Přátelé hnědého údolí

25. března 2013, 00:00 - Vadim Fojtík
25. března 2013, 00:00

Tykač podepsal s ČEZ kontrakt na dodávku uhlí pro elektrárnu Počerady. Jen za letošek finančníkovi přinese navíc půl miliardy korun

Zatímco diváci komerční TV Nova svoji letošní superstar teprve hledají, český byznys ji našel již minulý týden. Finančníka Pavla Tykače. Podnikatel, který se mezi svými obchodními partnery netají ambicí stát se nejbohatším Čechem (nebo se alespoň usadit na medailových pozicích tohoto žebříčku), udělal rázný krok ke splnění svého cíle. Po mnohaletých tahanicích jím ovládaná těžařská firma Czech Coal (CC) podepsala dohodu se společností ČEZ o dodávkách hnědého uhlí pro elektrárnu Počerady. Hodnota až padesátiletého kontraktu se může ve finále vyšplhat ke 200 miliardám korun.

Jistota v nejistotě „V současném, pro energetiky nejistém období představuje dohoda pro obě společnosti a celý region významný stabilizační prvek. Zároveň se tím otevírá prostor pro rozsáhlejší investice do zlepšování provozu elektrárny Počerady a dolu Vršany,“ konstatoval šéf ČEZ Daniel Beneš. Toliko oslavné oficiality. Na čem že se to však elektrárenská firma s Tykačem vlastně dohodla? Těžební firma loni dodávala do elektrárny Počerady gigajoule uhlí zhruba za třicet korun. Dle nově uzavřené smlouvy by měl ČEZ platit přibližně o dvacet procent více, tedy zhruba 38,5 koruny. V přepočtu to znamená, že Czech Coal letos dostane za uhlí dodané do Počerad minimálně o půl miliardy korun více než loni. Do roku 2023 se navíc bude cena postupně přibližovat na úroveň 65 procent cen černého uhlí na evropských burzách (ARA).

Pokud by takový přepočet fungoval již dnes, ČEZ by za gigajoule uhlí pro Počerady platil 50 až 55 korun. Elektrárenská firma přesto tvrdí, že dohodnuté ceny jsou o padesát procent nižší, než kolik původně Czech Coal požadoval.

A uzavřené smlouvy se na hospodaření elektrárenské firmy mají projevit kladně. Vyjádřeno čísly, jednou a půl až dvěma miliardami korun ročně. Součástí dohody o dodávkách uhlí pro elektrárnu Počerady jsou i dvě opce na prodej zmíněné elektrárny společnosti Czech Coal.

Tu první může uplatnit již v roce 2016, další nabídku smí předložit v roce 2024. ČEZ rovněž sníží současný odběr 8,5 milionu tun mosteckého hnědého uhlí na pět milionů.

Odborníci z energetického sektoru oslovení týdeníkem Euro se shodují v tom, že uzavřená smlouva je vítězstvím Pavla Tykače, který tak výrazně posílil svůj vliv v tuzemské energetice. Ten ještě umocňuje skutečnost, že se ČEZ rozhodl prodat za 4,1 miliardy korun elektrárnu Chvaletice společnosti Litvínovská uhelná, která je s Czech Coalem personálně propojená (více o majetkových vztazích viz Dienstl a Fohler mají vlastní důl). Současně se však lidé z oboru shodují, že dohoda je výhodná i pro ČEZ, který si tím zajistil další stabilní dodávky hnědého uhlí pro svoji nejmodernější tepelnou elektrárnu, Počerady. „Považuji dohodu za oboustranně výhodnou,“ tvrdí majitel společnosti Carbounion Bohemia Petr Paukner.

Otevřete šampus Někteří oslovení energetici jsou nicméně přesvědčeni, že ČEZ dostatečně nevyužil svou lepší vyjednávací pozici k dohodnutí ještě výhodnějších podmínek. „Czech Coal měl při roční těžbě 8,5 milionu tun uhlí pod smlouvou zhruba 3,5 milionu tun a bylo jasné, že pokud neudá zbytek, může se pomalu, ale jistě chystat na zavření svých dolů,“ tvrdí dobře informovaný zdroj, který si nepřál být jmenován.

Silnou vyjednávací pozici ČEZ potvrzovala skutečnost, že elektrárenská firma měla pro Počerady zajištěno náhradní zásobování energetickou surovinou. V případě nouze měly Počerady udržet dodávky uhlí kombinované ze tří zdrojů. Jedním byly Severočeské doly, které elektrárenské firmě patří, část uhlí měla doputovat z německých dolů Mibrag (patřících Energetickému a průmyslovému holdingu) a část dodávek ze Sokolovské uhelné.

Finančník Tykač každopádně může zahájit bujaré oslavy. „Smlouva zakládá dlouhodobou perspektivu pro 1300 zaměstnanců přímo ve skupině Czech Coal. Dalších zhruba 3200 lidí bude mít práci mimo skupinu ve službách a dodavatelských firmách. Je to ojedinělá garance pracovních příležitostí na mnoho desítek let,“ komentoval uzavření dohody ředitel Vršanské uhelné Vladimír Rouček. Právě Vršanská uhelná, která je součástí skupiny Czech Coal, bude dodávat uhlí do Počerad.

Za nějakou tu lahvinku šampusu navíc stojí i skutečnost, že se Tykač přeměnil takřka přes noc z úhlavního nepřítele ČEZ na největšího tuzemského obchodního partnera. Možná i proto někdejší šéf ČEZ a aktuálně předseda dozorčí rady firmy Martin Roman, který s finančníkem neměl zrovna idylické vztahy, prohlásil, že u dokončení transakce nechce být přítomen a odjel na dovolenou.

Kolaps těsně před cílem Nezřízenému veselí je naopak velmi vzdáleno vedení Energetického a průmyslového holdingu (EPH), který patří skupině PPF Petra Kellnera, společnosti J&T a Danielovi Křetínskému.

„Mám pocit, že EPH začíná padat ze zlaté lopatky,“ komentoval aktuální vývoj jeden z energetických manažerů. Právě Energetický a průmyslový holding se ještě před několika týdny mohl pasovat do role největšího obchodního partnera ČEZ. Obě firmy spolu uzavřely několik významných obchodních transakcí. Jen namátkou: ČEZ v minulosti prodal EPH svůj poloviční podíl v hnědouhelných dolech Mibrag v Německu. EPH naopak přenechal energetické firmě mělnickou teplárnu Energotrans. Teď ale, zdá se, spolupráce skončila. Jak zpívá Bob Dylan v písni z první poloviny šedesátých let, časy se mění. „Tohle nejde říci jinak, než že ČEZ hodil Křetínského a s ním celý Energetický a průmyslový holding přes palubu,“ uvedl jeden z obchodních partnerů EPH. Jméno si s ohledem na napjatou situaci nepřál zveřejnit.

Právě Daniel Křetínský, jehož vzájemná averze s Tykačem je veřejným tajemstvím, zprávu o uzavření míru mezi ČEZ a Czech Coalem musel přijmout s velkou nevolí. A ta zcela jistě ještě vzrostla poté, co Czech Coal, respektive Litvínovská uhelná, porazila Energetický a průmyslový holding v boji o koupi elektrárny Chvaletice. „Aniž bych chtěl cokoli dále komentovat, je zřejmé, že ČEZ udělal vše pro to, aby prodal elektrárnu Chvaletice firmě Czech Coal,“ tvrdí šéf EPH Křetínský.

Jeho, mírně řečeno, rozladění lze dle zdrojů týdeníku Euro chápat. Když před časem společnost Litvínovská uhelná prohlásila, že nemá o elektrárnu Chvaletice zájem, zůstal EPH jako jediný uchazeč o koupi. Navíc jednání směřovala ke zdárnému konci. Energetický a průmyslový holding nabídl za získání Chvaletic zhruba 4,1 miliardy korun a jako bonus přidal dvacetiletý kontrakt na dodávky hnědého uhlí ze svého německého dolu Mibrag. Zda je ČEZ využije, záleželo čistě na rozhodnutí energetické společnosti.

Časem EPH přihodil k nabídce na Chvaletice i možnost uzavřít kontrakt na dodávky černého uhlí ze svého polského dolu Silesia pro elektrárnu Dětmarovice. V nabídce na Dětmarovice byla rovněž opce, ustanovení, že pokud ČEZ uzná kontrakty na dodávky černého uhlí ze Silesie za nevýhodné, EPH od něj elektrárnu odkoupí. „Ještě před několika dny vše vypadalo tak, že EPH podpisu smlouvy na koupi Chvaletic nic nebrání. I proto bylo velké překvapení, že ČEZ náhle přerušil veškerou komunikaci s EPH a zahájil de facto exkluzivní jednání s Litvínovskou uhelnou,“ dodal dobře informovaný zdroj.

Soudě z reakce, rozhodnutí ČEZ nečekal ani Daniel Křetínský. „Zveřejněné parametry prodeje elektrárny Chvaletice nás překvapily, protože jsme přesvědčeni, že naše nabídka měla pro ČEZ vyšší hodnotu, než kolik nabídla Litvínovská uhelná,“ prohlásil Křetínský a dodal: „Respektujeme právo ČEZ jako vlastníka dělat si se svou elektrárnou cokoli, ale nejsou nám lhostejné dopady na trh s uhlím a hospodářskou soutěž.“ Nyní EPH podle něj zvažuje, jaký další postup v záležitosti zvolí. Dokonce připustil, že jedním z možných řešení je napadnout průběh transakce u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Zatím se radují Otázkou je, jak dlouho se z uzavřených dohod s Tykačem, respektive Litvínovskou uhelnou, bude radovat samotný ČEZ. „Firma svým rozhodnutím umožnila vstoupit na trh dalšímu významnému hráči, kterým Tykač bezesporu je,“ upozorňuje Petr Paukner, majitel firmy Carbounion Bohemia.

Vlastníci Czech Coalu se léta netajili tím, že chtějí v tuzemsku koupit nebo postavit nějakou větší tepelnou elektrárnu. Splnit tenhle cíl se jim zcela jistě podařilo akvizicí Chvaletic.

A to bez ohledu na to, že si koupili nejstarší a nejméně výkonnou elektrárnu z výrobní základny společnosti ČEZ. A že pořídili podnik, který je ze všech velkých zdrojů spalujících hnědé uhlí bezkonkurenčně nejdále od lomů vlastněných Czech Coalem a dopravní náklady na surovinu zcela jistě prodraží provoz. „Pokud vycházíme ze známých skutečností, aktuálních cen elektřiny, hnědého uhlí a kupní ceny 4,1 miliardy korun, je jasné, že v případě klasického prodeje elektřiny je návratnost této investice velmi diskutabilní,“ tvrdí dobře informovaný zdroj. Za jednu z možností, jak by se mohl Czech Coal s tímto „zádrhelem“ vypořádat, označil to, že by společnost musela prodávat uhlí elektrárně Chvaletice za výrazně nižší ceny, než kolik za ně účtuje teplárnám.

Existuje ale ještě jedna možnost, která by z nákupu Chvaletic mohla udělat lukrativní byznys. Dodávka takzvaných systémových služeb pro společnost ČEPS, která v tuzemsku provozuje páteřní síť na rozvod elektřiny.

Státní firma si u dodavatelů elektřiny, zjednodušeně řečeno, dopředu rezervuje výrobní kapacity, za které platí i v případě, že elektrárna nevyrábí a jen čeká, zda její proud bude zapotřebí k regulaci místní rozvodné sítě. ČEPS takto ročně objedná služby zhruba za dvě miliardy korun. A to je možná oblast podnikání, kam bude s novým majitelem směřovat elektrárna Chvaletice. Doposud zajišťuje největší díl podpůrných služeb polostátní ČEZ.

Konec volného uhlí Dohoda ČEZ a Czech Coal o dodávkách uhlí a prodeji Chvaletic notně rozběsnila nejen Energetický a průmyslový holding, ale ještě jednu skupinu na tuzemském trhu. Teplárenské firmy. Ty jsou totiž přesvědčeny, že po uzavření smlouvy o prodeji Chvaletic s Litvínovskou uhelnou z trhu zcela zmizí volné hnědé uhlí. „Trh s uhlím v České republice dnešním dnem fakticky přestal existovat. Pokud Evropská komise tuto transakci posvětí, bude to mít zásadní důsledky pro teplárny i konkurenci na trhu s elektřinou a podpůrnými službami,“ tvrdí předseda Teplárenského sdružení Mirek Topolánek. Sdružení vychází z údajů, které Czech Coal před časem předal ministerstvu průmyslu a obchodu. V těch uvádí, že je ve svých lomech schopen ročně vytěžit osm až 8,5 milionu tun hnědého uhlí. Pokud ale dodá do Počerad dohodnutých pět milionů tun a do Chvaletic maximum z jejich roční potřeby, tedy až 3,5 milionu tun, na trhu skutečně nic nezbude. Dovětek Czech Coalu ve zprávě pro ministerstvo, že je firma krátkodobě schopna navýšit těžbu o milion tun, současnou hrozbu moc neřeší.

Zázraky se ovšem dějí. Spolumajitel Litvínovské uhelné Jan Dienstl v rozhovoru pro deník MF Dnes oznámil, že jeho firma celý minulý týden hledala uhlí. A našla. V určitých partiích dolu ČSA jej prý nalezla tolik, že odpovídá 400 milionům gigajoulů (zhruba 23 milionů tun uhlí), které je společnost schopna vytěžit. „Pan Dienstl je dítě štěstěny. Koupí důl a za týden v něm najde nových 23 milionů tun uhlí, a to zrovna ve chvíli, kdy kupuje elektrárnu,“ komentoval objev Topolánek. l •

Daniel Beneš

Czech Coal stáhne žalobu

Několikaletý spor mezi elektrárenskou skupinou ČEZ a společností Czech Coal skončil minulý týden dlouholetou dohodou o dodávkách uhlí pro elektrárnu Počerady. Šéf ČEZ Daniel Beneš nevylučuje, že bude s těžařskou firmou pracovat i na jiných projektech.

„Vždy budeme posuzovat výhodnost jednotlivých projektů, a pokud dojdeme k závěru, že je do některého z nich lepší vstoupit s partnerem, budeme zvažovat všechny možnosti,“ prohlašuje šéf ČEZ.

* Znamená dohoda se společností Czech Coal skutečný konec obchodní války?

Věřím, že jsme uzavřeli oboustranně výhodnou smlouvu, jejíž součástí je i „dohoda o neútočení“, jak tomu říkají média. Po uzavření smlouvy stáhne společnost Czech Coal svou žalobu podanou Evropské komisi. A právě vzhledem k té výhodnosti by neměla mít ani jedna strana potřebu dohodu porušovat. Předpokládám však, že obě společnosti budou nadále sledovat především zájem svých akcionářů, a tak se může stát, že se budeme střetávat v oblasti jiných projektů – český energetický trh je přece jen malý.

* Bude ČEZ se společností Czech Coal spolupracovat i v jiných oblastech, než je dodávka uhlí? Třeba v oblasti teplárenství formou společných projektů či investic?

Vždy budeme posuzovat výhodnost jednotlivých projektů, a pokud dojdeme k závěru, že je do některého z nich lepší vstoupit s partnerem, budeme zvažovat všechny možnosti.

* Lze považovat dohody uzavřené s firmou Czech Coal naopak za ukončení doposud úzké spolupráce s firmou Energetický a průmyslový holding (EPH)?

ČEZ při každé spolupráci hledí primárně na zájmy svých akcionářů – nikoho z ní nevylučujeme, ale nedáváme nikomu ani přednost. Historicky bylo více příležitostí s firmou EPH, elektrárnu Chvaletice jsme naopak prodali společnosti Litvínovská uhelná, protože nám dala nejlepší nabídku, což bylo pro nás zásadní kritérium.

* Souhlasíte s tvrzením Teplárenského sdružení, které prodej elektrárny Chvaletice firmě Litvínovská uhelná označilo za konec trhu s hnědým uhlím?

Nesouhlasím, protože vlastnické změny nikterak neovlivní celkovou bilanci uhlí. Kontrakty na dodávku uhlí jsou dlouhodobé, jediná nejistota panuje na trhu v případě elektrárny Opatovice, kterou vlastní EPH. Tato společnost byla navíc připravena pro Chvaletice dovážet uhlí ze svého německého dolu, takže stejně tak může nabídnout toto uhlí na český trh. Spolu s postupným vytěžováním uhlí jde také trend ke zvyšování účinnosti a úsporám, teplárny mají například možnost snižovat spotřebu uhlí omezením nízkoúčinné kondenzace, stejně tak jako to děláme my.

* Bude ČEZ v nejbližší době pokračovat v prodeji některé ze svých dalších tepelných elektráren, nebo tento proces skončil prodejem Chvaletic?

Prodejem Chvaletic jsme splnili podmínku Evropské komise pro ukončení jejího šetření. Prodej dalších elektráren bude záviset na výhodnosti nabídek.

Dienstl a Fohler mají vlastní důl Miliardář Pavel Tykač částečně rozmělňuje své těžební impérium – společnost Czech Coal. Před časem totiž prodal společnost Litvínovská uhelná svému dlouholetému obchodnímu parťákovi Janu Dienstlovi a manažerovi firmy Czech Coal Tomáši Fohlerovi. Do majetku Litvínovské uhelné patří především důl ČSA. Hodnota obchodu nebyla zveřejněna, uhrazena prý byla kombinací úvěru a „z budoucích zisků Litvínovské uhelné“. Cena transakce údajně dosáhla několika miliard korun. Některé zdroje týdeníku Euro ale tvrdí, že skutečnou kontrolu si nad firmou zachoval Tykač, kterému stále Dienstl dluží velkou sumu. Tu si od něj údajně vypůjčil na nákup 36 procent akcií v Czech Coalu. „Dienstl zaplatil za podíl v Czech Coalu celkem sedm miliard korun. Miliardu dodal z vlastních zdrojů, šest si půjčil od Tykače,“ tvrdí zdroj týdeníku Euro, který si nepřál být jmenován. Tykač si ponechá Vršanskou uhelnou, do které spadají doly Vršany a Šverma, část firmy, která obchoduje s elektřinou a podíly v několika strojírenských společnostech a teplárnách.

2005 ČEZ uzavřel s Mosteckou uhelnou (dnes Czech Coal) smlouvu o smlouvě budoucí na dlouhodobé dodávky hnědého uhlí pro tepelné elektrárny.

5/2006 Novým, padesátiprocentním vlastníkem Mostecké uhelné se stává finančník Pavel Tykač, za polovinu těžařské firmy údajně zaplatil kolem deseti miliard korun.

6/2007 ČEZ u soudu žaluje Mosteckou uhelnou, domáhá se tak platnosti původní smlouvy z roku 2005, která měla zajistit dlouhodobé dodávky uhlí pro elektrárny polostátní firmy.

11–12/2007 ČEZ jedná o koupi aktiv společnosti MUS.

10/2010 ČEZ podal na Czech Coal žalobu, v níž společnost obviňuje z nedodržování dlouhodobé dohody o spolupráci z roku 2005. ČEZ žádá ochranu svých práv a kompenzaci za způsobené ztráty v sumě více než deseti miliard korun.

12/2010 Tykač ovládl sto procent akcií společnosti Czech Coal. 5/2012 ČEZ ohlašuje záměr prodat některé své tepelné elektrárny.

18. 3. 2013 Czech Coal podepsal s ČEZ smlouvu o dlouhodobých dodávkách hnědého uhlí pro elektrárnu Počerady.

O autorovi| Vadim Fojtík, fojtik@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče