Příslib severočeského moře

17. června 2013, 00:00 - Matěj Štětka
17. června 2013, 00:00

Jezero Most je těsně před dokončením, boj o jeho budoucnost však teprve začíná

Je to už více než 11 let, co se věčně rozhádaný Ústecký kraj na okamžik spojil a donutil tehdejší vládu Miloše Zemana vyčlenit 15 miliard korun na revitalizaci „měsíční krajiny“ severních Čech. Vlády se střídaly jak na běžícím pásu, ale uvolňování peněz a s tím spojená revitalizace pokračovaly. Jeden z jejích symbolů – jezero Most – je v podstatě hotový. Ale lidé z regionu znovu volají o pomoc. Uvolňování schválených ekomiliard se zadrhlo. A tentokrát jde o to, zda nové „severočeské moře“ zůstane liduprázdným prvkem v krajině, anebo zda se díky němu Mostecko, těžce zkoušené těžbou a nezaměstnaností, začne probouzet k životu.

„Jezero Most nemá bez lidí smysl,“ říká primátor Mostu Vlastimil Vozka. „Vždy se počítalo s tím, že se stane významným relaxačním a turisticky atraktivním prvkem jak pro Ústecký kraj, tak i v kombinaci s okolními rekultivačními projekty typu hipodrom a obnovenými mosteckými vinicemi pro celou republiku.“ Jezero Most tuto ambici může mít. Již nyní je s 309 hektary o 25 hektarů vodní plochy větší než oblíbené Máchovo jezero. To, co mu ale stále chybí, je dokončení projektů, které k němu mají přivést lidi. Návštěvníky i investory. A o toto se nejspíš povede boj.

Nejde o drobné Jezero má coby rozvojový impulz smysl jedině tehdy, když bude kompletní. Během příštího roku se totiž mají dokončit poslední úpravy břehů a tím skončí fakticky první, čistě rekultivační etapa, která dosud stála skoro 1,6 miliardy korun.

„Přibližně jednu miliardu budou stát ještě projekty, jež mají pomoci dodat jezeru i jeho okolí život,“ uvedla Helena Veverková, předsedkyně Hospodářské a sociální rady Mostecka (HSRM) a členka meziresortní komise zřízené pro administraci rozdělování zmiňovaných ekomiliard. „S touto částkou v oněch 15 miliardách dlouhodobě počítáme, ale závisí na ochotě vlády tyto prostředky uvolnit.“

„Pro Mostecko jsou tyto projekty naprosto zásadní,“ tvrdí primátor Vozka. Navržené projekty mají nejen zajistit propojení Mostu s jezerem včetně přivedení páteřních tras inženýrských sítí, ale i obnovení těžbou zrušených silnic spojujících město s přilehlými obcemi. V řeči čísel to znamená, že téměř miliardu korun bude stát vybudování dopravní infrastruktury a inženýrských sítí. Menší částku, zhruba 110 milionů, bude stát vybudování arboreta a relaxačních pláží. „Na realizaci předmětných staveb prakticky závisí další rozvoj této pro město Most a celý Ústecký kraj prioritní lokality,“ pokračuje Vozka.

Plnou podporu má mostecká radnice i v Ústí. „Ústecký kraj podporuje dokončení revitalizace jezera Most i aktivity mostecké radnice pro bezúplatný převod pozemků,“ potvrzuje krajský radní Arno Fišera a dodává: „Oživení území v minulosti zasažených hornickou činností vnímáme jako nutnost.“ Boj o pozemky Mostecká radnice v souvislosti s jezerem bojuje i na druhé frontě. A tou je převod pozemků v jeho okolí. Od roku 2007 jednala s Palivovým kombinátem Ústí (PKÚ) o jejich bezúplatném převodu a až do konce loňského roku vše bylo na dobré cestě. Bezúplatný převod přibližně 460 hektarů schválilo zastupitelstvo a v červenci 2012 město podepsalo smlouvu. Za státní podnik PKÚ měla smlouvu schvalovat vláda. V závěru roku 2012 však PKÚ oznámil, že ministerstvo průmyslu, které mělo smlouvu vládě předložit, pozemky kolem jezera ze smlouvy o bezúplatném převodu vyřadilo.

„Považuji to za velkou nespravedlnost a snažím se toto rozhodnutí zvrátit,“ zlobí se Vozka. „Na nákup těchto pozemků nemáme peníze, tak jsme alespoň letos na jaře požádali o vydání historického majetku, tedy o pozemky, které Most vlastnil do roku 1949.“

Hořkost radních nad neochotou státu převést na město pozemky v okolí jezera je pochopitelná. „Jezero totiž vzniklo zatopením zbytkové jámy po povrchovém hnědouhelném dole Most-Ležáky. Vzniku této těžební lokality předcházel často zmiňovaný zánik celé historické části města Most, protože pod ní byly k dispozici zásoby s více než stovkou milionů tun kvalitního hnědého uhlí,“ uvádí Vladimír Rouček, generální ředitel Vršanské uhelné a uznávaný odborník na problematiku těžby hnědého uhlí.

Odpovědnost je na státu Lom Ležáky byl jednou ze čtyř lomových těžebních lokalit Mostecké uhelné společnosti. Aktivní těžba uhlí byla zastavena v srpnu 1999. Po vyhlášení útlumu byl lom včleněn do společnosti Důl Kohinoor. Roku 2004 byly Důl Kohinoor a Lom Ležáky prodány státnímu podniku Palivový kombinát Ústí. V rámci prodeje na firmu přešla i povinnost dokončit likvidaci lomu Ležáky-Most. „Se vznikem jezera Most se počítalo od začátku sanace této lokality,“ potvrzuje Petr Lenc, ředitel Palivového kombinátu Ústí.

Projekt jezera Most byl společností Hydroprojekt zpracován v dubnu 1996 a na jeho základě došlo k dotvarování zbytkové jámy pro budoucí jezero včetně rekultivací zemědělských a lesních pozemků, zatravněných ploch a přípravy ploch pro podnikání i konkrétní záměry města. V roce 2008 bylo zahájeno napouštění jezera z řeky Ohře. „Na konečnou kótu 199 metrů nad mořem bude napuštěno na přelomu letošního a příštího roku,“ upřesnil Lenc.

Dokončení rekultivace, díky níž jezero postupně obklopí 1264 hektarů lesů a luk, se předpokládá po roce 2015. Stromy by měly zakrýt výhled na litvínovskou chemičku. Nejde však jen o rekreační funkci.

„Jezero a jeho okolí bude stabilizačním prvkem v krajině, kde nově vzniklá vodní plocha bude mít příznivý vliv na okolní krajinu,“ uvedl profesor Martin Braniš z Přírodovědecké fakulty UK. Připomíná, že před těžbou uhlí se zde nacházely mokřady. „Jde vlastně o návrat k původnímu stavu,“ soudí profesor Braniš.

Jezerem to nekončí Všechny místní autority se však upínají k dalším projektům: přístavišti, rozšíření cykloturistického okruhu, miniaturní replice starého Mostu (projekt MiniMost), arboretu či pravoslavnému chrámu svatého Valentina a památníku na původním místě přesunutého kostela Nanebevzetí Panny Marie. „K výstavbě pláží a jejich provozování napomůže i vybudovaná síť provozních komunikací, samozřejmostí bude také vznik potřebného zázemí v podobě parkovišť, ubytovacích zařízení, restaurací,“ vypočítává primátor Vozka.

Přestože město utrácí v souvislosti s jezerem již nyní miliony korun, další výdaje jej ještě čekají. „Dobrá infrastruktura je sama o sobě na nic,“ říká hejtman Jihočeského kraje a stínový ministr pro místní rozvoj Jiří Zimola, na jehož území se nachází z pohledu cestovního ruchu dynamicky se rozvíjející lipenská přehrada nazývaná také jihočeské moře. „Bude nutné investovat do propagace, konkrétních akcí a do tvorby nové turistické značky, naučit lidi jezdit i tímto směrem,“ vysvětluje Zimola.

To potvrzuje i docent Ivo Bičík z Karlovy univerzity, odborník zabývající se regionálním rozvojem. „Bude to běh na dlouhou trať, s šancí na úspěch,“ říká Bičík a dodává: „Jen to bude všechny aktéry stát ještě hodně úsilí, odvahy a peněz.“

Severočeské moře

Napouštěné jezero Most v číslech

Kóta hladiny 199 m n. m.

Vodní plocha 309,4 ha

Objem 70,5 mil. m3

Maximální hloubka 75 m

Průměrná hloubka 22,4 m

Konec napouštění r. 2013/2014

Konec rekultivace r. 2015/2016

„Bude nutné investovat do propagace, konkrétních akcí a do tvorby nové turistické značky,“ tvrdí hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola.

O autorovi| Matěj Štětka, stetka@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče