Pravý český beer

19. ledna 2015, 00:00 - Blahoslav Hruška
19. ledna 2015, 00:00

Chystaná obchodní dohoda EU–USA může ohrozit ochranu některých regionálních specialit

Ve velkých britských supermarketech jsou v regále vedle sebe běžně dva budweisery. Jeden, o němž věříme, že je tím jediným pravým. A pak také konkurenční produkt amerického pivovaru AnheuserBusch. Kdo si chce pochutnat na českém pivu, může se orientovat i podle unijního žlutomodrého loga, které sousloví Budějovické nebo Českobudějovické pivo dává status chráněného zeměpisného označení. Jenže až vstoupí v platnost projednávaná obchodní dohoda mezi Spojenými státy a EU (Transatlantické partnerství pro obchod a investice, TTIP), může být vše jinak.

Pokud se českým vyjednávačům nepodaří, aby se Budějovické pivo dostalo do příloh mamutí dohody, hrozí, že si americký Bud může stejnou nálepku v rámci rovných podmínek na trhu jednoduše vypůjčit. Složitý evropský systém známek původu a regionálních potravin totiž USA jako celek neuznávají a striktně vzato pro ně kulaté logo s hvězdičkami není víc než pouhou reklamní nálepkou.

„Riziko tu opravdu hrozí,“ říká k možné devalvaci chráněného zeměpisného označení Petr Samec, mluvčí Budějovického Budvaru.

Transatlantická dohoda se bude dojednávat ještě rok a půl, a tak se zatím obavy o osud českých potravin pod ochranou Bruselu zdají nadsazené. Jenže nebezpečný precedens už tu je. Text obdobné dohody mezi EU a Kanadou (Komplexní hospodářská a obchodní dohoda, CETA) je již připravený k podpisu. Explicitního uznání se ale dostalo jen dvěma v Evropě chráněným českým produktům – českému pivu a žateckému chmelu. Ostatní z více než třiceti národních specialit vyšly naprázdno, včetně budějovického piva. Důvodem byl především fakt, že Kanaďané nechtěli případným uznáním evropské známky nepřímo vstupovat do více než století trvajícího právního sporu o právo používat obchodní značku Budweiser na různých trzích. Pro úplnost dodejme, že i tak si Česko nevede špatně. Třeba slovenské nebo polské produkty v dodatcích CETA chybějí úplně.

Pivo, chmel a niva Ministerstvo zemědělství si i tak myslí, že se do dohody EU–USA podaří dostat víc. Jeho vyjednávací tým chce do TTIP kromě celkem pěti známek pro chmel a pivo prosadit také specifickou ochranu jihočeského plísňového sýra, tedy obchodní názvy Jihočeská Niva a Jihočeská Zlatá Niva. Samec je přesvědčen, že Budvar, který má v USA silnou konkurenci, tentokrát nevyjde naprázdno. „Věříme, že Brusel bude s USA vyjednávat lépe než s Kanadou.

Bylo by to dobré pro celý potravinářský průmysl v Evropě, který je z velké části postaven na tradičních regionálních produktech,“ uzavírá Samec.

Těch je v databázi Evropské komise celkem 1457. Nejen chráněných zeměpisných označení a právně obdobných chráněných označení původu, ale i takzvaných zaručených specialit. Ty se nevztahují k žádnému konkrétnímu výrobci a lokalitě, ale k receptuře. Mezi českými specialitami jsou třeba špekáčky. Přidáme-li do výčtu unijního stříbra ještě vinařské regiony a regionální destiláty, dostaneme se k pěti tisícům položek. Jejich podíl není v ekonomice EU zanedbatelný. Unijní země vyprodukovaly podle posledních známých čísel za rok 2010 v kategorii chráněných produktů (včetně vín a lihovin) zboží za 54,3 miliardy eur. Pětina šla na export, ponejvíce právě do USA. Každý třetí produkt, který do Ameriky dorazí z Evropy, má přitom nálepku chráněného původu.

Generika z A meriky Což ovšem Američanům nijak nebrání v tom, aby vyráběli na svém území potraviny s často velmi podobnými nebo identickými názvy, jako nesou evropské originály. Zatímco obchodní názvy firem nebo konkrétních výrobků jsou často provázány složitými patenty, u pochutin a lahůdek to v USA nikomu nepřijde důležité. „Američané a Kanaďané považují mnoho produktů chráněných v EU za výrobky obecné či druhové povahy, které by takto chráněny být neměly,“ říká europoslanec Luděk Niedermayer, člen Delegace pro vztahy s USA. Vzhledem k silné imigrační tradici jsou pro ně mnohdy opečovávané názvy německých uzenin nebo francouzských sýrů v podobném postavení, jaké mají originální léky ke svým generickým následovníkům. Ledacos o volnějším americkém přístupu k pochoutkám původem z Evropy napoví právě ujednání z kanadsko-evropské dohody.

Podle ní mohou Kanaďané v obou národních jazycích, tedy angličtině a francouzštině, používat názvy jako Mnichovské pivo nebo Tyrolský špek, které jsou v EU jinak chráněným zeměpisným označením. Neplatí to ale pro původní název v němčině. Jinými slovy – Munich Beer je v pořádku, Münchner Bier už ne. Sýry feta nebo gorgonzola na kanadském trhu ztrácejí původnost úplně. Třeba goudu nebo eidam pak Kanaďané uznají za originální evropský produkt, jen když je s přívlastkem „Holland“. Naopak s vinařskými oblastmi, jako je Bordeaux nebo Cognac, Kanada problém nemá.

Celkově se do dodatkových tabulek smlouvy CETA, která platí za vzor při vyjednávání dohody s USA, dostalo 173 produktů, tedy zhruba každý devátý z evropského seznamu chráněných potravin. Podle všeho bude americký seznam ještě o něco hubenější. Třeba ujednání s Kanaďany, podle něhož musí po vstupu dohody CETA v platnost každý nový kanadský výrobce sýru feta označit svůj produkt jako „feta-like“ nebo „feta-style“, se USA nelíbí. Americké ministerstvo zemědělství chce fetu bez přívlastků a ujednání označilo za nevýhodné.

Někteří evropští politici se proto spokojili s tím, že unijní logo chráněného zeměpisného označení nebo regionu původu bude hrát jen roli reklamní nálepky a evropská politika ochrany potravin se bude muset změnit. „Jestli chceme využít šance na volný obchod s obrovským americkým trhem, pak nemůžeme chránit každou klobásu a každý sýr jako specialitu,“ řekl nedávno v rozhovoru pro týdeník Der Spiegel německý ministr zemědělství Christian Schmidt. „Našim americkým partnerům těžko vysvětlíme, proč k nám nebudou smět dovážet tyrolský špek nebo holandskou goudu, když v její ochraně nejsme důslední ani na evropském trhu,“ dodal Schmidt.

Vary nejsou Karlsbad Ochrana původu totiž není úplně jasná ani v Evropě. Například švarcvaldská šunka se podle regulí EU (alespoň tak, jak si je vyložil Spolkový patentový úřad) smí vyrábět, krájet i balit jen ve stejnojmenném regionu na jihozápadě Německa. Proti tomu se ale ohradila jistá hamburská firma, která regionální produkt vozí na sever Německa, kde ho zpracovává. A německý Nejvyšší soud jí dal za pravdu.

Národní ochranné známky mohou jedinečností a původností některých pochutin pořádně zamíchat. Platí to třeba i o karlovarských oplatkách a trojhráncích. „Brusel uznal, že jsou to tradiční výrobky spjaté výlučně s českým územím. Vyřazuje to ze hry německé a rakouské výrobce,“ radoval se v roce 2011 tehdejší europoslanec Jan Březina poté, co EU udělila sušenkám z Karlových Varů chráněné zeměpisné označení. Unijní logo ve skutečnosti nikoho ze hry nevyřadilo. Například bavorská pekárna Wetzel, založená německou rodinou odsunutou z Mariánských Lázní, kulaté oplatky s vyraženým tryskajícím vřídlem dál vyrábí jako originální Karlsbader Oblaten. Na německý název má totiž ochrannou známku.

Mimo jiné i z podobných důvodů se proto Niedermayer nedomnívá, že by českým regionálním specialitám hrozilo kvůli otevření Evropy americkému trhu zásadní riziko. „Firmy, které vyrábějí regionální produkty, dlouhodobě pracují na posílení jejich pozice. Absence na seznamu pochopitelně nedává právo vyrábět identický výrobek nebo mást klienty,“ vysvětluje europoslanec s tím, že otevřený trh v USA je výměnou za ústupky v evropském systému geografické ochrany potravin dobrým kompromisem.

Nakonec možná důležitější než nějaké logo ochrany je jistota spotřebitele, že není podváděn a že si místo originálu nekupuje nějakou místní kopii. Třeba u značky National Bohemian Beer je záměna za jiné pivo těžko představitelná. Jde totiž o tradiční ležák, který se už od roku 1885 vaří v Marylandu.

Poklady z Česka

České produkty, jejichž původ EU chrání

Chráněné zeměpisné označení

• Budějovické pivo

• Budějovický měšťanský var

• Brněnské pivo/Starobrněnské pivo

• Březnický ležák

• Černá Hora

• České pivo

• Českobudějovické pivo

• Hořické trubičky

• Chelčicko-lhenické ovoce

• Chodské pivo

• Jihočeská Niva

• Jihočeská Zlatá Niva

• Karlovarské oplatky

• Karlovarské trojhránky

• Karlovarský suchar

• Lomnické suchary

• Mariánskolázeňské oplatky

• Olomoucké tvarůžky

• Pardubický perník

• Štramberské uši

• Třeboňský kapr

• Valašský frgál

• Znojemské pivo

Chráněné označení původu

• Český kmín

• Chamomilla bohemica

• Nošovické kysané zelí

• Pohořelický kapr

• Všestarská cibule

• Žatecký chmel

Zaručená tradiční specialita

• Liptovský salám*

• Lovecký salám*

• Spišské párky*

• Špekáčky*

* společná ochrana pro Česko a Slovensko Zdroj: Evropská komise

Sýry, šunky a pivo

Objem obchodu s potravinami s chráněným zeměpisným označením a chráněným označením původu v EU za rok 2010 (v mld. eur)

Sýry 6,3

Výrobky z masa 3,2

Piva 2,4

Čerstvé maso 1,2

Ovoce a zelenina 1,0

Ryby a měkkýši 0,4

Ostatní nápoje 0,4

Oleje a tuky 0,3

Chléb a pečivo 0,3

Minerální vody 0,1

Ostatní výrobky 0,1

Zdroj: Evropská komise

mld. eur Celkem 15,7

Američané vnímají své varianty mnohdy v EU opečovávaných německých uzenin nebo francouzských sýrů jako generické produkty vzešlé z originálu.

O autorovi| Blahoslav Hruška, hruskab@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče