Poslední válečný náčelník

25. dubna, 00:00 - LUBOŠ HEGER
25. dubna, 00:00

Joseph Medicine Crow byl po většinu 102 let svého života mostem mezi dvěma světy

Pro návštěvníky rezervace Vraních indiánů v Montaně nedaleko Little Bighornu byl Joe, řečený Kroužící pták (27. října 1913 - 3. dubna 2016), kýmsi jako posledním žijícím účastníkem slavné bitvy mezi Siouxy a Čejeny na jedné straně a sedmou kavalerií generála George Custera.

A to přesto, že se Crow (příjmení odvodil od názvu svého kmene v angličtině) narodil více než 40 let po ní. V mládí ovšem tlumočil nevlastnímu dědovi z matčiny strany zvanému White Man Runs Him (Řídí jej bílý muž), který sloužil jako Custerův stopař, neboť Vraní indiáni se jako odvěcí nepřátelé Siouxů a Čejenů v bitvě přidali na stranu americké armády. Vyslechl od něj řadu příběhů z dějin kmene, a započal tak kariéru antropologa.

PORAZIL JSI NĚMCE!

Předtím byl ale Kroužící pták vychován vlastním dědečkem jménem Žlutý ocas jako bojovník, který spí na podlaze jen v přikrývkách, aby byl kdykoli připraven k boji.

Zároveň již v mládí rozpoznal důležitost vzdělání, takže jako první z Vraních indiánů absolvoval univerzitu, obor antropologie.

Byl v polovině psaní diplomové práce (Vliv kontaktů s evropskou kulturou na hospodářský, společenský a náboženský život Vraních indiá nů), když přišla druhá světová válka.

Crow byl sice bojovníkem, avšak ve světě původních indiánů došlo zřídkakdy na zabíjení.

Kradmé pronikání do nepřátelského tábora, loupení trofejí a zneškodňování protivníka holýma rukama bylo naopak považováno za nejušlechtilejší sport.

Nakonec se dočkal obojího. Joe se výborně hodil pro některé úkoly na frontě, jako bylo třeba pronášení výbušnin pod nepřátelskou palbou. Pod uniformou nosil na rozdíl od ostatních vojínů ještě válečné malování, a když narazil na Němce tváří v tvář, zahodil zbraň a zneškodnil jej holýma rukama. Při jedné příležitosti uloupil jednotce SS několik koní. Když na nich ujížděl, zvolal k nebi svůj válečný pokřik: „Kroužící ptáku, Kroužící ptáku! Porazil jsi Němce. Jsi veliký válečník!“ Později jej ještě použil mnohokrát, avšak pouze pro návštěvníky rezervace, mezi nimiž se jednou objevil i americký prezident.

PODAT RUKU 19. STOLETÍ

Ihned po válce byl Joseph Medicine Crow zaměstnán v rezervaci jako historik kmene a za život shromáždil plnou garáž krabic s ručně psanými výpisky z vyprávění starších soukmenovců. Byl veřejnou tváří tamního muzea, napsal řadu knih a vystoupil ve stovkách pořadů věnovaných domorodému obyvatelstvu. V tradičním oděvu z kůže se cítil stejně přirozeně jako v obleku s kravatou, a když do rezervace v roce 2008 zamířil v rámci kampaně prezidentský kandidát Barack Obama, uvítal jej právě on. Obama se o rok později vrátil a udělil mu medaili svobody, nejvyšší vyznamenání, které může civilista v USA získat. „Jeho život odráží nejen válečného ducha Vraních indiánů, ale také nejvyšší ideály Ameriky,“ řekl při předávání prezident.

V obleku a s brýlemi vypadal Joe trochu jako Nicholas Winton. „Opravdu si chtěl vykračovat v obou světech zároveň. Mluvit s ním bylo jako podávat si ruku s 19. stoletím,“ řekl o Kroužícím ptáku kurátor Národního muzea amerických indiánů Herman Viola.

O autorovi| LUBOŠ HEGER * heger@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče