Potratová pilulka od června k dispozici i u nás

27. října 2014, 00:00 - MUDr. Andrea Skálová
27. října 2014, 00:00

Od června letošního roku mají ženy v České republice, které se rozhodnou pro interrupci, možnost využít tzv. farmakologické ukončení těhotenství. Po registraci v loňském roce a nezbytných legislativních krocích dorazila potratová pilulka do českých nemocnic

Potratová pilulka známá pod názvem RU-486 byla vyvinuta v 80. letech minulého století. Její používání bylo povoleno nejprve ve Francii roku 1988, od roku 1991 je dostupná ve Velké Británii, v roce 2002 byla zpřístupněna v USA. V současnosti je její užívání uzákoněno v 25 zemích Evropy.

V mnoha z nich je tento způsob ukončení těhotenství metodou první volby v 80 procentech všech interrupcí.

Šetrnější metoda Ačkoli počet interrupcí díky dostupnosti hormonální antikoncepce v západních zemích klesá, celosvětově podstoupí ukončení těhotenství 50 milionů žen ročně. Bohužel více než polovina těchto žen absolvuje nelegálně prováděný zákrok, který zhruba 70 tisíc z nich stojí život a většině zapříčiní doživotní postižení a znemožní jim mít znovu děti.

„Česká republika patří k vyspělým demokratickým zemím s liberálním potratovým zákonem, který umožňuje ženě podstoupit tento citlivý a velký zásah do organismu legálně. Doposud bylo ukončení těhotenství prováděno pouze chirurgickou metodou. Ta může být pro ženu v mnoha případech náročná – ať již z hlediska anestezie, nebo možnosti poranění děložní stěny s následkem nemožnosti mít v budoucnosti děti,“ vysvětluje předseda České porodnické a gynekologické společnosti ČLS JEP doc. MUDr. Jaroslav Feyereisl, CSc.

Farmakologický způsob ukončení těhotenství odborníci považují obecně za šetrnější a bezpečnější. Obě dostupné interrupční metody však mají svá opodstatnění a je na lékaři, aby zvolil takový postup, který je pro konkrétní ženu nejvhodnější. V České republice jsou v současnosti k dispozici dva přípravky – Mifegyne (s účinnou látkou mifepriston) a Mispregnol (s účinnou látkou misoprostol) od společnosti Exelgyn. Mifepriston je antiprogesteron a ukončuje těhotenství, misoprostol patří mezi prostaglandiny, spouští děložní stahy a pomáhá vypuzení plodového vejce. Přípravky se podávají s určitou časovou prodlevou po sobě. Registrován byl i kombinovaný přípravek Medabon, který zatím na českém trhu není.

Podání vázáno na lůžková zařízení Potratovou pilulku schválil Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) s dovětkem, že ji smí předepsat pouze lůžková zdravotnická zařízení, tedy nemocnice nebo jiná zařízení s nasmlouvanými nemocničními lůžky. Není tedy dostupná u gynekologa a v souladu se stávající legislativou nelze umělé přerušení těhotenství provádět ambulantně. Oprávnění podat potratovou pilulku má pouze odborný lékař, přičemž přípravek je na základě žádanky vydáván personálu zdravotnického zařízení, nikoli pacientce na recept.

„Hlavním přínosem registrace těchto přípravků je jasné vymezení výdeje a použití ve zdravotnickém zařízení. Můžeme tak omezit jejich zneužívání, které se dosud nabízelo prostřednictvím nelegálních, zejména internetových nabídek,“ uvedl v souvislosti s registrací nové interrupční metody bývalý ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv MUDr. Pavel Březovský.

Pravidla pro používání „pilulky“ jsou obdobná jako u miniinterrupce. Podat ji lze do 49., resp. 63. dne od poslední menstruace, cena se pohybuje kolem 3500 korun. „Žena, která zvolí tuto metodu, nemusí zůstat po celou dobu přerušení těhotenství v nemocnici, ale musí navštívit lékaře třikrát. Nejprve jí je podáno 600 mg mifepristonu. Jedná se o tři tablety, jejichž účinek zamezí výživě těhotenské tkáně včetně embrya. Pacientka zůstává jednu hodinu pod přímým dohledem lékaře z důvodu například zvracení nebo alergické reakce. Další návštěva pacientky je po 36 až 48 hodinách, kdy je jí podána jedna tableta 400 g misoprostolu. Ta zajistí vypuzení těhotenské tkáně z těla.

Za dalších 14 až 21 dnů absolvuje pacientka další kontrolu. Lékař zkontroluje, že ukončení těhotenství proběhlo úspěšně, a ujistí se, že je vše v pořádku. Každá pacientka obdrží bezpečnostní kartu včetně data a hodiny další návštěvy a kontaktu na lékaře pro případ nutnosti,“ popisuje doc. MUDr. Marek Ľubušký, Ph. D., z Porodnicko-gynekologické kliniky LF UP a FN Olomouc.

V souladu se zákonem Registraci potratové pilulky v České republice provázely protesty odpůrců potratu. Petici proti pilulce podepsalo přes 70 tisíc občanů. Zástupci Hnutí pro život, které dlouhodobě usiluje o hledání alternativních řešení pro ženy a dívky s neplánovaným těhotenstvím (provozuje například nízkoprahovou telefarmacie fonickou linku pomoci pro ženy v tísni), na svých webových stránkách (www.prolife.cz) uvádějí důvody, proč novou metodu interrupce odmítají. Podle nich použití potratové pilulky prodlužuje trauma z potratu se všemi riziky, jako je vykrvácení či šok, i psychickými dopady na ženu. Zástupci hnutí dále uvádějí, že odmítají politiku státu, která podporuje nezodpovědnost mužů a jako jedinou pomoc ženám nabízí usmrcení jejich dítěte. Hovoří také o protiprávnosti farmakologického potratu a možnosti trestního stíhání lékaře, pokud by pacientka v souvislosti s přerušením těhotenství doma zemřela.

„Chtěl bych ujistit lékaře i veřejnost, že tomu tak není a je to šíření nepravdivé zprávy. Ukončení těhotenství a vše s tím spojené je definováno jednak zákonem č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství, jednak prováděcí vyhláškou č. 75/1986 Sb. Samotný pojem potrat je pak nově definován zákonem 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, a vyhláškou č. 297/2012 Sb., o listu o prohlídce mrtvého. V zákoně č. 66/1986 Sb. v § 7 a 8 o umělém přerušení těhotenství je uvedeno přesně, cituji: ‚Jestliže žena na umělém přerušení těhotenství trvá a zjistí-li lékař, že jsou splněny podmínky pro jeho výkon, určí zdravotnické zařízení, kde se výkon provede.‘ To znamená, že zákon specificky neurčuje, že k vypuzení embrya či plodu musí dojít na půdě zdravotnického zařízení,“ říká k otázce protiprávnosti metody docent Ľubušký.

Odborník dále vyvrací obavy spojené s možným vykrvácením: „V případě farmakologického ukončení těhotenství nehovoříme o plodu, ale o embryu, které je maximálně deset milimetrů velké. Množství tkáně, která odchází spolu s embryem, je tedy jen o něco větší než při menstruaci. Proto lze farmakologické ukončení těhotenství u většiny žen přirovnat k silnější menstruaci.“

Na otázku, jak se staví k protipotratovým hnutím, Marek Ľubušký odpovídá: „Můj názor je, že toto rozhodnutí je výlučně právem každé ženy, pokud jí to zákon umožňuje. Připustímeli, že bychom udělali krok zpět a umělé ukončení těhotenství zakázali, dá se očekávat jednak nárůst potratů kriminálních, které mají pro ženy bezesporu větší zdravotní rizika, a stejně tak lze očekávat i nárůst tzv. potratové turistiky, kdy ženy budou cestovat za možností ukončení těhotenství do okolních evropských států.“ První zkušenosti z ÚPMD V Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze–Podolí (ÚPMD) podstoupila farmakologicky navozené ukončení těhotenství v průběhu prvního měsíce po schválení asi dvacítka žen, z toho u jedné bylo třeba dodatečně provést instrumentální revizi. Obecně se přitom udává 98procentní úspěšnost potratové pilulky.

„Co se týče preference metody pacientkou, zatím u nás převažuje chirurgická miniinterrupce, ale zájem o novou metodu stoupá,“ říká MUDr. Jiří Hanáček z ÚPMD. Jako důvod, proč ženy volí klasickou miniinterrupci, uvádí gynekolog krátké, zhruba tříminutové trvání chirurgického výkonu. Odpadá tak nepohodlí spojené s protrahovaným krvácením a možnými komplikacemi, jako je zvýšená teplota či nevolnost při farmakologickém potratu, i nutnost opakovaných návštěv lékaře.

„Na druhé straně na Západě ženy preferují farmakologické ukončení těhotenství, to se však ve většině zemí provádí ambulantně.

U nás se z důvodu obav, které se ozývaly ze strany odpůrců nové metody, schválil farmakologický potrat za podmínky, že bude prováděn v lůžkovém zdravotnickém zařízení. Z odborného pohledu však nevidím důvod, proč by se metoda nemohla rozšířit do ambulantní sféry,“ domnívá se MUDr. Hanáček.

Podobně uvažuje i prof. MUDr. Aleš Roztočil, CSc., primář gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Jihlava a bývalý člen Výboru pro zdravotnictví PSP ČR: „Farmakologická metoda s sebou nese méně komplikací, odpadá při ní nutnost anestezie a je šetrnější pro zachování plodnosti.“ Novela potratového zákona s umožněním přesunu nové metody do gynekologických ambulancí se však podle něj nechystá. „Interrupční zákon má své nedostatky, ale jsou zde jiné priority, které je třeba řešit,“ uzavírá profesor Roztočil. l

O autorovi| MUDr. Andrea Skálová • spolupracovnice redakce

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče