských vrtulníků. Sankce by se podle ředitele obchodu a logistiky Radomíra Daňhela mohly dotknout všech oblastí činnosti podniku. Tedy generálních oprav vrtulníků platformy Mi, těžkých agregátů, zejména motorů a reduktorů, pilotního výcviku na vrtulnících Mi i letounech L-39 sice s motory ukrajinského výrobce, ale s agregáty ruské výroby. Problémy mohou vzniknout při nákupu originálních, certifikovaných a schválených náhradních dílů od výrobců z Ruska a v neposlední řadě při technické spolupráci a podpoře ze strany výrobců a konstrukčních kanceláří z Ruska, bez kterých by nebyla zajištěna bulletinová služba, potřebná opravárenská dokumentace, audity a certifikace, nezbytné pro činnost podniku. „V závislosti na síle sankcí by se tyto mohly dotknout až 90 procent produkce a více než 800 zaměstnanců podniku s obratem přes miliardu korun,“ analyzuje Daňhel. Je řada dalších jiných firem, které také budou postiženy, ale nechtějí být zatím jmenovány. „Jednal jsem se zástupcem jedné z nich. Ředitel a zároveň majitel mi řekl, že se osm let snažil o získání ruského zákazníka. A nyní, když má konečně první kontrakt, ten se pravděpodobně už neuskuteční,“ popisuje šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek. l (hrb)

Rusko, sankce a zbytek světa Které země trpí ruskými odvetnými sankcemi nejvíce (ztráty na vývozu utrpěné do 18. srpna, v mil. USD)

O autorovi| Vadim Fojtík Michal Půr • fojtik@mf.cz pur@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče