Příliš tučné poplatky

10. prosince 2012, 00:00 - Petra Pelantová
10. prosince 2012, 00:00

Evidence cenných papírů v Česku zlevní, slibuje Centrální depozitář

Chcete znát poplatkové marže bank? Finanční domy dosud nikdy nezveřejnily, jaká část poplatků za služby jde na skutečné náklady a o kolik si tyto platby navyšují. V případě poplatku za výpis z Centrálního depozitáře cenných papírů (CDCP) jde ale prokazatelně o navýšení v řádu stovek procent. Opravdu mají banky tak vysoké náklady na zprostředkování informace o tom, kolik drží investor cenných papírů?

Zase ty poplatky Česká spořitelna (ČS) poskytuje výpis z majetkového účtu investora za 380 korun. Bez ohledu na to, zda se jedná o zařazenou či nezařazenou evidenci. Navíc pokud žadatel není klientem ČS, výpis z nezařazené evidence nedostane, tvrdí banka. Podobně je na tom s cenami Komerční banka nebo UniCredit Bank, s tím rozdílem, že pro své klienty má cenu zhruba poloviční. Na stav cenných papírů na konkrétním účtu k příslušnému datu se banka musí dotázat Centrálního depozitáře a následně tuto informaci zprostředkuje žadateli.

Depozitář si za tuto službu naúčtuje pouze 50 korun. Tedy o zhruba 500 procent méně, než je konečný poplatek, který naúčtuje zájemci o výpis například ČS. „O zlevnění tohoto poplatku neuvažujeme, protože je s ním spojené značné množství práce našich zaměstnanců,“ vysvětluje Česká spořitelna. A ostatní banky jí dávají za pravdu.

Depozitář totiž zašle do banky jen samotnou informaci, kterou banka musí zpracovat do určitého formátu a vydat žadateli jako oficiální dokument, namítají finanční domy. Jak je ale možné, že například Fio banka poskytuje výpis ze zařazené evidence za šestatřicet korun a z nezařazené za 130 korun? „Zajištění výpisu je plně automatizovaná činnost. Pracovník banky zadá do počítače příkaz a výpis ze zařazené i nezařazené evidence lze vyřídit během jedné návštěvy v bance,“ vysvětluje generální ředitelka CDCP Helena Čacká. „Je to obchodní politika každé banky a je to čistě jejich věc, nelze jim v tomto směru nic diktovat,“ dodává.

Nejde jen o poplatky O stav na svém majetkovém účtu evidujícím cenné papíry smí investor žádat výhradně přes účastníky CDCP, kterými jsou vedle obchodníků s akciemi také zmiňované banky, obchodníci s elektrickou energií, ministerstvo financí a Česká národní banka.

Samotný depozitář poskytuje výpisy pouze z nezařazené evidence, s cenami bank si však příliš nezadá. V případě CDCP je ale motivace k vysokému poplatku za výpis jasná. V nezařazené evidenci, která obsahuje více než milion účtů, jsou cenné papíry ještě z dob kuponové privatizace. Většinou jde o bezcenné akcie, o kterých majitelé ani nevědí, že jsou jejich. Při vzniku CDCP, který nahradil Středisko cenných papírů (SCP), musel depozitář tuto evidenci převzít, aniž by si za její vedení a správu směl něco účtovat. Vysokým poplatkem chtěl CDCP majitele cenných papírů donutit k převedení svého účtu do zařazené sekce anebo ke zrušení těchto účtů, neboť obsahovaly velmi často bezcenné akcie. O snížení tohoto poplatku CDCP zatím neuvažuje, a to i když si nově může za nezařazenou evidenci účtovat poplatky.

CDCP je dceřinou společností Burzy cenných papírů Praha. Vznikl v roce 2010, když získal licenci od ČNB a koupil za čtvrt miliardy korun evidenci Střediska cenných papírů. Depozitář se dle ředitelky Heleny Čacké snaží zlevňovat, ovšem některé platby zatím musí držet kvůli vysokým nákladům spojeným se zmiňovaným nákupem dat od SCP. Některé ceny ale prý hodlá snížit. „Nový emitent dluhopisů od nás dostane padesátiprocentní slevu z poplatku za přijetí emise a také bonus ve výši padesáti procent na další služby, které bude v roce 2013 čerpat,“ vysvětluje Čacká. „Depozitář má vysoké fixní náklady, čím více emisí, tím lépe. A čím větší trh, tím lacinější bude pro uživatele,“ říká. Spíš než na poplatky ale někteří emitenti narážejí velmi často na neochotu bank k zakládání účtů u CDCP. Jděte do Fio „Některé banky vůbec nechtějí zájemcům otvírat u CDCP účet v případě, že nejde o klienta banky anebo pokud nebude odebírat od banky další služby,“ říká Pavel Makovec, předseda představenstva a výkonný ředitel uzavřeného investičního fondu Arca Capital.

Bez otevření tohoto účtu, na kterém musejí být nakoupené cenné papíry evidovány, přitom nelze obchodovat. Investor si ale sám založit účet u CDCP nemůže, to smí pouze některý z účastníků, říká zákon. „Investoři, kteří si chtěli koupit veřejně neobchodovatelné dluhopisy, měli problém si účet u CDCP zřídit,“ poznamenal Makovec. Zkušenosti ostatních emitentů jsou podobné, ne každý chce ale mluvit oficiálně, neboť banky jsou pro ně důležitým spojencem v jiných oblastech.

Pokud jde zájemce o zřízení účtu u CDCP za nebankovním obchodníkem s cennými papíry, který rovněž může tuto službu zprostředkovat, velmi často mu vyhoví pouze v případě, že přes něj začne obchodovat. Existují ale výjimky, například společnost Patria tvrdí, že účet otevře, aniž by klient přes ni musel obchodovat. Zbývají banky, jenže ty mají podobnou rétoriku jako většina obchodníků. „Otevírat účet v CDCP bez požadavku na poskytnutí investiční služby nemá žádný význam,“ uvedla mluvčí Komerční banky Monika Klucová. Podobně je na tom i Česká spořitelna. „Od poloviny roku 2011 již standardně klientům neposkytujeme službu zřízení majetkového účtu v evidenci CDCP. Klientům nabízíme zřízení majetkového účtu v evidenci České spořitelny navazující na evidenci CDCP,“ sdělil Petr Podzimek z Tiskového centra České spořitelny.

Chování bank je v tomto případě logické.

Tyto služby nemusejí být v souladu se strategií bankovního domu, znamenají náklady, a přitom nejde o masovou záležitost. Vzhledem k tomu, jak velkému tlaku na ziskovost musejí v současné době finanční domy čelit, se nelze odmítavému postoji divit. Na druhou stranu to ale může vést ke ztíženému přístupu k depozitáři, bez jehož služeb nelze v Česku investovat.

Depozitář přitom účtuje bankám i ostatním účastníkům za založení majetkového účtu 40 korun a například Fio banka, největší český on-line obchodník s cennými papíry, inkasuje od žadatelů rovněž 40 korun. A nevyžaduje, aby se dotyčný stal jejím klientem.

Když se zeptá policie Hlavním důvodem zřízení depozitáře byl fakt, že Česká republika byla jednou z posledních zemí, která neměla vícestupňovou evidenci cenných papírů. Hlavní výhodou takového systému je dle zastánců zlevnění a zefektivnění celé evidence cenných papírů.

Zjednodušeně řečeno znamená vícestupňová evidence to, že CDCP nevede účty každému investorovi zvlášť, jako to dělalo SCP, které mělo pouze jednostupňovou evidenci. Vede účty pouze účastníkům (bankám a obchodníkům s cennými papíry). A teprve účastníci spravují účty jednotlivým investorům (tzv. zařazená evidence). Kritici naopak tvrdí, že vícestupňovou evidencí se zhorší a také zdraží přístup malých investorů k evidenci cenných papírů. CDCP je členem Evropské asociace centrálních depozitářů (European Central Securities Depositories Association), jejímiž členy jsou převážně depozitáře vedoucí vícestupňovou evidenci. Nyní se ale ukazuje, že asociace začíná zejména v souvislosti s bojem proti nelegálnímu úniku peněz do zahraničí vidět výhody jednostupňové evidence. Ve vícestupňové evidenci je totiž pro úřady mnohem složitější zjistit, kdo které cenné papíry vlastní. Depozitář neví, kdo konkrétně a jaké papíry drží. Pouze ví, kolik kterých akcií mají ve svém portfoliu banky či obchodníci s cennými papíry. Pro jaké investory je drží, mohou říct pouze oni. Úřady se tudíž musejí dotazovat každého účastníka zvlášť, zatímco u jednostupňové evidence se stačí zeptat depozitáře.

Čacká v tomto směru hájí český depozitář, neboť prý má speciální informační systém.

„Stačí se zeptat nás a tento systém dotaz přepošle účastníkům,“ vysvětluje. Schopnost zjistit majitele cenných papírů ale končí na hranicích. Pokud má u některé z bank účet s cennými papíry například Deutsche Bank, pak depozitář nezjistí, pro koho je DB drží.

Drahé výpisy

Cena za výpis z nezařazeného účtu (v Kč)

Česká spořitelna 380

Komerční banka 300 UniCredit Bank 300

ČSOB 240* J&T Banka 500 Fio banka 130 Centrální depozitář 500 pramen: banky Je-li žadatel klientem banky, poplatek činí 150 korun

***Je-li žadatel klientem banky, neplatí nic

(Ne)zařazené účty

Jak funguje Centrální depozitář cenných papírů

• V roce 2010 převzal depozitář evidenci cenných papírů od Střediska cenných papírů, které zaniklo

• V nezařazené evidenci, která tvoří drtivou většinu z 1,5 milionu majetkových účtů, jsou cenné papíry z dob kuponové privatizace

• Zařazená evidence je vedena pod účastníky CDCP, což jsou dle zákona banky, obchodníci s cennými papíry, obchodníci s elektřinou, ČNB a ministerstvo financí

O autorovi| Petra Pelantová • pelantova@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče