První oběť

31. března 2014, 00:00 - Vadim Fojtík
31. března 2014, 00:00

Na postu ředitele obchodní divize energetického koncernu končí její dlouholetý šéf Alan Svoboda

Nezřízený rozvoj obnovitelných zdrojů, následný pád cen elektřiny a evropská destrukce trhu s proudem mají v elektrárenské společnosti ČEZ první oběť – šéfa firemní obchodní strategie Alana Svobodu. Ten byl i kvůli výše jmenovanému ze svého postu sesazen. Nadále se má ve společnosti věnovat jen některým projektům. Svoboda byl ve firmě jedním z nejdéle působících členů užšího vedení. Do společnosti jej přivedl někdejší šéf společnosti Martin Roman.

Posílit obchod ČEZ minulý týden oznámil, že sloučí dvě divize obchod a strategie do jedné. Šéfem nově vzniklého celku bude Pavel Cyrani, který měl doposud na starost plánování další strategie. Sloučení divizí má výrazně uspořit náklady. ČEZ navíc předpokládá, že i díky tomuto rozhodnutí posílí především v obchodní oblasti.

Sloučení čeká i divize distribuce a zahraničí do jediné – divize zahraničí.

Současně s tím vedení firmy rozhodlo o založení nové divize vnější vztahy a regulace.

Jejím šéfem bude současný člen představenstva Ivo Hlaváč. Do působnosti této divize přejde i věcné řízení společností ČEZ Distribuce a ČEZ Distribuční služby.

Firma změnou své organizační struktury reaguje na neutěšenou situaci na trhu.

Ceny elektřiny v posledních zhruba dvou letech klesají. Jen pro ilustraci: zatímco se loni v prosinci prodávala na pražské energetické burze megawatthodina elektřiny pro čtvrté čtvrtletí roku 2014 za 39,98 eura, koncem minulého týdne to bylo již za 35,70. Každý tak výrazný propad se přitom dle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše na tržbách ČEZ projeví v poklesu tržeb v řádech miliard korun. I proto ČEZ hledá možnosti, jak si propad cen alespoň částečně kompenzovat.

„Jedna z našich budoucích priorit je zlepšení zákaznického přístupu, to není jen o prodeji, ale i o zákaznických službách. Chceme pro naše zákazníky zajišťovat příjemnější a kvalitnější služby, být více zákaznicky orientovanou firmou,“ uvedl Beneš.

ČEZ se navíc snaží najít takové služby, které by logicky zapadaly do jeho klíčového byznysu, tedy prodeje elektřiny a plynu. I z toho důvodu ČEZ před pár měsíci spustil vlastního virtuálního mobilního operátora. Další podobné kroky lze očekávat. ČEZ v následujících měsících hodlá zkvalitňovat svoji zákaznickou podporu. Navíc firma disponuje rozsáhlou sítí zákaznických center a je škoda je využívat jen k prodeji energií a SIM karet. Je tedy pravděpodobné, že v brzké době si bude moci klient při vyřizování dodávek elektřiny koupit třeba rovnou i povinné ručení, pořídit vlastní kreditní kartu a podobně.

Příští stanice: teplárenství Tím ale plány ČEZ v tuzemsku nekončí (o možné zahraniční expanzi čtěte v rozhovoru s Danielem Benešem). V tuzemsku chce firma výrazně posílit svoji pozici v teplárenství. Dle informací týdeníku Euro již vyjednává s majiteli některých tepláren o případném prodeji nebo nějaké formě spolupráce. ČEZ je ochoten za akvizice v tomto sektoru utratit miliardy korun.

Naopak padá dřívější plán prodat některé další dosluhující tepelné elektrárny. ČEZ na přelomu roku sice prodal svoji elektrárnu Chvaletice společnosti Severní energetická, další prodeje dle vyjádření šéfa firmy Beneše však následovat nebudou.

„Vyčlenili jsme elektrárnu Dětmarovice. A testovali situaci na trhu, nedostali jsme ale žádnou dostatečnou nabídku. Obdobné to je i s elektrárnou Tisová,“ konstatoval Beneš. Situaci v Tisové ale poněkud komplikuje arbitráž mezi ČEZ a Sokolovskou uhelnou o výši cen dodávaného uhlí. Beneš nicméně nevyloučil, že si elektrárenská firma po čase opět otestuje situaci na trhu, a pokud se objeví někdo, kdo bude ochotný zaplatit za dosluhující elektrárnu zajímavou cenu, toto zařízení prodá.

ČEZ nechce v současnosti rozhodovat o prodeji elektráren možná i proto, že pro některé z nich může získat do budoucna velké zásoby paliva. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek totiž připravuje tzv. malé prolomení těžebních limitů. To by se týkalo dolu Bílina, který ČEZ vlastní prostřednictvím Severočeských dolů. Ekologické územní limity udávají, kam až se může těžit hnědé uhlí.

„Za touto pomyslnou čarou na Bílině nemáme žádný střet zájmů, nejsou tam obydlí, prolomení je jednoduché, bezkonfliktní, stačí tuhle pomyslnou čáru zrušit,“ konstatoval Beneš.

„Jsem přesvědčen o tom, že se tak stane, kdy to bude, moc neřeším.“ Pokud limity na Bílině padnou, ČEZ se dostane k zásobám kvalitního uhlí, které se pohybují na úrovni sta milionů tun.

O autorovi| Vadim Fojtík, fojtik@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče