Poštovní moloch otáčí doleva

14. července 2014, 00:00 - Petr Weikert
14. července 2014, 00:00

Žádné redukování ztrátových poboček, žádný vstup strategického partnera. Poště má obloukem odlehčovat z rozpočtu stát

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) pomohl svým regionálním politikům. Před podzimními komunálními volbami mohou říkat, že právě sociální demokracie je tou stranou, díky níž nezmizí z malých obcí pošty. Chovanec svůj cíl představil ve Strategii rozvoje České pošty, klíčovém dokumentu, který určuje směřování firmy pro příští roky.

Dárek ovšem nebude zadarmo. Stát musí najít cestu, kudy do pošty nalít peníze. Její výsledky jsou rok od roku horší a držení ztrátových poboček ji zatíží ještě více.

Poštovní propadák Dlouhodobě je jasné, že firma míří do červených čísel. Lidé přestávají klasické dopisy posílat, meziroční propad bývá u listovních zásilek mezi šesti a deseti procenty. Ztráta na tržbách činila v roce 2012 zhruba 460 milionů, vloni už 662 milionů. Propad není přitom podle průzkumů podniku dán nástupem konkurence ani liberalizací trhu. Co se týče celkových čísel, vloni pošta zaznamenala před zdaněním zisk 305 milionů, v roce 2003 to bylo ještě 916 milionů.

Poboček má pošta kolem 3200, je to ale víc, než kolik ve skutečnosti potřebuje. Nadřízený operátor, Český telekomunikační úřad, jí dovoluje mít 2100 poboček, tedy o více než tisícovku méně. V praxi by to znamenalo velký skok, pošty by mohly být až v desetikilometrové vzdálenosti od obcí. Zřizovatel podniku, ministerstvo vnitra, ve strategii chce, aby pošta nezrušila ani jedinou pobočku.

A nejen to, ministerstvo chce navíc filiálky modernizovat a „zachovat vysokou dostupnost a dosažitelnost pro obyvatele“.

To však není zadarmo. Dostupnost poštovních služeb a s ní spojená síť poboček je součástí takzvané univerzální služby. Je to požadavek, který si objednává stát. Česká pošta pro něj službu dělá do roku 2017, pak by ji teoreticky mohl vykonávat jiný operátor.

Podmínky ale neumí nikdo další splnit.

Univerzální služba poštu údajně stojí kolem 1,2 až 1,8 miliardy korun ročně. Náklady na ni hradí ze speciálního fondu, kam ze zákona přispívají všichni poštovní operátoři podle podílu na trhu. Pošta tak obloukem dotuje sama sebe, na trhu má 90procentní podíl.

Kudy nalít peníze A tady se rýsuje cesta, kudy může ministerstvo poště pomoci. „To není žádné novum, že si pošta platí veřejnou službu. Bojíme se toho, že by nebyla schopná udržet pobočkovou síť hlavně ve venkovských oblastech,“ přiznává ministr vnitra Milan Chovanec. Aniž by stát porušil evropské regule o nedovolené podpoře, nalil by peníze do fondu, a tím obloukem poště ulehčil. Obdobný model funguje třeba na Slovensku. Na druhé straně by šlo ale o více než jednu miliardu ze státního rozpočtu.

Existují ale i další způsoby. Stát by třeba dotoval obce, které by si pobočky vzaly pod svá křídla, a pošta by měla opět ulehčeno.

Tak či onak, ministr Chovanec nějakou cestu najít chce a bude ji muset dobře vysvětlit ministru financí Andreji Babišovi.

Aby věc nebyla úplně jednoduchá, je důležité podívat se na onu více než miliardu výdajů za univerzální službu. Číslo deklaruje bez oponentury sama pošta a lze se na něj také dívat kriticky.

„Existuje celosvětové srovnání zemí, ze kterého vyplývá, že náklady na univerzální službu bývají v hodnotě kolem dvou procent celkových provozních nákladů pošt. V našich podmínkách by to bylo kolem 400 milionů korun,“ říká místopředseda představenstva Asociace poštovních služeb Petr Angelis, mimochodem někdejší manažer České pošty, „miliarda, ale slyšel jsem i o dvou, je podle mě absolutně přestřelené číslo.“

O tom, jak to s univerzální službou je, bude rozhodovat Český telekomunikační úřad historicky poprvé v srpnu. I sama pošta potichu přiznává, že celou více než miliardovou částku ani požadovat nemusí.

Kompenzační fond vadí i drobným poskytovatelům poštovních služeb. Ze zákona do něj platit musejí, i když žádnou univerzální službu neposkytují. Už hned při jeho zavádění hrozili státu soudními arbitrážemi.

Sousední Německo třeba žádný pojem jako univerzální služba nezná. Deutsche Post tam redukovala síť poboček a nahradila je franšízami. Poštovní služby poskytují benzinová čerpadla či venkovské obchody. Mohla by to být i česká cesta, ale pošta je vůči ní skeptická.

I poštovní služby ve franšízách se totiž musejí podnikatelům vyplatit a nákupní síla českého venkova je přece jen nižší než v Německu. V Česku má pošta zatím kolem stovky franšíz.

Pokud by se ministerstvo rozhodlo jít cestou, že nebude kompenzačnímu fondu, potažmo poště, přispívat ze státního rozpočtu, mohlo by získat peníze vstupem strategického partnera, který by odkoupil akcie firmy.

Právě kvůli tomu pošta už několik let deklaruje práci na transformaci v akciovou společnost. Chovancova strategie však rozběhnuté práce striktně zastavuje.

Jak vyrobit banku?

Rok 2017, kdy formálně končí poště jho univerzální služby, je důležitý ještě z jednoho důvodu. V té době vyprší smlouva s ČSOB, která na poštách provozuje Poštovní spořitelnu. Pošta tak nyní stojí před lákavou možností zařídit si po vzoru jiných zahraničních pošt svoji vlastní banku.

„Myslím si, že varianta, že by pošta měla vlastní bankovní licenci, je určitě důležitý bod ke zvážení. Je to něco, co může mít pro tak malou zemi, jako je Česká republika, zásadní makroekonomické dopady,“ uvedl předseda dozorčí rady Jan Mareš.

S budováním vlastní banky to ale není tak horké. Pošta by musela za dva a půl roku získat nejen licenci, ale také silný tým odborníků schopných banku vybudovat.

„Tak širokou síť poboček by mohla poště každá banka závidět, ale firma nemá tak silný kapitál, aby mohla konkurovat nejsilnějším nadnárodním bankovním domům,“ soudí Petr Angelis.

Dost pravděpodobné je, že i když pošta o bankovní licenci požádá, bude alespoň prozatím pokračovat v nastartovaném modelu spolupráce s některou z bank. Ať už to bude ČSOB, nebo jiná banka, pošta má prostor pro vyjednání lepších podmínek, než jsou ve stávající smlouvě s ČSOB. Oněch 1,5 miliardy korun, které pošta od ČSOB ročně má, už jako nepřiměřeně nízkou sumu kritizoval někdejší ministr vnitra Radek John.

Milan Chovanec ve strategii také naznačuje, kudy má pošta jít, aby vydělávala více peněz. Má se stát třeba administrátorem jednotných státních nákupů nebo rozvíjet počítačové služby. Naopak na prodej dárkových předmětů a cigaret se podnik soustředit nemá. Česká pošta nicméně zvažuje, že by přijímala objednávky na volně dostupné léky. Oprášila tak nápad z roku 2006. Ovšem lékárníci jsou nyní, stejně jako tehdy, ostře proti.

19,7 mld. Kč činily loňské tržby České pošty 305 mil. Kč zisku dosáhla Česká pošta vloni před zdaněním 12,2 mld. Kč jsou roční osobní náklady České pošty

O autorovi| Petr Weikert, weikert@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče