Polští Orbánové nastupují

10. srpna 2015, 00:00 - Daniel Deyl
10. srpna 2015, 00:00

Ekonomové i trhy se děsí: varšavská opozice hodlá po volbách krutě ždímat bankovní sektor

V půli devatenáctého století vzhlížel Ferencz Liszt k Fryderyku Chopinovi jako ke svému vzoru. Dnes, kdy jména obou geniálních muzikantů zdobí mezinárodní letiště v metropolích jejich zemí, se vztah otočil: polským politikům poskytuje bohatou inspiraci maďarský premiér Viktor Orbán. Alespoň těm, kteří se napřesrok chystají ve Varšavě převzít moc. A jejich inspirace Orbánem nahání kdekomu v Polsku husí kůži.

Jde o to, že k vítězství v říjnových parlamentních volbách má nejblíže opoziční konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS), povzbuzená nečekaným vítězstvím svého kandidáta Andrzeje Dudy v jarní prezidentské volbě. Před vládní pravicovou Občanskou platformou si udržuje deseti- až patnáctibodový náskok, a pokud se nestane něco naprosto nečekaného, někdejší partaj Lecha Wałęsy moc skutečně převezme. Ostatní strany, ať už to jsou liberálové, sociáldemokraté, nebo agrárníci, pravidelně sbírají hluboko pod deset procent preferencí.

Jedním z důvodů současné popularity konzervativců je jejich nesmlouvavý – podle kritiků lacině populistický – postoj k bankovnímu sektoru. Strana se prezentuje jako ochránkyně zájmů těch, kteří v období stability a slušně dynamického ekonomického rozvoje posledních let zůstali stranou, a hlavního viníka vidí právě ve finančnictví.

Zdanit viníky

Šéfka strany Beata Szydłová, která se chystá převzít premiérský úřad, a její lidé se proto připravují, že pustí bankám žilou pomocí opatření, která jsou de facto drsnou sektorovou daní. Pokud by prošlo všechno, co PiS dnes navrhuje, přišly by finanční instituce o nejméně 11,5 miliardy eur (jejich čistý zisk loni čítal 16,2 miliardy) a tři z nich by musely shánět miliardy eur, aby se vyhnuly krachu.

Dnes polské banky platí běžné daně z příjmu ve výší 19 procent plus 0,2 až 0,5 procenta hodnoty svých rizikových aktiv do fondu, který by jim měl pomáhat v případě nouze.

Současná vláda chce navíc prosadit, aby se banky podílely na redenominaci drahých hypoték vedených ve švýcarských francích na zloté. Banky by to přišlo podle odhadů, jež citovala agentura Bloomberg, na 2,3 miliardy eur (viz box).

Opozice však připravuje redenominaci hypoték za podmínek podstatně tvrdších; banky by to vyšlo až na desetinásobek (polská centrální banka uvádí nejméně pětinásobek). A ještě k tomu by banky měly platit novou daň ve výši 0,39 procenta svých veškerých aktiv; tyto peníze by měly jít do fondu záruk.

Oba zmíněné kroky jsou jako opsané z pomyslné učebnice neortodoxního finančnictví maďarského premiéra Viktora Orbána.

Trhy podle toho reagují. Za poslední dva měsíce poklesla tržní kapitalizace bank kotovaných na varšavské burze o 13 procent; například tamní pobočka BNP Paribas šla dolů o 26 procent a mBank klesla na dvouleté minimum. Když jeden z opozičních poslanců minulý týden řekl, že nová vláda patrně nestihne opatření zavést v praxi dříve než v roce 2017, cena bank naopak poskočila o devět procent vzhůru.

Jedním z nejhlasitějších odpůrců opozičních plánů je guvernér centrální banky Marek Belka. „Vyšší zdanění bank hrozí zpomalit poskytování úvěrů, což by se odrazilo na nižším tempu ekonomického růstu,“ citovala agentura Reuters jeho projev k poslancům Sejmu. Podle Belky cesta k úspěchu nevede přes kopírování maďarské politiky.

Maďarský vzor

Paradoxně ovšem srovnání s Orbánovým Maďarskem dnes opozici v jejích plánech spíš povzbuzuje. Z Budapešti, kde banky mají hrůzostrašně zápornou návratnost vlastního jmění a objem úvěrů poklesl od roku 2008 o 40 procent (v Polsku v téže době o 70 procent narostl), přicházejí nečekaně příznivé zprávy: ekonomický růst dosáhl solidní výše 3,6 procenta (meziročně za první čtvrtletí 15 procent), hodnota státního dluhu poklesla na 77 procent HDP, (z loňských 83 procent), spotřeba domácností stoupá, rozpočtový deficit se drží pod třemi procenty HDP, a výnos z vládních dluhopisů je dokonce nižší než v případě Polska. I list Financial Times, vůči Orbánově politice obvykle velmi kritický, napsal, že „Maďarsko překvapuje nečekaně robustním růstem“. Pro polské odpůrce orbánomilů, jak se svéráznému maďarskému ekonomickému vládnutí pejorativně říká, nemohly tyto zprávy přijít v méně vhodnou dobu. l •

Z Budapešti, kde banky mají hrůzostrašně zápornou návratnost vlastního jmění a objem úvěrů poklesl od roku 2008 o 40 procent, přicházejí nečekaně příznivé zprávy. Navrhované reformy Vláda • 20 procent hypoték denominovaných ve švýcarských francích by bylo převedeno na zloté podle současného kurzu • rozdíl vůči původní hodnotě by si rozdělili dlužník a banka půl na půl • opatření by se týkalo hypoték na byty pod 75 metrů a domy pod sto metrů čtverečních • opatření by banky připravilo o cca 2,3 miliardy eur Opozice Hypotéky • chce na zloté převést všechny hypotéky denominované ve francích v kurzu platném v době uzavření smlouvy (tedy podstatně výhodnějším pro dlužníky) • celý rozdíl vůči současné hodnotě by zaplatily banky • opatření by banky připravilo o nejméně deset miliard eur (podle polské centrální banky) • nejméně tři banky by musely navýšit vlastní jmění, aby se vyhnuly insolvenci Nová daň • banky by měly do Fondu bankovních záruk každoročně platit 0,39 procenta svých veškerých aktiv • opatření by mělo státu vynést 1,5 miliardy eur ročně Supermarkety • podobně jako banky hodlá opozice podojit i zahraniční supermarkety Carrefour, Auchan (Francie), Tesco (Británie) a Biedronka (vlastníkem je portugalský řetězec Jerónimo Martins) • detaily opatření ještě nejsou známy, ale opozice si od něho slibuje zhruba půl miliardy eur ročně Zdroje: Financial Times, Radio Poland, Bloomberg, Reuters

Polské banky v číslech

2/3 polských bank mají zahraničního vlastníka. 4,6 miliardy eur čítal loňský čistý zisk tamního bankovního sektoru (cca jednu miliardu eur vydělaly banky v letošním prvním čtvrtletí). 10,2 procenta činila loni jejich návratnost vlastního jmění (return on equity čili ROE; v EU byla v roce 2014 průměrná hodnota 4,6 procenta, v Maďarsku minus 32,2 procenta).

35 miliard eur dluží 565 tisíc domácností za hypotéky ve švýcarských francích. 19 procent daně z příjmu platí banky jako všechny firmy. 0,2 až 0,5 procenta hodnoty rizikových aktiv odevzdávají banky od roku 2013 každoročně do nově zřízeného Fondu bankovních záruk.

O autorovi| Daniel Deyl, deyl@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče