Pojistka poctivého jednání

14. dubna 2014, 00:00 - Danica Šebestová
14. dubna 2014, 00:00

Zavedení předsmluvní odpovědnosti novým občanským zákoníkem by mohlo přispět k férovějšímu jednání mezi smluvními stranami

Už se vám stalo, že jste strávili měsíce vyjednáváním smlouvy, abyste nakonec zjistili, že vás protistrana slušně řečeno „tahala za nos“, a to buď proto, aby z vás vytahala vaše know-how, nebo proto, aby dostala lepší nabídku od někoho jiného? Takových nepříjemných vystřízlivění, která s sebou mnohokrát nesou i podstatné finanční náklady či ztráty, by mohlo být díky novému občanskému zákoníku méně.

Nový občanský zákoník nově upravuje předsmluvní odpovědnost, která vychází z obecné povinnosti smluvních stran jednat při uzavření smlouvy poctivě, tedy v dobré víře v objektivním slova smyslu. Tuto obecnou povinnost nový občanský zákoník upravuje v § 6 a předsmluvní odpovědnost v § 1728 až § 1730.

Pro některé bude dostát novým zákonným povinnostem samozřejmostí, pro jiné budou možné následky porušení těchto povinností výstrahou, která je dotlačí k férovějšímu jednání.

Náhrada nákladů Nový občanský zákoník stanovuje následky porušení poctivosti při uzavírání smlouvy v případech, kdy někdo zahájí jednání o smlouvě s jiným jen naoko nebo v takovém jednání pokračuje, aniž má úmysl smlouvu uzavřít, anebo v čase, kdy už se uzavření smlouvy jeví jako „vysoce pravděpodobné“, jednání ukončí bez „spravedlivého důvodu“.

Jestliže se dopustí při jednání o smlouvě nepoctivého jednání třetí osoba, která sice není stranou vyjednávané smlouvy, ale která se na jednání podílí (například znalec nebo zprostředkovatel), může být tato třetí osoba také odpovědna.

Starý občanský zákoník a obchodní zákoník předsmluvní odpovědnost neupravovaly, i když o absolutní novinku v našem právním řádu také nejde. Nejvyšší soud v několika případech předsmluvní odpovědnost dovodil z obecné prevenční povinnosti, tedy z toho, že každý má zákonnou povinnost počínat si natolik obezřetně, aby jeho jednáním či opomenutím nevznikla škoda jiným. Rozsah škody, kterou Nejvyšší soud v těchto případech přiznal, byl však velmi limitován. Škoda mohla spočívat pouze ve vynaložení neobvyklých nákladů, jejichž potřeba vyvstala v důsledku požadavků strany, která jednání bezdůvodně ukončila. Nejvyšší soud neuznal obvyklé náklady, s jejichž vynaložením musí každá strana při jednání o smlouvě dopředu počítat, ani ušlý zisk z neuzavřené smlouvy.

Díky novým ustanovením o předsmluvní odpovědnosti by měly být poškozené straně uhrazeny nejen veškeré náklady, které vynaložila v souvislosti s vyjednáváním smlouvy, ale i ušlý zisk. Ušlý zisk nový občanský zákoník formuluje jako „ztrátu z neuzavřené smlouvy v obdobných případech“. Není přitom nutné prokázat ztrátu z neuzavřené konkrétní smlouvy, kterou strany vyjednávaly, ale stačí prokázat ztráty v obdobných případech. Pokud budou do vyjednávání smlouvy zapojeni různí finanční, právní a jiní poradci, výsledný součet může být pěkně vysoký, což by mělo nepoctivé jedince od předstíraných jednání odradit.

Nejednoznačný výklad Bohužel ani u předsmluvní odpovědnosti není všechno tak růžové, jak se na první pohled může zdát. Základním problémem je okamžik, od kterého předsmluvní vztah vzniká a který nový občanský zákoník přesně nestanovuje. Je zřejmé, že nové povinnosti stíhají každou ze stran od okamžiku zahájení jednání o smlouvě. Ale co lze považovat za jednání o smlouvě? Bude již podepsání „Term Sheetu“ jednáním o smlouvě, či to bude až právní či finanční audit, který následuje?

Nebo bude jednáním o smlouvě až jednání o samotné konkrétní smlouvě?

V praxi bude také složité prokázat, že žalovaná strana jednala pouze naoko a že neměla úmysl příslušnou smlouvu uzavřít, neboť vnitřní motivaci jednání není nikdy snadné doložit.

Ve kterém stadiu jednání je uzavření smlouvy „vysoce pravděpodobné“ a jaký důvod k ukončení jednání je „spravedlivý“? I výklad těchto pojmů zůstává na soudech, přičemž každý případ bude nutné posuzovat jednotlivě a podle konkrétních okolností.

Pro stanovení rozsahu škody bude zase důležité vyčíslení ušlého zisku, což například u smlouvy, která měla být uzavřena na dobu neurčitou, bude nelehký oříšek. Není totiž jasné, jak dlouho by smlouva reálně trvala a jaký zisk by z ní poškozená strana reálně obdržela.

Smluvní strany samozřejmě mohou svůj proces jednání o smlouvě, jakož i předsmluvní odpovědnost upravit smluvně s tím, že limitem jsou případy, kdy nový občanský zákoník možnost omezení smluvní odpovědnosti za škody vylučuje, např. v případě škod úmyslných. Také ve vztahu podnikatel– spotřebitel nebude možné předsmluvní odpovědnost vyloučit, a to z důvodu obecného principu zakazujícího ujednání porušující dobré mravy či veřejný pořádek.

Doufejme, že nová úprava o předsmluvní odpovědnosti bude působit preventivně a vědomí možné úhrady nemalé škody odradí nepoctivé jedince od nekalých praktik.

Tím by mohl nový občanský zákoník přispět k férovějšímu jednání mezi smluvními stranami.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče