Potkali se na Soutoku

29. března, 00:00 - Hana Boříková
29. března, 00:00

Po plánech na obří jezera mezi Zbraslaví a Černošicemi přichází nápad na příměstský park o tisíci hektarech

Je až neuvěřitelné, jak krásně dokázala politická garnitura z dob legendárního primátora Pavla Béma prodávat příslib cachtajících se Pražanů ve čtyřech obřích jezerech u Berounky. Měl to být takový pražský Mácháč se vším všudy. Lodičky, jachty, parníky, přístavy, hotely, pláže… prostě vodní ráj na jihu metropole. Podstatou plánů na vznik radotínských a zbraslavských lagun ovšem byla těžba štěrkopísků, skládkování ve velkém a čachry s pozemky.

Teď se v hlavách politiků zrodil nový plán, jak by mělo území táhnoucí se od soutoku Vltavy s Berounkou vypadat. Od Zbraslavi až po Černošice vznikne velký příměstský metropolitní park po vzoru francouzského Lille nebo barcelonské Collseroly. Území stále ještě přitažlivé berounské nivy mají protkat sítě cyklostezek s lavičkami a stromořadím, na polích se mají pást koně, přírodní idylku doplní komunitní zahrady či zemědělské statky s edukativním programem pro školáky.

Na první pohled sympatičtější a ke krajině přátelštější záměr než megalomanské laguny má – jak jinak – spoustu ale. Bude třeba vyřešit často protichůdné zájmy, které mají tamější aktéři. Protože jde většinou o záplavové území, neohrožuje jej klasická předměstská zástavba, i dnes se tam ale chystá těžba štěrkopísků za miliardy, kterou posvětil tentokrát stát. Charakter území by nevratně mohly zničit také plány Ředitelství vodních cest na zesplavnění Berounky.

Vytěžíme, zavodníme…

V roce 2007 vykoupilo město Praha v Radotíně pozemky za 57 milionů od soukromé firmy. Když pomineme, že na tom původní majitel velmi slušně vydělal, za pozornost stál už účel „investice“ a především schopnost politiků „vytěžit“ pozemky hned několikrát. Na parcelách měla začít soukromá firma, mimochodem ta samá, která prodala draze pozemky Praze, urychleně těžit štěrkopísek – v řeči politiků „budovat první jezero“. Právě se zahajovala stavba Pražského okruhu a z technických a ekologických hledisek bylo podle vládnoucí garnitury pro město výhodné obě akce koordinovat. Materiál se měl zužitkovat na stavbě, zemina z výrubu z tunelů na okruhu se měla skládkovat ve vytěžených jámách, zbylý prostor se měl začít plnit vodou pro rekreanty.

Marně hydrogeologové poukazovali, že nevratná ztráta vodohospodářských funkcí nivy je nevyčíslitelná – štěrkopísky zajišťují přirozenou filtraci vody a tvoří významnou zásobárnu pitné vody. Zároveň při povodni poslouží lépe než vodní hladina. Voda v jezerech bez průtoku by navíc začala po čase zapáchat a byla by ke koupání stejně nevhodná. Nakonec se naštěstí ukázalo, že radotínské štěrkopísky nejsou pro stavbu estakády vhodné, takže z „kšeftu“ pro spřátelenou firmu sešlo. Definitivní tečku za lagunami udělalo až nové vedení radnice v čele s primátorem Tomášem Hudečkem v roce 2013. Dnes se počítá, že se na radotínské straně Berounky bude třpytit už jen jedno jezero.

Právo s garancí státu

Ne tak ovšem v katastru Zbraslavi. Tam se totiž nachází tzv. výhradní ložisko těžby štěrkopísků, které na rozdíl od Radotína figuruje v bilanci státu a podléhá povolovacím procesům v gesci báňských úřadů. Právo těžby tu má garantované společnost Kámen Zbraslav a ta už má všechna potřebná povolení. Bagry se tam zatím nezakously do nivy patrně jen proto, že by trh otevření štěrkopískovny nevstřebal.

Minulá politická reprezentace Zbraslavi se dokázala s těžaři domluvit, ta současná v čele se starostkou Zuzanou Vejvodovou se snaží dobývání naopak zabránit.

„Moc možností už ale nemáme,“ krčí rameny starostka Vejvodová. Právě ona dokázala iniciovat projekt příměstského parku a zapojit do věci město, čímž asi udělala v souboji s těžaři maximum. Přesvědčila další pražské městské části na toku Berounky a navíc středočeské Černošice, aby se pokusily řešit území u řeky společně. Odezvu našla i u města Prahy, kde Institut plánování a rozvoje hlavního města Praha (IPR) právě pracoval na koncepci pražských břehů. Vznik příměstského parku Soutok o tisíci hektarech odsouhlasili loni v listopadu pražští zastupitelé.

Ne, nemá jít o přírodní park typu Stromovky či napodobeninu Krkonošského národního parku. Prostřednictvím příměstského parku Soutok táhnoucího se od Zbraslavi až po Černošice se nemá ochranářsky zakonzervovat stále ještě lidskou kultivací nepoznamenané okolí Berounky ani napumpovat peníze do umělého relaxačního zázemí jihu Prahy. Má se prostě „jen“ umožnit šesti samosprávám, aby si mohly koordinovaně spravovat nezastavěné území s cílem rekreace a přitom dokázaly zabránit poničení jeho přírodního rázu. Praha tak vykročila na Západ, kde se už od 80. let města spojují a společně se starají o příměstskou krajinu.

Nejde primárně o výkupy

Největším rizikem uskutečnění nápadu bude patrně to, zda se městu podaří popasovat s majiteli pozemků v území a jejich pronajímateli.

Jednání s vlastníky má evidentně radnice teprve před sebou. „Je to trochu mrzuté.

Nemůžeme se dopátrat, s kým vlastně máme hovořit. Čekáme, až někdo přijde a dá na stůl něco, nad čím se bude dát diskutovat. Na těžbu jsme získali povolení v souladu s územním plánem. I pokud se bude plán měnit, povolené záměry by měl respektovat,“ reaguje zástupce firmy Kámen Zbraslav, jmenován být ale nechce. Firma má na Zbraslavi povolenu těžbu necelých šesti milionů tun štěrkopísku, takže pokud by město třeba chtělo práva k vytěžení ložiska odkoupit, bylo by to finančně dost náročné. „S vlastníky a firmami bude město muset jednat, pokud bude záměr parku chtít uskutečnit. I kdyby ale došlo k dohodě například na odtěžení části ložiska štěrkopísku výměnou za to, že bude část území hned a část posléze předána nebo odprodána městu k účelu zřízení parku, nebyl by to špatný výsledek. Jde o záplavové území, které jinak než těžbou vlastník stejně nezpeněží,“ soudí náměstek primátorky pro územní rozvoj Matěj Stropnický, který stál u zrodu nápadu na příměstský park. Sám se při projížďce na kole přesvědčil, že firmy nenechají „své“ štěrkopísky ladem. U golfového hřiště patřícího společnosti Natland mezi Zbraslaví a Lipenci narazil na zemní valy, za nimiž zelo jezero o průměru sto metrů, naplno jely třídičky a každou chvíli odtud odjížděl náklaďák naložený stavebním materiálem. Ukázalo se, že o povolenou těžbu nejde. Firma prostě „jen“ budovala vodní prvky a rozšiřovala hřiště o tři jamky, takže podle stavebního úřadu je všechno v pořádku.

Nic o záměru vytvořit obří přírodní park nevěděl ani největší vlastník pozemků – rodina Bartoňů, která restituovala i například zámek na Zbraslavi a na území drží stovky hektarů včetně těch pod golfovým hřištěm s „vodními prvky“. „Pozemky nejsou na prodej. O záměru Prahy nás ani nikdo neinformoval, čekáme, až nás někdo osloví. Dozvídáme se to z novin,“ říká Tomáš Švarc, který spravuje část majetku rodiny Bartoňů.

Piknikový blud

„Ono nejde tolik o výkupy jako takové. I když to je často první otázka, kterou dostáváme,“ reaguje Marek Kundrata z IPR. Část pozemků musí město vlastnit, aby je mohlo směnit například kvůli vybudování sítě cest, ale v zahraničí je obvyklé, že si soukromníci parcely v příměstských parcích ponechávají. „Jde o to, jak sladit zájmy a potřeby soukromých vlastníků s městem, aby z toho měl každý užitek, a dát nějaké jednotné regule. Ekonomické zájmy soukromníků by pak mohly být motorem rozvoje projektu,“ vysvětluje Kundrata. Úlohou města je podle něj především vytvořit platformu, na které se budou jednotliví aktéři v území potkávat, a dát dohromady rámec rozvoje parku. Aby ale lidé uvěřili, že nejde o utopii, je potřeba začít rychle s tím nejzákladnějším – například se sítí cest, která dodá území lidský rozměr a zpřístupní je.

Méně idylicky dnes situaci vidí starosta Lipenců, který přitom memorandum o vzniku parku původně také před pár měsíci podepsal. „Bude to tunel větší než Blanka. Asi mají na magistrátu představu, že každý víkend 300 tisíc pražských domácností sbalí piknikové koše a pojede k Berounce čichat sedmikrásky. Je to megalomanský projekt na desítky let a hrozí, že nám teď město vykolíkuje polovinu katastru a změní v něm režim. Já bych to viděl na dvě cyklostezky a na shledanou,“ rozčiluje se Michal Popek. Starostu patrně vyděsilo, že by Lipence mohly přijít o velkotržnici se zeleninou – pozemky pod ní vlastní také rodina Bartoňů – v blízkosti řeky. „Nedávno jsem viděl mapu, kde byl v místě tržnice puntík s nápisem: pupek parku. To z nás chtějí na magistrátu udělat noclehárnu? Tržnice tu zaměstnává v sezoně až 1500 lidí,“ vysvětluje Popek, proč změnil názor.

Miliardy pro parníčky

I kdyby nakonec plány na příměstský park skončily jako každá utopie, minimálně jedna věc se podařila. Městské části spolu začaly komunikovat a řešit některé společné zájmy – či spíše hrozby – koordinovaně se záštitou velké radnice. Starostové a radní navštívili ministra dopravy Dana Ťoka, aby jej přesvědčili, že megalomanský plán na zesplavnění Berounky, které by poničilo krajinu, je nesmysl.

Konkrétně by pro obce na řece její zesplavnění znamenalo, že by v Radotíně a Srbsku vznikl nový jez, v Karlštejně by se jez o 1,5 metru navýšil, u všech současných jezů by se pak musela postavit komora dlouhá 45 metrů a vysoká až sedm metrů, nutná by byla prohrábka dna od soutoku Vltavy s Berounkou až po Hýskov. A nejen to. Mezi Černošicemi a Lipenci by vyrostl umělý plavební kanál se zdymadly, studie počítá se třemi novými přístavy a řadou menších a obratišť. Miliardové investice by přitom umožnily pouze rekreační plavbu z Prahy za Beroun.

Tento fantasmagorický záměr na výlety parníkem na Karlštejn přitom nechalo Ředitelství vodních cest před třemi lety aktualizovat. Dnes tvrdí, že s betonovým řáděním na Berounce před rokem 2025 nepočítá. I od ministra Ťoka dostali nakonec starostové ujištění, že se aktuálně na záměru nijak intenzivně nepracuje. To ale obcím nestačí. Dokud bude záměr součástí strategických dokumentů státu a zákona, může jej kdokoli zase oživit. A už teď má reálné důsledky. Pokud by si chtěly samosprávy postavit přes řeku nový most nebo lávku, musely by konstrukce být dostatečně naddimenzované, aby pod nimi hypoteticky projely výletní lodě.

Na parcelách měla soukromá firma, mimochodem ta samá, která prodala draze pozemky Praze, začít urychleně těžit štěrkopísek – v řeči politiků „budovat první jezero“. Bude to tunel větší než Blanka. Asi mají na magistrátu představu, že každý víkend 300 tisíc pražských domácností sbalí piknikové koše a pojede k Berounce čichat sedmikrásky.

O autorovi| Hana Boříková, borikova@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

 Nicolas Sarkozy

Sarkozy by se pokusil zvrátit brexit novou smlouvou o EU

Uber - označení nástupní plochy v americkém Portlandu

Uber chce globálně rozvážet jídlo. Vstoupí do více než dvacítky zemí

 Policie (ilustrační foto)

Zavedení kontroly hranic může trvat pět hodin, ukázalo cvičení

Řecké pobřeží (ilustrační obrázek)

Čedok vrací polovinu v Eso travel původnímu majiteli

 Radmila Kleslová (ANO)

Piráti žalují České dráhy. Kvůli Kleslové

Těžba ropy (ilustrační foto)

4 překážky na cestě ke stabilnímu trhu s ropou

  • James Cusumano: Pochybuji, že Elvis žije

  • Vlastimil Harapes: Nemám rád cyklostezky a nejraději bych…

  • František Stárek: Už jsem si myslel, že budu v klidu

  • Karolína Topolová: Dovoz ojetých aut se nevyplatí

  • Alexandra Kala: Sleva je u mě zakázané slovo

  • Radka Dohnalová: Lídři by měli rozvíjet své talenty a…

  • Václav Cílek: Vyhnuli jsme se Kurdistánu

  • Petr Lávička: České maso bývá předražené

  • Michal Horáček: Jen já a lidi

Hry pro příležitostné hráče