Příliš drahé bydlení

29. července 2013, 00:00 - JAN JENÍČEK
29. července 2013, 00:00

Za energie lidé platí zbytečně vysoké částky, řešením je rekonstrukce. Polovina Čechů však nemá na modernizaci bydlení peníze

Nemalou položku v rozpočtu většiny české populace tvoří výdaje na bydlení a energie. V každé rodině tvoří 30 procent celkových ročních nákladů, které jsou určené na provoz domácnosti. Není to nikterak zanedbatelná částka, a proto se nelze divit, že lidé hledají cesty, jak tyto náklady snížit. Přispívá k tomu i fakt, že ceny energií se neustále zvyšují.

Navíc letošní zima byla opravdu dlouhá a tato topná sezona se jistě nemile podepíše na rodinných rozpočtech. Podle průzkumu, který jsme realizovali v únoru letošního roku ve spolupráci s agenturou STEM/MARK, více než polovina domácností, která žije v rodinných domech, platí za vytápění více než 24 tisíc korun ročně a u deseti procent roční náklady přesahují 48 tisíc korun. V případě rodin žijících v bytech se výdaje za topení pohybují většinou nad 12 tisíc korun za rok a každá desátá domácnost zaplatí ročně více než 24 tisíc korun.

Průzkumu se zúčastnilo celkem 508 respondentů, polovina z nich byli majitelé rodinných domů a druhá polovina majitelé bytových jednotek.

ČEŠI BEZ PENĚZ Co mohou majitelé nemovitostí udělat pro to, aby neplatili zbytečně vysoké částky za energie? Jako efektivní řešení se nabízí vhodná rekonstrukce. Lidé se jim ale překvapivě vyhýbají.

Jako důvod, proč se do potřebných úprav nepouštějí, uvádí polovina respondentů nedostatek finančních prostředků. Je možné, že se lidé mnohdy zaleknou vyšších nákladů, které opravy a modernizace bydlení vyžadují. Neuvědomují si ale, že se jim tyto investice ve výsledku vyplatí. Právě díky nim mohou totiž ušetřit.

Například zateplením fasády, výměnou oken a modernizací topného systému lze snížit výdaje za energie až o 70 procent. Pokud by tyto rekonstrukce provedl majitel rodinného domu, který platí za energie ročně 50 tisíc korun, celková úspora by byla v tomto konkrétním případě 36 tisíc korun. Návratnost prostředků vložených do úprav je zhruba deset let a úsporu energií lidé pocítí ihned po dokončení rekonstrukce. Navíc tak zvýší i tržní hodnotu nemovitosti. A to se může pozitivně projevit třeba při případném prodeji domu či bytu.

Pokud lidé nemohou čerpat potřebné prostředky z vlastních úspor, nemusejí hned od rekonstrukcí upouštět. Plánují­li úpravu podle ekologických trendů, budou jim nakloněny vybrané úvěrové nabídky finančních institucí.

ZATEPLENÍ JE ZÁKLAD Obyvatelé rodinných domů nejvíce potřebují zateplení fasády. Zatím jej ale provedla pouze necelá třetina z nich. Stejně je tomu i u bytových domů. Zde však již dům zateplilo 58 procent vlastníků bytových jednotek. Zateplení je základ. Je to jeden z prvních kroků, který je potřeba provést, pokud lidé chtějí ušetřit za energie.

Kompletní zateplení fasády, podlahy, nejvýše položeného stropu v domě a střechy sníží celkové náklady na vytápění o 25 až 40 procent. Kromě této úspory, která se výrazně projeví v rodinném rozpočtu, přináší rekonstrukce i další přidané hodnoty. Vedle zabránění vlhnutí vnitřních stěn, odstranění nepříjemného pocitu chladu a eliminace zdravotních rizik způsobených plísněmi a alergiemi, které jsou typické pro vlhké místnosti, se zlepší i vzhled nemovitosti.

I přesto, že majitele nemovitostí nejvíce trápí zateplení, Češi nejčastěji vyměňují okna. Nová okna si pořídila již polovina majitelů rodinných domů a 79 procent vlastníků bytů. Jedná se o další krok, jak předejít zbytečnému plýtvání energiemi. Ideálně by mělo jít zateplení domu ruku v ruce s výměnou starých netěsnících oken, díky nimž lze ušetřit na nákladech za energie až 20 procent.

NOVÉ TECHNOLOGIE Velkou úsporu přinášejí i alternativní zdroje elektrické a tepelné energie. Vyžadují sice vyšší vstupní investici, náklady na energie se ale mohou snížit přibližně až o polovinu.

A tato znatelná úspora lidi láká.

Využití solárních panelů a tepelných čerpadel zvažuje polovina dotázaných. Aktivními uživateli jsou však zatím pouze čtyři procenta. Přece jen se jedná o nové nákladné technologie, a proto jejich využití možná lidé zvažují důkladněji.

Podle statistik žadatelů o solární licenci v posledních měsících se dá ale očekávat, že jejich boom teprve nastane.

O autorovi| JAN JENÍČEK, generální ředitel Raiffeisen stavební spořitelny

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče