Proti Spotify s českými pankáči

09. května, 00:00 - Petr Švihel
09. května, 00:00

Česká hudební streamovací služba přežila nájezd globálního lídra. Je mírně v zisku a chce mu konkurovat lokálnějším zaměřením

V říjnu 2011 Češi mohli začít poprvé pohodlně a masově streamovat hudbu.

Zadarmo, ale s reklamou nebo za měsíční poplatek v řádech několika desítek korun měli k dispozici rozsáhlý archiv písniček, které se dají přehrávat z počítače, tabletu i telefonu. Službu jako první u nás nespustil světový lídr, švédská �rma Spotify, ale český MusicJet. Většinovými vlastníky jsou podnikatelé Petr Litoš a Michal Horák.

„Došlo k souhře několika událostí,“ popisuje ve své kanceláři na Kubánském náměstí Petr Litoš, jednatel MusicJetu, jak se mu podařilo stát se v Česku pionýrem ve streamování hudby.

I­legálně.cz, první tuzemský pokus o legální internetový prodej hudby, v té době už ztrácel dech. „Zároveň velcí hráči, především Spotify, indikovali vůči hudebním labelům, že Česká republika pro ně není prioritní zemí. Labely viděly, co se děje s fyzickými prodeji, stahování hudby přestávaly věřit a začaly se zaměřovat na streaming,“ říká Litoš.

Samotná hudební vydavatelství si ale nedokázala vytvořit složitou technologickou platformu, přes kterou by hudbu streamovala. S tím se obrátila na �rmu Advanced Telecom Services. Dodnes jde o velkého hráče v prémiových esemeskách, platbách přes mobily a dříve také v mobilním obsahu. Než se obsah do mobilů přesunul na Appstore a Android Market, uživatelé většinou stahovali vyzváněcí melodie, ale i písničky a obrázky přes různé portály a platili esemeskami.

„Dříve to bylo centralizované kolem operátorů nebo kolem portálu Logofun, který prodal více mobilního obsahu než všichni mobilní operátoři dohromady. A Logofun patřil Advanced Telecom Services,“ vysvětluje Petr Litoš, který působil jako dodavatel �rmy a s mobilním obsahem měl zkušenosti už od roku 2002.

Jeho kolega Michal Horák v Advanced Telecom Services stále drží podíl.

Právě na zkušenostech Litoše a Horáka z prodeje mobilního obsahu byl MusicJet postaven.

ONI VÁM TO NEULEHČÍ

V české streamovací hudební službě drží menšinový podíl vydavatelství Universal Music a Supraphon. Dalším dvěma, Warner Music a Sony Music, byl podíl nabídnut, ale doteď nedostala povolení z centrál. „Pro nás je to pár procent relativně malé ‹rmy. Oni k tomu přistupují na úrovni zvážení rizik vůči globálnímu byznysu a je to pro ně procesně velmi komplikované. Dnes už to ani není moc na talíři,“ komentuje Litoš.

Přes pevnou vazbu na vydavatele, kteří tak stáli za prvotní myšlenkou, to MusicJet neměl o nic snadnější než další případní konkurenti. Od roku 2010 se vyvíjel software, který musel být důkladně zabezpečený a certifikovaný každým z vydavatelství. Labely se bály, aby neunikly miliony jejich skladeb volně na internet. „S každým labelem jsme si prošli asi tříměsíčním procesem technologické certifikace. Kudy půjdou data a jak je to zabezpečené. Trošku psycho, když si vezmete, že existují služby jako Ulož.to nebo miliarda klonů Megauploadu,“ glosuje Litoš tvrdé startovní podmínky, které museli ve �rmě splnit.

Mobilní aplikace kromě toho, že se soustředí na stahování a přehrávání dat bez zaškobrtnutí, musejí ještě pracovat s kryptografií. „Každému zákazníkovi jsme povinní stream zakryptovat jinak a chuděra telefon to musí ještě dekryptovat. Oni vám to neulehčí,“ líčí spolumajitel MusicJetu.

Start služby ale proběhl hladce. Za prvních deset dnů měli 30 tisíc uživatelů, za měsíc 45 tisíc. „To bylo rychlejší, než jsme čekali. I na Slovensku. Tam jsme dvouletý plán splnili za osm měsíců,“ říká Petr Litoš.

SEZNAM SI TO ZAČAL MIXOVAT SÁM

V lednu 2012 na český trh vstoupila první vážná konkurence, francouzský Deezer.

Pro MusicJet ale opravdová rána přišla až v dubnu.

„Od začátku jsme věděli, že na vysloveně masivní marketing nejsme připravení. V té době streaming neznal každý. Museli jsme vysvětlovat, co to je, jaké to má výhody,“ popisuje Litoš. Proto hledali silného partnera. Na Slovensku se jím stal operátor Orange, v Česku jím byl Seznam.

Podle Petra Litoše vše fungovalo až do chvíle, kdy se ukázalo, že Seznam paralelně pracuje na svém vlastním projektu nazvaném Mixér. „Mám dojem, že si to týmy v Seznamu mezi sebou neřekly. Seznam proto s námi rozjel službu, a ne špatně. Vypadalo to velmi nadějně, a pak z toho vycouval. A my jsme zůstali překvapení. Seznam nám to měl propagovat, to měl být motor,“ zpětně analyzuje klíčový okamžik spolumajitel MusicJetu.

Rychlost nabírání nových uživatelů začala klesat. Sto tisíc lidí měla služba za pět měsíců. A na metu 250 tisíc uživatelů se dostali bez měsíce až za dva roky. Aktuální data nechce MusicJet prozradit s tím, že konkurenti to také nedělají.

Příchod společnosti Spotify, která do Česka nakonec vtrhla s více než dvouletým zpožděním v listopadu 2013, proto pro MusicJet nebyl tak zdrcující, jak se může zdát. V té době už tvrdou ránu dostali a přizpůsobili se.

MusicJet se soustředí na to, mít službu srovnatelnou s hráči v druhém sledu, jako jsou Deezer, Tidal, Rdio a další. Na Spotify si netroufá. Podle Petra Litoše je v současnosti v podstatě bezkonkurenční.

„Jde o to, že to, co děláme s jedním vývojovým týmem, tak oni na to mají desítky a stovky lidí a mají výrazně větší redakční tým. Je to o té velikosti a o tom, jak moc jsou zainvestovaní. Mají velké teritorium a mohou si dovolit stohlavé týmy tam, kde my máme pět lidí. Zase ale na rozdíl od Spotify jsme v černých číslech. Sice jen trošku, ale jsme ziskoví,“ usmívá se Litoš.

NAJDI MUSICJET

Jak je možné, že česká služba, kterou převálcoval globální hráč a po pár měsících provozu přišla o klíčového partnera, přežila a je v zisku Dobře funguje na Slovensku. „Vyšli jsme s novou generací aplikace, v Česku ji připravujeme,“ říká Litoš. Slovenský operátor Orange podle něj šikovně propojil hudební nabídku MusicJetu s pozitivními emocemi a svými službami a koncept funguje.

MusicJet ale lidé používají i v Česku a pravděpodobně o tom ani nevědí. Například Alza Premium je vlastně přebarvený MusicJet. „Dodáváme jim omezenou nabídku streamovací hudby a hudbu k downloadu. Z tohoto pohledu služba funguje a běží dál,“ tvrdí spolumajitel.

Obdobně služba funguje i pro další klienty. Například pro Bontonland nebo částečně pro Supraphonline. A MusicJet dodává hudbu i pro dva ze tří českých mobilních operátorů.

Česká služba také chytá nový dech a chce se vůči Spotify vymezit více lokálně. „Máme třeba hodně českých punkových kapel, ale folk takto pokrytý nemáme, ale chceme mít. Chceme s tím hodně pracovat a tímhle směrem rozšiřujeme tým,“ dodává Petr Litoš.

Spotify má velké teritorium a může si dovolit stohlavé týmy tam, kde my máme pět lidí. Zase ale na rozdíl od nich jsme aspoň trošku ziskoví.

15 mld. USD dosáhly loni příjmy globálního hudebního průmyslu. Stouply tak o 3,2 procenta.

10,2 % O tolik se zvýšily příjmy za digitální hudbu.

45,2 % O tolik stouply příjmy ze streamované hudby. Dosahují už 2,89 miliardy dolarů. Zdroj: IFPI

O autorovi| Petr Švihel, svihel@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

 Náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová

Klára Dostálová: Čínské svatby lákají do Prahy

 Michal Hašek (ČSSD)

Kapky štěstí na jižní Moravě

Ilustrační foto

Na tom Schumpeterovi něco bude

Makrooko Miroslava Zámečníka

Lavičky ze dřeva a vzpomínek

 Geolog Václav Cílek (foto Martin Pinkas/Euro)

Václav Cílek: Ocitáme se ve světě nerovnováhy

Hongkong - ilustrační foto

Ekonomicky nejsvobodnější zůstává Hongkong, Česko si výrazně polepšilo

  • Vlastimil Harapes: Nemám rád cyklostezky a chci zakázat…

  • František Stárek: Už jsem si myslel, že budu v klidu

  • Karolína Topolová: Dovoz ojetých aut se nevyplatí

  • Alexandra Kala: Sleva je u mě zakázané slovo

  • Radka Dohnalová: Lídři by měli rozvíjet své talenty a…

  • Václav Cílek: Vyhnuli jsme se Kurdistánu

  • Petr Lávička: České maso bývá předražené

  • Michal Horáček: Jen já a lidi

  • Miroslav Bárta: Káhiru dobylo jenom pár set jezdců

Hry pro příležitostné hráče