Puntičkáři, ke kormidlům!

26. listopadu 2012, 00:00 - Josef Severa
26. listopadu 2012, 00:00

Šéfové firem musejí začít vnímat interní audit jako užitečný zdroj pro manažerské řízení

Manažeři se v současných nejistých ekonomických podmínkách musejí vypořádat s řadou nových rizik, která je třeba neprodleně řešit. Zaběhnuté postupy je třeba změnit, vyžaduje se operabilita, efektivnost a kompetentnost. Efektivní řízení rizik by se mělo stát nezbytným standardem, neboť má pozitivní dopad na dlouhodobé hospodářské výsledky společností.

Celkovou úroveň řízení rizik v organizaci významně ovlivňuje také interní audit. Mezi oblasti, ve kterých má prominentní roli, patří například velké investiční projekty, implementace IT systémů, fúze a akvizice nebo důležité smlouvy. Objevují se ale názory, že tradiční role interního auditu je již neudržitelná a přišel čas na změnu. Je třeba se od kontrolní činnosti posunout více směrem k byznysu.

Šéf dozorčí rady. Předseda představenstva dceřiné společnosti. Vedoucí vzdělávací akademie společnosti. Due diligence manažer. Executive controlling manažer. Krizový manažer. Konzultant. Lektor. Projektový a změnový manažer. Napadlo vás někdy, že byste si pro tuto práci vybrali interního auditora? S největší pravděpodobností ne. Ale proč ne?

Interní audit je důležitá profese pomáhající řídit a kontrolovat společnosti, jejíž podpůrná funkce má v sobě díky unikátnímu spojení objektivity, nezávislosti, řádu a byznysu skrytý velký potenciál. Auditoři jsou extrémně loajální, analyticky uvažující puntičkáři se schopností přijít na kořenovou příčinu problémů.

Často jsou to díky svojí pečlivosti jediní, kteří ve firmě uznávají princip správného hospodáře. Auditoři umějí také často poradit, jak daný problém vyřešit. Zde ale většinou kompetence auditorů končí. Ne však vždy – jsou tu i jiní, kompetentnější interní auditoři.

Na vyšší úrovni Nový interní auditor má trochu jiný přístup – je schopen rychle načíst potřeby firemního systému, profesionálně diagnostikovat výkonnost auditované oblasti a změřit kvalitu kontrolního systému. Pochopí, jak to v oblasti chodí, a začne hledat řešení. Oproti kontrolorům, jejichž smyslem života je dokázat, jak „chybující“ jsou ostatní zaměstnanci, je totiž hlavním zájmem kompetentního interního auditora vyřešit problém a zařídit změnu. V České republice jsme se už setkali se společnostmi, kde interní auditoři plní v rámci své profese nové funkce. A nejenom to. Dělají prostě vše, co je třeba a co jsou schopni zařídit nejefektivněji ze všech zdrojů, které jsou v dané chvíli k dispozici.

Z byznysového pohledu to zní logicky. Je až zarážející, že to dnes takhle běžně nefunguje. Nezbytnou změnu vnímání role interního auditora v dalších společnostech a institucích však musejí nyní podpořit nejen interní auditoři, ale především manažeři firem.

Interní auditoři totiž často nabízejí málo toho, co by pomohlo byznysu, a manažeři na oplátku zase nic byznysového nepožadují, respektive jsou s tímto stavem smířeni. A tak to často vypadá tak, že interní auditor si někde v klidu audituje bez vážnější pozornosti svého okolí, manažeři rezignovaně nebo naštvaně reagují na různé podněty, ale jinak se pro firmu a její byznys nic zásadního neděje. Nic se netvoří. A to je velká škoda.

Interní auditoři to vědí. Zhruba 85 procent z nich si podle našeho globálního průzkumu myslí, že změna role interního auditu přijde do dvou let. Já s tím nesouhlasím. Změna se již děje, teď a tady. Je tu nové pojetí, které doplňuje k tradičnímu výkonu novou, rozvojovou, „byznysovější“ variantu. Těmto auditorům jsme začali říkat „Interní auditoři 2.0“.

Nebojí se přemýšlet jinak. Dělají nikoli jen to, co je standardní a normalizované, ale především to, co je potřebné a užitečné pro byznys firmy, pro její management a pro jejího vlastníka. Takový způsob práce kombinující diagnostiku a zařizování změn je pro manažera více než přínosný – uleví se mu, protože jsou připraveni na jeho pokyn převzít odpovědnost a vyřešit to, co by jinak musel – při svém často přeplněném diáři – řešit sám nebo s pomocí externích konzultantů. A právě tato kombinace se stává nedocenitelnou konkurenční výhodou interního auditu.

Interní auditor 2.0 je schopen zařizovat potřeby manažera rychleji, levněji a důsledněji než jakákoli jiná interní či externí funkce. Auditoři znají velmi dobře zdroje firmy – lidské, finanční a know-how. Rozumějí principům řízení a jeho kontroly. Jsou důslední a profesionální v diagnostice. Řídí se instinktem, mají tzv. čuch na problémy. Jsou sofistikovaní, pracují s komplexitou a velmi jim záleží na výsledcích vlastní práce a na prospěchu firmy.

Jsou vnitřně nezávislí a objektivní. A občas jsou i ambiciózní.

Je to ještě interní audit? Ne, pokud ho budeme poměřovat zaběhnutými pravidly. Ano, pokud ho budeme poměřovat jen tím, co je zrovna ve firmě potřeba. Manažer si přece pro dosažení svých cílů může volit všemožné prostředky, které pomohou splnit firemní cíle – pokud jsou v rámci zákonných mantinelů.

A mohl by si tedy zvolit i takový netradiční interní audit. Mohl. Když si to dovolí.

Think different To ovšem naráží na zaběhnuté zvyklosti – a ty nás často limitují mnohem více, než bychom si sami přáli. Nenechat se řídit obvyklými pravidly totiž vyžaduje odvahu a ochotu a schopnost jinak přemýšlet. O tom se snadno píše a hovoří, ale těžko se to dělá. Přesto – máloco dnes v byznysu funguje tak jako schopnost a odvaha vystoupit ze zajetých kolejí. V Appluzačali

v roce 1997 přemýšlet jinak a o 15 let později se stali největší technologickou firmou na světě. Od té doby si mnoho manažerů a mnoho firem slogan „Think different“ v různých obdobách propůjčilo. Snažili se využít potenciál skrytý v jiném přemýšlení. Až by se zdálo, že to dnes již bude standardem. Ale přiznejme si – skutečně umíme přemýšlet jinak? Skutečně se nebojíme přijít s něčím novým, co okolí ještě nestrávilo? Umíme si poradit s nekomfortem a odmítnutím většinové společnosti, které často naše jinakost – alespoň zprvu – přináší? Jiné přemýšlení je zkrátka těžké i lákavé zároveň.

Interní auditoři si uvědomili své zdroje, své výhody a svůj potenciál. Poznali, že existuje prostor, kde jsou schopni užitečně využít svých výhod. Potřebují však součinnost manažerů a vlastníků firem, kteří by měli přestat o interním auditu uvažovat jako o nepotřebné povinnosti, ale naopak by ho měli začít vnímat jako netradiční užitečný zdroj pro manažerské řízení. Měli by interní auditory začít pověřovat stále náročnějšími úkoly a vyžadovat jejich profesionální reakci.

Potenciál tradičního interního auditu je již vyčerpán a je třeba formulovat nové pojetí této funkce a uvést ho do praxe. Změna role interního auditu, to není otázka vzdálené budoucnosti. Je to realita dneška.

O autorovi| Josef Severa • partner, Ernst & Young

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče