Překvapení na závěr

09. prosince 2013, 00:00 - Tomáš Pergler
09. prosince 2013, 00:00

Olomoucké arcibiskupství chce vrátit zámek v Kroměříži. Církev požaduje i pozemky oseckého kláštera a stěžuje si na obstrukce Lesů ČR

Už jen pár týdnů mají církve na to, aby odeslaly poslední výzvy k vrácení majetku zabaveného po únoru 1948. Po sporných nárocích německého nebo maltézského řádu, které na podzim přitáhly mediální pozornost, se zdálo, že do konce roku už v restitucích žádné velké překvapení nepřijde. Omyl. Římskokatolická církev se téměř na poslední chvíli rozhodla zabojovat o jednu z nejcennějších kulturních památek. Arcibiskupství olomoucké v těchto dnech požádá o vrácení zámku v Kroměříži, který spolu s přilehlými zahradami patří do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

„Výzvu k vydání zámku podáme do poloviny prosince,“ potvrdil týdeníku Euro Václav Tichý z restitučního oddělení olomouckého arcibiskupství. Adresátem žádosti bude Národní památkový ústav (NPÚ), který zámek v současnosti spravuje.

Rozhodnutí olomouckého arcibiskupství je překvapivé. Církev zvažovala podání výzvy podle zákona o majetkovém vyrovnání už dříve, v létě se však arcibiskupství nechalo slyšet, že od žádosti upustilo. Restituce zámku by pro něj měla velký symbolický význam. V minulosti sloužil jako reprezentační sídlo olomouckých biskupů, později arcibiskupů. Původně trhovou osadu Kroměříž koupil olomoucký biskup Jan II. už začátkem 12. století, církev zde vybudovala hrad, jenž byl později přestavěn na zámek. Po komunistickém převratu v únoru 1948 jej převzal stát.

Národní památkový ústav, který je podle zákona jednou z takzvaných povinných osob, nechtěl předem restituční řízení o kulturní skvost na východní Moravě blíže komentovat. Postupoval by prý stejně jako u jiných výzev. „Zejména je důkladně posuzováno, zda výzva obsahuje zákonem požadované náležitosti a zda jsou v daném případě naplněny zákonem stanovené podmínky pro vydání požadovaného majetku. Vydání či nevydání jakéhokoli majetku tedy nelze předjímat,“ řekla mluvčí NPÚ Dita Roubíčková.

V současnosti už ale památkáři s církví v Kroměříži spolupracují. Vzácný mobiliář zámku včetně sbírky obrazů od mistrů jako Tizian, van Dyck nebo Cranach je totiž majetkem arcibiskupství, které o něj nepřišlo ani po roce 1948.

V závanu dekretů Podle informací týdeníku Euro navíc nejde o jedinou výzvu na sklonku restituční lhůty, která může zaujmout. Z evidence podaných výzev, které zveřejňují Lesy České republiky, například vyplývá, že stát dostal na stůl také žádosti o vrácení lesů patřících v minulosti cisterciáckému klášteru v Oseku na Teplicku. Klášter, jenž momentálně není obsazen mnichy, usiluje o vrácení zhruba tisíce hektarů porostu.

Podobně jako u zmíněných žádostí rytířských řádů se také v tomto případě bude jistě diskutovat o dodržení restituční hranice neboli zda cisterciáci skutečně přišli o majetky až po komunistickém převratu 25. února 1948. V některých klášterech v pohraničí totiž československá vláda už po skončení druhé světové války zavedla národní správu a mnichy německé národnosti nechala odsunout. Lesy ČR se k výzvám cisterciáků podrobněji nevyjádřily, už nyní je ale pravděpodobné, že tento konkrétní případ skončí u soudu.

Dochovaná poválečná dokumentace dává oseckému klášteru větší šance než třeba řádu německých rytířů, který se domáhá tisíců hektarů lesů a dalších majetků na severní Moravě a ve Slezsku.

Zacíleno na umění Více restitučních podnětů církví se v závěru roku zaměřuje na movité památky. Ty přišly často na řadu až poté, co se odeslaly výzvy k vrácení lesů a polností. I v tomto případě jsou žadateli v naprosté většině subjekty římskokatolické církve, které se vracení hmotného majetku týká zdaleka nejvíce. Nepůjde zřejmě o díla, jež by mohla hodnotově přebít nejznámější restituční případy, jako je Vyšebrodský oltář nebo Rubensovy obrazy z augustiniánského kláštera na Malé Straně, o zajímavé památky ale nouze nebude.

Na seznamu předmětů, jejž týdeníku Euro poskytla Národní galerie v Praze, přibylo před několika týdny například deset plastik, o které požádali bosí augustiniáni z konventu ve Lnářích. Některé z nich pocházejí z konce 16. století. Zda se galerie o vydání s mnichy dohodne stejně jako v případě středověkých desek z Vyššího Brodu nebo Rubensových obrazů, se teprve uvidí. Zatím „přezkoumává původní vlastnictví a otázku funkční souvislosti“, tedy zda plastiky prokazatelně patřily ještě v únoru církvi a splňují další podmínky pro vydání.

Vedle Národní galerie přijde znovu řada také na další příspěvkové organizace spadající pod ministerstvo kultury. Kromě NPÚ jsou to například některá muzea nebo knihovny.

Tyto instituce letos odmítaly poskytnout církvi podrobné inventáře a požadovaly určení konkrétních požadovaných předmětů. Jednotlivé diecéze a řády však zpravidla neměly z čeho vycházet. Nepochodily ani u ministerstva, které žádaly o zpřístupnění evidencí jako nadřízený úřad. Nakonec se proto rozhodly ke zformulování obecných výzev adresovaných ministerstvu – v naději, že se jim v dohadovacím řízení podaří nároky specifikovat. Rychlí premonstráti Jaká je vlastně dosavadní restituční bilance? Potvrzuje se, že s výzvami si rychleji poradily řády. Na rozdíl od diecézí, které zdrželo shromažďování množství rozdrobených podkladů za jednotlivé fary. Velmi dobrou připravenost na restituce prokázali například strahovští premonstráti, nejbohatší český klášter, který podal všechny výzvy do konce července. „V současné době pouze doplňujeme výzvy o další požadované dokumenty na dožádání povinných osob,“ řekl týdeníku Euro Petros Alexandridis, ředitel kanceláře strahovské kanonie.

K posledním výzvám na vydání zemědělské půdy se na začátku měsíce chystali křižovníci s červenou hvězdou. Těch sice dohromady není ani 20, rozsahem nárokovaného vlastnictví ale předstihují mnohem početnější řády. „Nemělo by se již jednat o rozsáhlou výměru, odhadujeme to zhruba do pěti procent z výměry již celkem podaných výzev,“ doplnila Alena Slačíková ze správy majetku křižovníků. Poslat naprostou většinu žádostí stihly za jedenáct měsíců i diecéze. „K začátku prosince máme podáno celkem 300 výzev. Očekáváme, že konečné číslo by se mohlo pohybovat okolo 330. Objem majetku, který budeme do konce roku ještě uplatňovat, by se dal vyčíslit v desítkách hektarů převážně zemědělských či lesních pozemků,“ upřesňuje Martin David, generální vikář Biskupství ostravsko-opavského. Předpokládá, že odešlou všechny výzvy na majetek, o který zákon umožňuje požádat. V jiných diecézích je situace podobná. Kupříkladu olomoucké arcibiskupství chce odevzdat poslední žádost do 15. prosince.

Nekatolických církví a náboženských společností se naturální restituce týkají v mnohem menší míře. Například u Církve československé husitské (CČSH) činí necelých 40 položek. „Ve zbytku dané lhůty budeme žádat zvláště o pozemky,“ uvedla Hana Tonzarová, přednostka odboru vnějších vztahů CČSH.

Českobratrská církev evangelická má podány takřka všechny žádosti, poslední chystala k odeslání minulý týden. Několik výzev podaly židovské obce.

Puntičkáři z Lesů ČR Přestože se církve nakonec vesměs vešly do roční restituční lhůty, naplňují se skeptické předpoklady, že letos se jim fyzicky vrátí pouze zlomek požadovaného majetku. Po pravdě řečeno tomu ale sotva mohlo být jinak. Hlavní vlna žádostí se zvedla až se začátkem léta a na uzavření dohody s takzvanými povinnými osobami (zejména Státní pozemkový úřad a Lesy ČR) zákon stanoví šest měsíců. Dohoda musí navíc projít schválením ve správním řízení. Větší část podaných výzev tak bude vyřešena až v příštím roce, nebo dokonce ještě později. Jak se ukazuje, uzavírání dohod se často vleče, půlroční termín se přetahuje nebo se dohoda neuzavře vůbec.

Z církve se dokonce ozývají hlasy, že stát svým rádoby perfekcionismem při hodnocení výzev restituce přinejmenším zdržuje. Takové výtky padají hlavně na Lesy ČR. „Někdy až přímo dogmatické lpění na prokazování některých zákonných podmínek pro vydání majetku mě utvrzuje v názoru, že se jedná o záměrné zdržování procesu vydávání církevního majetku,“ posteskl si například Václav Tichý z restitučního oddělení Arcibiskupství olomouckého a připomněl, že Lesy ČR jim zatím nevydaly ani hektar.

K jeho výtkám se přidává i zástupce sousední diecéze se sídlem v Ostravě. „Zejména u Lesů ČR začínáme považovat neochotu a nečinnost některých zaměstnanců za cílenou obstrukční taktiku této státní firmy,“ uvedl generální vikář Martin David. Ostravskoopavské biskupství muselo například Lesům ČR prokazovat, že je na území Česka právoplatným nástupcem arcibiskupství ve Vratislavi, od něhož se část území nynější Diecéze ostravsko-opavské v minulosti oddělila. Lesům prý jako důkaz nestačila ani papežská bula.

Správci státních hvozdů se proti kritice církve brání. Odkazují na argument, že výzvy k vydání majetku musejí být bez jakýchkoli vad. „Lesy ČR taková obvinění důrazně odmítají. Mají naopak zájem, aby průběh církevních restitucí byl plynulý a vydávání majetku mohlo probíhat kontinuálně. Je však důležité, aby požadavkům zákona odpovídaly také jednotlivé podané výzvy a zejména jejich přílohy, což se však v mnohých případech neděje,“ argumentuje mluvčí společnosti Zbyněk Boublík. A odkazuje na zveřejněné vzory podání, které stát konzultoval i se zástupci biskupské konference.

Konečná u soudu Pokud se církev na jednotlivých výzvách s Lesy ČR nebo jinými povinnými osobami nedohodne, může ještě vyvolat správní řízení. To bude rozhodovat zvláštní sekce Státního pozemkového úřadu, ve složitějších případech bude mít na posouzení až 12 měsíců. Ze současného stavu vyřizování žádostí se dá usuzovat, že minimálně v případě Lesů ČR na druhou instanci dojde poměrně často.

Neuspěje-li církev ani tam, zbývá ještě možnost podání žaloby. Že některé případy skončí u soudu, je už nyní téměř jisté. Diecéze a řády se kromě toho budou určitě soudit také o majetek, který stát převedl na třetí osoby navzdory takzvanému blokačnímu paragrafu. Takový postup už potvrdili například premonstráti, křižovníci nebo litoměřické biskupství. V některých případech jde o poměrně lukrativní pozemky. l

Pomalé schvalování

Podané výzvy k vydání majetku církvím a schválené dohody ke konci listopadu 2013

Povinná osoba Podané Schválené Schválené Výměra ke schváleným

výzvy dohody nemovitosti nemovitostem (ha)

Státní pozemkový úřad 1413 9 22 2,99

Lesy ČR 1194* 2 12 neuvedeno

* k 26. 11. 2013

Zdroj: SPÚ, Lesy ČR

Církev a památkáři už v Kroměříži dlouhodobě spolupracují, arcibiskupství vlastní zámecké sbírky. Lesy ČR jsou prý neúměrně přísné a ve skutečnosti chtějí restituce blokovat. Firmě jako důkaz nestačila ani papežská bula. 75 mld. Kč je odhadovaná cena majetku, který mohou církve získat v naturálních restitucích. Lesy ČR evidovaly před zahájením restitucí 152 tisíc hektarů původně církevních nemovitostí, bývalý Pozemkový fond (dnes SPÚ) napočítal 48 tisíc hektarů.

59 mld. Kč dostanou církve jako finanční náhradu. Peníze se vyplácejí ve splátkách jednou ročně po dobu 30 let (do roku 2043), splátky jsou navýšeny o inflaci.

O autorovi| Tomáš Pergler • pergler@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče