Prostě si to ohlídáme

15. září 2014, 00:00 -
15. září 2014, 00:00

ANO slibuje voličům transparentnost, k té má však daleko už jen výběr jeho volebních kandidátů

Hnutí ANO v místních volbách úplně rezignovalo na politický program a všechny síly vrhlo do pregnantních volebních hesel na billboardech. Na jednom z nich šéf ANO Andrej Babiš s kandidátkou na pražskou primátorku Adrianou Krnáčovou slibují: „Transparentní veřejné zakázky? Prostě to ohlídáme.“ S transparentností má však problém i samo Babišovo hnutí.

Partajní organizace v Praze 22, která zahrnuje třeba Uhříněves a Pitkovice, mimochodem volebně jeden z dosud nejúspěšnějších okrsků ANO, totiž například neví, proč jí centrála zrušila celou kandidátku, přestože se její lidé připravovali na volby. „Měli jsme ambice kandidovat, teď ale nebudeme čtyři roky v zastupitelstvu,“ říká k tomu člen a volební kandidát ANO na jihovýchodě Prahy Miloš Rejzek.

Hodně rozkročená Transparentní není ani druhé jméno Adriany Krnáčové, byť ráda připomíná, že v minulosti šéfovala organizaci Transparency International (TI). „Štve mě, že Adriana skončila v Transparency International už v roce 2007, ale pořád se tím ohání i teď ve volbách, čímž nás vtahuje do politické kampaně,“ pozastavuje se současný šéf TI David Ondráčka. Ostatně byla v tom jistá ironie, že se Krnáčová kdysi stala šéfkou Transparency, když její začátky v této organizací byly vše jen ne transparentní. V roce 2007 se třeba Krnáčové nechtělo moc vysvětlovat, jak TI utratila v roce 2001 (Krnáčová tou dobou organizaci ještě nevedla, ale pracovala v ní) třicetimilionovou dotaci, kterou jí poskytlo ministerstvo financí na pořádání pražského protikorupčního summitu. Krnáčová tehdy mediálně vše obrátila a sama sebe udělala obětí politického boje. „Dokud nebudu vědět, kdo za tím vším je, k ničemu se vyjadřovat nebudu,“ odmítla tehdy týdeníku Euro vyjádření.

Na druhé straně je dobré vědět, kdo je za Adrianou Krnáčovou. Když odešla v roce 2007 z Transparency, stala se lobbistkou ve firmě BlueOceanSolutions, kterou vlastní s lobbistou Vladimírem Finsterlem a jež mimo jiné nabízí i prosazování legislativních změn ve prospěch klientů. Současně se však angažovala i v iniciativách, které naopak proti lobbistům a tzv. politickým podnikatelům bojují, například ve Vraťte nám stát. Tu dokonce manažersky řídila.

„Začalo to celé nezávaznou diskusí několika lidí v galerii DOX, pak jsme se sešli v Lucerně a najednou to celé řídila Krnáčová (ta souhlasila se zasláním otázek k článku, pak na ně ale neodpověděla). Okázale mě tam před všemi objímala, přestože jsme se předtím v životě neviděli. Jen se potřebovala ukázat,“ vzpomíná člen občanského sdružení Vraťte nám stát, jenž si přeje zůstat v anonymitě. Krnáčová podle něj v neformální funkci šéfky nikdy nic konkrétního nerozhodla, ani neudělala. Zato se usilovně věnovala vlastnímu zviditelnění.

Vraťte nám stát určitě není hegemonní skupina lidí, jíž by každý toužil řídit. Je plná sólistů, které spojuje velké ego a kteří se obvykle neshodnou ani v tom, jestli chtějí být příležitostným kavárenským fórem nebo oficiální nátlakovou organizací. V tomto ohledu se prý Krnáčová ukázala jako nejschopnější manažerka, byť jediným výsledkem iniciativy je přesvědčení části senátorů k podání ústavní žaloby na exprezidenta Václava Klause za amnestii.

Společný problém členů Vraťte nám stát ovšem je, že úplně nevědí, na čí straně vlastně Krnáčová stojí: na straně byznysu, jemuž za peníze nabízí změny zákonů, nebo na straně těch, kteří proti tomu bojují? Krnáčová totiž už dříve úzce spolupracovala například s exministrem vnitra Ivanem Langrem a ještě před svým angažmá v ANO zase často mluvila o Andreji Babišovi.

Nedůvěra ke Krnáčové vyvrcholila loni na vánočním večírku iniciativy sdružení Vraťte nám stát. Současná náměstkyně ministra vnitra a kandidátka na pražskou primátorku sem totiž přivedla Petra Dimuna, někdejšího mediálního pokrývače exministra spravedlnosti Pavla Němce i expremiéra Jiřího Paroubka, jenž později psal program zaniklého pražského projektu kmotra Tomáše Hrdličky, příznačně nazvaného Uzdravme naši politiku. Mnohé členy iniciativy tento nezvaný host zděsil: Dimun pro ně symbolizuje vše, proti čemu bojují. Část členů iniciativy na protest odešla.

Před vyloučením z Vraťte nám stát nakonec Krnáčovou zachránila Babišova nabídka práce na vnitru, po níž odešla sama. „Dvě třetiny vedení byly proti Krnáčové,“ potvrzuje člen smírčí komise iniciativy Milan Hamerský, jenž stejně jako jiní příliš nechápe, proč kandiduje na primátorku. „Je to hodně zajímavá paní. Nikdy jsem nepochopil, co jí vlastně živilo. Vždycky přišla s balíkem papírů a všechny jen bombardovala,“ popisuje zkušenost s Krnáčovou další člen smírčí komise. Krnáčová nyní oslavně mluví nejen o Babišovi, ale také o šéfce pražského ANO Radmile Kleslové. To už je méně logické: ta totiž v politice symbolizuje podobnou šedou zónu jako Dimun. Politicky spoluřídí Prahu 10, tedy líheň kmotrů jako Hrdlička nebo manipulátorů typu Petra Hulinského.

Centrála mlčí Transparentností neoplývá ani předvolební management ANO, centrálně stále řízeného Babišem, jenž dává i bere. Šéf ANO sice prohlásil, že pro něj místní volby nejsou důležité, členové pražských organizací a volební kandidáti, kteří se na ně připravovali, to ale vidí jinak. „Ještě to sám nemám dořešený. Jsem členem ANO, podepsal jsem morální kodex a nechci hnutí poškodit. Žádal jsem o vysvětlení, proč se to stalo, zatím jsem ale žádné nedostal,“ potvrzuje Rejzek informaci, že ANO zrušilo celou kandidaturu své organizace v Praze 22. Prostě nepodalo kandidátku.

Volební obvod na jihovýchodě Prahy nakonec doběhl centrální volební management ANO. Přestože ANO vyhrálo eurovolby, naštvala Babiše vysoká cena kampaně a údajná pasivita některých kandidátů a členů volebního štábu. Pro místní volby proto vyhlásil doktrínu sebefinancování: nejdřív měli čelní kandidáti platit za místo na kandidátce, poté měly kampaň zaplatit sponzorské dary; z nich by si ulouplo dvacetiprocentní díl jak ústřední vedení strany, tak oblastní organizace. To logicky vedlo k velkým šachům s místy na kandidátkách podle toho, kolik který kandidát sehnal peněz. Nejen na Praze 22 tak nakonec kandidáti ANO vedli největší kampaň ne proti konkurenci, ale proti sobě. Nikdo z nich ovšem nečekal, že nakonec nebude kandidovat vůbec nikdo.

„Psal jsem esemesku Babišovi i Kleslové, ani neodpověděli. Sympatizanti a lidé, které jsme přemlouvali na kandidátku, jsou samozřejmě naštvaní i zděšení, že se něco takového děje,“ říká jiný člen kandidátky ANO v Praze 22. Spekuluje se o tom, že o kandidátkách v jednotlivých Prahách zákulisně rozhodovala Kleslová, zatímco Babiš si osobně řídil kandidátku na pražský magistrát.

V ANO v Praze 22 ale mají ještě jinou teorii: pražské ANO své lidi v městské části s největšími volnými pozemky vlastně nepotřebuje, protože se tu pohodlně domluví s hnutím Pro Prahu Zbyňka Passera. Lídrem jeho zdejší kandidátky je totiž starosta Prahy 22 Milan Coller, jeden z nejméně oblíbených starostů zvolený ještě za ODS. A mimochodem i účastník památné odposlechnuté schůzky u Romana Janouška, kde se před časem sešla celá hvězdná pěchota ODS: Hrdlička, Milan Jančík nebo Jiří Janeček. Praha je někdy až moc transparentní.

l

Není jasné, na čí straně vlastně Krnáčová stojí: na straně propojení byznysu, jemuž za peníze nabízí změny zákonů, nebo na straně těch, kteří proti tomu bojují?

O autorovi| Petr Holec * holecp@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče