Proč to u nás nejde

03. prosince 2012, 00:00 - Michal Martoch
03. prosince 2012, 00:00

Práce na dálku naráží v českých firmách na obavy ze ztráty kontroly nad zaměstnanci. Klíč se skrývá v motivaci

Kdo šetří, má za tři. Třeba za tři pracovní stoly, které zruší ve své kanceláři.

Nebo za tři hodiny denně strávené v MHD. To vše díky práci na dálku. Ve světě jde o běžnou praxi. A u nás? Zatím se takové změny většinou bojíme. Máme proč?

Především máme co dohánět. Na západ od nás – zejména ve Spojených státech, Velké Británii nebo ve skandinávských zemích – může alespoň občas pracovat na dálku přes 40 procent zaměstnanců všech firem.

Tento trend má několik zjevných příčin.

V první řadě jde o výrazné úspory: za kancelářské prostory nebo čas a peníze vynaložené na dopravu. Dále se flexibilní zaměstnávání stává konkurenční výhodou. Hlavně pro mladší generaci znalou nových technologií je totiž možnost práce na dálku jedním z důležitých kritérií při hledání práce. A podpora přichází i shůry. Americká vláda už na konci roku 2010 schválila zákon, který nařizuje federálním úřadům nastavit pravidla pro práci na dálku. A nejen pro hrstku vyvolených, nýbrž pro všechny zaměstnance tam, kde to okolnosti dovolují.

V našich firmách si takové svobody ještě zdaleka tak neužíváme. Společnost LMC loni zjistila, že z více než osmi set oslovených firem alespoň částečně umožňuje práci na dálku jen 14 procent. Jednoduše se zatím žádná velká revoluce neděje. První vlaštovky přilétají hlavně s nadnárodními společnostmi, ale jsou i menší ryze české firmy, které úspěšně fungují na bázi vzdálené spolupráce. Používají on-line kanceláře pro spolupráci na dokumentech, místo porad se mohou vidět pomocí videokonference, projekty řídí pomocí zvláštních cloudových aplikací, a když chtějí mít přehled o tom, co se děje v týmu, připojí se k interní sociální síti. Takové firmy často ani nemají kanceláře anebo omezily jejich provoz. A daří se jim.

Kontrola ano, ale jinak Pak jsou ale i firmy, kterým se buď zavedení práce na dálku nedaří, nebo to ani nezkusily.

Lákavou možnost úspor a dalších výhod většinou majitel či manažer shodí ze stolu jedinou větou: „U nás to nejde.“ A není se čemu divit, že se o tom dál nechce bavit. Práce na dálku totiž neznamená jen si vzít notebook a odejít domů. Manažer týmu nebo majitel firmy najednou čelí celkem velké a logické nejistotě: Jak zařídím, aby lidé pracovali tak, jak mají? Jak budu jejich práci kontrolovat? Nezačnou se flákat? A nejde o žádné iracionální obavy. Když pouze vystrnadíme zaměstnance z kanceláře, může se opravdu stát, že to skončí katastrofou. Na druhou stranu strach má vždycky velké oči a příběhy úspěšných firem ukazují, že vést lidi na dálku možné je. Zpočátku možná náročné, ale určitě možné.

Pro každého manažera znamená zavedení práce na dálku velkou výzvu. Najednou nemá své podřízené pod stálým dohledem v kanceláři a nikdy si nemůže být úplně jistý, že zaměstnanec dělá v danou chvíli to, co má. Může ale dosáhnout toho, aby zadanou práci udělal. Může pravidelně kontrolovat výsledky práce pomocí on-line sdílení dokumentů. Může se s podřízenými co nejčastěji kontaktovat pomocí e-mailu, chatu nebo videokonference. A může si udržet přehled díky výkazům práce nebo aplikacím pro vedení projektů. Zkrátka pocit kontroly ztratit nemusí – co ale musí, je naučit se komunikovat tak, aby zaměstnanec dostal od svého vedení to, co pro úspěšnou práci na dálku potřebuje.

Skrytý potenciál A co to je? Když pracujeme na dálku, potřebujeme mít hlavně silnou vnitřní motivaci pro práci. Například pocit, že svou práci děláme dobře a že má smysl. Vědomí, že si naše vedení naší práce cení a že nám důvěřuje.

A čím jasněji nastavené podmínky spolupráce, tím lépe. Pro komunikaci ze strany manažera to znamená větší důraz na slušné a transparentní jednání nebo poskytování kvalitní zpětné vazby. Každopádně jde o dovednosti, které jsou při vedení lidí v kanceláři důležité, ale bez nich se to (bohužel) také obejde. Práce na dálku tedy skrývá velký potenciál pro firmy, které jsou ochotné investovat zejména do vzdělání a rozvoje svých manažerů. Odpověď na otázku „Jde to i u nás?“ tedy zní: Jde to, když víte, jak na to, a naučíte se potřebné dovednosti. Odpor ke změně je samozřejmě přirozený, a pokud vás nic nenutí, proč byste něco měnili. Pokud jsou ale pro vás zajímavé výrazné úspory, větší flexibilita i kvalita zaměstnanců, práce na dálku představuje cestu. l

O autorovi| Michal Martoch • konzultant Worklineslužby.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče