Potřebujeme vlády narušitelky

26. října 2015, 00:00 - MOHAMED A. EL-ERIAN
26. října 2015, 00:00

Chtějí­li vlády využít přínosů technologických změn, musejí se mnohem víc otevřít. Jinak zůstanou daleko vzadu

Jedním z nejobtížnějších úkolů, před nimiž dnes západní vlády stojí, je nutnost umožnit a usměrnit převratné síly technologických inovací, které zvyšují moc jednotlivců a firem. To se podaří jedině v případě, že vlády začnou přistupovat vstřícněji ke kreativní destrukci a umožní nejen obnovu a zkvalitňování nástrojů a postupů, ale i myšlení. A čím déle jim potrvá, než se tohoto úkolu zhostí, tím větší budou ztracené příležitosti pro současnou i následující generaci.

Technologické inovace jsou všude kolem nás a dotýkají se stále většího počtu lidí, odvětví a činností po celém světě. Pro domácnosti i korporace je dnes díky rostoucímu počtu platforem snazší než kdykoli dříve získávat přístup ke stále širší paletě aktivit a podílet se na nich – od městské dopravy přes ubytování a zábavu až po sdělovací prostředky. Drolí se dokonce i zdi vyztužené regulací, které tradičně obklopovaly odvětví typu financí a medicíny.

MALÁTNÉ STÁTY

Tento historický přerod se bude dál vyvíjet a získávat na dynamice. Jeho přínos se však může projevit pouze v případě, že vlády udělají prostor pro to, aby síly změny mohly naplno působit, a minimalizují negativní dopady.

Bohužel se ukazuje, že pro řadu vlád rozvinutých zemí je to mimořádně obtížné, zčásti i proto, že neschopnost plně se zotavit z nedávné krize a recese podkopala jejich důvěryhodnost a fungování.

Nástup protirežimních a netradičních politických stran a kandidátů na obou stranách Atlantiku komplikuje i ty nejzákladnější prvky ekonomického řízení, jako je schválení rozpočtu ve Spojených státech. V tomto kontextu se přijetí opatření potřebných ke zkvalitnění ekonomických systémů, mimo jiné infrastruktury v USA a nekompletní Unie v Evropě, případně k překonání historických výzev typu uprchlické krize jeví jako téměř nemožné.

Západní politické a ekonomické struktury jsou totiž v některých ohledech výslovně koncipovány tak, aby vzdorovaly hlubokým a rychlým změnám – i kdyby jen proto, aby bránily nepatřičnému vlivu dočasných a vratných výkyvů na základní systémy. To funguje dobře, když politika a ekonomika pracují v cyklickém módu, jak je na Západě obvyklé. Jakmile se však objeví velké strukturální a sekulární výzvy, jako je tomu dnes, pak se institucionální architektura rozvinutých zemí chová jako významná překážka účinné akce.

Další komplikací je politický vliv finančních dárců a lobbistických skupin. Tito aktéři mají spíše sklon prosazovat své mikrocíle, z nichž některé pomáhají tradičním a často zámožným prvkům establishmentu udržovat kontrolu nad systémem. Přitom blokují malé a nově vznikající hráče, kteří jsou pro zkvalitňování a transformaci životně důležití.

To vše ve výsledku komplikuje imperativ platný nejen pro vlády, ale i pro firmy a jednotlivce, kteří se musejí adaptovat na měnící se okolnosti neustálým zkvalitňováním svých struktur, postupů, dovedností a myšlení. Málokdo touží po sebedisrupci – po procesu, jenž nás vytrhává z pohodlí a nutí nás konfrontovat naše dlouhodobá slabá místa i podvědomé předsudky a osvojovat si nové myšlenkové postoje. Ten, kdo čeká až do chvíle, kdy už je disrupce nevyhnutelná – k čemuž dochází snadno, když ani vlády včas nezareagují –, si však nechává uniknout obrovské výhody spojené s technologiemi.

A i když se vlády rozhodnou, nemohou jednat izolovaně. V době, kdy technologie umožňují nevídanou mobilitu a konektivitu, se nahlodává jurisdikce národních států, což znamená, že skutečně efektivní reakce – taková, která plně rozvine přínosy disruptivních technologií – je nemožná bez multilaterální spolupráce a koordinace.

PŘÍSKOKEM VPŘED

I samotný multilateralismus však prochází transformací, jejímž hnacím motorem jsou pochybnosti o legitimitě stávajících struktur. A protože reformy institucí tradičně ovládaných Západem uvízly na mrtvém bodě, dochází k vytváření alternativ; například čínská Asijská banka pro investice do infrastruktury v některých oblastech přímo konkuruje Světové bance a Asijské rozvojové bance. To vše komplikuje reakce na globální úrovni.

V tomto prostředí je rychlá a rozsáhlá transformace zjevně neuskutečnitelná.

(A vlastně možná není ani žádoucí vzhledem k možnosti vedlejších ztrát a nezamýšlených důsledků.) Nejlepší možností pro západní vlády je tedy provádět pomocí řady různých adaptivních nástrojů postupné změny, které časem dosáhnou „kritické hmotnosti?.

Mezi zmíněné nástroje patří dobře koncipovaná partnerství veřejného a soukromého sektoru, zvláště v oblasti modernizace infrastruktury, dále zapojení vnějších poradců – vybraných ne proto, co si myslí, nýbrž jak myslí – do rozhodovacího procesu vlád, posílení meziagenturní koordinace tak, aby nebrzdila, nýbrž zvyšovala pružnost zaváděných politik, a rozšiřování přeshraničních vazeb soukromého sektoru.

Fungování ekonomik se mění, neboť relativní moc se přesouvá od etablovaných sil k aktérům, kteří dokážou reagovat na bezpříkladné zvýšení moci jednotlivců. Chtějí li vlády překonat překážky a maximalizovat přínosy tohoto posunu ve svých společnostech, musejí být mnohem otevřenější vůči sebedisrupci. Jinak transformativní síly nechají je i jejich občany daleko vzadu.

O autorovi| MOHAMED A. EL?ERIAN, hlavní ekonomický poradce skupiny Allianz a člen jejího mezinárodního výkonného výboru, je předsedou Rady pro globální rozvoj amerického prezidenta Baracka Obamy a autorem knihy When Markets Collide

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Dotace na fotovoltaiku: Od září až 150 tisíc korun na větší systémy
5 aplikací, které Vás ochrání před otravnými telefonáty
Jak mohou soukromé kuřácké kluby a spolky zničit restaurace, hospody i jejich majitele
Najděte si novou práci do září
Plná zaměstnanost v ČR: čím jsme si ji zasloužili?
Auta
Na Audi RS Q5 už čekat nemusíte. K dispozici je SQ5…
Retro na neděli: Ford GT40 vznikl jako pomsta značce Ferrari
Povinné ručení: Jak na změnu smlouvy a snížení ceny
Galerie: Škoda Karoq se chlubí digitálním přístrojovým štítem. Taková věc tu ale byla už dávno
Nové BMW Z4 slibuje svobodu, ale počkáte si na ni až do jara 2018
Technologie
Google dnes představí Android O. Stylově na zatmění Slunce v USA
Intel vydává nové Atomy pro servery. 16 jader, spotřeba do 30 W a 10 Gb/s síťovky k tomu
Xbox One X bude stát 13 500 Kč. Do obchodů půjde i limitovaná edice Scorpio
Až přijdou těžaři. Zásoby lithia v Krušných horách jsou velké, ruda ale není vydatná
První 120Hz 4K monitor je tu. S nižším rozlišením umí i 480 Hz a vyrábí ho dva nadšenci
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít