Pravé bohatství se skrývá v sudu

16. března 2015, 16:00 - Petr Holec
16. března 2015, 16:00

Kvůli podvodům chce stát omezit prodej sudového vína. A vinaři se hádají

Omluva

V týdeníku Euro č. 11/2015 jsme v článku o nekalých praktikách vinařů při prodeji sudového vína „Pravé bohatství se skrývá v sudu“, mylně zveřejnili fotografii vinotéky U Lachtana (Plzeňská 251/173, Praha 5 – Košíře). Informace uvedené v článku se nevztahují k podnikání v provozovně a fotografie vinotéky byla v článku uvedena jako ilustrační. Provozovatelům se tímto omlouváme.


Spor o osud sudového vína vzplál nejen mezi Svazem vinařů (SV), zastupujícím především velká vinařství, a Vinařskou asociací (VA), sdružující menší vinaře. „Sudovku jsme neřešili, nás se to tolik netýká,“ říká mi Jiří Maděřič, moravský vinař a místopředseda VA. Spolu s ostatními členy asociace právě sedí v zadní místnosti restaurace svého rodinného penzionu v Moravském Žižkově, kde připravují valnou hromadu. Maděřič odbývá téma sudového vína s tím, že menší vinaři prodávají víno hlavně v láhvích.

„Kdyby bylo jenom na mně, tak tam ten sud ani nemám,“ dodává předseda VA Josef Valihrach, známý vinař a několikanásobný vítěz soutěže Vinař roku. Své víno prodává ze sudu pouze ve vlastním vinařství a jen proto, že se u nás stále nemůžeme zbavit zvyku pít laciné čepované víno z PET láhví. Výbušné téma sudového vína přesto visí ve vzduchu i na tomto jednání asociace. Nejen Valihrach totiž potvrzuje, že od lidí stále častěji slyší, že přestanou moravské víno kupovat, když si zdejší vinaři pořád nemůžou odpustit podvody.

„Proč pouští Svaz vinařů do médií takovéhle informace? My, co jsme na tom závislí, už cítíme dopad té negativní kampaně. Nikdo nechce, aby se víno prodávalo i v Mototechně, to bychom byli sami proti sobě! Ale zákaz sudového vína nic neřeší,“ přidává se místopředseda VA a obchodník s vínem Petr Marek. Organizátor soutěže Vinař roku prý ve své vinotéce prodá ze sudu asi 20 procent vína, tedy výrazně méně, než ukazuje obecná statistika: podle ní v tuzemských vinotékách tvoří prodej sudového vína mnohdy sporné kvality i původu až 80 procent, takže se hraje o velké peníze.

Když Marek vstane od stolu, upadne mu z košile malá placka. „Upadl mi Tibor,“ směje se, zatímco placku sbírá ze země. Je na ní napsáno „Tibor není můj šerif“ a jde o narážku na prezidenta SV Tibora Nyitraye, jenž se do sudového vína ostře opřel v médiích. V narážce na obludná čísla vycházející z kontrol, podle nichž je každý třetí sud vína v Česku pančovaný, Nyitray nedávno prohlásil: „Vzhledem k odhadovanému objemu černého vína kolem sto milionů litrů se dá čekat, že se jedná o organizovaná mafiánská uskupení.

Obáváme se, že po trablech v lihu se nám ta stejná skupina přesunula i s kapitálem do našeho segmentu.“ Nás se to (ne)týká Svaz vinařů proto chce prodej sudového vína zpřísnit, i podle Nyitraye totiž jde o českou specialitu. A nejen ohledně sudů, ale i míst prodeje mnohdy podvodného vína: to vám dnes rádi načepují i v květinářství či trafice, což nás sune kamsi na Východ. Čísla Českého statistického úřadu navíc ukazují, že navzdory mírnému propadu konzumace vína dovoz toho nejlevnějšího, které stojí výrazně méně než tuzemské, v posledních letech prudce roste. „Dnes se nám ve spoustě pochybných obchodů a večerek prodává zahraniční sudové víno, které je deklarováno jako moravské, a je tam velký prostor pro daňové úniky,“ upozorňuje ministr zemědělství Marian Jurečka. Ztráty se ročně odhadují až na 2,5 miliardy korun.

Právě z Jurečkova úřadu unikla informace, že stát chce prodej sudového vína úplně zakázat. Lidovecký agrární populista, opírající se o moravské voliče včetně vinařů, rychle všechny ubezpečil, že pracuje se třemi variantami: zaprvé že by stáčené víno směli prodávat pouze vinaři, zadruhé uzákonit obaly znemožňující podvody a zatřetí posílit kontroly. Za sudové víno se postavila i ČSSD, jejíž kádry ho na sjezdech občas ucucávají z PET láhví, když je nebaví program. I vinaři totiž začali po vzoru jiných profesních lobby argumentovat tím, že by taková státní represe zbavila práce „desítky tisíc“ lidí. Máloco politiky v televizi děsí jako právě to. My ne, to oni „To je nesmysl. Jestli chce Morava, aby ji Praha a Čechy braly vážně, musí se na sebe pravdivě podívat,“ říká člen dozorčí rady VA a majitel moravského vinařství Spielberg Jaroslav Javornický. Ten poukazuje na ironii v jednání VA: asociace menších vinařů před časem vznikla i na podporu prodeje lahvového vína, takže je divné, když teď bojuje za to sudové. To nechtěl při jejím vzniku ani další její člen, majitel vinařství Tanzberg Vladimír Železný; ani on ale neuspěl. Sudovka je stejný český fenomén jako pivo za cenu vody.

Přitom podle Javornického se poctiví vinaři nemusejí omezení prodeje sudového vína bát. „Proč teď Vinařská asociace stojí na špatné straně? Kdyby se prodej sudového vína omezil, měli by poctiví vinaři své smluvní vinotéky, kam by ho dál prodávali. Morava žije z podstaty. Někdo prodává jejím jménem vína dovezená o dvacet procent levněji, než kolik stojí ta moravská, a jim to nevadí?“ vysvětluje.

Situace kolem sudových vín je dnes tak bizarní, že se nejen v Praze čepují „vína dovezená z Moravy“, a ne moravská vína; obchodníci i výčepní takto jménem Moravy prodávají dovezené patoky.

„To jsou takoví hajzlové, já to zjistil až nedávno!“ směje se klamavé praxi malý moravský vinař, degustátor a obchodník s vínem Pavel Chrást. Podle něj je navíc zbytečné, aby se tito obchodníci obtěžovali s Moravou.

„Spoustě lidí je úplně jedno, odkud víno je. Chtějí se jen lacině opít,“ naráží na rozšířenou tuzemskou kulturu pití vína. I díky ní se u nás tolik daří jedovatým a podvodným sudovkám: zatímco totiž domácí vinaři nevyrobí litr vína za méně než 30 korun, koupí litr toho španělského za polovinu.

Nejde však jen o bídnou kulturu tuzemských pijáků vína, Moravě nejvíc ničí jméwww. no sami moravští vinaři. Někteří z nich, třeba Tomáš Krist, si sice budují reputaci vinařů, jejichž láhve oblepené medailemi i z nejbizarnějších soutěží pijí ruští oligarchové, současně však jejich patoky figurují mezi podvody odhalenými státními kontrolami.

Jeden z členů VA mi celý problém ohledně prodeje sudového vína nastínil následovně: sami moravští vinaři dobře vědí, že největší peníze spousta z nich vydělala na podvodném vínu, pořád ale za touhle minulostí neumějí udělat tlustou čáru a slíbit si, že odteď už s podvody přestanou. „Jsou v tom obrovské prachy. Vždycky, když se moravských vinařů ptám, proč to dělají, odpovídají, že laciné sudové víno lidi prostě chtějí. A taky se na něm dá rychle a hodně vydělat,“ potvrzuje Chrást.

Jak moc je sudové víno atraktivní, ilustruje i velkoobchod Peal. Jeho prodejcům nabízí bezplatně vinnou pípu s následným vysvětlením: Proč stáčecí zařízení? Popularita stáčeného vína rok od roku roste a pípa garantuje minimální náklady, vysoký zisk a vyšší návštěvnost obchodu. Podmínkou bezplatného pronájmu pípy je pravidelný odběr sudového vína. Velkoobchod nabízí všechny populární moravské odrůdy – jen ze Slovenska. Ceny za litr začínají na 26 korunách.

Ani slovenské víno ale nebývá úplně slovenské, Slovensko je v tomto ohledu ještě východnější džungle než Česko. „Markantní je to zejména u Pálavy údajně ze Slovenska. Registrují tam 54 hektarů této odrůdy a z nich je většina vína zařazena do lahvového. Přitom se nabízí v mnohých výčepech a vinotékách.

Kde se asi vzala?“ ptá se v rozhovoru pro Deník Nyitray.

Ofenziva hříšníků Není sám. „U nás patří pití sudového vína k tradici, vždycky si vzpomenu na mládí v Blatničce, je to hřejivý pocit,“ říká mi na jednání VA Jan Horešovský, předseda dozorčí rady asociace a spolumajitel populární pražské vinotéky Vinograf. Blatnička, jejímž firemním krédem je „Víno, které chutná“ a „Služby, které vám nenabídne každý“, je členem VA a taky jedním z podvodníků: nedávno Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) odhalila, že její údajně moravský Dornfelder nebyl úplně moravský, protože „nebyl vyroben z hroznů sklizených v ČR“.

„Fakt i Blatnička?“ diví se Horešovský, když to slyší. Ano, a nejen ta. Členem VA je i Stanislav Hruška, v jehož ostravské vinotéce SZPI také odhalila nekvalitní víno. Stejně jako Horešovský nedávno napsal na webu obranu sudového vína, visí tam i článek s titulkem Ať žije švindl, popisující podvody včetně těch od členů VA. Do boje za sudové víno teď vyrazil i Rostislav Žďárský, v jehož vinotéce kontrola objevila víno obsahující 75 procent vody. Horší obhájce si sudové víno ani nemohlo přát.

„Ctíme presumpci neviny. Stejně jako jsme pana Hrušku přijali za člena asociace, můžeme ho i vyloučit,“ říká Maděřič. To jistě. Nemůžete ovšem vyloučit stále bídnější reputaci moravského vinařství, jež ničí i poctivé a uznávané vinaře jako Valihrach. „Netvrdím, že ten problém neexistuje. Není ale možné zlikvidovat i slušné vinaře,“ říká Horešovský, jenž právě chystá otevření dalšího Vinografu.

Ve spolupráci se Sdružením obchodníků s vínem a vinoték VA sepsala petici proti zákazu prodeje sudových vín. V rámci PR do názvu přidala „kvalitních“ sudových vín. „Cílem Vinařské asociace je prodávat moravská vína za co nejvyšší cenu v láhvi. Proto je pro nás lepší, když lacinější vína zůstanou v sudech.

Zákaz sudovek navíc povede jen k tomu, že se všechen tenhle sajrajt přesune do láhví, které se budou prodávat v hypermarketech. Primární problém totiž je, že každý má zásoby laciného vína v láhvích, a proto teď vystartovali po sudovkách,“ argumentuje Marek.

Do oficiální argumentace ve sporu mezi SV a VA teď patří i omlouvání jednoho podvodu jiným. Například tím, že se kromě sudového vína podvádí i s tím lahvovým. „Stát vybírá daně, tak ať věci taky spravuje. Měli bychom začít větší kontrolou a až pak přijímat další opatření,“ myslí si Marek. Problém je, že kontroly u nás chronicky selhávají. Všichni moravští vinaři mluví o nočních cisternách s načerno dovezeným vínem, které křižují Moravu a stát okrádají o miliardy na daních. Nikdo ale zatím nebyl exemplárně potrestán, jak taky patří k české tradici. Navíc vinoték i vinných výčepů je u nás až 30 tisíc a na jejich permanentní kontroly stát nikdy nebude mít dostatečný aparát.

Chrást se právě vrátil z Francie, kde kvůli podvodům s vínem některé lidi zavřeli. „Pokuty tam začínají na 50 tisících eur a i Francouzi si na to museli zvyknout. U nás si na to ale vinaři zvyknout nechtějí. Pořád sice volají po kontrolách, spousta z nich ale ve skutečnosti žádné ani nechce,“ popisuje moravský obchodník a someliér.

„To jsou takoví hajzlové, já to zjistil až nedávno!“ směje se klamavé praxi malý moravský vinař, degustátor a obchodník s vínem Pavel Chrást.

80 procent vína prodaného ve vinotékách je sudové

Každý třetí sud je podle odhadů pančovaný

Z 471 kontrol bylo vloni odhaleno

pančování u 1/3 sudového vína

18,8 litru Tolik vína vypije ročně každý Čech

Odhad daňových úniků za rok 2,5 miliardy korun

2014 V tomto roce se k nám dovezlo suverénně nejvíc vína v obalech na více než dva litry

Největší importéři vína do ČR: Itálie, Španělsko a Francie

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče