Pořádně zanedbané trubky

15. dubna 2013, 00:00 - Vadim Fojtík
15. dubna 2013, 00:00

Česku hrozí arbitráže kvůli změně regulačních podmínek na trhu se zemním plynem. Obcím zase ztráta stovek milionů korun

Pokud hledáte někoho, kdo si umí velmi rychle vytvořit dlouhé šiky odpůrců, zajeďte si na Energetický regulační úřad (ERÚ). K přeborníkům v této disciplíně totiž patří šéfka zmíněné organizace Alena Vitásková.

Ta se před několika měsíci pustila do boje proti provozovatelům fotovoltaických elektráren, bývalému vedení regulačního úřadu a nově i plynárenským firmám, respektive provozovatelům plynárenských sítí.

Zatímco u solárníků jsou její snahy oprávněné a argumentace pochopitelná, v případě plynařů naopak argumenty chybějí. A dost citelně. O co jde? Vitásková před časem prohlásila, že hodlá zrušit tzv. třetí regulační období v plynárenství. Údajně kvůli tomu, že provozovatelé plynárenských soustav dle jejího názoru příliš vydělávají na úkor investic do rozvoje a modernizace infrastruktury.

Tzv. třetí období by mělo nahradit čtvrté, které se s tímto nešvarem vyrovná a zajistí příznivější ceny zemního plynu pro koncové odběratele.

Politikaření bez argumentů „Ze strany Energetického regulačního úřadu se v posledních dnech jedná spíš o politikaření než o snahu regulovat místní prostředí,“ je přesvědčen mluvčí společnosti RWE Martin Chalupský. Provozovatelé tranzitních a distribučních sítí shodně tvrdí, že návrhy regulátora pro čtvrté regulační období jsou takřka likvidační pro celý sektor, navíc jsou provázeny jen chabou a neodbornou argumentací.

„Pracovní jednání s Energetickým regulačním úřadem proběhla již tři čtvrtě roku od nástupu Vitáskové do čela úřadu (červenec 2011, pozn. redakce). Již na tomto jednání nám bylo slíbeno předání analýz a faktů k tomu, jak by mělo fungovat čtvrté regulační období v plynárenství. Do této doby ale bohužel nic nepřišlo,“ tvrdí generální ředitel společnost RWE Grid Holding Miroslav Zaur. Podle něj takové rozhodování regulátora činí z plynárenství, které v tuzemsku vykáže ročně obrat ve výši 80 miliard korun, notně rizikové a těžko předvídatelné odvětví. Plán regulátora navíc přichází v době, kdy do několika tranzitních a distribučních firem přicházejí noví vlastníci.

Kdo bude nejvíc vidět „Z dění kolem plynárenství mám pocit, že se paní Vitásková spíš snaží o to, aby se stala mediálně nejcitovanějším státním úředníkem. Zcela jistě se jí to daří, určitě již předstihla dosavadního přeborníka v tomto směru, ministra průmyslu a obchodu Martina Kubu,“ tvrdí jeden z vysokých manažerů plynárenské společnosti Net4Gas. Právě tato firma oznámila, že kvůli aktivitám ERÚ jsou ohroženy některé její projekty, mimo jiné i výstavba plynovodu Moravia, který má zajistit především bezproblémové zásobování severní Moravy zemním plynem.

Zbystřit by však měly i některé obce a města. Část z nich totiž v posledních letech prodala distribučním firmám plynárenské sítě, které leží v jejich katastru. Do obecních rozpočtů tak přibyly miliardy korun. Podobné injekce se ale další obce patrně nedočkají.

„Budeme nuceni omezit investice do rozvoje sítí, připojování průmyslových zón k dodávkám plynu. Stejně tak nebudeme mít finanční prostředky na odkup plynárenských sítí od obcí a měst,“ konstatoval finanční ředitel společnosti RWE Grid Holding Thomas Merker.

Současně s tím upozornil, že omezení investic do obnovy a budování nových plynárenských sítí se přímo dotkne zhruba 150 firem, které se jejich budováním živí a dalších asi 50 projekčních kanceláří.

Plynaři upozorňují na podle nich zcela scestný argument Vitáskové o zanedbaných investicích a neúměrných ziscích provozovatelů plynárenských soustav. „Regulátor masivně zjednodušuje a překrucuje fakta,“ tvrdí Zaur z RWE. Obdobně reagují i další tuzemské plynárenské firmy. Argumentují následovně: Zjednodušeně řečeno, ERÚ přímo určuje, jak vysoké poplatky mohou firmy za tranzit a distribuci naúčtovat odběratelům.

A na základě výše odpisů, investic a dalších údajů regulátor určuje i výši jejich marže.

„Nepřiměřené zisky nemůžeme generovat bez toho, aniž by to regulátor dovolil,“ tvrdí Zaur.

I z toho důvodu se plynaři pozastavují nad prohlášením ERÚ z počátku minulého týdne, ve kterém regulátor zdůvodňuje své rozhodnutí tím, že má povinnost vytvářet rovné podmínky pro všechny účastníky působící na trhu, chránit oprávněné zájmy spotřebitelů a zabezpečit regulovaným subjektům ochranu, rozvoj a bezpečnost jejich sítě včetně investic. Ve stejné zprávě Vitásková tvrdí, že se na revizi třetího regulačního období pro plynárenství připravovala od nástupu do funkce a že s ohledem na řadu vlastnických změn bylo zapotřebí adekvátně reagovat na vývoj na trhu. „Podle stávajících regulačních pravidel bychom museli navyšovat cenu za regulované složky pro koncové zákazníky až o osm procent, zatímco s novými pravidly očekáváme snížení konečné ceny v regulovaných položkách o více než pět procent,“ tvrdí Vitásková.

Jen na okraj, ceny za distribuci a další služby se na celkových platbách za plyn u koncových zákazníků podílejí zhruba 20 procenty. Plynaře navíc notně rozlítila zmínka o dlouhodobých přípravách na zkrácení třetího regulačního rámce a přechodu na ten čtvrtý.

„Měli jsme sedm pracovních dní na projednání připomínek k návrhu čtvrtého regulačního rámce, což je velmi nestandardní,“ tvrdí mluvčí RWE Martin Chalupský. I z toho důvodu dle něj firma zvažuje další právní postup. Dle informací týdeníku Euro právě společnosti RWE a E. ON zvažují případnou arbitráž proti Česku. V takovém případě budou žádat úhradu miliardových škod, které jim mimo jiné má způsobit náhlá změna podmínek na trhu. „Paní Vitásková v posledních týdnech velmi intenzivně zaměstnává jak státní zastupitelstvo, tak i řadu právních firem, a jak se zdá této praxe se hodlá držet i v dalších měsících,“ konstatoval jeden ze zástupců společnosti E. ON.

A nejen právníky. Média koncem minulého týdne informovala o tom, že šéfku ERÚ hlídá od počátku dubna 24 hodin denně ochranná služba ministerstva vnitra. Důvod nebyl oficiálně uveden, vše ale patrně souvisí s tlakem, který úřad vytváří na provozovatele solárních elektráren. Regulátor chce v příštích týdnech dokonce poslat na solární elektrárny s anonymními majiteli speciální tým, který bude zjišťovat, zda dodržují podmínky přidělených licencí a čerpají státní dotace oprávněně. Pokud se prokáže opak, budou muset peníze vrátit a zaplatit pokuty ve výši mnoha milionů korun.

„Měli jsme sedm pracovních dní na projednání připomínek k návrhu čtvrtého regulačního rámce, což je velmi nestandardní,“ tvrdí mluvčí RWE Martin Chalupský.

O autorovi| Vadim Fojtík, fojtik@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče