Prostředí pro detektivy

18. března 2013, 00:00 - Alena Adámková
18. března 2013, 00:00

Téma hledání viníka fotovoltaického boomu, jeho dopad na ceny elektřiny a úlevy pro velké odběratele proudu dominuje české energetice

Energetika

Tuzemský energetický sektor rozhodně není poklidným rybníčkem. Naopak, neustále jím cloumají různé kauzy. Hledání viníka fotovoltaického boomu, spory největších hráčů, tahanice o tenčící se zásoby hnědého uhlí, problémy společnosti ČEZ v zahraničí, hrozba uzavření tuzemských rafinerií i dodávek ropy na naše území a v neposlední řadě největší veřejná zakázka v dějinách Česka – rozšíření jaderné elektrárny Temelín.

Podle Pavla Šolce, náměstka ministra průmyslu a obchodu pro energetiku, jsou však klíčová témata pro letošní rok poněkud jiná: konečné schválení a realizace aktualizované Státní energetické koncepce (ta nyní prochází procesem hodnocení dopadů na životní prostředí SEA). Dále je to dění v Evropské unii. Ta se musí rozhodnout, zda se vrátí zpět k trhu s elektřinou, nebo nechá vývoj dospět k jakémusi souhrnu regulovaných národních mechanismů. A také o tom, bude-li se snažit prosazovat jednotnou energetickou politiku a určovat například energetický mix jednotlivých členských zemí. „Třetím tématem je pak pochopitelně dostavba Temelína,“ uvedl Šolc v rozhovoru pro magazín Pro-Energy. Krátkodobě důležitými tématy jsou podle něj například trh s elektřinou, vliv obnovitelných zdrojů na tento trh. „Zásadní pro nás bude také vývoj v Německu, hlavně to, jak se tam bude energetika vyvíjet po letošních volbách. Máme signály, že se tam model rozvoje obnovitelných zdrojů rovněž vyčerpal, a kdyby nebylo voleb, už by dnes byla na stole poměrně razantní řešení. Ta přijdou až po volbách – před volbami budou samozřejmě předmětem politického boje,“ je přesvědčen Šolc.

Šolc však uznává, že klíčová témata pro média jsou trochu jiná. „Temelínský tendr jistě bude i letos v médiích dominovat, dále pak fotovoltaika a obnovitelné zdroje. Z dlouhodobého pohledu vývoje energetiky jsou již ale tyto zdroje včetně fotovoltaiky vyřešeny, nic zásadního se už nestane, protože od roku 2014 bude na základě novely zákona o podporovaných zdrojích úplně zastavena podpora u nových obnovitelných zdrojů. Mediálně to bude zřejmě ještě delší dobu žít,“ tvrdí Šolc.

Hledá se viník V současnosti v médiích skutečně téma hledání viníka fotovoltaického boomu, jeho dopad na ceny elektřiny a úlevy pro velké odběratele proudu dominuje. Především kvůli rekordnímu růstu fotovoltaických instalací v letech 2009 a 2010 zaplatí jenom letos zákazníci na podpoře obnovitelných zdrojů přes 44 miliard korun. Protestují proti tomu zejména velcí odběratelé elektřiny, kteří tvrdí, že výše cen je pro ně likvidující, a žádají pro sebe úlevy.

Nejnověji viníka označila předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková.

Podle auditu Energetického regulačního úřadu (ERÚ) nelze dohledat konkrétní viníky špatného nastavení výkupních cen fotovoltaické elektřiny. Zástupci nezávislého Informačního institutu ale obviňují z odpovědnosti za nastavení cen bývalé vedení ERÚ v čele s Josefem Fiřtem. Tehdejší vedení tohoto úřadu podle Vitáskové uměle nadhodnotilo výkupní cenu pro stát za energii z fotovoltaických elektráren nad rámec garantované patnáctileté návratnosti fotovoltaických elektráren. Vitásková v lednu na základě výsledků auditu podala podnět státnímu zastupitelství, aby prověřilo, zda nedošlo ke zneužití pravomoci úřední osoby.

Na konci února podpořila Energetický regulační úřad při prověřování výkupních cen solární elektřiny i vláda.

„V tomto rozsahu je to největší kauza, která se dotýká veřejných financí českých občanů,“ říká o auditu ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Kuba chce také zajistit, aby bylo dohledatelné, kdo solární elektrárny vlastní. Solárníci: ERÚ obelhal Ústavní soud Česká fotovoltaická průmyslová asociace (CZEPHO) a Aliance pro energetickou soběstačnost (AliES) naopak útočí na regulátora. Obě organizace podaly podnět k prošetření ERÚ pod vedením Vitáskové. Podle nich obelhal Ústavní soud i premiéra Nečase, neboť zkreslil modelové výpočty návratnosti fotovoltaických elektráren, které si ústavní soudci vyžádali při rozhodování o legalitě takzvané solární daně. Na základě pochybení prokázaných znaleckým posudkem expertů nechávají solární investoři prošetřit práci úředníků ERÚ státním zastupitelstvím. Podle Martina Sedláka lze z kontextu debaty soudit, že aktuální mediální útoky předsedkyně Vitáskové a premiéra Nečase mohou sloužit k odklonění pozornosti od investic ČEZ do solární energetiky. Během vlády Petra Nečase nakoupil ČEZ 130 megawattů fotovoltaických elektráren.

Také bývalý místopředseda ERÚ Blahoslav Němeček je přesvědčen, že nařčení Vitáskové mají jiné pozadí, než jsou výkupní ceny solární elektřiny, konkrétně postupující vyšetřování úplně jiné kauzy – podezření z podvodu při spouštění dvou solárních elektráren spadajících do skupiny železárenského magnáta Zdeňka Zemka na Chomutovsku.

Odpůrci obnovitelných zdrojů často označují za viníka solárního průšvihu exministra životního prostředí Martina Bursíka, který za Špidlovy vlády návrh zákona o obnovitelných zdrojích spolu s MŽP, jemuž šéfoval tehdy Libor Ambrozek, připravoval. Bursík ale tvrdí, že viníkem je Fischerova vláda, která působila od června 2009 do léta 2010. Podle něj měla s dostatečným předstihem informace o boomu připojování solárních elektráren.

Úřednický kabinet s tím ale podle Bursíka nic nedělal.

Boj o Temelín Velké otazníky se vznášejí nad dostavbou Temelína. ČEZ nechce jít do této stavby sám i proto, že jeho zisky se částečně vinou špatných zahraničních investic (Albánie, Bulharsko, Bosna) snižují, a tak hledá spoluinvestora. Zatím se však žádný partner nerýsuje.

Souboj, v němž po vyřazení francouzské Arevy bojuje o vítězství konsorcium MIR.1200 ruského Rosatomu (s plzeňskou Škodou JS) proti americko-japonskému Westinghousu, by měl být podle ČEZ vždy oddělen od hledání partnera, který by mohl získat významný, byť minoritní podíl v případném společném podniku ČEZ. A tedy i podíl na investicích a budoucích ziscích dvou temelínských bloků.

Vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína Václav Bartuška uvedl v rozhovoru pro Českou pozici, že „dnes se vám kromě obnovitelných zdrojů nevyplatí investovat do ničeho“. Důvodem jsou nízké ceny silové elektřiny a naopak extrémně nízké ceny emisních povolenek. Stále častěji se ozývá názor, že bez státní garance na cenu elektřiny z Temelína to nepůjde. Podle některých odhadů by pro dosažení rozumné návratnosti takové gigantické investice musela stát elektřina alespoň šedesát eur za MWh. Dnes se ale cena pohybuje jen okolo 46 eur.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče