pro zkaženou radost

23. března 2015, 00:00 - Václav Drchal
23. března 2015, 00:00

Češi jsou mnohem sebevědomější a podávají dříve nemyslitelné žaloby kvůli nepovedené dovolené či vyhození z letadla

Lékařka V. Ž. nasedla o Vánocích 2010 s ročním synem do letadla Českých aerolinií. Jenže k rodičům na východní Slovensko neodlétla. „Už jsem seděla. Objevil se chlap a řekl: Musíte si vystoupit. Zeptala jsem se: Prosím? On ale zvýšil hlas a znovu řekl: Musíte si vystoupit,“ líčila později u soudu. Vystoupila, i když vůbec netušila proč.

Napadalo jí leccos – že se něco stalo manželovi nebo „že došlo k záměně s nějakou stíhanou kriminální osobou“.

Teprve později se dozvěděla, že za vše „mohl“ její malý syn – zaměstnanci aerolinií udělali chybu, když na palubu pustili pět infantů (v leteckém newspeaku děti do dvou let) místo povolených čtyř. Cítila se ponížená a uražená, a když ji společnost přesně v duchu evropských směrnic nabídla kompenzaci ve výši 275 eur, přišlo jí to nedůstojné.

Její právnička proto podala žalobu, ve které tvrdila, že klientka utrpěla „psychickou újmu spočívající kromě akutních psychických potíží (…) také ve snížení sebevědomí, což žalobkyni doposud traumatizuje, stresuje, a poškozuje tak kvalitu jejího života“. Za to vše lékařka žádala 240 tisíc korun, tedy právě tolik, kolik standardně dostávají pozůstalí od toho, kdo zavinil smrt jejich příbuzného. Městský soud v Praze jí však v červenci 2013 přiznal dvanáctkrát méně, tedy 20 tisíc korun.

Zkažená dovolená Ještě před několika lety by taková „americká“ žaloba nejspíš vůbec nepadla. Dnešní zákazníci jsou ale mnohem sebevědomější, nebojí se podobné žaloby podat a často i uspějí. Z lékařčina příběhu plynou pro českou realitu dva poznatky – podobnou necitlivost (či nedostatek úcty) k zákazníkovi mohou soudy chápat jako závažný zásah do soukromí a přiznat finanční satisfakci, ovšem nepůjde zpravidla o nijak horentní sumu.

„Nejčastěji řešíme případy nároků z letecké dopravy, z oblasti zkažených dovolených a pojištění,“ říká Petr Novák ze společnosti Vaše nároky.cz, která se na podobné žaloby specializuje. Jen během posledních dvou let se na firmu podle jeho slov obrátilo přes 500 lidí, kteří chtěli po cestovní kanceláři nějakou kompenzaci za zkaženou dovolenou. Některé stížnosti se vyřídily mimosoudně, přesto však prý padlo zhruba 150 žalob. Klienti většinou žádali slevu z ceny zájezdu, objevili se však i tací, kteří chtěli peníze za způsobenou nemajetkovou újmu neboli za ztrátu radosŽaloby ti z dovolené. Většina námitek se týkala zařízení pokoje, špíny, hmyzu, hluku, zápachu, ale také špatného jídla či nedodržení programu all inclusive.

Maminko, ještě si poležíte Podobný potenciál růstu mají zatím nenápadné pacientské žaloby, ve kterých nejde o zdraví, ale o chování lékařů. Bude jich nepochybně přibývat, přesto se nikdy nerozšíří jako klasické pacientské žaloby, a to proto, že v nich advokáti a jejich klienti hrají o daleko méně peněz. Řada doktorských hříchů není navíc tak vážná, aby soud vůbec nějakou finanční satisfakci přiznal. Zůstane proto nejčastěji u stížnosti k vedení nemocnice.

Podle Petra Šustka z katedry občanského práva pražské právnické fakulty na žalobu nevydaly ani dva následující reálné případy.

V tom prvním nazval rozzlobený doktor pacientku se zauzlovanými střevy „krávou“ poté, co zjistil, že neodolala a snědla čokoládovou tyčinku. V tom druhém nechali lékaři při vizitě otevřené dveře a umožnili návštěvníkům nemocnice obdivovat nahou pacientku.

Existují však poklesky, po kterých „měkké“ pacientské žaloby padají. Jde o neoprávněné poskytnutí údajů ze zdravotní dokumentace a hlavně o léčení či jiné konání proti pacientově vůli. Nejvíc takových žalob se zatím „urodilo“ okolo porodů. „Porodnictví je pro advokáty veliká oblast, koneckonců ročně tu máme nějakých sto tisíc porodů,“ říká Šustek.

Zakládající je v tomto ohledu žaloba mladé Brňanky na jihomoravskou záchranku. Žena zavolala po domácím porodu sanitku kvůli přestřižení pupeční šňůry, lékař sice zdraví novorozeného chlapce ohodnotil nejvyšším možným Apgar skórem, přesto kvůli vágně zdůvodněným obavám o jeho život nechal matku i dítě okamžitě a pod policejní asistencí odvézt do nemocnice. Případ dostal na stůl mladý brněnský soudce Michal Ryška, který záchrance nařídil, aby se omluvila, a navíc zaplatila sto tisíc korun.

Lékaři mluvili o skandálu a o generaci starší soudcové Vrchního soudu v Olomouci poté průlomový rozsudek zrušili. Ovšem Ryška rozhodl v listopadu 2012 úplně stejně, když v odůvodnění podotkl, že v poslední době sice došlo k jistému odklonu od tradičně paternalistického vztahu lékař–pacient, mezi „zdravotníky však stále přetrvávají právním řádem již překonaná paradigmata“. Jenže vrchní soud rozsudek opět zrušil a neposlušnému Ryškovi věc sebral. Precedenční žaloba zatím stále čeká na to, jak se k ní postaví Nejvyšší a Ústavní soud. Prosincový rozsudek Evropského soudu, který jiné Češce Evě Hanzelkové přiřkl osmdesátitisícové odškodnění za to, že ji a jejího novorozeného syna hořovická porodnice dva dny bezdůvodně nuceně hospitalizovala, naznačuje, že výsledek nemusí být pro „paternalisty“ v bílých pláštích příznivý.

Rozkvět zažívají a ještě zažívat budou žaloby kvůli nepovedeným plastickým operacím. I tady ale podle Šustka existují striktní limity.

Subjektivní hodnocení výsledku nestačí, musí se prokázat, že se lékař dopustil profesní chyby, či alespoň pacienta nepoučil o rizicích. Velmi vysokou, třistatisícovou satisfakci přiznal (zatím nepravomocně) pražský městský soud v červenci 2013 ženě, kterou lékař hezkými sliby přemluvil k výměně prsních implantátů, při operaci však jeden implantát praskl a vyteklý silikon jí zohyzdil pravý prs, což ona sama zhodnotila slovy „jako by mi tam nacpali krabici od mlíka“.

Policisté i podvodníci Další vzkvétající oblastí práva jsou správní žaloby. Proti rozhodnutí různých úřadů si stěžují vyhození studenti, policisté, kontrarozvědčíci, a dokonce i vězni.

Známé jsou žaloby policistů proti propuštění ze služby. Začínalo to zlodějíčky v uniformě, kteří v sámošce kradli alkohol či sluneční brýle, a zatím to skončilo u bývalého policejního prezidenta Petra Lessyho, který se před rokem vrátil na základě rozsudků do čela sboru, a zahájil tak měsíční schisma, kdy Česko mělo dva policejní prezidenty. Policejní nákaza se rozšířila i mezi nejvyšší státní zástupce (na soud se obrátil třeba olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan, jeho pražský protějšek Vlastimil Rampula či šéf ústeckých žalobců Jan Jakovec), a dokonce i do řad Bezpečnostní informační služby, která musela právě před měsícem přijmout jednoho z několika vyhozených příslušníků podezřelých z podvodů při čerpání pohonných hmot. Nadějné vyhlídky Podobně nepředstavitelné byly dříve žaloby kvůli nepřijetí na vysokou školu či naopak vyloučení ze studia. Časy se ale mění a podobných žalob české soudy řešily minimálně desítku. Fakt, že dnes lze žalovat vlastně úplně všechno, dokázal šedesátník Julius Gulyás zavřený za podvody s DPH. Nejvyšší správní soud před měsícem zrušil čtrnáctidenní trest samotky, který Gulyás dostal za výměnu sprosťáren se spoluvězni. Vedení vinařické věznice se ke Gulyásovi zachovalo nespravedlivě, pokud by si však podobně stěžovali všichni čeští vězni (aktuálně jich je 19 176), správní soudy by to mohly zabalit.

Budoucnost lze jen odhadovat. Velký nárůst ale Novák z firmy Vašenároky.cz čeká u žalob podávaných na realitní kanceláře – třeba kvůli neoprávněným provizím či nevracení rezervačních poplatků – a

zemědělská družstva – hlavně kvůli chronické neochotě vyplácet vystupujícím členům tzv. vypořádací podíl. Další velkou agendou se podle něj stanou hromadné žaloby – na výrobce zdraví škodlivých výrobků či léků, znečišťovatele životního prostředí nebo na zaměstnavatele kvůli diskriminaci, nevhodným pracovním podmínkám či nespravedlivým výplatám. l

Podobně nepředstavitelné byly dříve žaloby kvůli nepřijetí na vysokou školu či naopak vyloučení ze studia. Známé jsou žaloby policistů proti propuštění ze služby. Začínalo to zlodějíčky v uniformě a zatím to skončilo u bývalého policejního prezidenta Petra Lessyho

20 tisíc Kč za drzé vyvedení z letadla 300 tisíc Kč za zohavení prsu

O autorovi| Václav Drchal • drchal@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče