Procvičování velmocenských svalů

25. března 2013, 00:00 - Libor Dvořák
25. března 2013, 00:00

Moskva se zlobí, že na kyperskou krizi doplatí s požehnáním Bruselu i Rusové

„Nespravedlivé, neprofesionální a nebezpečné,“ takové je nejnovější opatření kyperské vlády podle ruského prezidenta Vladimira Putina, podle nějž by měly být vklady v kyperských bankách dodatečně a jednorázově zdaněny. Putin podle svého tiskového mluvčího Dmitrije Peskova označil Rusy za vůbec nejohroženější kategorii klientů kyperských bank. Stejně na velmi nepopulární opatření reagoval i premiér Dmitrij Medveděv, který postup Evropské unie a nejvyšších kyperských míst považuje za „konfiskaci cizích peněz“. Podle prvních ruských propočtů by právě z ruských kont mohl Kypr získat až 3,5 miliardy eur – i když toto číslo je zřejmě poněkud přehnané.

Rusko by tedy podle svých dvou nejvyšších ústavních činitelů „mělo učinit vlastní závěry a korigovat své postoje“. Již citovaný Medveděv upozornil, že „Rusko má s Kyprem vlastní specifické vztahy, a ty teď bude třeba upravit – i s vědomím, že pro naši zemi by bylo lepší, kdyby lidé své peníze ukládali do ruských bank“. Což je ovšem přání z kategorie bláhových snů – ruské peníze se na Kypr stěhovaly především jako do daňového a bankovního ráje, jímž dnešní Rusko v žádném případě není.

Proč se Rusko tak výrazně angažuje v kyperské otázce, je nabíledni. Podle ruské zpravodajské televize Rossija 24 žije na ostrově asi 12 tisíc Rusů. Kyperské úřady však uvádějí číslo nejméně třikrát vyšší – 35 až 40 tisíc Rusů. Zajímavé přitom je, že mezi nimi prý prakticky nejsou nejzámožnější oligarchové, ale spíš vyšší střední třída s majetkem kolem čtvrt milionu eur. Tito lidé však mohou mít v kyperských bankách, na jejichž účtech leží necelých 70 miliard eur, až 31 miliard, z nich 19 patří různým firmám a zbytek připadá na soukromé osoby.

Záloha na další půjčku Během dvoudenní návštěvy kyperské delegace, vedené ministrem financí Michalisem Sarrisem, se jeho ruští partneři chovali dosti zdrženlivě a s nějakými báječnými nabídkami vůbec nespěchali. Není divu, Rusko půjčilo Kypru 2,5 miliardy eur už v roce 2011.

A ministr Sarris teď přijel žádat nejen o další peníze, ale i o odklad splátek starého dluhu o pět let, popřípadě snížení úroků. Tak jakápak nová půjčka… Nejpravděpodobnějším způsobem ruské pomoci Kypru tedy patrně budou jen investice.

V této souvislosti se podívejme na reakci ruského polostátního gigantu Gazprom na kyperské trampoty, který chce jednoduše licence na těžbu zemního plynu v příbřežním šelfu Kypru, v němž doposud hospodařil výhradně kyperský stát. Ruský premiér Medveděv už v průběhu Sarrisova pobytu v Moskvě potvrdil, že kyperská delegace přivezla do ruské metropole „dlouhý seznam návrhů“ včetně „materiálních aktiv, jež by případně mohla nakoupit Ruská federace“. Takže plyn je určitě ve hře a teď jde o to, jak by tento obchod byl pro Gazprom výhodný.

Takhle to tedy v rusko-kyperských vztazích vypadá na makroekonomické úrovni.

Stejně znepokojení jako ruský stát jsou však i jednotliví ruští majitelé bankovních kont či realit v malé ostrovní zemi. Jen tak pro zajímavost: luxusní byty se tu ruské klientele nabízejí od 370 tisíc eur, zatímco velké vily s výhledem na Středozemní moře se prodávají od 1,4 milionu eur.

Unijní dusno v Moskvě Významnou položkou v ruských hrátkách s Kyprem je samozřejmě postoj Evropské unie. Německá kancléřka Angela Merkelová (a nejen ona) už dala jasně na vědomí, že podle jejího názoru by Kypřané měli své současné finanční problémy řešit výhradně s trojicí ve složení Evropská unie, Evropská ústřední banka a Mezinárodní měnový fond.

Rusko přitom v minulém týdnu mělo velmi cennou možnost své postoje konfrontovat s vrcholnými představiteli EU, kteří ve čtvrtek a pátek dleli na návštěvě v Moskvě. Premiér Dmitrij Medveděv předsedovi Evropské komise José Manuelu Barrosovi do očí vytkl, že Rusko o chystaném unijním opatření na Kypru nic nevědělo, přestože se tento krok, pokud bude učiněn, zcela bezprostředně dotkne ruských občanů, firem, a dokonce i některých státních institucí, které prostřednictvím kyperských bank podnikají různé finanční operace. Barroso se vše snažil vysvětlit tím, že unijní vedení o tomto postupu samo nemělo tušení „až do sobotního rána“.

Evropská i světová média si přitom všímají i „epické bitvy“, kterou spolu údajně zahájili německá kancléřka Angela Merkelová a ruský prezident Vladimir Putin. Podle zkušených pozorovatelů mezinárodního dění byl výrok, který jsme citovali hned na začátku tohoto textu, adresován především paní Merkelové. Ta je prý svou tvrdou rétorikou všeobecně známa a nyní se jí tedy v osobě Vladimira Vladimiroviče dostává důstojného soupeře.

Rusku se v podobě kyperské finanční krize v každém případě samozřejmě nabízí velmi příjemná a pohodlná příležitost, aby ukázalo, že je skutečnou velmocí a že na západě evropského kontinentu se s ním musí počítat.

Rusku se nabízí velmi příjemná příležitost, aby ukázalo, že na západě evropského kontinentu se s ním musí počítat.

O autorovi| Libor Dvořák, Český rozhlas

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče