Pudinková válka

05. května 2014, 00:00 - Blahoslav Hruška
05. května 2014, 00:00

Rodinný koncern Oetker stále sužuje boj o dědictví Kvalita je nejlepší recept, zní jedno z hesel německého koncernu Oetker, který se po světě proslavil především výrobou kypřicích prášků a pudinků. Jenže zatímco recept na mléčnou pochoutku v sáčku zůstává téměř sto let neměnný, návod, jak zachránit mamutí konglomerát firem před vleklou strnulostí, Oetkerovi stále nemají.

Rozhádaní dědicové spolu již tři roky komunikují jen přes právníky. A skupina Oetker, do níž od roku 1993 spadá i kladenská pobočka, stále funguje v nouzovém režimu.

Vše začalo v roce 2007, kdy v úctyhodných 90 letech zemřel patriarcha rodu Rudolf-August Oetker, vnuk samotného zakladatele koncernu, dnes vydělávajícího rovným dílem na potravinách a nápojích i na přepravě zboží přes oceán. Charismatický podnikatel a mecenáš si nemohl stěžovat na nezájem žen. Ze tří manželství má celkem osm dětí. Jenže zatímco za života patriarchy rodu to bylo možné považovat za jeho zálibu v opravdu velké rodině, po jeho smrti se klan Oetkerových rozhádal.

Majetkově jsou si všichni rovni. Oetker Gruppe zůstala rodinnou firmou a všech osm potomků má ve společnosti ideální podíl, tedy 12,5 procenta podniku s ročním obratem 11 miliard eur. Ve sporu proti sobě stojí potomci z prvních dvou manželství proti třem dětem „nových Oetkerů“, které Rudolf-August zplodil s Marianne von Malaisé, zvanou Maja, jejíž předci působili na dvoře bavorského krále Ludvíka III.

Formálně jde o nástupnictví trůnu a hlasovací práva. Koncern dosud vede Richard Oetker, který ale v roce 2016 oslaví 65. narozeniny a podle interních pravidel bude muset odejít do penze. O jeho křeslo se uchází nejstarší patriarchův syn August a také Alfred Oetker, Majin syn a Augustův nevlastní bratr. Papírově má poněkud silnější pozici August, který je šéfem správní rady koncernu, zatímco Alfred řídí nizozemskou filiálku. Podle časopisu Manager Magazin ale koncem března ve firmě posílil i Alfred, který se stane místopředsedou správní rady. A tím i dvojkou v grémiu, které zastupuje zájmy majitelů.

Rejdařská blamáž Jenže právě na těch se Oetkerovi neshodnou. August s Richardem několik měsíců dojednávali fúzi rejdařství Hamburg Süd, které do skupiny Oetker patří, s konkurenční společností Hapag-Lloyd. Cílem bylo Hapag pohltit a společný podnik dovést na burzu. V době nevyužitých kapacit a sílící asijské konkurence to byl logický záměr.

Loni v březnu ale návrh definitivně padl.

Na odpor se postavili tři sourozenci z řad „nových“ Oetkerových. Situaci jim usnadnil systém hlasování, který zavedl ještě Rudolf-August Oetker. Podle něj musí mít každé strategické rozhodnutí podporu tří pětin správní rady. Majiny děti tak mají potřebnou blokační menšinu.

Blamáž kolem nezdařené fúze může mít ještě další dějství. Hapag-Lloyd se mezitím spojil s jihoamerickým rejdařstvím Compania Sud Americana de Vapores (CSAV) a Hamburg Süd koncem března signalizoval, že by se na fúzi chtěl podílet. „Jsme otevření a máme zájem někdy v budoucnu zvládnout to, co jsme nezvládli loni,“ prohlásil Ottmar Gast, šéf společnosti Hamburg Süd.

Krach dohody o expanzi firmy je jen epizodou v sérii neshod mezi dětmi a vnuky RudolfaAugusta Oetkera. To, že se navzájem nezvou třeba na svatby, je jen podružnost. Stejně jako fakt, že letos v březnu na oslavě Augustových sedmdesátin část rodiny chyběla.

Mediálně mnohem vděčnější jsou půtky, které zastiňují tradici firmy vystavěnou na příběhu dobrého nápadu a poválečného hospodářského úspěchu. Ostatně podobnou zakladatelskou story měla třeba dynastie Porsche. Otec byl nacista Stejně jako v případě klanu Porsche ale negativní publicitu Oetkerovým obstarala temná rodinná historie v době nacismu. S tím rozdílem, že zatímco příslušníci rodiny, kterou proslavila automobilová značka, sami nic nešířili, studii k roli koncernu za nacismu objednal, zaplatil a vydal August Oetker. Historici v ní patriarchu Rudolfa-Augusta nijak nešetřili. A nedělal to ani jeho syn August.

„Můj otec byl nacista,“ prohlásil rezolutně loni v říjnu v rozhovoru pro týdeník Die Zeit. Tvrdý odsudek měl samozřejmě své prominentní adresáty – především Maju a její děti. „Takové věci mi nikdo nenamluví,“ ohradila se vdova po Rudolfu-Augustovi.

Patová situace v rodině má tak jediné východisko.

A právě to by měli vyřešit smírčí soudci, které Oetkerovi povolali na pomoc.

Starší generace Oetkerových prosazuje externího manažera blízkého rodině. „Podnik musejí vést ti nejlepší. Když je najdeme v rodině, pak je to dobré. Když ne, musíme zkrátka vynechat celou generaci, nebo alespoň její část,“ tvrdí August Oetker.

Podobné řešení zvolili již v roce 1972 také Porscheovi. Společně s rodinou Piëchových si ve firmě udrželi majoritu, do čela nově vzniklé akciové společnosti ale postavili manažera Ernsta Fuhrmanna.

Žhavým kandidátem na post šéfa koncernu je pro Oetkerovy ekonom Albert Christmann.

Podobně jako Fuhrmann je ve firmě jako doma (pracuje tu od roku 1971), a navíc od počátku letošního roku zastává post finančního ředitele. Mezi jeho přednosti patří i to, že se staví proti diverzifikaci celého koncernu a chce zachovat pyramidový systém řízení, který regionálním zastoupením nedává příliš samostatných pravomocí.

Christmann si jako nový korunní princ neklade malé cíle. Jedenáctimiliardový obrat chce do několika let zvýšit na dvojnásobek.

Kromě toho se chce také zaměřit na finanční ústav Bankhaus Lampe patřící do skupiny Oetker. Ten by měl přestat hrát roli rodinné kasičky, rozjet aktivity pro malé a střední firmy a být přinejmenším regionálně významným hráčem v korporátním bankovnictví.

Pivovarník korunním princem Christmann nicméně čistý štít zachránce velké rodinné firmy nemá. Ještě jako šéf pivovarnické skupiny Radeberger Gruppe, pod niž mezi lety 1994 až 2007 spadal i krušovický pivovar, se před lety podílel na kartelové dohodě s konkurenčními výrobci piva. Jeho svědectví v kauze navíc podle informací týdeníku Wirtschaftswoche německý úřad pro ochranu hospodářské soutěže (Bundeskartellamt) vyhodnotil jako nevěrohodné. Společně se skupinou Carlsberg a několika regionálními pivovary pak Bundeskartellamt počátkem dubna udělil firmě Radeberger pokutu ve výši 231,2 milionu eur. Zatím nepravomocně; ovšem Christmannovo angažmá zůstává stále podezřelé.

Fakt, že se Oetker ocitl v klinči, má nicméně jednu výhodu – naditou peněženku. Podle účetní uzávěrky za rok 2012 činily volné finanční prostředky koncernu téměř miliardu eur. K tomu ještě mezitím přibylo 400 milionů eur za prodej čtvrtinového podílu v síti parfumerií Douglas. Bez souhlasu dědiců, kterým podíly v impériu Oetker vynesly dohromady deváté místo na žebříčku německých miliardářů, se ale sotva něco pohne.

Pokud se nenajde do roku 2016 vhodný externí manažer, nebo se nepodaří část rodiny vyplatit, koncernu Oetker, jehož tradice sahá do roku 1891, hrozí rozpad. Podobný osud stihl rodinnou firmu Bahlsen, která léta s Oetkerovými výrobky soupeřila. Po smrti Wernera Bahlsena v roce 1985 se dědicové přeli o svá práva dlouhých 14 let. Nakonec se koncern rozpadl na tři části – na výrobu sladkostí, slaných pochutin a na realitní společnost. V rodinných rukou a pod původním názvem dnes podniká jen první z nich.

Neblahý osud Bahlsenových dělá Oetkerovým evidentně těžkou hlavu. A i když je dohoda zatím v nedohlednu, nikdo si nepřeje, aby se značka Oetker z trhu vytratila. „Člověk nechce být tím, v jehož generaci firma půjde do kytek,“ ujišťuje August Oetker.

Každé strategické rozhodnutí musí podporovat tři pětiny správní rady. Děti z posledního manželství tak mají potřebnou blokační menšinu. Fakt, že se Oetker ocitl v klinči, má jednu výhodu – finanční. Předloni měla firma na účtech volnou téměř miliardu eur.

Spíš lodě než pudink Podíly na obratu Oetker Gruppe (v mld. eur)

5,47

Lodní doprava (Hamburg Süd)

0,45

Hotely, banky, nakladatelství

0,68

Sekt, víno a lihoviny

1,84

Pivo a nealko nápoje

2,50

Potraviny

10,94 Celkem (rok 2012)

Zdroj: Oetker Gruppe

Jen třetina pro Německo Teritoriální rozdělení obratu Oetker Gruppe (v %)

23,0

Ostatní země EU

2,9

Ostatní Evropa

42,3

Ostatní svět

31,8

Německo

Zdroj: Oetker Gruppe 26 406 lidí skupina Oetker Gruppe zaměstnávala v roce 2012.

„Prdopeč“, bony a sekt

Bielefeldská firma Dr. Oetker působila v někdejším Československu od roku 1923, kdy si pod názvem Továrna poživatin Brno otevřela u nás první pobočku. Ta vydržela do roku 1951, kdy byla znárodněna a výrobky s logem stylizované dívčí hlavy zmizely z trhu. Ale jen na čas. Na pulty se pudinky a jiné pochutiny vrátily v roce 1962, i když jen do prominentních prodejen Tuzex. V Česku začal Oetker podnikat v roce 1991, o dva roky později tu založil vlastní stejnojmennou společnost s ručením omezeným se sídlem v Kladně. V roce 1994 získal Oetker prostřednictvím Binding Brauerei podíl v Pivovaru Krušovice, který postupně odkupem akcií navyšoval. Pivovar Oetker prodal v roce 2007 nizozemské skupině Heineken, dodnes má ale exkluzivní distribuční práva pro německý trh. Jako investor ovšem Oetker z Česka nezmizel. Od roku 1999 ovládá prostřednictvím firmy Henkell & Söhnlein plzeňskou společnost Bohemia Sekt.

O autorovi| Blahoslav Hruška, hruskab@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče