Poučení z Velikonočního ostrova

18. listopadu 2014, 00:00 - LUKÁ KOVANDA
18. listopadu 2014, 00:00

POPEKONOMIE Úpadek stavitelů moai je mementem – bez dostatečné kumulace kapitálu žádná civilizace dlouho nevydrží

Tyto řádky vznikají na Velikonočním ostrově, nejodlehlejším obývaném místě zeměkoule. Právě izolace od okolního světa dala před staletími vzniknout svébytné civilizaci, jež mu vtiskla jedinečnou tvář.

Obecně známým symbolem ostrova jsou sochy moai. Ano, ony obrovské postavy s nepřirozeně velkými hlavami a klobouky, vytesané ze sopečné horniny a dopravené na posvátná místa – nejčastěji na samé pobřeží – tak důvtipně, že si nad tím vědci dodnes lámou hlavu.

Moai jsou také mementem. Řada z nich se nedočkala svého dokončení. Civilizace, která dokázala pomocí těch nejprimitivnějších postupů přepravovat desítky tun vážící bloky opracované horniny, nezabránila své vlastní zkáze. A tak zatímco kolem roku 1600 žilo na ostrově pravděpodobně kolem deseti tisíc lidí, koncem 19. století se jejich počet scvrkl na pouhé stovky.

Za pokles může v prvé řadě postupné plenění přírodních zdrojů ostrova. Třeba veškeré stromy a palmy byly vykáceny ve jménu stavby kánoí, které umožňovaly rybolov. Sochy přestaly být tesány tehdy, když už si ostrovní společenství nemohlo takový luxus dovolit. Tehdy, když už zemědělci a rybáři nebyli s to živit kromě sebe také sochaře.

Mnozí dnes vidí v osudu někdejší civilizace Velikonočního ostrova analogii k osudu nás všech na planetě Zemi. Také ona je v rámci vesmíru odlehlým místem. Vlastně mnohem odlehlejším než Velikonoční ostrov v rámci Tichého oceánu. Jiného světa, než je ten náš, není. Dotáhneme­li analogii do důsledku, jsme na tom hůře než někdejší obyvatelé Velikonočního ostrova. V případě, že vyčerpáme zdroje planety, nemáme zatím ani teoretickou šanci opustit ji pro nějaký jiný svět.

Ta analogie však pokulhává. To, co zásadně odlišuje Zemi a Velikonoční ostrov, je fakt, že svět jako celek skýtá zdroje pro dostatečné tempo akumulace kapitálu. Právě tato akumulace je motorem technologického rozvoje, který vede k objevování stále efektivnějších postupů při nakládání s omezenými přírodními zdroji.

Civilizace Velikonoční ostrova také akumulovala kapitál, například se naučila přepravovat sochy moai – to je znalostní kapitál. Jenže omezené zdroje ostrova o necelých 164 kilometrech čtverečních, snoubené s jeho odlehlostí, a tedy praktickou nemožností obchodu, prostě neumožnily takovou akumulaci kapitálu, která by zaručila dlouhodobý rozkvět tamní civilizace.

Osud dávné civilizace Velikonočního ostrova není zdaleka tolik vztyčeným prstem civilizaci naší, jako je doložkou toho, jak nesmírně podstatnou pro rozvoj lidstva byla a je akumulace kapitálu a obchod. To bez nich by po nás už dávno bylo veta.

O autorovi| LUKÁ KOVANDA, hlavní ekonom finanční skupiny Roklen

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče