Příběh jednoho investora

27. října 2014, 00:00 -
27. října 2014, 00:00

Vysoké poplatky za vynětí průmyslových pozemků z půdního fondu odrazují investory

Stát láká nové investice. Česká republika je pro zahraniční investory stále zajímavou a motivující destinací. Toto je příklad líbivých hesel, kterými jsou naši občané i potenciální zahraniční investoři při každé vhodné příležitosti počastováni našimi politiky. Realita je však, minimálně v níže uvedeném ohledu, zcela jiná.

Takový typický movitý investor přijede do naší země, široce se rozkročí po české kotlině a zasní se, kde by si nejraději postavil svou fabriku. Poté, co si vybere, zajede si na příslušný obecní či katastrální úřad a pokusí se zjistit, co že si to vybral za kousek země a jak by ho mohl získat. V ideálním případě je v pořádku územní plán (může se tam budovat průmyslová zástavba, často s nějakým tím akceptovatelným regulativem), vlastník je dohledatelný a ochotný prodat, sítě jsou nablízku a sousedi spolu s ekology se zdají mírumilovní. Na první pohled idyla.

Nečekaný problém Na ten druhý náš investor narazí u svého vyhlédnutého pozemku na podivný údaj v katastru a tím je informace, že pozemek je součástí zemědělského půdního fondu a má nějaký kód BPEJ. Tato tajemná zkratka znamená bonitovaná půdně ekologická jednotka a představuje pětimístný číselný kód, který vyjadřuje hlavní půdní a klimatické podmínky, jež mají vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení.

Tolik definice; lidově řečeno vypovídá o tom, jak je daný pozemek zemědělsky cenný. A tady nastane pro našeho investora problém. Takovýto pozemek lze použít pro stavební záměry pouze tehdy, bude-li vyňat ze zemědělského půdního fondu. A to za příslušný poplatek za vynětí každého metru, stanovený právním předpisem a závislý právě na oné kvalitě pozemku vyjádřené BPEJ. Tento poplatek je určen přesným výpočtem a nelze se od něj odchýlit za žádných okolností.

Tečka.

Náš investor tak zjistí, že daný pozemek je sice v průmyslové zóně, je napojen na veškerou infrastrukturu a nabízen k tržnímu prodeji, ale bohužel je prakticky neprodejný, tedy pokud investor nechce opravdu draze koupit. Jestliže si totiž vybere z hlediska zemědělské kvality špatně, pak se může stát, že sice bude mít pozemek akceptovatelnou kupní cenu a všechny předpoklady stát se dobrou stavební parcelou, ovšem poplatek za jeho vynětí ze zemědělského půdního fondu dosáhne až tisíce a více korun za metr čtvereční. Což u průměrně velkého dvouhektarového pozemku na takovou normální fabričku našeho investora představuje 20 milionů korun. A tak se investor začne ošívat a rozhlížet se jinde.

A jinde zjistí, že za to, že chce stavět na zemědělské půdě, nezaplatí nic, a ještě dostane nějakou dotaci. Pokud v takovém případě investor nemá nějakou opravdu silnou motivaci pro naši zemi, jde pryč. A to je bohužel častá realita posledních let.

Drahý paradox Český zákonodárce totiž před několika lety v souvislosti se solárním boomem a ve snaze solárníkům ztížit „plenění zemědělské půdy“ plošně a velmi dramaticky zvýšil poplatky za vynětí ze zemědělského původního fondu tak, že v současné době chtít stavět na bonitnější zemědělské půdě je opravdu drahé. A to přitom často v lokalitách vymezených a připravených obcemi po dlouhá léta jako průmyslové zóny. Tento paradox nelze zahraničním investorům nijak logicky vysvětlit a většinou se setkáváme s tím, že to je ta hlavní okolnost, která je odradí.

Ale nebuďme nespravedliví. Cennou zemědělskou půdu je nepochybně třeba chránit a stavební boom nějak regulovat. To ovšem lze i jinými nástroji – územními plány, stavebním řízením, hodnocením vlivů na životní prostředí a dalšími. Těžko lze oprávněnost mnohdy astronomického poplatku za vynětí ze zemědělského půdního fondu odůvodnit v obcí vyhlášené a draze zainvestované průmyslové zóně v lokalitě s vysokou nezaměstnaností. Navíc, nelze si opravdu vážně myslet, že peníze takto vybrané se používají na to, s čím souvisí, tedy na ochranu přírody.

Stát nabízí investorům i jiné výhody, jako jsou investiční pobídky. Ty ale nabízejí rovněž okolní země, blízké i vzdálenější, takže to u nás také není žádná podstatná výhoda, nehledě na srovnání parametrů těchto pobídek, kde nejsme vůbec na špici.

Každopádně se zdá, že naše politická reprezentace pochopila, že pokud s tím něco neudělá, investory bude dál spíš odrazovat. Proto se připravuje a snad i s koncem roku blíží novela zákonné úpravy zemědělského půdního fondu a snížení poplatků za vynětí půdy ve starších průmyslových zónách zřízených před rokem 2010 na akceptovatelnou úroveň. Záměr již schválila vláda. Je to z hlediska ekonomiky státu krok správným směrem, i když bude nutné zajistit i nadále efektivní ochranu zemědělské půdy jinými nástroji tak, aby stát přicházel o zemědělskou půdu opravdu jen ve smysluplných případech.

Uvidíme, zda se náš investor vrátí. l

Mohlo by vás zajímat

Finance
Kde vám zítra za vysvědčení dají slevu nebo dárek?
Kolik si koupíte za 1000 Kč na dovolené v Turecku nebo v Chorvatsku?
10 věcí, které by měl OSVČ znát o placení zdravotního pojištění
Hypotéky jsou více regulované a dražší, přesto zájem o ně roste
Co je třeba mít při silniční kontrole u sebe, abyste nedostali pokutu?
Auta
Dopravní nehoda v zahraničí: Jak získat odškodnění?
Pět lákavých ojetin, které vás ale nechají někde stát
Opel začal přijímat objednávky na Insignii Country Tourer a Exclusive. Český trh si ještě počká
BMW X5 M a X6 M přicházejí v absolutně černé edici Black Fire
Lada ukázala sériovou Vestu SW a Vestu Cross. Nová kombi vypadají opravdu dobře
Technologie
Laserový projektor od Xiaomi vykouzlí 150palcový obraz jen 50 cm od stěny
NAND Flash se zápisem QLC je skutečností. Toshiba ji začíná vyrábět, jeden čip má 96 GB
Virtuál Kaktus zruší FB zdarma i zpomalené surfování. Data ale budou levnější
Další grafiky s čipy Vega: Radeon Pro WX 9100 a možná první nález Vegy 11 s HBM2
Google News po letech v novém. Zpřehledňuje orientaci v obsahu členěním do karet
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít