Přízrak pandemie obchází Čínu

29. dubna 2013, 00:00 - Dáša Hyklová
29. dubna 2013, 00:00

Nový vir ptačí chřipky zasáhl již několik provincií, přímo na místě jej řeší i WHO. Smrtonosná nákaza se přenáší i na lidi

Na tradičních drůbežích trzích v Pekingu, ale také v Šanghaji panuje nezvyklý klid. Zákazníci přestali chodit, prodavači postávají u prázdných klecí, ve kterých se ještě před měsícem tísnily tisíce živých kuřat, slepic, holubů a dalších chovných ptáků. Všechno muselo kvůli nařízení úřadů počátkem dubna pryč. Čínu zasáhl nový virus ptačí chřipky, kterým se doposud nakazilo více než 100 lidí a 20 z nich již zemřelo.

Nový kmen ptačí chřipky H7N9 je podle poslední zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) z minulého týdne jedním z nejsmrtelnějších svého druhu. Oproti předchozímu kmenu H5N1, který naposledy v roce 2004 vzbudil obavy z celosvětové pandemie, se také snáze přenáší na člověka. Odborníky mimo jiné mate absence viditelných příznaků u drůbeže nakažené virem H7N9, což znesnadňuje jeho vystopování.

Zmatení odborníci Virus byl nalezen v holubech z farmářského trhu v Šanghaji počátkem dubna. Další testy z více než 15 tisíc vzorků potvrdily jeho výskyt na celkem třech městských tržištích. Také většina obětí pocházela z Šanghaje a okolí. Nemocných přibývá každým dnem, virus se již rozšířil do šesti provincií, které spolu sousedí. Všechny se nacházejí na východním pobřeží země, výjimkou je pouze metropole Peking.

Dosud se nepodařilo zjistit, co bylo prvotním zdrojem nákazy a jak virus přeskočil na člověka. Vědci prozatím zjistili, že se jedná o kombinaci tří genů pocházejících z virů, jež se již dříve objevily u ptáků v Asii. Experti si však lámou hlavu nad jinou záhadou: podle WHO nedošlo u více než poloviny nakažených k žádnému kontaktu s drůbeží.

Číňané spekulují, zda chorobu nepřenášejí kromě drůbeže i jiná zvířata. Mnozí z nákazy podezřívají 16 tisíc uhynulých prasat, která vyplavila minulý měsíc šanghajská řeka Chuang-pchu. Čínské úřady dodnes nesdělily, co přesně je zahubilo. Tato řeka je však hlavním zdrojem pitné vody pro 23 milionů obyvatel Šanghaje. Úřady tamní obyvatele opakovaně ujišťovaly, že voda je nezávadná a že uhynulá zvířata její kvalitu nijak neovlivnila.

Dalších tisíc mrtvých kačen bylo minulý měsíc nalezeno v provincii v S'-čchuan. Oba incidenty nicméně souvisejí spíše se špatným životním prostředím v Číně. Zvířata pravděpodobněji pošla v důsledku lokální ekologické havárie než na následky onemocnění novým virem, soudí odborníci.

Smrtonosná mutace „Virus se mění a může mutovat. Těmto změnám musíme věnovat velkou pozornost,“ upozornil v Šanghaji minulý týden Keiji Fukuda, zástupce generální ředitelky WHO, který vede mezinárodní tým odborníků zabývající se novým typem ptačí chřipky přímo na místě.

Jednou z pracovních variant je, že nejnovější virus může přenášet i divoké ptactvo, které se do kontaktu s drůbežími trhy vůbec nedostane. Nicméně obavy, že by typ H7N9 již přeskočil i z člověka na člověka, se podle WHO prozatím nepotvrdily.

Virus chřipky typu A má 16 H a devět N podtypů. Podle vědců podtyp H7 běžně cirkuluje mezi různými ptačími hostiteli a stejně jako podtyp H5 se vyskytuje v nízce i vysoce patogenní formě. Viry však mutují a podtyp H7 již opakovaně infikoval člověka. Mezi lety 1996 až 2012 byly zaznamenány případy infekce H7N2, H7N3, H7N7 v Nizozemsku, Itálii, Kanadě, v Mexiku, ve Velké Británii a ve Spojených státech. Až na vzácné výjimky byly klinické příznaky nemocných mírné. Kombinace H7N9 je však nová, a jak dokazuje vývoj v Číně, pro člověka může být i smrtelná.

Dvě ze tří chřipkových pandemií posledního století se zrodily v Asii. Největší zabiják v historii A(H1N1) je nicméně známý jako španělská chřipka, která vznikla za první světové války v přelidněném vojenském táboře u Étaples na severu Francie. Na její následky zemřelo v letech 1918 až 1919 asi 50 milionů lidí, mnozí již v prvních pěti dnech od nákazy. Na základně, kde se chovala kuřata, husy a pravděpodobně i prasata, pobývalo na sto tisíc vojáků. V prostředí s primitivní hygienou, kde docházelo k těsnému kontaktu se zvířaty, vznikly ideální podmínky pro mutaci viru. Objevily se však i spekulace, že nemoc přivezli čínští dělníci, kteří pomáhali spojencům kopat zákopy.

Roku 1957 byla v Singapuru identifikována takzvaná asijská chřipka (H2N2). Po letech vědci vypátrali její původ v čínské provincii Kuej-čou. Spolu s takzvanou hongkongskou chřipkou (H3N2) z roku 1968, kdy se do bývalé britské kolonie stahovali utečenci z kontinentální Číny, si vyžádaly celkem na 1,5 milionu obětí. Podle WHO virus H3N2 cirkuluje po světě dodnes.

Ideální inkubátor Vědci se domnívají, že vznik nebezpečných chřipek v regionu souvisí s několika faktory. Na prvním místě je hustota zalidnění, dalším může být způsob farmaření. Na čínském venkově chovatelé hospodářských zvířat dodnes žijí v těsném kontaktu s domácími zvířaty.

Díky tomu vzniká řada příležitostí, kdy může vir přeskočit na člověka.

Virům na kontinentu nahrává i klima. Především v jihovýchodní Asii se kvůli vysokým teplotám a vlhkosti drží a šíří chřipková onemocnění v průběhu celého roku. Svůj podíl na šíření nebezpečných virů v Asii nesou také již zmínění stěhovaví ptáci.

Nemoc se přenáší slinami, nosními sekrety a trusem. Protože k přenosu na lidi dochází kontaktem s nakaženými ptáky nebo jimi znečištěnými povrchy, významnou roli hraje nakonec i stále oblíbený způsob nakupování na asijských trzích. Zákazníci upřednostňují možnost si živé zboží osahat a zároveň prověřit jeho stav ještě před porážkou.

I když první zmínky o ptačí chřipce H5N1 pocházejí z Itálie z počátku minulého století a poprvé byl virus izolován v Jižní Africe roku 1961, první onemocnění člověka virem H5N1 bylo poprvé zaznamenáno až v roce 1997 v Hongkongu. Z 18 nakažených tenkrát šest lidí zemřelo. Úřady tehdy rozhodly utratit veškerou drůbež v oblasti, přes 1,4 milionu kusů. Virus se tak podařilo poměrně rychle izolovat a zabránit vzniku epidemie.

I když nebyla, co do lidských obětí, zdaleka tak devastující jako virové onemocnění dýchacích cest SARS, kvůli němuž o šest let později zemřelo v Hongkongu 299 lidí, asijský kontinent se ptačí chřipky zdaleka nezbavil.

Nová vlna, která region zasáhla na jaře 2004, se však vyznačovala až 70procentní úmrtností, což bylo dvakrát více než v roce 1997.

První případy ohnisek nákazy na území Evropské unie se objevily v lednu 2006, kdy byl virus potvrzen u divokých labutí v Řecku, Itálii, Rakousku a Německu. Za pár týdnů se dostal i do Maďarska, České republiky, na Slovensko a do Francie. Virus ptačí chřipky H5N1 si celkem vyžádal 359 obětí v několika zemích světa, nejvíce, 159, bylo potvrzeno v Indonésii.

Ekonomické dopady byly obrovské. Pouze v asijských zemích muselo být usmrceno přibližně 200 milionů kusů drůbeže. V Česku, kde se jednotlivá ohniska nákazy poprvé objevila v roce 2007, byly zlikvidovány desítky tisíc kusů drůbeže.

Obavy z nové chřipkové pandemie se však naštěstí nenaplnily. Virus H5N1 byl sice novým typem, který se stal infekčním pro člověka, nenabyl však schopnosti se jednoduše šířit.

Černý scénář Od okamžiku, kdy byl v Číně zaznamenán nový virus, obcházejí tržiště komanda zakuklených odborníků v bílých ochranných overalech, s ochrannými brýlemi, rukavicemi a maskami. Tahají s sebou kufry nejrůznějších pomůcek a odebírají vzorky z potenciálně nakažených zvířat i klecí. Statisíce zvířat končí ve spalovnách. Místa jsou dezinfikována a prodavači poučeni o základech hygieny. A pod hrozbou vysokých pokut se až do odvolání nesmí žádná drůbež prodávat.

Zpráva o novém viru se rychle šíří, lidé ze strachu z nákazy přestávají kupovat i drůbeží maso z nezamořených oblastí. Ekonomické škody jsou obrovské, podle oficiálních čínských zdrojů již překročily 13 miliard jüanů (asi 41,8 miliardy korun). Cena drůbežího masa rychle klesá, z původních průměrně 12 jüanů (39 korun) za kilogram na současné čtyři jüany (13 korun).

Číňané mění kvůli hrozbě nákazy své chování a každodenní zvyky. Potvrdilo to 80 procent respondentů posledního průzkumu veřejného mínění uskutečněného v Pekingu, Šanghaji a dalších třech velkých čínských městech. Přes 63 procent dotázaných přestalo jíst kuřecí maso úplně a 54,3 procenta preventivně nosí ochranné roušky a mnohem více dbá i na hygienu. Přes 40 procent dotázaných kvůli obavám z infekce novým virem přestalo nakupovat na trzích.

Čína je po Spojených státech druhým největším světovým producentem kuřecího masa, v produkci vajec je dokonce světovou jedničkou. Navíc tento sektor potravinářského průmyslu patří v zemi k jedněm z nejrychleji rostoucích. V loňském roce vykázaly čínské drůbeží farmy tržby ve výši 68,7 miliardy dolarů, vývoz představoval 88,1 milionu dolarů.

Situace znepokojuje i WHO, která má stále v šuplíku scénář z roku 2007 týkající se možného vzniku pandemie. Podle něj pravděpodobnost, že vir ptačí chřipky zmutuje tak, že se bude přenášet i mezi lidmi, stále roste. K přenosu podle vědců může dojít dvojím způsobem.

Do genetické informace ptačího viru se dostane genetická informace člověka nebo prasete, které jsou si velmi podobné. Pak by pandemie byla nevyhnutelná. Druhou možností je, že se virus postupnou adaptací naučí vázat na lidské buňky během jednotlivých případů nákazy lidí tímto virem. Podle WHO toto přizpůsobování obvykle probíhá déle, a dává tak větší šanci připravit se na pandemii.

Není pochyb o tom, že se na tuto možnost připravují i farmaceutické společnosti, které již o sobě dávají v souvislosti s výskytem nového viru v Číně vědět. V případě zhoršování situace zcela jistě pohotově nabídnou jako prevenci své vakcíny. Pokud se ani tentokrát nejhorší scénář nenaplní, nic dramatického se nestane. Prošlé vakcíny se opět vyhodí.

Experti si lámou hlavu nad záhadou, že u více než poloviny nakažených nedošlo k žádnému kontaktu s drůbeží.

O autorovi| Dáša Hyklová * hyklova@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče