Polsko prokázalo odolnost vůči krizovým situacím

11. listopadu 2013, 00:00 -
11. listopadu 2013, 00:00

K podpoře ekonomického růstu pomohlo odmítnutí úspor vládními autoritami

V mimořádně turbulentním období let 2008 až 2012 převýšil ekonomický růst polské ekonomiky všechny země Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Průměrné tempo růstu HDP dosáhlo 3,6 procenta, přičemž se ekonomice podařilo vyhnout krizovému roku 2009, kdy Polsko bylo jedinou zemí v Evropě, kde výkon ekonomiky rostl, a to o 1,7 procenta. Na tomto výsledku se podílelo více faktorů. Udržení silné růstové výkonnosti lze vysvětlit modernizací dopravní infrastruktury za pomoci fondů EU, stimulací makroekonomických politik z domácích úspor, depreciací měnového kurzu podporující vývoz, udržením růstu domácí poptávky a také nastavením obezřetné regulace finančního sektoru.

Pro udržení vysokého tempa ekonomického růstu bylo důležité, že se na něm v relativně vyvážené podobě podílely komponenty poptávky. A to jak spotřeba domácností, jež dosáhla průměrného růstu 2,8 procenta, tak investice a vývoz ve výši 3,6 procenta, respektive 4,5 procenta. K důležitým podmínkám ekonomického růstu patřila vyváženost růstu produktivity práce a mezd, přičemž produktivita práce rostla v předkrizovém období let 2000 až 2007 velmi dynamicky, v průměru o 3,8 procenta. Rovněž v období 2008 až 2012 rostla produktivita tempem 2,4 procenta, které patřilo k nejvyšším v OECD.

Nepříliš odlišně rostly i mzdy, jež pozitivně ovlivnily růst spotřeby obyvatelstva, a to i přesto, že inflace byla o něco málo vyšší než v sousedních středoevropských zemích. K příznivému zázemí ekonomického růstu patřilo také pokračování dynamického růstu přímých zahraničních investic. Jen v roce 2012 bylo realizováno 53 zahraničních investičních projektů ve výši 1,2 miliardy eur, na kterých se v nemalé výši podílely Spojené státy a Čína.

Proticyklická politika K podpoře ekonomického růstu pomohla robustně uplatňovaná proticyklická fiskální politika. Během růstové fáze hospodářského cyklu vláda snížila deficit veřejných financí z šesti procent na méně než dvě procenta a přispěla tak k tomu, že státní dluh činil v letech 2000 až 2007 průměrně 46 procent HDP. Po roce 2008, v reakci na hrozbu propadu HDP, vládní autority začaly úsporná opatření odmítat. V roce 2011 tak činil deficit veřejných financí téměř osm procent HDP, přičemž daňová zátěž dosáhla v témže roce 32,4 procenta HDP a byla o více než šest procentních bodů nižší než průměr zemí EU (a o dva body nižší než v Česku).

Výraznou roli v krizové situaci po roce 2008 sehrál i vývoj měnových podmínek, který vedl k oslabení zlotého vůči euru zhruba o jednu třetinu. Přitom této fázi předcházelo v předkrizovém období posilování polské měny, kdy se na expanzi podíleli zahraniční finanční investoři. Motivem byla vyšší úroveň centrálně nastavené úrokové sazby pohybující se v rozmezí čtyř až šesti procent. Její postupné snižování po roce 2008 vedlo k odlivu zahraničního kapitálu, motivovanému snahou zahraničních finančníků zabránit znehodnocení předchozích zisků při posilování měny. Tyto transakce měly ve svých důsledcích stimulační roli v tom, že pomohly uskutečnit přeměnu obchodního deficitu na přebytek, který značně posílil výkonnost polského vývozu, a tím i ekonomického růstu.

Stabilní finanční systém Podle aktuální zprávy o finanční stabilitě zveřejněné polskou centrální bankou v roce 2013 je tamní finanční systém hodnocen jako stabilizovaný. Dynamika meziročně poskytnutých úvěrů byla v letech 2004 až 2008 v porovnání se zeměmi OECD vyšší, nicméně v přepočtu k HDP byla v porovnání s OECD nižší.

Od počátku finanční krize v roce 2008 žádná banka v Polsku nevyžadovala rekapitalizaci z veřejných fondů. Objemy depozit v bankách převyšují objemy úvěrů, a vytvářejí tak potřebné zázemí pro likviditu. Kapitálová přiměřenost dosahuje dvojciferných hodnot a dále se zvyšuje. Rozsah nesplacených úvěrů je vyšší u obyvatelstva a nižší u firemního sektoru. Nesplacené úvěry by zřejmě vyžadovaly zvýšenou pozornost v případě navýšení úrokových sazeb či při déle trvajícím útlumu ekonomické aktivity.

Polská ekonomika má i některé slabé stránky svého rozvojového procesu. Patří k nim míra nezaměstnanosti, která v roce 2013 již dosáhla 13 procent a převyšuje průměrnou míru nezaměstnanosti v eurozóně. Mezinárodní porovnání ukazují rovněž podprůměrnou pozici Polska v konkurenceschopnosti a u nastavení ekonomického prostředí pro podnikatelskou činnost.

Makroekonomický vývoj v předkrizovém a krizovém období prokázal úspěšnost proticyklické politiky Polska. V předkrizové růstové fázi hospodářského cyklu byla uplatněna restriktivní či neutrální politika měnová i fiskální. Měnová politika v podobě vyšších úrokových sazeb brzdila nafukování úvěrové bubliny na hypotečním a spotřebitelském trhu. Restriktivní polohu měla i fiskální politika cílící ke zmenšení rozpočtového deficitu a vládního dluhu s cílem vytvořit polštář pro období neprosperity. V krizové fázi hospodářského cyklu probíhající ve světě po roce 2008 byly obě politiky nastaveny expanzivně. Úrokové sazby byly sníženy, měna oslabena a vládní dluh navýšen, aby ve svých účincích stimulovaly výkonnost ekonomiky a snižovaly tak její procykličnost.

Otevřenou otázkou je udržitelnost předchozího tempa ekonomického růstu spjatého s doháněním ekonomické úrovně vyspělých zemí. Ta je podle názoru OECD možná jen při realizaci strukturálních reforem týkajících se především snížení nerovnováhy na trhu práce a ve veřejných financích a doprovázených růstem důvěry k finančním trhům.

Makroekonomický vývoj v předkrizovém a krizovém období prokázal úspěšnost proticyklické politiky Polska.

Polákům se daří Vybrané hospodářské ukazatele Polska v období 2006 až 2012

Zdroj: Eurostat

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče