Politická služba

11. května 2015, 00:00 - Jan Novotný
11. května 2015, 00:00

Nový zákon o státní službě si dal za cíl odpolitizovat úřady. Děje se však pravý opak

Dvaatřicetiletý sociální demokrat Petr Gajdušek se před několika dny stal nejvyšším úředníkem na ministerstvu zahraničí.

Obsadil funkci státního tajemníka, kterou zavádí nový zákon o státní službě. Tajemník má na každém z patnácti ministerských úřadů zaručit oddělení úřednických a politických funkcí. Gajdušek jako nedávný člen okresního výkonného výboru ČSSD ve Frýdku-Místku dostal při svém jmenování za úkol právě odpolitizovat státní správu.

Že tady něco nehraje? Je to jen další díl české snahy o profesionalizaci státních úřadů, z níž zbylo po úpravě původního služebního zákona jen torzo. Nový státní tajemník na ministerstvu zahraničí Petr Gajdušek se stane nejvyšším pánem úředníků v tomto resortu. Žádné personální změny v nepolitické části ministerstva se neobejdou bez jeho souhlasu. Zároveň je Gajdušek velice nadějným straníkem. Možná nikdo v ČSSD nedisponuje tak zářivým životopisem. Vzděláním právník, absolvent postgraduálních studií na Oxfordu a Cambridge už roky pracuje v české státní správě. Nejprve jako poradce předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a poté jako ředitel sekce předsedy. Hovoří plynně anglicky a francouzsky. I díky tomu je navzdory nízkému věku patrně jedním z nejkompetentnějších nových státních tajemníků.

Úřednický oxymóron Základní paradox tu přesto zůstává. Jako bývalý politik, stále člen politické strany má dbát o politickou nezávislost úředníků na ministerstvu zahraničí, kde však nikdy nepracoval. Navíc proces jeho výběru může být jen těžko označen jako apolitický. Tři ze čtyř členů výběrové komise (tak jako na ostatních ministerstvech) jmenoval sám ministr Lubomír Zaorálek (ČSSD). Gajduška v komisi hodnotil mimo jiné jeho další kolega z ČSSD a náměstek ministra Lukáš Kaucký, kterého do komise jmenoval právě Zaorálek. Na dotaz týdeníku Euro, zda je správné, aby byl státním tajemníkem jmenován člen ČSSD a zároveň o jeho výběru rozhodoval jeho spolustraník, Kaucký neodpověděl.

Jeho kolega, náměstek Jakub Kulhánek, v tom problém nevidí. „Můj zcela soukromý názor je, že zákon nezakazuje řadové členství v politické straně, jako nezakazuje příslušnost k církvi či zájmovému spolku,“ tvrdí Kulhánek. V tom má pravdu. Nový zákon o státní službě umožňuje úředníkům řadové členství v politické straně, nesmějí však zastávat politické funkce. Dosud však není jasné, jak a zda vůbec budou vedoucí úřadů zkoumat, jestli někdo z jejich podřízených nenosí stranickou knížku. Žádný registr straníků totiž neexistuje. Musí se tedy spoléhat na svědomí jednotlivých státních zaměstnanců.

Podobně jako na dalších pěti ministerstvech byl Gajdušek pouze jediným kandidátem na nový post státního tajemníka ministerstva zahraničí. Byly na něj navíc stanoveny velice přísné požadavky: třetí stupeň znalosti cizího jazyka téměř na úrovni rodilého mluvčího a bezpečnostní prověrka na stupeň tajné. Tyto požadavky na vzdělání, jazykovou vybavenost či stupeň bezpečnostní prověrky se v ostatních resortech liší, přestože funkce státního tajemníka je především funkcí personálního šéfa ministerstva a náplň práce bude ve všech resortech velmi podobná. Ministerstvo zemědělství například vyžaduje bezpečnostní prověrku na stupeň tajné, a naopak nevyžaduje žádnou znalost cizího jazyka, ministerstvu průmyslu a obchodu zase stačí bezpečnostní prověrka na nejnižší stupeň vyhrazené a taktéž nevyžaduje žádnou znalost cizího jazyka. Právě na ministerstvu průmyslu a obchodu se stal novým státním tajemníkem někdejší šéf Ústředního finančního a daňového ředitelství, bývalý náměstek ministra průmyslu a obchodu či zmocněnec ministra pro projekt Hyundai Robert Szurman. Bohatá kariéra. Ovšem Szurman také ne zcela standardně vystudoval plzeňská práva. Titul JUDr. mu měl být podle zjištění vedení školy odebrán.

Plzeňskou školu vystudoval během dvou let a nedoložil doklad o předchozím studiu, posudky k jeho diplomové práci byly datovány dříve než samotná práce. Pod zápisem z jeho státní zkoušky lze nalézt podpis proslulého děkana plzeňských práv Milana Kindla a další dvě nečitelné signatury.

Žádná tlačenice Náměstek ministra vnitra pro státní službu a její faktický šéf Josef Postránecký nepřímo připouštějí, že politici si zkrátka chtěli uchovat vliv na proces jmenování státních tajemníků. I kvůli tomu se zvýšil počet členů výběrových komisí jmenovaných ministrem ze dvou na tři tak, aby ministři získali převahu právě nad úřednickým šéfem státní služby, na kterého zbylo jen doplnění komise o posledního člena.

„Byl to výsledek politické dohody. Nebyl jsem u přípravy zákona, takže to bohužel nemohu komentovat,“ říká Postránecký se znatelným zklamáním. Jako nejvyšší hlava státní služby figuruje v celém procesu jmenování státních tajemníků spíše jako jakýsi externí garant, nikoli jako aktivní hráč. „Svoji roli zde vnímám spíše jako kontrolní,“ tvrdí sám Postránecký. Ministři mají kontrolu nad tím, kdo státní tajemníky vybírá, upravují si některé kvalifikační předpoklady podle svých potřeb a nakonec vítězný kandidát může být jmenován pouze po státní Postráneckého s daným ministrem. Je však velmi nepravděpodobné, že by se ministrovi zvolený státní tajemník nezamlouval, když je celý proces vlastně v jeho režii. Funkce státních tajemníků navíc vůbec negarantuje stabilitu úřednického stavu na ministerstvech, jelikož je může odvolat vláda. Až tedy po volbách nastoupí nová politická reprezentace, může si vyměnit tajemníky dle svých potřeb.

Výběr nových státních tajemníků přesto není v některých resortech úplně jednoduchý. Nyní je jmenováno jedenáct z patnácti tajemníků. Minulý týden ve čtvrtek se své funkce ujal zatím poslední z nich Jan Sixta z ministerstva financí, kterého si na úřad přivedl Andrej Babiš jako ředitele svého kabinetu. Na ministerstvu zdravotnictví se stále čeká na dohodu ministra s šéfem státní služby o vítězném kandidátovi, jehož jméno dosud není známo. Na ministerstvech zemědělství, spravedlnosti a školství je situace asi nejsložitější, výběrová řízení se tu opakují. V agrárním resortu se v prvním kole o funkci dokonce nepřihlásil ani jediný kandidát. Na spravedlnosti a školství žádný z kandidátů nevyhověl kritériím. Na ministerstvu školství dosud nebylo opakované výběrové řízení vyhlášeno. Proces jmenování státních tajemníků má být přitom dokončen v závěru května. „Podmínky byly striktní. Navíc se mohou hlásit jen ředitelé odborů či náměstci. A ti vědí, že budou od července překlopeni do služebního poměru, takže je to pro ně větší jistota,“ vysvětluje si Postránecký malý zájem o vlivnou funkci s platem okolo 75 tisíc měsíčně.

Žádaný stát Právě 1. července čeká české úředníky obrovská změna, možná největší za poslední desítky let. Jejich pracovní poměry se přestanou řídit soukromo právními ustanoveními zákoníku práce a promění se ve služební poměry se státem jako nadřazeným zaměstnavatelem. Úředníci však získají mnoho výhod a především větší jistotu. Jejich propuštění bude mnohem složitější než za stávající právní úpravy. Právě vidina alespoň částečné definitivy láká v posledních měsících do státní správy stovky lidí. A ta je ochotně přijímá. Do konce června mají totiž úřady otevřené dveře, noví zaměstnanci jednoduše nastoupí do pracovního poměru a vyhnou se později povinným výběrovým řízením či čekání na „systemizaci“ pracovních míst. Výhradně na základě úpravy této „systemizace“ totiž bude od července možné vytvářet nová služební místa. Výjimečnou šanci stát se snadno státním zaměstnancem vnímá i šéf státní služby Postránecký. „Ale někde jsme tu časovou hranici prostě udělat museli,“ říká.

Jen za první čtyři měsíce letošního roku nastoupily na ministerstva dvě stovky nových úředníků. Mnoho z nich je přitom členem politické strany. Podle zjištění týdeníku Euro v tomto ohledu znatelně posiluje v nejvyšších patrech státní správy zejména sociální demokracie. Od Nového roku nejvíce nabobtnaly právě její resorty, jak vyplývá z dat, která poskytla jednotlivá ministerstva. Největší nárůst zaznamenalo ministerstvo vnitra, což se dá zčásti přičíst právě náběhu služebního zákona, který vnitro zajišťuje. Výrazně personálně posílilo také ministerstvo zahraničí, školství či obrany. Příchody se přitom týkají i nejvyššího managementu ministerstev. Od začátku roku nastupují noví ředitelé odborů či vedoucí oddělení, přeskupují se a přicházejí noví náměstci. Všichni vedou příchody cí úředníci sice budou muset projít v příštím roce výběrovými řízeními, ale ti, kteří obsadí funkce ještě včas do konce června, budou mít při výběru nezpochybnitelnou výhodu znalosti funkce oproti případným konkurenčním kandidátům.

Zajímavé je sledovat personální pohyby ve vrcholných ministerských funkcích i v delším časovém období. Od začátku fungování vlády Bohuslava Sobotky došlo v některých resortech k téměř naprosté obměně vrcholného i středního managementu. Například na ministerstvu financí vedeném hnutím ANO nastoupilo od ledna 2014 39 nových ředitelů odborů či sekcí z 41. Andrej Babiš na financích vyměnil i všechny náměstky včetně těch, kteří budou zastávat odborné funkce. Podobný otřes zažilo také ministerstvo vnitra pod vedením ČSSD či ministerstvo pro místní rozvoj, což bylo zčásti způsobeno výměnou ministrů za hnutí ANO. Data, která získal týdeník Euro, však poměrně spolehlivě dokazují, že většina ministerstev se před červencovou plnou účinností zákona o státní službě proměnila podle představ svých šéfů. l

Náměstek ministra vnitra pro státní službu a její faktický šéf Josef Postránecký nepřímo připouští, že politici si zkrátka chtěli uchovat vliv na proces jmenování státních tajemníků.

Úřad vlády Státní tajemník: petr špirhanzl (ČSSD) Celková změna +25 Úřednická škatulata Celková změna v příchodu a odchodu zaměstnanců od 1. 1. 2015

příchody odchody Ministerstvo průmyslu a obchodu Státní tajemník: Robert Szurman Celková změna -3

příchody odchody Ministerstvo životního prostředí Státní tajemník: Kamil Srnec 30 Celková změna -3

příchody odchody Ministerstvo spravedlnosti Celková změna -1

příchody odchody Ministerstvo práce a sociálních věcí Státní tajemník: Petr Smrček Celková změna +14

příchody odchody Ministerstvo financí Státní tajemník: jan sixta Celková změna +16

příchody odchody Ministerstvo zdravotnictví Celková změna +12

odchody Ministerstvo dopravy Státní tajemník: Tomáš čoček Celková změna +11

Celkový nárůst počtu zaměstnanců: 215

příchody odchody Ministerstvo zahraničních věcí Státní tajemník: Petr gajdušek (ČSSD) Celková změna +24

36 příchody odchody Ministerstvo obrany Státní tajemník: Petr Vančura Celková změna +27 53

163 126 Ministerstvo vnitra Státní tajemník: Jiří kaucký Celková změna +37 příchody odchody Ministerstvo pro místní rozvoj Státní tajemník: Zdeňka pikešová 35 Celková změna +7

příchody odchody 8 16 Ministerstvo kultury Státní tajemník: zdeněk novák Celková změna +8

42 příchody odchody Ministerstvo zemědělství Celková změna +18 41 59

příchody odchody Ministerstvo školství 32 Celková změna +23 55

Data poměrně spolehlivě dokazují, že většina ministerstev se před červencovou plnou účinností zákona o státní službě proměnila podle představ svých šéfů.

Státní služba – záruka čistoty a dobrého vládnutí?

Příklad Indie „Když zemře úředník, tak i jeho kočky a slepice jdou do nebe“ (čínské přísloví reflektující výsadní postavení, jemuž se těšili vyšší úředníci – mandaríni ve staré Číně) 1858 • Inspirován vzorem čínských císařských úředníků – mandarínů, přijímá parlament v Londýně legislativu pro Britskou Indii včetně elitní části státní služby Indian Civil Service (ICS). • Nároky na vzdělání úředníků ICS byly nesmírně vysoké (Oxford nebo Cambridge), stejně tak jako vstupní zkoušky uchazečů. 1905 • Drtivou většinu z jednoho tisíce úředníků ICS představují Britové, pouze pět procent tvoří představitelé indických etnik. 30. léta • Zvyšuje se podíl Indů v ICS (pro ambiciózní Brity přestává být služba v ICS atraktivní kariérou). • Budoucí indický premiér Džaváharlál Nehrú ironicky poznamenává, že ICS, jejichž tisíc úředníků (district commissioners) spravovalo zemi s více než 300 miliony obyvatel, „není ani indická, ani civilní, a už vůbec to není služba“. 1947 • Rozdělení Britské Indie na Indii a Pákistán včetně ICS – polovina úředníků ICS (skoro všichni Britové) se vrací do Británie. • Indian Civil Service se přejmenovává na Indian Administrative Service (IAS) a v zemi vládne dodnes. • Jako úřednická elita mají členové ICS v rámci indické veřejné správy výsadní postavení, představují špičku státní správy jak ve federální vládě a jejích agenturách (asi 600 lidí má podíl na formulaci politik), tak i na úrovni jednotlivých států unie. Na úrovni správních celků (distriktů) zodpovídají za výběr pozemkové daně, řízení vládních projektů i za organizaci voleb a dohled nad jejich průběhem. • Síto pro výběr je dodnes velmi přísné – na jedno uvolněné místo se hlásí tři tisíce uchazečů, kteří musejí projít dvěma koly testů a ti úspěšní přijímacím pohovorem před zkušební komisí. • Elitní status IAS potvrzuje i skutečnost, že jsou na „sňatkovém trhu“ nejžádanějšími partiemi bez ohledu na relativně nízké oficiální platy. 2012 • Podle poslední výroční zprávy indického ministerstva pro personální záležitosti působilo v aktivní službě 4377 úředníků IAS, přičemž v zemi je deset milionů státních zaměstnanců (včetně jednotlivých států a státních železnic, jež jsou největším zaměstnavatelem). • Dokonce i s členy IAS lze přes ústavní ochranu „vorat“, a to častými funkčními přesuny nebo pozastavením výkonu funkce, k čemuž se uchylují politici na úrovni jednotlivých států. Centrální vláda se snaží tomu zamezit minimálními dobami mezi změnami funkčního zařazení (dva roky), které by měly být státy respektovány. • V Indexu vnímané korupce obsadila Indie za rok 2014 neslavné 85. místo, tedy třicet dva příček pod Českou republikou. • Byrokracie v Indii je označována za jednu z deseti nejzávažnějších brzd světového ekonomického růstu.

• V žebříčku Světové banky Doing Business má Indie 142. místo a mírně se zhoršila, proto jsou s vládou premiéra Naréndry Módího spojena velká očekávání, že stejně jako za svého premiérování ve svazovém státu Gudžarát podmínky pro podnikání zlepší.

O autorovi| Jan Novotný • novotnyj@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče