Pojišťovák Agrofert

29. června 2015, 00:00 - Jan Novotný
29. června 2015, 00:00

Umožní stát Agrofertu dál působit jako pojišťovací zprostředkovatel?

Rozhodne o tom Andrej Babiš

Nejprve bleskové odvolání náměstka ministra financí Martina Prose a následně spor Andreje Babiše se sociálnědemokratickým poslancem Ladislavem Šinclem naplno odhalily nedostatky českého trhu se životním pojištěním. A také další střet zájmů šéfa hnutí ANO. Z třaskavé novely zákona o pojišťovnictví se stala solidní koaliční přestřelka, když do ní poslanec Šincl navzdory názoru Babišova ministerstva zakomponoval omezení odměn zprostředkovatelům při uzavírání životních pojistek.

Šéfové koaličních stran se nakonec minulý týden dohodli, že doporučí hlasovat poslancům tak, aby byl zákon o pojišťovnictví (kvůli závazkům vůči EU) schválen v co nejkratším termínu – a bez pozměňovacího návrhu Ladislava Šincla, tedy bez regulace provizí. Ministerstvo financí posléze upraví regulaci provizí v související novele zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích. Výsledná norma bude patrně kompromisem. V nové úpravě se bude hrát hlavně o to, do jaké míry nové paragrafy zeštíhlí přebujelý zprostředkovatelský trh. „Proto se navrhuje zpětvzetí vládního návrhu novely zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích z projednávání v Poslanecké sněmovně a následné doplnění tohoto návrhu o úpravu odpovídající kompromisnímu pozměňovacímu návrhu ministerstva financí,“ uvedl tiskový mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Babišovo ministerstvo tedy spoléhá, že nakonec sněmovnou protlačí svůj návrh, který se téměř nedotkne trhu s pojišťovacími zprostředkovateli.

V Česku aktuálně působí více než 160 tisíc pojišťovacích zprostředkovatelů, což je nejvíce v poměru k počtu obyvatel v celé Evropě. Ukazuje to na výjimečnou výnosnost tohoto povolání, která je i podle názoru samotného ministerstva financí výsledkem právě neobyčejné atraktivnosti provizí za uzavírání životních pojistek a dlouhodobé rezignace státu na důslednější regulaci celého odvětví. Na zaběhnuté praxi zásadně tratí spotřebitelé. „Z dostupných údajů vyplývá, že úroveň provizí, vyjádřených počátečními náklady, je v České republice ve srovnání s ostatními vybranými zeměmi OECD u dlouhodobých rezervotvorných životních pojištění výrazně nadprůměrná,“ konstatuje ministerstvo financí v důvodové zprávě k novele zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích. Pojišťováka neomezíš Babiš jakékoli omezování byznysu pojišťovacích zprostředkovatelů odmítá podobně jako dříve pravicové vlády. Počet pojišťováků se jen za posledních sedm let zdvojnásobil. Ministerstvo financí sice před pár týdny přispěchalo v reakci na medializaci celého sporu s vlastní regulací trhu, ale na výši provizí si Babišův úřad ani tentokrát nedovolil sáhnout. Jeho návrh pouze rozkládá zatížení klientů poplatky včetně provizí do prvních pěti let od vzniku pojištění. Pojišťovny si podle Babiše mohou odečíst nejvýše 20 procent ročně. Ministerský návrh jde vstříc klientům stejně jako ten Šinclův. Obě znění by mohla výrazně napomoci tomu, aby se pokud možno co nejvíce omezila praxe neustálého přetáčení smluv nevýhodná pro klienty. Po pěti letech od začátku smlouvy je dnes v Česku zrušena více než polovina životních pojistek. A to právě kvůli honbě za provizemi z nového pojištění pro zprostředkovatele. Ovšem jak vyplývá z modelových příkladů, klient by mohl obecně vydělat více, pokud projde novela v Šinclově znění.

Oba návrhy se zásadně liší v dopadu, který mohou mít na celý zprostředkovatelský trh. Šincl, někdejší ředitel IPB Pojišťovny v Karviné, totiž navrhuje zastropováni celkových provizí na 150 procent ročního pojistného, což by zkrátilo zisky zprostředkovatelů zhruba o čtvrtinu. Na druhé straně značnou slabinou Šinclova návrhu je možnost oddělení ostatních nákladů od provize. Kvůli tomu hrozí riziko obcházení maximální výše provize například účtováním poplatků za uzavření pojištění. Šinclův návrh obecně cílí na snížení neobvyklé atraktivity zprostředkování životního pojištění. Svoji verzi Šincl konzultoval se zástupci pojišťoven, které si nevědí s vysokými provizemi zprostředkovatelů rady. „Jsem si vědom faktu, že navrhovaná regulace provizí u životního pojištění může některé pojišťovací zprostředkovatele zasáhnout,“ píše Šincl v otevřeném dopise Petru Borkovcovi, předsedovi představenstva finančně-poradenské skupiny Partners. Zastropování odměn se proto zprostředkovatelé logicky brání. A v ministerstvu financí vedeném Andrejem Babišem mají zatím silného zastánce.

Respect, brother Připomeňme, čím vlastně začala celá přestřelka o budoucnost životního pojištění. Ladislav Šincl koncem května na základě informací týdeníku Euro o pozadí vynuceného odchodu bývalého náměstka Prose z ministerstva financí poslal Babišovi několik otázek.

Ty se mimo jiné týkaly možného střetu zájmů hnutí ANO právě v oblasti pojišťovnictví.

Babiš na ně odmítl písemně odpovědět s tím, že žádný střet zájmů neexistuje. Šéf hnutí ANO se pravděpodobně nemýlí v tom, že on osobně ani jím vlastněný Agrofert nejsou v žádném střetu zájmů v oblasti životního pojištění. Agrofert je sice podřízeným pojišťovacím zprostředkovatelem makléřské společnosti Respect, ale životním pojištěním se nezabývá. „Agrofert neinkasuje pojistné a nezprostředkovává plnění z pojistných nebo zajišťovacích smluv. V určitých situacích, například při prodeji zemědělské techniky, chceme zákazníkům poskytnout komplexní služby,“ vysvětlil tiskový mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka s tím, že Agrofert nezprostředkovává životní pojištění pro veřejnost.

O životní pojištění zde tedy přímo nejde, i když je Respect výhradním poskytovatelem veškerého pojištění pro celý holding Agrofert včetně toho životního, které nabízí zaměstnancům Babišových podniků. Při vstupu do klientského systému Respectu v těchto dnech blikne na každého zaměstnance Agrofertu upozornění, že si do konce června mohou výhodně sjednat rizikové životní pojištění právě u Respectu bez zkoumání zdravotního stavu. Tyto skutečnosti dokazují významné propojení Agrofertu, hnutí ANO a Respectu. Pro Respect však není životní pojištění stěžejním byznysem. Podle předsedy představenstva a majoritního vlastníka Respectu Zdeňka Reibla tvořilo v loňském roce méně než dvě procenta celkových ročních výnosů společnosti. Respect se totiž primárně soustředí na průmyslové pojištění.

Brzy zřejmě pomine i personální propojení Respectu se samotným hnutím ANO. Jednu z vrcholných manažerských pozic v Respectu stále ještě zastává předsedkyně Mladého ANO Kateřina Reiblová. Šéfku omladiny hnutí ale události posledních dnů a spojování jejího jména s politickým střetem zájmů natolik znechutily, že už nemá chuť ve vedení Mladého ANO dál působit. „Šikovných kandidátů na post předsedy se již rýsuje několik, proto jsem si jistá, že nové předsednictvo bude pokračovat v tom, co jsme započali,“ řekla týdeníku Euro Reiblová.

Střet s Andrejem Andrej Babiš se však přece jen na trhu pojišťovacích zprostředkovatelů dostává do střetu zájmů. Novela zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, kterou vláda příští týden stáhne z Poslanecké sněmovny a plánuje do ní vložit regulaci trhu s životním pojištěním, nově reguluje celý zprostředkovatelský segment. A právě v souvislosti s přijetím tohoto zákona vstupuje do hry jednoznačný zájmový konflikt Agrofertu jako podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele společnosti Respect.

Podřízený pojišťovací zprostředkovatel je jeden ze čtyř předmětů podnikání či činnosti, které má Agrofert uvedené v obchodním rejstříku.

Jak vyplývá z důvodové zprávy této novely, jednou z možností, jak transformovat trh, je podle odborníků ministerstva financí i úplné zrušení podřízených pojišťovacích zprostředkovatelů, což by Agrofert významně zasáhlo. Již by nemohl svým zákazníkům poskytovat „komplexní služby“. Novela zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích by mohla přinést i další důležité novinky nejen v proměně kategorií zprostředkovatelů, ale též v pravidlech výkonu makléřské činnosti, zavedení odborných zkoušek či uzákonění principu jediného zastoupeného právě v případě podřízených pojišťovacích zprostředkovatelů.

I tyto oblasti a zejména poslední jmenovaná regulace segmentu podřízených zprostředkovatelů se bezprostředně dotýkají Agrofertu, jehož vlastník Andrej Babiš jako šéf ANO a ministr financí spolurozhoduje o budoucí podobě trhu, na němž sám podniká.

Třikrát jinak

Modelový příklad smlouvy na rezervotvorné

životní pojištění s měsíčním pojistným

1 000 Kč při ukončení smlouvy po 5 letech

spoření.

DNES Celková výše provizí je průměrně 200 %

ročního pojistného.

Pojistné po 5 letech 60 000

Provize zprostředkovatele 24 000

Odkupné pro klienty při ukončení

smlouvy 16 000

Návrh poslance Ladislava Šincla (ČSSD) Strop

na provize ve výši 150 % ročního pojistného

Pojistné po 5 letech 60 000

Provize zprostředkovatele 18 000

Odkupné pro klienty při ukončení

smlouvy 42 000

Návrh ministerstva financí Výše provizí

zůstává neregulována, tedy až 200 % ročního

pojistného

Pojistné po 5 letech 60 000

Provize zprostředkovatele 24 000

Odkupné pro klienty při ukončení

smlouvy 36 000

Dvojnásobek za šest let Vývoj počtu pojišťovacích zprostředkovatelů v Česku

2008

86 230

2009

105 980

2010

115 713

2011

137 486

2012

147 971

2013

156 217

2014

163 204

Zdroj: Zpráva o vývoji finančního trhu 2014

O autorovi| Jan Novotný • novotnyj@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče