Proč se divíte, že nerosteme?

19. listopadu 2012, 00:00 - Miroslav Zámečník
19. listopadu 2012, 00:00

České firmy i domácnosti převracejí každou korunu. Bohužel…

Ač se to nezdá, Česko si může za svůj pomalý růst spíše vlastními ctnostmi, jež definujme jako konzervativní přístup k financím na straně domácností a nefinančních korporací. Pravda, v tom druhém případě se jedná o zkušenosti nikoli tradiční, datující se někam do druhé poloviny 19. století, ale o zkušenosti firem nabrané v 90. letech a na přelomu tisíciletí, případně v „hrozném roce“ 2008 až 2009. Tak jako všude a ve všem, i v tomto případě je dobré číst současná data prizmatem minulosti.

České domácnosti spoří. Samozřejmě ne všechny, nicméně řešíme makroekonomické téma a tam je to jednoznačné. Podle statistik centrální banky se saldo úložek a závazků domácností jako celku vůči bankám ke konci září meziročně změnilo skoro o dvacet miliard, tedy o více než půl procenta českého HDP. Čistá věřitelská pozice domácností dodává českému bankovnictví stabilitu v podobě unikátního převisu depozit nad úvěry, ale zároveň oslabuje domácí poptávku. Když jej srovnáme s posledním „českým“ předkrizovým rokem 2008, představuje přesah vkladů nad půjčkami u bank již 60,2 miliardy korun. To je 1,5 procenta letošního HDP. Ale co je to proti celkovému nárůstu depozit v bankách, který za stejné období představuje 362 miliard korun? Na to, že nejsou na agregované úrovni v mezinárodním srovnání nijak zvlášť zadluženy, reagují české domácnosti vysoce konzervativně. A vzhledem ke zprávám, které se jim řinou do ucha, velmi racionálně.

Makroekonomický dopad chování firemního sektoru je také podstatný, a rovněž racionální.

Nefinanční korporace snížily svoji čistou dlužnickou pozici, a to z hlediska finančního řízení exemplárním způsobem. Firemní dlužnické saldo se v letech 2008 až 2012 snížilo o skoro 79 miliard korun, to jsou také tak dvě procenta současného HDP.

Co k tomu říct? Tradiční spořivost Čechů a nověji získaná obezřetnost českých firem vyžadují monetární a fiskální kontext. Ani za Husáka Československo nikdy formálně nepřipustilo deficitní rozpočty a přinejmenším poslední dekáda komunismu byla z hlediska měnové politiky sice nijak sofistikovaná, ale na triviální úrovni čistě monetaristická. Ač to málokdo kdy řekl, úcta k makroekonomické stabilitě přežila od Rašína extrémně dlouho a šla napříč režimy. Ostatně jinak nedokážete vysvětlit fakt, že Československo mělo po liberalizaci cen v roce 1991 zdaleka nejnižší inflaci ze všech postkomunistických zemí.

Důsledně deficitní rozpočty, bez úcty k tradici i Keynesovi, to je až fenomén posledních fiskálně nemravných let. Koktejl fiskální restrikce a soukromého šetření firem i domácností potřebuje pro solidní recesi už jenom jednu poslední přísadu – pokles zahraniční poptávky. Když guvernér ČNB Miroslav Singer vyzývá k utrácení a centrální banka podepírá jeho slova historicky nejnižšími úrokovými sazbami, ještě to neznamená, že by kdokoli na Příkopech očekával zázraky. Jenže jen tak se na to útrpně dívat, to taky nejde.

Obezřetný národ Stav úvěrů a vkladů českých nefinančních podniků a domácností ke konci září 2011 a 2012 (v mld. Kč) pramen: ČNB

IX/2011 Úvěry od bank – domácnosti celkem 1097,76 Vklady v bankách – domácnosti celkem 1762,80

Úvěry od bank – firmy celkem 829,03

Vklady v bankách – firmy celkem 642,64

Saldo 186,39

-17,7

Saldo 665,04

Meziročně se saldo dlužnické pozice firem snížilo o 17,7 miliardy, věřitelská pozice domácností o skoro 20 miliard stoupla = firmy i domácnosti šetří

19,9

IX/2012 Úvěry od bank – domácnosti celkem 1144,70

Vklady v bankách – domácnosti celkem 1829,67

Úvěry od bank – firmy celkem 849,53

Vklady v bankách – firmy celkem 680,84

Vklady firem stouply oproti předkrizovému roku 2008 o 76,6 miliardy, domácností o 362,4 miliardy korun

Saldo 168,69

V letech 2008 až 2012 se saldo dlužnické pozice firem zlepšilo o 78,8 miliardy korun, u domácností o 60,2 miliardy korun

Saldo 684,93

Věřitelská pozice domácností byla 685 miliard, dlužnická pozice nefinančních podniků byla 168,7 miliardy

O autorovi| Miroslav Zámečník, zamecnik@euro.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče