průmyslového (ne)klidu

22. července 2013, 00:00 - Petr Weikert
22. července 2013, 00:00

Státní agentura CzechInvest vloni podpořila vznik jediného industriálního parku, letos se nevybuduje žádný. Zlatá léta jsou pryč

Na počátku milénia to byla jedna z největších investic ve střední Evropě.

Česko narýsovalo průmyslovou zónu nedaleko Kolína a kabinet premiéra Miloše Zemana zvedal prapor boje za průmyslové parky, které měly za pomoci státních pobídek zkrotit rostoucí nezaměstnanost. V roce 2013 ale Kolínsko hlásí největší nedostatek pracovních míst ve středních Čechách a největší míru kriminality v regionu. Radnice přitom kvůli průmyslové zóně za poslední léta nasekala stamilionové dluhy.

Kolín jako důkaz Na příkladu Kolína je vidět, že léčba průmyslovými zónami byla přinejlepším dvojsečná. „Patříme mezi nejzadluženější města v Česku v přepočtu na obyvatele, protože infrastruktura k zóně šla z velké části na vrub města,“ popisuje starosta Kolína Vít Rakušan. V roce 2010 dluh středočeského města dosahoval téměř miliardy korun, letos to má být něco kolem 760 milionů. Nezaměstnanost na Kolínsku v červnu činila 8,1 procenta, což ho drželo spolu s Příbramskem na špičce středních Čech. Region ční dokonce i nad celostátním průměrem, který byl 7,3 procenta.

Kolín musí řešit mimo jiné potíže s novými sousedy. „Máme teď přibližně dva tisíce nových obyvatel. Pro město naší velikosti není jednoduché se s tím vypořádat. Nově příchozí nemají ke Kolínu vztah, někdy vznikají konflikty,“ popisuje starosta Rakušan. Pro přistěhovalce radnice postavila 850 bytů, očekávaný boom ale nepřišel a okna budov zůstala prázdná. Město alespoň vyjednalo, že ubytování může nabízet i ostatním obyvatelům. Radnici nicméně zbývá z dluhu za výstavbu doplatit 560 milionů.

Starosta přesto zónu nezatracuje. „Jsme rádi, že tu podniky, zejména automobilka Toyota Peugeot Citroën Automobile, jsou. Bez nich by situace byla kritická. Pokud ale budou přicházet noví investoři, podmínky pro ně už nemohou být tak vstřícné, aby zadlužily město,“ říká starosta. Cena za metr čtvereční v zóně je podle něj do té míry pro investory zajímavá, že po nich radnice může požadovat třeba podporu neziskového sektoru nebo zaměstnávání určitého počtu nezaměstnaných z evidence úřadu práce. Radnice už spolupracuje se sdružením Nová ekonomika, které se na tyto praktiky specializuje.

Kolín dokonce jednoho velkého zahraničního investora láká, jméno firmy ale město nechce zatím zveřejnit. „Je to velký obchod a domluvili jsme se s investorem, že nebudeme poskytovat žádné informace,“ odůvodňuje Vít Rakušan.

Že okres navzdory miliardovým investicím trpí stále vysokou nezaměstnaností, má několik vysvětlení. Tím hlavním je, že největší zaměstnavatel, tedy automobilka TPCA, potřebuje specifické profese. Zaměstnanců, kteří splňují požadavky firmy, však nežije v Kolíně a blízkém okolí mnoho. Společnost proto musí lákat zaměstnance z jiných okresů.

S podobným fenoménem se setkávají také investoři v ostatních průmyslových zónách.

Co je horší, situace se v příštích letech nezlepší. Česku chybějí lidé vzdělaní v technických profesích, a to jak vyučení, tak vysokoškoláci. Dlouhodobě na tento problém upozorňuje například Svaz průmyslu a dopravy.

Šance investorů sehnat vhodnou pracovní sílu dále snižuje skutečnost, že Češi nejsou příliš zvyklí cestovat za zaměstnáním.

Zóny v defenzivě Průmyslové zóny v Česku mají rozkvět za sebou. Státní agentura CzechInvest loni podpořila vznik jen jediné, letos za pomoci státu nebude vystavěna žádná. „Mění se struktura investic, které k nám plynou, i životní úroveň obyvatel. Zatímco před deseti lety pro nás byly konkurencí regiony, jako je Polsko, Maďarsko nebo Rumunsko, dnes je to spolu s Polskem a Slovenskem také východní část Německa,“ popisuje Petr Pospíšil, ředitel odboru řízení investičních projektů CzechInvestu. Klasické montovny už v Česku téměř nejsou, zemi podle něj opustily v posledních osmi letech většinou směrem na východ. „Teď už je u nás stabilní síť firem, která se usadila a opakovaně investuje,“ říká Petr Pospíšil. Stoupá proto počet menších projektů a klesá výše investic, které na ně firmy vynakládají.

CzechInvest v posledních letech podporuje spíše investice do existujících zón. „Celosvětová ekonomika je nastavena tak, že investoři raději zamíří do pronájmů, než by stavěli na zelené louce. V tuzemsku má zájem o pronájmy 73 procent investorů,“ tvrdí Pospíšil. Stát už podle čísel CzechInvestu nalil do podpory téměř 11,5 miliardy korun a zóny jsou v průměru obsazeny ze 70 procent. Ne všude je to ale pravda.

Třeba zóna v Holešově na Zlínsku dosud připomíná prázdnou louku, do které stát napumpoval 1,7 miliardy korun. Měla přitom podle původních plánů přilákat investice za deset miliard a vytvořit čtyři tisíce pracovních míst. Stát zónu o 360 hektarech v roce 2005 zařadil mezi strategické projekty, dosud se tam usídlily ale jen dva podniky, a to společnost Pokart a Technologický park Progress. V roce 2005 bylo sice blízko tomu, aby tam zakotvila automobilka Hyundai, z dohody ale sešlo. Jako problém se nyní ukazuje, že zóna stojí na prameništích pitné vody. Proti novým stavbám protestují ekologičtí aktivisté. Technologický park podobný tomu holešovskému vyrostl i v Pardubicích. Místo pro začínající podnikatele, které mělo chrlit nápady, ale nikoho příliš nezajímalo. Projekt je proto od února v úpadku a míří do dražby.

Komanditní společnost TechnoPark Pardubice dluží čtvrt miliardy korun, přičemž kromě několika drobných věřitelů má splácet prostředky především firmě Geosan.

Komanditisty firmy jsou Pardubický kraj, Univerzita Pardubice a společnost Free Zone, komplementářem je akciová společnost TechnoPark Management. Od března 2012 ji stoprocentně vlastní firma Midoma Overseas se sídlem na Britských Panenských ostrovech, které jsou známé jako vyhledávaný daňový ráj. Výstavba hal stála 450 milionů korun, z toho 300 miliony přispěla Evropská unie. Společnosti se s problémy dařilo pět let dodržet unijní podmínky a nemusela vracet dotace. Konkurz jí nicméně hrozil už od roku 2011.

Na magistrátu v Mostě zase kvůli průmyslové zóně Joseph u Havraně zasahovala před pár dny protikorupční policie. Zajímaly ji zejména spisy o výkupech pozemků. Zóna Joseph vznikla v roce 2001 a ani ona moc investory nezaujala. Loni dokonce město dostalo padesátimilionovou pokutu od ministerstva financí za to, že investice ve výši 750 milionů nepřinesla očekávaný efekt. Zhruba 130 hektarů ze 190 je stále volných, v areálu podnikají čtyři firmy.

Když přijde krize Ani v severních Čechách se dlouho nedařilo zaplnit strategickou zónu Triangle nacházející se nedaleko Žatce. V současnosti jsou uzavřeny smlouvy na pronájem nebo prodej asi 126,88 hektaru, což je o něco více než třetina celkové plochy zóny. Koncem loňského roku ukončil provoz investor, který zaměstnával v parku nejvíce lidí. Přes 530 zaměstnanců přišlo o práci v továrně společnosti Panasonic. Firma chce alespoň do zóny přivést nového investora, jenž by fungoval v prostorách, které opustila.

Že na podniky v průmyslových zónách dopadají důsledky hospodářské krize, je vidět v Roudnici nad Labem. Společnost Johnson Controls tam ohlásila propuštění přibližně 1600 pracovníků do září příštího roku. Výrobce autopotahů bude dál na místě zaměstnávat jen asi padesátku lidí, další dostanou odstupné nebo se přesunou do jiných závodů Johnsonu. „Automobilový průmysl v Evropě čelí již delší dobu náročným tržním podmínkám, což se podepsalo na poklesu objemu výroby. Jako dodavatel automobilek se potřebujeme přizpůsobit této klesající poptávce,“ uvedl generální ředitel firmy Johnson Controls Automotive Seating Peter Heift.

Starosta třináctitisícové Roudnice byl krokem firmy rozčarován. „Je to pro mě velké překvapení. Při nedávné návštěvě v závodě jsem byl ujištěn, že výrobu rušit nebudou, dokonce říkali, že přijímají a zaškolují další lidi,“ řekl Vladimír Urban. Podle CzechInvestu ale potíže v Roudnici neznamenají pro Johnson zásadní obrat. „Je to jedna z firem, která se tu etablovala, opakovaně investuje a pro nás je strategická. V tom obrovském počtu investic, které v Česku má, je to jeden fragment, který zřejmě nebyl pro společnost rentabilní,“ říká Petr Pospíšil.

Společnost Johnson Controls působí v Česku od roku 1993 a nyní má v tuzemsku vedle roudnické továrny dalších devět závodů, například v Žatci, České Lípě, Strakonicích a ve Stráži pod Ralskem. Johnson Controls Automotive Seating zaměstnává v ČR celkem 5100 lidí, všechny jednotky Johnson Controls mají v Česku kolem 6200 zaměstnanců. Naopak velkou budoucnost si navzdory krizi od průmyslové zóny slibují v České Třebové. Vzniká v blízkosti železničního překladiště, kde působí společnost Metrans. Ta má na sebe nové firmy navázat. Město jedná podle starosty Jaroslava Zedníka se zhruba čtyřmi investory, detaily prozradit nechce. Při prvním pohledu ale situace v Třebové připomíná Kolín na začátku milénia. Město chce zajistit ze svých prostředků výstavbu infrastruktury pro podniky, tipuje už také parcely, kde by mohlo vyrůst až sto nových domů. Přibýt by mohlo podle radnice do města až pět tisíc nových obyvatel.

Nejasná podpora CzechInvest v současné době eviduje údaje ze 36 zón, které stát podpořil. Ve skutečnosti jich byla od roku 1998 podpořena více než stovka. Parkům však postupně odpadá – po pěti, respektive deseti letech – povinnost poskytovat výroční zprávu o obsazenosti. V nejsilnějších letech 2007 a 2008 vytvořily zóny ročně několik desítek tisíc nových pracovních míst za pomoci státu. Podpora se za dekádu počínající rokem 1998 vyšplhala k devíti miliardám korun, počet investorů se pohyboval kolem šesti stovek. Dosud celková výše státní podpory od roku 1998 překročila částku jedenáct miliard. Jak ale postupně přestávají firmy na CzechInvest hlásit čísla, ostatní údaje klesají a jsou zkreslené.

Nejasnost v poměru státních podpor a vytvořených pracovních míst vytýkal před třemi lety ministerstvu průmyslu (MPO) a CzechInvestu také Nejvyšší kontrolní úřad. „Výsledek kontroly ukázal mimo jiné, že snad nejslabším článkem celého systému bylo vyhodnocování jednotlivých akcí i celého programu.

Ministerstvo průmyslu například potvrdilo, že nemá přesný přehled o počtu akcí, na které poskytlo podporu z národních zdrojů.

Ani s hodnocením ekonomické efektivnosti podpory to nebylo lepší. Průběžná hodnocení, která zpracovaly MPO a CzechInvest v letech 2004 až 2008, byla neúplná a nevěrohodná,“ konstatoval někdejší prezident Nejvyššího kontrolního úřadu František Dohnal. Ministerstvo průmyslu na to reagovalo zpřísněním podmínek hodnocení.

Příliv zahraničních investic do Česka nebude v příštích letech výrazný. Svědčí o tom průzkum společnosti A. T. Kearney mezi třemi stovkami manažerů z 28 zemí světa. Společnost se jich ptala, do kterých zemí budou směřovat své investice. Zemí na seznamu bylo pětadvacet a Česko se na něm vůbec neobjevilo. Ještě v roce 2007 přitom bylo alespoň na pětadvacátém místě, o tři roky později sedmnáctým místem předstihlo Rusko, Malajsii či Indonésii. „Pokles zájmu o Českou republiku po roce 2010 vnímáme především ze strany asijských a amerických investorů. Pro Evropu Česko v pětadvacítce nejzajímavějších destinací světa zůstává,“ uvádí Marek Lněnička z A. T. Kearney.

Dobře už bylo

Jak si vedou průmyslové zóny v Česku?

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Počet nových pracovních míst

(kumulovaná čísla od roku 1998) 32 948 50 810 63 830 88 280 102 170 97 813 70 738 51 719 44 052

Výše (v mil. investice Kč) ze strany investora 137 332 147 475 161 851 191 976 207 617 180 398 116 515 136 150 91 454

Výše státní podpory

(kumulovaná čísla od roku 1998) 4 206 5 627 7 227 8 884 9 215 10 654 11 211 11 470 11 488

Pozn.: Klesající trend v posledních letech je způsoben tím, že investorům postupně odpadá povinnost předávat CzechInvestu výroční zprávy obsazenosti zón

Zdroj: CzechInvest

O autorovi| Petr Weikert, weikert@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

 Náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová

Klára Dostálová: Čínské svatby lákají do Prahy

 Michal Hašek (ČSSD)

Kapky štěstí na jižní Moravě

Ilustrační foto

Na tom Schumpeterovi něco bude

Makrooko Miroslava Zámečníka

Lavičky ze dřeva a vzpomínek

 Geolog Václav Cílek (foto Martin Pinkas/Euro)

Václav Cílek: Ocitáme se ve světě nerovnováhy

Hongkong - ilustrační foto

Ekonomicky nejsvobodnější zůstává Hongkong, Česko si výrazně polepšilo

  • Vlastimil Harapes: Nemám rád cyklostezky a chci zakázat…

  • František Stárek: Už jsem si myslel, že budu v klidu

  • Karolína Topolová: Dovoz ojetých aut se nevyplatí

  • Alexandra Kala: Sleva je u mě zakázané slovo

  • Radka Dohnalová: Lídři by měli rozvíjet své talenty a…

  • Václav Cílek: Vyhnuli jsme se Kurdistánu

  • Petr Lávička: České maso bývá předražené

  • Michal Horáček: Jen já a lidi

  • Miroslav Bárta: Káhiru dobylo jenom pár set jezdců

Hry pro příležitostné hráče