Pootevřená náruč Saúdů

15. června 2015, 00:00 - Vladan Gallistl
15. června 2015, 00:00

Saúdská Arábie poprvé nechá cizince investovat do svých firem. Mekka a Medina ale zůstanou tabu

Největší arabská ekonomika a jedna z nejkonzervativnějších zemí na světě – Saúdská Arábie – se opět o něco pootevřela světu. Právě v době, kdy držíte v ruce toto číslo týdeníku Euro, mohli zahraniční investoři začít na saúdskoarabské burze Tadawul přímo nakupovat akcie saúdskoarabských společností. Cizinci tak poprvé dostávají možnost koupit si třeba akcie investiční skupiny Kingdom Holding miliardáře a saúdskoarabského prince Valída bin Talála, největší petrochemické firmy světa Saudi Basic Industries nebo například největší islámské banky Al Rajhi Bank. „Otevření burzy zahraničním investorům je velkou událostí pro celý region,“ říká Jonáš Mlýnek, ředitel české pobočky brokerské firmy Lynx.

Jedná se totiž o obrovský trh a tím i velké příležitosti. Kapitalizace burzy minulý týden dosáhla 586 miliard dolarů a je z tohoto pohledu větší než trhy v Rusku, Malajsii, Mexiku či Indonésii.

PŘÍLIV DESÍTEK MILIARD

Otevření saúdskoarabské burzy je navíc vnímáno jako změna pravidel hry, která může přilákat do celého regionu velké zahraniční investice. Dubajská investiční banka Arqaam Capital v dubnu odhadovala, že během příštích pěti let připluje do země zahraniční kapitál ve výši okolo 40 miliard dolarů. „Například známý portfolio manažer Mark Mobius, který má pod správou čtyřicet miliard dolarů, se nechal slyšet, že chce svou investici v zemi až ztrojnásobit,“ upozorňuje Mlýnek.

Nelze ovšem čekat, že se peníze přihrnou hned. „Bude tam prvotní nadšení, ale než přijdou opravdu velké peníze, bude to trvat minimálně čtvrt roku,“ uvedl pro agenturu Bloomberg John Sfakianakis, ředitel pro Blízký východ investiční společnosti Ashmore Group. Zahraniční investoři se budou na trhu nejprve rozhlížet, aby pochopili, jak celý systém funguje. Zároveň zůstává v platnosti řada omezení.

Okamžitý růst cen akcií kvůli příchodu cizích hráčů tak nelze očekávat. „Kapitál ze zahraničí přiteče, což se může podílet na větším růstu, ale nikoli hned,“ říká hlavní analytik X-Trade Brokers Jaroslav Brychta, „pravděpodobně to otevření neproběhne s žádným velkým třeskem.“

PŘÍLIŠ DRAHÉ AKCIE?

Saúdskoarabská burza v očekávání přílivu miliard dolarů z ciziny už během letošního roku značně vzrostla, když v průměru se hodnota firem zvýšila o 14,5 procenta. „Většina růstu se tento rok již odehrála,“ uvádí Tibor Bokor, analytik dubajské banky Arqaam Capital. „Může přijít vybírání zisků,“ dodává.

To znamená, že by ceny akcií šly naopak dolů.

Akcie společností, které se obchodují na saúdskoarabské burze, totiž v porovnání se světem rozhodně nejsou levné. V průměru stojí dvacetinásobek svých zisků, zatímco akcie rozvíjejících se trhů se obchodují za přibližně dvanáctinásobek zisků. „Jsou dražší, než je obvyklé na Západě a v okolních arabských zemích,“ upozorňuje Brychta.

Na druhé straně je však Saúdská Arábie a celý region podle Bokora z dlouhodobého hlediska velmi zajímavý pro investory. S příchodem cizích hráčů, byť s jistým omezením, se saúdskoarabskému trhu otevírá cesta k zařazení do indexu MSCI Emerging Markets (MSCI EM). To byl ostatně účel.

Podle skladby indexů totiž nakupují cenné papíry největší investiční kolosy na světě. Jakmile se kolébka islámu dostane do zmíněného indexu, ocitne se v hledáčku portfolio manažerů na celém světě. „Zařazení do indexu bude větší impulz než samotné otevření burzy,“ zdůrazňuje Bokor. Zahrnutí Saúdské Arábie do indexu MSCI EM se však neočekává dříve než v půlce roku 2017.

Velké světové banky nicméně již nyní cítí příležitost spojenou s otevřením burzy. Švýcarská Credit Suisse plánuje posílit prodejní a analytický tým, aby zvýšila své šance získat mandáty na přípravu saúdskoarabských firem ke vstupu na burzu. A Švýcaři nejsou jediní. Expandovat plánuje rovněž Deutsche Bank či Bank of America.

PŘÍSNÁ PRAVIDLA PRO CIZINCE

Zběsilý příliv investic a následný růst cen akcií se však nejspíš konat nebude. Zahraniční investoři budou mít přece jenom svázané ruce. Nakupovat cenné papíry bude umožněno jen velkým institucionálním investorům (kvalifikovaný zahraniční investor), kteří spravují majetek v minimální výši 18,75 miliardy rijálů (zhruba 125 miliard korun) a působí v oblasti cenných papírů a investic nejméně pět let. Saúdskoarabský dohled nad kapitálovým trhem může ovšem zmíněný limit snížit na 11,25 miliardy rijálů.

Zároveň platí omezení, že souhrnný podíl všech zahraničních vlastníků nesmí v jedné společnosti překročit 49 procent. Jednotliví kvalifikovaní zahraniční investoři pak mohou vlastnit maximálně pětiprocentní podíl ve firmě obchodované na burze.

Samotná saúdskoarabská burza pak oznámila, že zahraniční investoři nebudou mít možnost nakupovat akcie následujících společností: Jabal Omar Development, Taiba Holding, Knowledge Economic City, National Shipping Company of Saudi Arabia a Makkah Construction & Development. „Možným vysvětlením pro tato dodatečná omezení je, že většina z těchto firem se podílí na stavebních pracích v Mekce a Medině a zahraniční podíl na těchto společnostech by mohl vyvolat znepokojení mezi náboženskými autoritami,“ uvádí zpráva výzkumné společnosti Capital Economics. Mekka a Medina jsou dvě nejposvátnější místa islámu.

SÁZKA NA SPOTŘEBU

Drobní investoři proto mohou investovat na saúdskoarabské burze pouze prostřednictvím podílových fondů nebo například přes takzvané exchange-traded funds (ETF). „Pro investory se rýsuje možnost investovat pomocí ETF, jelikož emitenti jako BlackRock (fond iShares MSCI Saudi Arabia Capped ETF), Market Vectors (fond Market Vectors Saudi Arabia ETF) a Global X (fond Global X MSCI Saudi Arabia ETF) již své fondy pro Saúdskou Arábii registrovali,“ říká Mlýnek s tím, že je otázkou času, jak rychle se jim fondy podaří nabídnout. Velké tuzemské banky zatím speciální nabídku produktů zaměřenou na Saúdskou Arábii neplánují. „V České republice zatím zájem ze strany našich privátních klientů o investici v Saúdské Arábii nesledujeme,“ uvádí Petr Plocek, mluvčí UniCredit Bank.

Experti nevěří petrochemickému průmyslu, který je tahounem celé saúdskoarabské ekonomiky. Důvodem je, že výsledky petrochemických firem se odvíjejí od cen ropy, které se meziročně prudce propadly. Naopak sázejí na výrobce spotřebního zboží. „Spotřebitelský sektor bude nejzajímavější kvůli spotřebě, kupní síle a populaci. Je to mladá populace,“ prohlásil Tárik Qaqish, investiční manažer společnosti Al Mal Capital. To zaručuje spotřebitelskou poptávku i v následujících letech.

S příchodem cizích hráčů, byť s jistým omezením, se saúdskoarabskému trhu otevírá cesta k zařazení do indexu MSCI Emerging Markets. A to byl účel.

O autorovi| Vladan Gallistl • gallistl@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče