Protony u ledu

17. září 2012, 00:00 - Marcela Alföldi Šperkerová
17. září 2012, 00:00

Všeobecná zdravotní pojišťovna se nemá k podpisu smlouvy o úhradě protonové léčby onkologických pacientů

Ačkoli ještě v létě představitelé nově vzniklého protonového centra tvrdili, že na podzim začnou léčit první onkologické pacienty, takový okamžik je v nedohlednu. Centru totiž chybí klíčová povolení od Státního ústavu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) a bez nich se do léčby nádorů pustit nesmí. Třebaže protonové centrum již získalo registraci zdravotnického zařízení na pražském magistrátu, do konce roku se s léčbou nemocných sotva začne.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), která se potýká s nedostatkem peněz na zdravotní péči, se navíc nehrne do podpisu smlouvy o úhradách za sice ultramoderní, ale poměrně nákladnou terapii. Centrum, jehož výstavbu financuje rakouská Erste Bank, se tak dostává do skluzu.

VZP na zadních Protonové centrum se v areálu pražské Nemocnice Na Bulovce začalo stavět v roce 2009. Jde o čistě soukromý projekt bratrů Václava a Pavla Laštovkových. Jejich společnost Proton Therapy Center Czech (PTC) je zatím jen provozovatelem zařízení, jemuž bezmála čtyři miliardy na výstavbu poskytl developer banky Erste, společnost Immorent.

Vlastníky se mají stát, až úvěr splatí, což by mělo být do deseti let po náběhu do plného provozu.

Poklepání na základní kámen předcházela klíčová smlouva o smlouvě budoucí o úhradách za protonovou terapii, již v dubnu roku 2006 za VZP podepsal tehdejší nucený správce Antonín Pečenka. Ten v uvedeném období zároveň převzal i pravomoci správní rady. „Smlouva je vynutitelná. Banka si ji tehdy nechala auditovat renomovanými právníky,“ říká Pečenka.

Nyní by však VZP původnímu závazku raději nedostála. Objem úhrad na protonovou terapii se totiž pohybuje kolem miliardy korun ročně. I když by tato léčba znamenala určitý pokles výdajů na jiný typ onkologické kúry, vzhledem k tíživé finanční situaci se pojišťovna k ultramoderní metodě nestaví přívětivě. V průměru vyjde léčba jednoho pacienta na půl milionu.

„Nepředpokládáme, že by zdravotní pojišťovny neměly o tento druh léčebné péče zájem. Naopak, s plátci zdravotní péče vedeme kontinuální jednání, která směřují k uzavření smluv pro zajištění této potřebné péče pro onkologicky nemocné pacienty,“ tvrdí mluvčí PTC Jana Kulhánková.

Informace z VZP tak optimistické zdaleka nejsou. O smlouvě se kupříkladu dosud oficiálně nejednalo ani na správní radě pojišťovny. Z medicínského hlediska proti terapii prý nikdo nic nenamítá, nicméně její finanční náročnost představuje značnou brzdu. Na druhou stranu ředitel pojišťovny Pavel Horák byl o vzniku PTC informován od samého počátku. Výstavbu a provozování centra kupříkladu předběžně odsouhlasil koncem roku 2004 z tehdejší pozice ředitele Nemocnice Na Bulovce. Stejně tak byl dle slov Antonína Pečenky informován o budoucím závazku.

„Smlouva o smlouvě budoucí mezi Proton Therapy Center Czech a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou z roku 2006 nás zavazuje poskytovat zdravotní péči a pojišťovnu zase za tuto péči hradit domluvenou cenu. Nemáme žádné oficiální vyjádření, které by výše uvedené zpochybňovalo. Práce na přípravě spuštění a příjmu prvního pacienta proto pokračují podle harmonogramu,“ trvá na svém mluvčí centra Kulhánková.

Pro bezpečnější bezpečnost Dalším zádrhelem, který centru brání začít léčit první pacienty v říjnu, jak oficiálně avizuje, je chybějící klíčové posvěcení jaderného úřadu. Žádost o povolení nakládat se zdroji ionizujícího záření si představitelé protonového centra podali na jaře, jenže řízení bylo přerušeno do konce září, protože jaderný úřad požadoval další doplnění či změny. Samotné posuzování je zdlouhavý a náročný proces, který může trvat 90 dní.

„Povolení vydáme, pokud dokumentace, výsledky nastavení a měření budou v pořádku,“ říká ředitelka Odboru zdrojů Státního ústavu pro jadernou bezpečnost Zuzana Pašková. Upozorňuje přitom, že nejde o formální záležitost. Úřad může kupříkladu vést další šetření na místě.

Mimo jiné musí být provedena přejímací zkouška, tedy přezkum všech parametrů všech přístrojů, od plánováním léčby až po její realizaci. „Nejprve je nutné ověřit, zda jsou splněny všechny parametry k lékařskému ozáření a zda je zaručena bezpečnost personálu i pacientů. Až poté lze zařízení použít k běžnému provozu,“ potvrzuje Pašková.

Vzhledem k náročnosti postupu ani v případě, že proces půjde jako na drátkách, nelze spoléhat, že se podaří nutná povolení získat dříve než koncem letošního roku. Centrum zatím získalo osvědčení jen pro diagnostické přístroje. „V rámci protonové terapie řízení probíhá dle plánu. První pacienty plánujeme přijmout v průběhu října, nejprve na diagnostická vyšetření, posléze pro léčbu,“ vede si svou mluvčí Kulhánková.

PTC již dříve uvedlo, že bude schopno léčit ročně na dva a půl tisíce pacientů. Oproti konvenčnější fotonové terapii likviduje protonová léčba okolní zdravou tkáň v mnohem větší míře. Proto by měla být indikována pro pacienty s kriticky lokalizovatelnými a neoperovatelnými nádory, například v oblasti oka, míchy, hlavy či krku. Rovněž je vhodná pro dětské pacienty. Šéf onkologické společnosti Jiří Vorlíček odhaduje, že protonovou léčbu by měly podstoupit jen desítky pacientů ročně.

Mezi zainteresovanou veřejností se bouřlivě spekuluje, jestli se bratrům Laštovkovým podaří dotáhnout jejich lukrativní projekt do vítězného konce. Investice byla údajně předražena o částku kolem miliardy korun. Nyní prý chybějí peníze na provoz a celkově se zpoždění plného náběhu oddaluje až o rok.

Loni v červenci projekt náhle opustil Jiří Drbohlav, který na něj za Immorent dohlížel.

I přes výše uvedené potíže se provozování protonového centra zdá být zajímavým podnikem. Až PTC získá zelenou od jaderného úřadu, ať už jej bude provozovat kdokoliv, může začít poskytovat léčbu na komerční bázi nebo pacientům z EU, kerým by péči zaplatila jejich pojišťovna. Podobných center je totiž na světě zatím jen 38 a například to mnichovské má na čekací listině pět tisícovek pacientů. Proto se údajně o investici na Bulovce začínají zajímat velcí investoři, kteří v tuzemsku působí.

O autorovi| Marcela Alföldi Šperkerová, alfoldi@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče