Pořád máme na rozdávání

15. října 2012, 00:00 - Petr Janský
15. října 2012, 00:00

Bohatství znamená také vyšší zodpovědnost vůči chudým. A nemusíme jenom posílat peníze

Zvykli jsme si na to, že nejbohatší Češi patří mezi nejbohatší osoby na celém světě. Petr Kellner je v žebříčku miliardářů časopisu Forbes na 110. místě a do první tisícovky se vešli i Zdeněk Bakala a Andrej Babiš.

Zvykněme si také na to, že i průměrní Češi patří mezi nejbohatší osoby na této planetě a i ti nejchudší Češi jsou na tom stále výrazně lépe než většina dnes žijících lidí. Nejenže si ze svých příjmů můžeme většinou dovolit nákup velmi kvalitního zboží a služeb v dostatečném množství, máme i výborné možnosti vzdělávání se, zdravotní péče a také délka našeho očekávaného dožití patří mezi nejlepší na světě.

Bohatství je skvělá věc, ačkoli ne vždy spolu s ním přichází i štěstí a další znaky všeobecného blahobytu. Každopádně bohatství přináší zodpovědnost vůči méně materiálně zabezpečeným. V tomto případě vůči chudým lidem v méně rozvinutých zemích.

Nejchudší lidé nežijí v Česku. To ale neznamená, že jim nemůžeme na dálku pomoci. Tím, jak nám to jde, se zabývá nedávno vydaná studie think tanku IDEA při centru pro ekonomický výzkum CERGE-EI. Společně s kolegyní Zuzanou Řehořovou jsme v této studii poprvé aplikovali i pro Česko osvědčenou metodologii commitment to development index (Index pomoci rozvojovým zemím) uznávaného a vlivného washingtonského institutu Center for Global Development.

Může to být lepší Česká republika se v součtu sedmi kritérií Indexu řadí na dvacáté místo z celkem třiadvaceti hodnocených zemí, a má tak velký potenciál pro zlepšení. Vedle tohoto, ne příliš optimistického, výsledku se snažíme zejména poukázat na to, že rozvinuté země jako Česká republika mohou pomáhat i jinak než prostřednictvím svých peněz, a tedy finanční rozvojové spolupráce, která je jen jedním ze sedmi kritérií.

Index ukazuje, že na premianty – Švédsko, Dánsko a Nizozemsko – Česko nejvíce ztrácí v kritériích finanční rozvojové spolupráce a bezpečnosti, naopak velmi dobrých výsledků dosahuje v mezinárodním obchodu a životním prostředí. Jen lehce podprůměrná je Česká republika v investicích, migraci a technologiích. I v době hledání škrtů existují v českých veřejných rozpočtech možnosti zlepšení pomoci rozvojovým zemím. Často může být pro Českou republiku přijatelnější a pro rozvojové země přínosnější změnit nastavení našich veřejných politik namísto zvyšování finančních prostředků určených na rozvojovou spolupráci. Studie IDEA a v ní uvedené první výsledky ukazují i možnosti, jak tuto roli hrát lépe, než je tomu nyní. Uvedu pár doporučení (některé z nich se aktivní lidé například na ministerstvech a v neziskových organizacích už snaží prosazovat): • Zvyšme počet stipendií pro studenty z rozvojových zemí a zjednodušme jejich dnes relativně složitou administraci.

• Zvyšme počet povolení k pobytu a práci u nás a zlepšeme zaměření těchto povolení více na nejchudší lidi.

• Česká vláda může při strategických rozhodnutích někdy vzít v potaz kromě zájmu svých i zájmy nejchudších obyvatel planety. A to bez toho, aby to znamenalo zhoršení pro tuzemské obyvatele (a někdy dokonce může dojít ke zlepšení).

• Berme u financování rozvojových projektů a rozvojové spolupráce obecně v potaz nejen oficiální status země jako rozvojové, ale i to, jestli tyto země patří mezi opravdu nejchudší, a tedy s nejchudšími lidmi.

změna chápání Někdy ještě důležitější než konkrétní doporučení na zlepšení českého vztahu s rozvojovými zeměmi může být změna chápání u široké veřejnosti. Proto – jakkoli někteří z nás můžou mít někdy hlouběji do kapsy – si opakujme: patříme mezi nejbohatší lidi, kteří kdy žili na této planetě. Třeba si tak více uvědomíme své štěstí. A taky snad potřebu a ochotu pomáhat i těm méně bohatým nebo méně šťastným, jakkoli většina z nich žije někde v Africe, Asii a Latinské Americe.

Jak nám to v Česku jde, budeme i nadále moci sledovat pomocí Indexu, který bude od dalšího ročníku zveřejňovat i pro Česko již přímo washingtonský think tank Center for Global Development.

I v době hledání škrtů existují možnosti, jak pomoc rozvojovým zemím zlepšit

Tabulka

Na konci druhé desítky

Česko v žebříčku rozvojové pomoci

Pořadí Země Rozvojová Mezinárodní Investice

pomoc obchod

1. Švédsko 13,6 6,2 5,7

2. Dánsko 13,1 5,9 4,7

3. Nizozemsko 12,5 6,4 6,1

4. Norsko 11,4 1,2 6,5

5. Nový Zéland 3,8 8,1 4,7

6. Finsko 6,3 6,3 5

6. Irsko 10,4 5,9 3,1

8. Portugalsko 3,5 6,2 5,4

9.–10. Kanada 5,1 7,1 6,2

9.–10. Španělsko 5,7 6,2 6

20. ČR 1,5 6,3 4,1

21. Švýcarsko 3 0,6 4,6

22. Japonsko 1,1 2,4 4,6

23. Jižní Korea 1,1 3 5,8

Migrace Životní Bezpečnost Technologie Celkem

prostředí

8,8 6,2 4 4,4 7

5,7 6,3 6,2 5,7 6,8

4,6 6,7 6 4,9 6,7

7,8 5,7 6,6 5,3 6,4

6 6,7 8,4 4,9 6,1

3,4 7,9 6 5,4 5,8

5,8 6,2 5,4 3,7 5,8

4,5 6,3 5,7 7,3 5,6

5,9 3,2 5,4 5,8 5,5

5,5 5,8 2,9 6,5 5,5

4,5 6,9 2,8 4,9 4,4

6,6 6,2 2,9 2,8 4,1

1,8 5,2 2,2 6 3,3

1 2,7 1,8 6,5 3,1

pozn.: Hodnoty každé součásti Indexu kombinují mnoho čísel do jednoho výsledku. Ten je standardizován tak, aby průměrné skóre v referenčním roce 2008 bylo rovno číslu 5. Například český výsledek 1,5 v rozvojové spolupráci tak znamená, že jsme na 30 % průměru všech zemí roku 2008 a český výsledek 6,9 ze životního prostředí znamená, že jsme výrazně nad průměrem hodnocení zemí roku 2008.

pramen: Petr Janský a Zuzana Řehořová, Center for Global Development pro rok 2010

O autorovi| Petr Janský • ekonom IES FSV Univerzity Karlovy a výzkumník think tanku IDEA při CERGE-EI

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče