Pražská špína

09. února 2015, 00:00 - Hana Boříková
09. února 2015, 00:00

Přetahování o metropolitní odpadovou firmu a s ní spojený miliardový byznys vstoupilo do dalšího dějství

O pochybnou výsadu dohlížet na prosperující městskou firmu Pražské služby nestál nikdo z vítězů říjnového volebního klání. Z prostého důvodu – i političtí nováčkové na radnici během pár dní zjistili, že kolem odpadů a malešické spalovny krouží ti nejšikovnější finanční dravci a oni v podstatě nemají šanci najít jednoznačně správné řešení a připsat si kladné body. Zda společnost s hodnotou kolem čtyř miliard, která sváží odpadky ze dvou třetin Prahy do největší ze tří tuzemských spaloven a čistí ulice v celém městě, zůstane i dál továrnou na peníze, teplo a elektřinu, nebo se bude muset naučit přežít ve značně okleštěné podobě, je nyní nejasnější než kdykoli předtím.

Před koncem ledna si pražští zastupitelé po několikahodinové emotivní debatě odhlasovali, že město po čtyřech letech neustálých prodlužování smluv s Pražskými službami vypíše na svoz a likvidaci řádné výběrové řízení. A to rovnou na deset let za téměř 13 miliard korun. Opozice apelovala na koaliční kolegy, aby to nedělali. Pokud totiž firma, ve které vlastní Praha 76 procent, takovou megasoutěž náhodou nevyhraje, bude to začátek jejího konce. Praha by proto podle nich měla být rozdělena do několika – například sedmi nebo osmi – obvodů a tendr by se měl zkrátit na polovinu času. „Jedna zakázka je hop nebo trop. Mám za sebou čtyři jednání s firmami, jako je třeba AVE, které naprosto jasně přišly s tím, že chtějí spalovnu. Tyto firmy chtějí ovládnout odpad v celé Evropě. A do toho patří spalovna. Nebude jim vůbec vadit, že tady teď budou svážet odpad za poloviční cenu,“ vysvětluje bývalý primátor Tomáš Hudeček (TOP 09) nebezpečí, že konkurence v tendru podstřelí nabídku městské firmy.

On ani jeho předchůdce Bohuslav Svoboda (ODS) se nedokázali s odpady, potažmo s budoucností Pražských služeb vypořádat. Město se poslední čtyři roky pokoušelo firmu stoprocentně ovládnout, což by radnici umožnilo přidělovat zakázky na zneškodnění obsahu popelnic službám bez výběrového řízení. Potíž ovšem byla s tím, že pokaždé, když zazněla suma, kterou by mělo město minoritnímu akcionáři schovanému za kyperský domicil vyplatit, vyrojily se spekulace, zda to není moc a komu jsou peníze vlastně určeny. Neustále přitom zaznívala spojitost s PPF. Podíl 17,6 procenta nakonec po další nepovedené eskapádě bývalé rady získal Daniel Křetínský se svou firmou AVE. A malér byl dokonán – vlastnit firmu spolu s konkurentem je snad ještě horší než nevědět najisto, s kým ji vlastním.

A že AVE bude nahlas a důrazně mluvit do byznysu, ukázala záhy. Zneškodnila plán radnice na převedení spalovny a svozové části podniku na jinou stoprocentně vlastněnou městskou firmu, a když ji chtěly Pražské služby připravit o subdodávky, nechala odvážet jejich popelnice do pronajatého skladu.

Město má v tuto chvíli v podstatě tři možnosti. Buď na nabídku přistoupí, proti čemuž by se stavěli podle předchozích vyjádření především zelení, nebo vyhlásí tendr a bude doufat, že v něm Pražské služby zvítězí. Zda mají větší šanci uspět v rámci jedné velké soutěže, nebo několika menších, není jasné. Velká zakázka jim otevírá možnost domluvit se s minoritářem a nejvíce motivovanou konkurencí zároveň na spolupráci a trh si v podstatě rozdělit. Malá by jim zase dávala šanci alespoň někde uspět a nepřijít o všechno naráz. Pokud ovšem Pražské služby prohrají, přijdou až o polovinu současného obratu. Ani to však neznamená automaticky ztrátu „zlatého vejce“ v Malešicích, jak straší opozice. Bez aktivní spolupráce politiků spalovnu, jejíž význam poroste s blížícím se zákazem skládkování v roce 2024, nikdo jiný nezíská.

Poslední možnost řešení je už hodně teoretická, i když ne zcela vyloučená. Město by se mohlo pokusit nechat Pražské služby fúzovat s některou ze svých firem, a zvýšit tak svůj podíl nad 90 procent, což by mu umožnilo minoritního akcionáře vytěsnit. Také se jej nadále může snažit obejít prostřednictvím tzv. pachtu a vyvedením spalovny a svozu do městem stoprocentně vlastněné firmy TSK.

To na žádost AVE zakázal předběžným opatřením antimonopolní úřad. Definitivní stanovisko ale ještě nepadlo a Pražské služby nadále směřují k restrukturalizaci. Město totiž na valné hromadě společnosti 28. ledna, na které jej zastupoval „zelený“ náměstek primátorky Matěj Stropnický, nedalo managementu firmy pokyn, aby v přípravách na pacht nepokračoval. Přestože ho usnesení rady zavazuje prosazovat veřejnou soutěž. Na to okamžitě zareagovala společnost AVE, která si radě dopisem na Stropnického stěžovala.

V tuto chvíli je tak vlastně radnice ve schizofrenní situaci: město připravuje obří tendr, aniž by jasně deklarovalo, že nechce pokračovat v pachtu. A jedno přitom vylučuje druhé. Matěj Stropnický, který má Pražské služby v gesci, přitom nehlasoval s koalicí ani pro obří tendr, což vyvolalo spekulace o tom, zda se už po dvou měsících nehroutí další reprezentace Prahy. Pozoruhodné ale je, že Stropnického revolta zůstala bez reakce Trojkoalice či koaličních ANO a ČSSD. Jako by jim Stropnického solitérství zas tak nevadilo.

Kolem Pražských služeb bude každopádně ještě horko. l

O autorovi| Hana Boříková • borikova@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče