Polibek, co nebyl polibkem

19. září, 00:00 - Lubomír Heger
19. září, 00:00

Greta Friedmanová se na Den vítězství prochází po Times Square, odkudsi se zjeví opilý námořník, přitiskne na- • pár vteřin svoje ústa na její a zase zmizí. Oba na celou věc zapomenou

Fotografii mezitím viděl skoro každý obyvatel planety, snad kromě míst, jako je KLDR. Polibek je dodnes univerzálně čitelný - symbolizuje idylu Ameriky, která se právě dozvěděla o svém vítězství nad Japonskem a její námořníci o tom, že už nemusejí zpátky na základnu. Greta Friedmanová, rozená Zimmerová (5. června 1924 - 8. září 2016) to onoho odpoledne rovněž takto vnímala, i když se tedy po letech jasný a čitelný příběh dosti zašmodrchal. Předně to prý vůbec nebyl polibek, nýbrž něco, co bychom dnes označili za sexuální útok.

Nebylo to zrovna romantické

Margarete zvaná Gretl se narodila ve Wiener Neustadtu jižně od Vídně židovským majitelům obchodu s textiliemi Maxu a Idě Zimmerovým. Ještě než oba zahynuli ve vyhlazovacím táboře, stačili poslat dvě dcery za hranice - jednu do Palestiny a druhou do Ameriky. Gretl už se do Rakouska nikdy nevrátila a v čase polibku ani netušila, jaký osud vlastně rodiče stihl. Pracovala jako asistentka newyorského zubaře, který na Den vítězství 14. srpna 1945 odřekl všechny pacienty a dal zaměstnancům volno.

Ten, co to celé spískal, se jmenoval George Mendonsa (pořád žije), v oněch dnech se vrátil z Filipín a rovnou vyrazil na rande. S dívkou, do níž se zakoukal pár týdnů předtím během dovolenky. Stačil se ale řádně opít, takže polibek si vůbec nepamatuje.

Ani to, že líbal ještě jiné ženy než svou snoubenku.

„Nebyl to zrovna polibek a nebylo to ani moc romantické. Ten chlapík šel prostě okolo a najednou mě popadl. Možná líbal on mě, ale já jeho tedy ne,“ řekla Greta v roce 2015. O tom, že celý incident někdo fotografuje, neměla tušení až do 60. let, kdy snímek objevila v nějaké antologii díla kmenového fotografa měsíčníku Life Alfreda Eisenstaedta. Do roku 1980, kdy se všichni tři zase sešli na stejném místě, se o identitu zdravotní sestry hlásily tři ženy a v líbajícím námořníkovi se našlo hned jedenáct mužů. Věc museli rozřešit experti. „Věděla jsem, že jsem to já. Podle účesu a dokonale rovných švů na punčochách, na což jsem tehdy velmi dbala. A můj muž po zhlédnutí fotografie prohlásil, že když jsem napjatá, vždycky takhle zatínám palec,“ řekla Greta před deseti lety tazatelce z Kongresové knihovny.

Doma mě takhle nelíbal

Široké veřejnosti zůstal příběh neznámý prakticky do roku 2012, kdy vyšla kniha Záhada fotky, která ukončila druhou světovou válku. Dozvíte se z ní například, že opilý námořník George spatřil fotku poprvé až v nějaké reedici v roce 1980. Na dalších reportážních snímcích z oné série figuruje po levici žena, která se (vlastními slovy) „směje jako idiot“. Rita, seznamte se. S Georgem jsou svoji již 70 let a o incidentu prý doma až do 80. let nikdy nemluvili. „Neměla jsem mu to tehdy za zlé. Ale pravda je, že doma mě takhle nikdy nelíbal,“ vypráví v knize.

Kdo se však po zveřejnění všech podrobností opravdu naštval, je společnost Time Inc., která vydávala dnes již zaniklý Life. „Věc spíše připomíná sexuální útok než něco, co se má slavit,“ napsal roku 2014 v komentáři k fotografii týdeník Time.

Matka podle svého syna Joshuy Friedmana ale incident takto sama nevnímala.

S Georgem si od roku 1980 do její smrti vyměňovali na Vánoce pohlednice, chápali, že je něco spojuje, a považovali celou věc za šťastnou náhodu. I když ona si incident pamatovala a George si vybavoval maximálně to, že se mu tenkrát líbily úbory zdravotních sestřiček.

O autorovi| Lubomír Heger, heger@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče