Příliš drahá legrace

15. února, 00:00 - Miroslav Zámečník
15. února, 00:00

Vláda bere lidem motivaci hledat legální práci, dělá, že to neví, a ještě se tváří velmi sociálně

Kdyby to bylo levnější, byla by legrace dívat se, jak se malá populistická přihrávka v podobě přesunutí čepovaného piva do desetiprocentní sazby DPH dokáže za 24 hodin „metamorfovat“ do velkého stěhování všech základních potravin do stejné sazby. Jenže to už není legrace za desítky milionů, ale za čtyři miliardy.

Je vidět, že se zemi daří, neboť s ekonomickým růstem obvykle na české politiky přicházejí choutky trumfovat se, kdo vymyslí větší populistickou výdajovou blbost. Když se do toho naposledy opřeli před deseti lety, vyšplhal se účet na nějakých 60 miliard korun. Potíž je v tom, že ono přesvědčení, že „to přece ekonomika snese“, přivolává příští recesi.

K rozdávání se tentokrát připojuje nový prvek: přitvrzování ve správě daní, které nabírá až bizarních poloh, o čemž svědčí hlavně anabáze s přihláškami k DPH. Nejde jen o nahodilý příběh jednoho plátce a jednoho správce. Podle průzkumu provedeného poradenskou firmou PwC se 71 procent generálních ředitelů v Česku domnívá, že v posledních letech se kontrolní činnost daňové správy, ale i jiných úřadů obecně zpřísnila a že chvalitebná snaha chytit nepoctivé dopadá i na ty, kdo pravidla dodržuje.

Je vcelku evidentní, že stát začal razit jinou doktrínu. Díky možnostem digitalizace a propojení nejrůznějších registrů a databází by se plnění daňové povinnosti mohlo a mělo zrychlovat, zlevňovat a zjednodušovat, alespoň tak, jak se to dařilo v uplynulém desetiletí.

Trocha inkvizice

Když vycházíte z premisy poctivého poplatníka, který chce platit daně, pak se kontrolní činnost, opět do značné míry automatizovaná, odehrává víceméně „v pozadí“, přičemž software detekuje, zda to, co poplatník v prohlášení uvedl, odpovídá realitě. Poezie tohoto přístupu, k němuž jsme se nikdy nedopracovali, spočívá v tom, že řádného poplatníka v podstatě vůbec nebuzerujete.

Od této nenaplněné ambice jsme se posunuli do apriorní podezíravosti, nejlépe obsažené v legendární Babišově hlášce „Všetci kradnú“, která se v praxi projevuje právě těmi inkvizitorskými dotazníky. K tomu se vytváří úřednický aparát, legislativa a nejrůznější nástroje. Nejžertovnější je, že „výhledově“ se hovoří o zcela nové daňové legislativě a koncepci správy v duchu premisy poctivého poplatníka, pouze to mezidobí bude holt trochu pracnější.

Potíž je v tom, že Česko už teď v mezinárodním srovnání hodně zaostává, a elektronická evidence tržeb, kontrolní hlášení i šťouravé dotazníky tento odstup ještě dál zvětší.

Daňová hádanka

Na závěr bych si dovolil čtenáři předložit takovou hádanku: Když máte vysokou sazbu u zdanění pracovních příjmů (včetně sociálního pojistného) a zároveň snižujete sazby DPH u základních potravin, tak: a) zvyšujete, nebo b) snižujete motivaci k hledání legální práce? Pouze b) je správně.

Máte-li takový nepoměr mezi zdaněním práce a spotřeby, k čemu je vám elektronická evidence tržeb v malých komunitách, kde se všichni znají, všichni pracují s hotovostí (nebo s naturálními protislužbam) a mají stejnou motivaci? Vy to určitě víte. Zato vláda dělá, že to neví. Ale o to víc se tváří sociálně.

Zdroj: PwC

O autorovi| Miroslav Zámečník, zamecnik@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče