Produktivita nerovná se slušná životní úroveň

30. září 2013, 00:00 - Miroslav Zámečník
30. září 2013, 00:00

Slovensko by mělo lákat zaměstnance z Česka, kde je produktivita práce nižší. Proč je tomu naopak?

Slovensko vykazuje v mezinárodním srovnání podle téměř všech řezů vyšší produktivitu práce než Česká republika. Česko přitom zdědilo při rozpadu federace před dvaceti lety vyšší kapitálovou zásobu i „know-how“, navíc podle všech mezinárodních srovnání získalo od roku 1989 dodnes o dost vyšší příliv přímých zahraničních investic v přepočtu na obyvatele. Ani na vteřinu nevěřte tomu, že produktivita zahraničních investic ve zpracovatelském průmyslu byla při vyšší průměrné investované částce na hlavu horší – to by museli být všichni investoři pitomci. Tak čím to je?

Přijde na to, jak se na jednotlivé ukazatele produktivity a konkurenceschopnosti díváte. Je téměř nebetyčný rozdíl mezi vývojem jednotkových mzdových nákladů v řezu takříkajíc celoekonomickém a v pohledu na momentálně nejdůležitější zpracovatelský průmysl. Pro srovnání přidáváme do přehledu i Německo, které je pro obě části bývalé československé federace nejdůležitějším obchodním partnerem a kardinálním „benchmarkem“.

Z hlediska vývoje jednotkových mzdových nákladů ve zpracovatelském průmyslu Česko neztratilo na konkurenceschopnosti ani kousek, spíše naopak. Ve srovnání s celou ekonomikou, ale také třeba s tržními službami se ukazuje, že český zpracovatelský průmysl svoji práci odvedl na jedničku. Totéž ovšem neplatí pro ostatní odvětví, kde jednotkové mzdové náklady rostly. Ekonom nedovede najít jiné vysvětlení než skutečnost, že ve zpracovatelském průmyslu Češi bojují se zdaleka nejtvrdší konkurencí, a proto jsou velmi dobří.

Mezinárodní uskupení typu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj konstatují, že Německo i Česko omezují konkurenci ve službách „cechovními předpisy“. Vzlínání nákladů je však mnohem patrnější nejen v porovnání se západními sousedy, ale i se Slovenskem.

Vývoj mzdových nákladů v dolarech přepočtených na paritu kupní síly je také důležitým ukazatelem, neboť nejde o nic jiného než podíl odměn za práci zaměstnanců k celkové přidané hodnotě. Slovensko investorům kapitálu dopřává nejen více než Česko, ale nesrovnatelně více než Německo. Jinak řečeno, mzdy zaměstnanců se podílejí na hrubé přidané hodnotě na Slovensku méně než v Česku, takže navzdory vyšší produktivitě je lepší být zaměstnancem v Česku než na Slovensku. V absolutních dolarech v paritě kupní síly je tento rozdíl v podstatě pořád stejný.

Když si máte vydělat a živit rodinu, je lepší být v Česku. Všechny další ukazatele produktivity a vyhlídky na budoucnost jsou v podstatě druhotné. Produktivita nerovná se slušná životní úroveň, ale zároveň neplatí, že konkurenceschopnost měřená národohospodářskou produktivitou nebo jednotkovými mzdovými náklady v celé ekonomice znamená, že zavřeme všechny fabriky. Rozpor mezi vysokou konkurenceschopností zpracovatelského průmyslu v Česku a ostatními obory, kde náklady vzlínají, samozřejmě nemůže trvat věčně. Česká produktivita ve zbytku ekonomiky se bude muset přizpůsobit zpracovatelskému průmyslu, nikoli naopak. Od toho máme pohyblivý kurz měny jako další srovnávací parametr.

Reálné jednotkové mzdové náklady

Podíl pracovních příjmů k nominálnímu hospodářskému výkonu (v %)

1995 2000 2005 2010 2011 2012

Česko 53,5 55,5 58,8 59,2 59,9 61,1

Slovensko 49,8 53,0 50,9 52,5 51,7 50,5

Německo 71,7 72,0 68,4 67,8 68,3 69,3

Zdroj: OECD

Roční mzda v národním hospodářství

(v dolarech v paritě kupní síly)

1995 2000 2005 2010 2011 2012

Česko 11 110 14 620 21 060 24 578 25 642 26 062

Slovensko 8 946 12 412 16 525 23 735 23 603 24 210

Německo 30 302 33 036 36 760 41 341 43 093 44 451

Zdroj: OECD

Kde byste bydleli raději?

Srovnání ukazatelů týkajících se produktivity práce v Česku a na Slovensku

HDP na odpracovanou hodinu

Pořadí v roce 2012 (v dolarech a paritě kupní síly)

1. Lucembursko • 2. Norsko • 3. USA • 8. Německo

31. Slovensko 32,71

32. Řecko 31,80

33. Česko 30,25

34. Jižní Korea 29,87

35. Portugalsko 26,59

Zdroj: The Conference Board

Vývoj produktivity práce v národním hospodářství

Index 2005 = 100

2.Q 2012 3.Q 2012 4.Q 2012 1.Q 2013 2.Q 2013

Česko 111,4 110,9 110,5 108,3 108,5

Slovensko 124,8 125,3 125,9 126,6 127,4

Německo 104,4 104,4 103,8 103,6 104,3

Zdroj: OECD

Slovensko

zaznamenalo od

roku 2005 nejvyšší

hodnotu indexu ze

všech zemí OECD,

druhé Polsko mělo

index 123.

O autorovi| Miroslav Zámečník • zamecnik@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče