Příliš podnikavé radnice

21. ledna 2013, 00:00 - Hana Boříková, Pavla Kreuzigerová
21. ledna 2013, 00:00

Starostové chtějí nové budovy a fušují do řemesla developerům. Podnikání s veřejnými miliardami jim zatím politické body nepřináší

Snad každá nová radnice v Praze má svůj příběh. Předražené rekonstrukce a dvacetileté pronájmy béčkových administrativních prostor od švýcarských podnikatelů či tuzemských uhlobaronů za ceny londýnských áčkových kanceláří jsou už tak trochu old fashioned. Dnešek patří hybridu radnice a shopping centra. Občan se hned vedle úřední desky dozví, které zboží je právě v akci. Při nákupu zlevněné marmelády snad konečně docení, jak chytře politici investovali veřejné peníze. Obecní obchoďák na ty úředníky, co mu před deseti minutami udělali novou občanku, přece vydělává. Jen bude ještě chvilku trvat, než to veřejnost pochopí.

Miliardovou frašku s novou radnicí ukončilo v Praze 7 referendum, které proběhlo souběžně s prvním kolem prezidentských voleb. Občané si jej museli vydupat až u Nejvyššího správního soudu, který vyhlásil referendum vůbec poprvé ve své historii. Hnacím motorem pro tamní sdružení a opozici bylo dění v sousední osmé městské části, která se chystá postavit komerční centrum s radnicí za více než miliardu. Naděje, že se projekt podaří stopnout i tam, není nijak velká. V desítce se debata o „polyfunkční“ radnici právě rozjíždí. Mementem pro občanská sdružení a opozici je opět osmička.

Průlom v sedmičce Koupě nové radniční budovy pro 214 úředníků Úřadu městské části Praha 7 se měla stát vůbec největší transakcí v dějinách tohoto obvodu. S úroky a DPH by přišla na celou jednu miliardu korun, což by při přepočtu na jednoho úředníka znamenalo pět milionů korun. Každý občan Prahy 7 by pak za stěhování do nového zaplatil 25 tisíc korun.

Proti projektu prosazovanému koalicí občanských a sociálních demokratů a komunistů se ale postavili opoziční zastupitelé a občanská sdružení Letná sobě a PragueWatch. Kromě předraženosti budovy jim vadilo i to, že radnice nevypsala architektonickou soutěž. Od počátku roku 2012 proto prosazovali referendum, jehož cílem bylo stažení ceny na polovinu a vyhlášení řádného výběrového řízení a architektonické soutěže. Před pár dny se referendum po mnoha peripetiích nakonec uskutečnilo. Jednoznačný vzkaz pro politiky zní: nová radnice ano, ale maximálně za půl miliardy.

Plány na stěhování z budovy na nábřeží Kapitána Jaroše, kde radnici končí v roce 2015 nájem, chystala velká „sedmičková“ koalice už před posledními komunálními volbami. Ve hře byl projekt Argentinská hvězda patřící PPF Property Limited. Koupě komplexu tří budov o celkové rozloze větší než 30 tisíc metrů čtverečních měla radnici přijít na 1,6 miliardy korun. Z hlasování nakonec sešlo – jen dvě hodiny před ním nečekaně dorazila další nabídka. Jak se později ukázalo, byla falešná a měla jen zmařit připravovaný obchod.

V další soutěži, kterou vyhlásila staronová koalice na konci roku 2010, se objevuje celkem jedenáct objektů. Radnice jich šest vyřadila. Kritéria pro výběr ale komise oznámila zcela nesmyslně až poté, kdy už měla všechny nabídky v ruce. Do finále se kromě Argentinské hvězdy ve zmenšené podobě probojoval ještě projekt Mercury Tower, který vlastní firma Real 8. Argentinskou hvězdu majitel nabízel původně za 762 milionů korun, později slevil o 65 milionů. Budova Mercury Tower stála 845 milionů korun, později ji ale prostředník trochu záhadně nabídl za polovinu.

Kromě vysoké ceny však opozici u obou vybraných projektů vadila velmi špatná dostupnost hromadnou dopravou a umístění mimo tradiční centrum městské části. Spolu s občanskými sdruženími proto začala prosazovat místní referendum, které mělo rozhodnout. Občanů se ptala, zda mají být náklady omezeny na půl miliardy korun – polovinu ceny, za kterou se radní chystali novou budovu koupit, zda si přejí vyhlášení zcela nového výběrového řízení, zda by jedním z kritérií výběru měla být i ekonomická výhodnost a dostupnost hromadnou dopravou a zda by měla být vyhlášena architektonická soutěž.

Dlouhá cesta Cesta k referendu ale vedla přes dvě soudní instance. Nejprve jej zastupitelstvo v dubnu 2012 shodilo ze stolu kvůli údajně špatně formulovaným otázkám. Zástupci přípravného výboru pro referendum se ale nevzdali. Starostovi Marku Ječménkovi (ODS) předali jako dárek obušek „na nevděčné občany odmítající předraženou radnici“ a obrátili se na Nejvyšší správní soud. Ten na konci října kasační stížnosti vyhověl a nařídil, aby referendum proběhlo spolu s prezidentskými volbami. Krátce před jeho konáním ještě Ústavní soud řešil stížnost od zastupitelů, kteří v ní vyjadřovali pochybnosti nad ústavností a zákonností verdiktu Nejvyššího správního soudu. Den před hlasováním Ústavní soud stížnost zamítl. Výsledek referenda, kterého se účastnilo 15 tisíc lidí, byl jednoznačný.

Kromě dodržení finančního mantinelu musí radnice vyhlásit architektonickou soutěž i výběrové řízení, které bude preferovat výstavbu na pozemku v majetku Prahy 7. „Jsem rád, že se v referendu vyjádřilo přes 40 procent oprávněných voličů, čímž dostáváme skutečně ucelenou představu o tom, co si naši občané přejí,“ komentoval výsledek starosta Ječmének. Spokojen je přirozeně i Jan Čižinský (KDU-ČSL), předseda přípravného výboru pro referendum a zároveň šéf lidovců v Praze 7. „Už se na mě obracejí aktivisté z Prahy 8 či Prahy 10 o radu, jak na to,“ dodává.

Tajemný obecní obchoďák „Snad by šlo smlouvu vypovědět, když Metrostav nezíská včas stavební povolení. Územní rozhodnutí stihl těsně před Vánocemi, ale odvolali jsme se,“ říká Věra Šmejkalová, členka občanského sdružení 8jinak!. Nová budova pro Úřad městské části Praha 8 spojený s komerčním centrem byla vlastně jedním z nejsilnějších impulzů pro jeho vznik. Projekt se ale podařilo před veřejností utajit natolik, že se začala mobilizovat až po podpisu samotné smlouvy s Metrostavem.

A tak dnes osmičková radnice s miliardovou investicí směle konkuruje největším developerům. Respektive je spíše decimuje.

Jedna společnost aktuálně přepracovává projekt nákupní galerie, kterou plánovala v téže spádové oblasti, na kanceláře. „Firma“ s veřejnými prostředky a excelentní parcelou hned u metra má prostě navrch. „Projekt umožní bezesporu bezpečnější a výnosnější uložení obecních peněz než nejisté fondy či bankovní účty,“ obhajuje městská část český, ne-li evropský unikát.

Zatím. Jak známo, dobré nápady typu výhodných pronájmů radnic či obecních akciovek jsou v metropoli nakažlivé. Nakročeno k úřadu kříženému s nákupním střediskem má i desítka. Ta ale nemá na rozdíl od osmičky na účtech lákavé volné miliardy. Městská část Praha 8 totiž ručila svými domy za „povodňovou“ půjčku od EIB, rozsáhlou privatizaci bytového fondu proto rozjela jako poslední. Stamiliony vedení nestihlo průběžně investovat a tady někde zřejmě leží prapůvod novátorského počinu.

Opozice, občanská sdružení a média už dva roky neprůhlednost a netransparentnost obří investice vytrvale kritizují. Informační střídmost radnice všechna podezření ještě umocňuje. Potřebu řešit prostory úřadu přitom nikdo nezpochybňuje. Městská část nyní úřaduje v několika budovách, z nichž hlavní tzv. Bílý dům skutečně dosluhuje.

Metry dolů, cena nahoru „Projekt Centra Palmovka jsme na zasedání zastupitelstva viděli poprvé v životě. Půl hodiny poté jsme měli hlasovat o tom, jestli uvolníme další desítky milionů na přípravu stavby a uzavřeme smlouvu s Metrostavem, kterou mu svěříme výstavbu budovy i její provozování na dvacet let dopředu,“ vzpomíná na zářijové jednání před dvěma roky opoziční zastupitel za Stranu zelených Petr Vilgus.

Centrum bylo předtím prezentováno jen jako záměr, o kterém bude dost času diskutovat.

Jenomže během prázdnin byl narychlo vybrán vítěz řízení, o kterém Vilgus ani netušil, že probíhá. „Budova se během léta výrazně zmenšila, zato podražila o stamiliony,“ podotýká. Absence slibovaného dialogu, kusé informace ani rychlý spád událostí nezabránily starostovi Josefu Noskovi protlačit záměr převahou jediného hlasu zastupitelstvem tři týdny před komunálními volbami. Přitom ještě v březnu občanům na stránkách radničního měsíčníku sděloval, že o centru za 800 milionů s jedenáctiletou návratností vložených prostředků rozhodne až nové vedení vzešlé z voleb.

Poslední chybějící hlas – ani celá mateřská ODS novátorský počin nepodpořila – dodal „politický cestovatel“ Václav Musílek, který se stal po volbách na plný úvazek předsedou bezpečnostní komise. Názorovou vrtuli následně předvedla TOP 09, která ve volební kampani označila projekt radnice se supermarketem za problematický. V rámci koaličních námluv s ODS ale najednou změnila názor. „Ten projekt považuji za tunel a naprostý

diletantismus. Strana, která se pod něj podepíše, škodí sama sobě. Nechápu, proč TOP 09 začala centrum podporovat, v koaličním vyjednávání se hovořilo maximálně o tiché toleranci,“ říká Matěj Fichtner, dnes už bývalý člen místní TOP 09.

To je tajemství O projektu, přejmenovaném na Novou Palmovku, informují speciální stránky, které zřídil Metrostav. Jsou tam k vidění vizualizace z dílny AP Atelieru Josefa Pleskota. Ten mimochodem navrhoval i sídlo Metrostavu v sousedství budoucí radnice a pro městskou část zpracoval studii rozvoje Palmovky. Visí tam i smlouva mezi městskou částí a firmou. Ovšem neúplná – údaje o cenách jsou vymazány a chybí 17 dodatků. Žádost o kompletní dokumentaci radnice odmítá s tím, že jde o obchodní tajemství.

Pokud někdo pochyboval o přínosu plánovaného Centrálního registru smluv, který bude nutit zveřejňovat pod sankcí neplatnosti smlouvy, osmičková radnice může sloužit jako další argument. Představitelka občanského sdružení 8jinak! Věra Šmejkalová tvrdí, že vydobýt z úřadu jakékoli dokumenty je nadlidský výkon. „Žádali jsme o dokumenty k veřejné zakázce, poskytli nám je až na příkaz magistrátu, opět s vyretušovanými údaji,“ dodává. Originální vysvětlení obdržel občan, který se domáhal informací o průběhu tendru.

Radnice jej odmítla s tím, že podklady nemá, protože v tuto chvíli leží v Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Neuspěl ani týdeník Euro, který žádal o zprávu o posouzení a hodnocení nabídek. Musel si ji opatřit z neoficiálních zdrojů.

Vyplývá z ní, že nabídka Metrostavu byla o 40 milionů levnější než druhé dvě, což ovšem firma dohonila v dalším kritériu – za dvacetiletou správu centra si řekla o 52 milionů korun, nejlevnější nabídka přitom zněla na 22 milionů korun. Druzí zájemci nabízeli i vyšší garantovaný výnos než Metrostav.

Kdo tedy vydělá?

Ovšem ani ekonomické fungování projektu není radnice ochotna precizně obhájit. Z neúplné smlouvy lze vyčíst, že Metrostav se zavazuje dosáhnout výnosu z komerční části

(radnice obsadí zhruba třetinu prostor) 4,3 procenta ročně, což vychází na 50,8 milionu.

Prostým výpočtem lze tedy dojít k závěru, že investice se radnici vrátí zhruba za 25 let. V tu dobu už bude ovšem objekt zralý na komplexní rekonstrukci.

Radnice argumentuje tím, že ekonomickou bilanci vylepší ušetřené prostředky za provoz současných nevyhovujících budov a zisk za jejich následný pronájem. Pokud tedy bude o zchátralé nemovitosti někdo stát. Zarážející je i to, že kromě poplatků za správu centra má Metrostav nárok na 40procentní prémii z pronájmů nad garantovanou výši. Petr Vilgus by na vstupních dveřích staré či nové radnice rád viděl nedávný výrok Ústavního soudu v jiném projednávaném případu: „Ti, kdo obec spravují, neměli by ztratit ani na okamžik ze zřetele, že nejsou majiteli obce a poručníky jejích občanů. “ A teď Centrum Strašnic?

Radnice desáté městské části chce také řešit nové prostory. Na posledním předvánočním zastupitelstvu se živě diskutovalo o navýšení odměny za zpracování studie výstavby Centra Strašnic z 300 tisíc na pět milionů korun. Starosta Milan Richter se ovšem pochvaly nedočkal. Občanská sdružení a opozice jsou přesvědčeny, že soutěž je prvním krokem k dalšímu shopping centru s radnicí za miliardu. Architekti mají totiž navrhnout zástavbu prostoru o dvaceti tisících metrech čtverečních včetně zastávky tramvaje, vestibulu stanice metra Strašnická a bývalé základní školy.

Jak vyplývá z důvodové zprávy radnice, Česká komora architektů – ta bude soutěž organizovat – požádala o navýšení odměny, „jelikož ta by měla činit 0,5 procenta z předpokládaných investičních nákladů ve výši jedné miliardy korun“. Městská část už také v loňském roce investovala 40 milionů korun do výmazu duplicitního práva na pozemky v okolí metra, na kterých by měl nový komplex vyrůst. Desítka nicméně tvrdí, že o stavbě polyfunkčního centra není zdaleka rozhodnuto. Nejprve ji chce porovnat s nákladností rekonstrukce panelové budovy Vlasta, kde v současné době úřaduje.

I osmička si ovšem nechala zpracovat studii na rekonstrukci a dostavbu Bílého domu: vyšly by na 490 milionů korun. Výstavba obchoďáku s radnicí se ukázala výhodnější variantou. l

Dobré nápady typu výhodných pronájmů radnic či obecních akciovek jsou v metropoli nakažlivé Občanská sdružení a opozice jsou přesvědčeny, že soutěž na zpracování studie výstavby Centra Strašnic je prvním krokem k dalšímu shopping centru s radnicí za miliardu

O autorovi| borikova@mf.cz; • kreuzigerova@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče