Polsko nezhynulo, naopak prosperuje

04. března 2013, 00:00 - Miroslav Zámečník
04. března 2013, 00:00

Nejen v porovnání s Německem a Ruskem si země vede skvěle Polsko je jednou z nemnoha větších evropských ekonomik, jejichž podíl na světové ekonomice v uplynulých dvaceti letech neklesal, ale rostl. Odvěcí polští rivalové - Rusko a Německo - se ničím podobným pochlubit nemůžou (více o Polsku na str. 42).

Rusko se i kvůli vzestupu cen ropy dostalo z jelcinovské agonie devadesátých let. Podíl země na světovém HDP je přesto o více než čtvrtinu nižší než v roce 1992, kdy pokračovalo ve volném pádu, který se zastavil až po roce 1998. Od té doby sice ruský HDP vytrvale stoupá, ale jen velmi mírným tempem.

Německo, jako etalon úspěšné evropské země posledních let, představuje paradoxní obraz - jeho podíl na světovém HDP v paritě kupní síly je dnes o třetinu nižší, než byl před dvaceti lety. V zásadě graf neříká nic jiného, než že složený roční růst Německa nebo Ruska byl v posledních dvou desetiletích při zohlednění cenové hladiny nižší než růst světové ekonomiky a že centrum světového růstu se odehrává někde úplně jinde. Jen na okraj dodejme, že postupný pokles váhy ve světové ekonomice charakterizuje i Česko (asi 0,35 procenta globálního HDP).

Je ale možné se na trojici zemí podívat z přesně opačného úhlu, a sice podle přepočtu HDP v běžných cenách na dolary podle tržního kurzu v daném roce. Rusko v tomto ohledu jednoznačně vítězí, neboť jeho dolarový produkt byl před dvaceti lety stejný jako HDP Polska, ale stoupl dvaadvacetkrát, zatímco polský asi 5,3krát. Říká to, že ruská ekonomika vstupovala do transformace s mimořádně deformovanými cenovými relacemi, ještě mnohem pokroucenějšími než ta polská. Ani ten největší nacionalista by asi při střízlivé mysli tehdy netvrdil, že Polsko je hospodářsky stejně velké jako Rusko.

Před dvaceti lety byly jak Polsko, tak Rusko v porovnání s Německem „papírově“ nepatrnými ekonomikami. Podle nominálního HDP přepočteného na dolar v tržním kurzu bylo Německo třiadvacetkrát větší. Od té doby nominální konvergence nesporně pokročila a cenové hladiny všech zemí se navzájem značně přiblížily, nicméně i tak rozdíly v nominálním HDP oproti tomu „očištěnému“ na paritu kupní síly zůstávají velké.

Do třetice je pozoruhodné srovnání tří zemí z hlediska vývoje běžného účtu platební bilance, který v případě přebytku zvyšuje čistá zahraniční aktiva země. Jak by se dalo očekávat, Polsko jako rostoucí ekonomika s velkými modernizačními potřebami, která nabízí dobré investiční příležitosti, by mělo mít dlouhodobě záporný běžný účet, a to i pokud by dynamicky zvyšovalo svůj vývoz. Obojí je pravdou, polský vývoz se v posledních dvaceti letech zmnohonásobil, a přesto země vykazuje udržitelné, nicméně zaznamenatelné deficity běžného účtu.

Naopak Rusko se předpokládanému scénáři pro transformující se ekonomiky vymyká, neboť se velmi záhy dostalo do poměrně vysokých přebytků obchodní bilance i bilance běžného účtu. Jestliže tedy ruská čistá zahraniční aktiva rostou, zároveň to znamená, že kapitál ze země odplývá. Vloni, stejně jako v roce 2011, se čistý odliv kapitálu z Ruska pohyboval kolem 84 miliard dolarů.

Německo představuje po roce 2000 typický obrázek věřitelské země s vysokými přebytky běžného účtu. Jak říká ekonom Hans-Werner Sinn (Euro 9/2013): „Financovali jsme jižní křídlo Evropy, naše banky investovaly ve velkém do amerických derivátů a značný objem přímých investic šel do střední a východní Evropy. Jenom to poslední se nám vyplatilo.“ Měřeno tímto metrem není divu, že Polsko skýtá tak příjemná překvapení.

Trojí poměřování Polska Polské hospodářství v porovnání s Německem a Ruskem Zdroj: World Economic Outlook, Mezinárodní měnový fond

Podíl na světovém HDP (v paritě kupní síly, v %)

2012/1992 (v %)

Polsko 119,8

Německo 65,9

Rusko 72,4

Polsko dokázalo za posledních dvacet let svůj podíl na světovém HDP zvýšit.

HDP v běžných cenách (v mld. USD)

2012/1992

Polsko 530,2 %

Německo 162,7 %

Rusko 2202,9 %

Běžný účet platební bilance (v mld. USD)

Německo má dnes velké přebytky vysokého účtu platební bilance, které násobně převyšují schodky z minulé dekády.

Rusko je velkým vývozcem kapitálu, aniž by bylo schopné pokrýt svoje modernizační potřeby z vlastních zdrojů.

Polsko v souladu s očekáváním vykazuje dosti vysoké schodky běžného účtu.

O autorovi| Miroslav Zámečník, zamecnik@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče